Adria Drayven - Ozvěny minulosti

[Phate]

Úvod - 52 BBY

Ozvěny minulosti

Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.

Byla to již celá věčnost, co byla Adria přijata do Řádu Jedi i přes svůj "pokročilejší" věk.
I z toho důvodu byla pod přísnějším dohledem. Vazby na Adriinu minulost byly přetrhány a několik mistrů, kteří měli na starost její klan, dohlíželo na to, aby tento fakt neovlivnil její studium.
Po složení zkoušek se jí ujala akranianská mistryně Nyrin Gyzadi, která se stará nejen o její výcvik.

Obchodní loď Shelob:

Dveře kajuty se otevřely a v nich se objevila vysoká arkanianka s pohlednou tváří, nicneříkajícma očima a vlasy svázanými do copu. Nyrin nesla dva keramické šálky s něčím, co vonělo vzálenými světy. Jeden podala Adrii, která seděla na zemi a byla zrovna vytržena z meditace.
Mistryně se posadila na jednu z postelí a usrkla horkého nápoje. V Síle se její aura lehce změnila, zřejmě uspokojivým pocitem, který jí nápoj poskytl.

Byly to dva dny, co jste se nalodily v jednom zapadlém kosmoportu na Coruscantu. Gyzadi nerada cestovala transportními loděmi. To radši využila svého šarmu a charisma, aby zařídila trochu nenápadnější provoz. Poslední roky to dělala hlavně kvůli své padawance, která byla mnohem vnímavější a velké množství lidí pohromadě jí překáželo v soustředění.

Letěli jste tedy inkognito na lodi převážející čaje z různých koutů galaxie. Loď mířila na Naboo, kde na vás čekal další úkol. Bylo to vůbec poprvé co se Adria na Naboo vrátí.
Všechno bylo zapříčiněno atentátem na senátora Vidara Kima. Jeho smrt povzbudila některé místní organizace, aby využily chvilkového mocenského vakua a trochu si přivydělaly. Na Řád se obrátila jedna z radních města Kerenu s prosbou o pomoc ohledně místní důlní společnosti. Radě byly poskytnut detaily, ale Adria tyto neznala. Nyrin jí většinou poskytla základní info a zbytek se Adria většinou dozvěděla až na místě, případně od dalších kontaktů. Gyzadi to brala jako jistou formu tréninku přemýšlení za chodu. Jak často ráda říkala, připravit se umí každý blbec.

"Notak, nenech se pobízet a ochutnej. Je to čaj dovezený z druhé strany galaxie. Něco podobného jsi ještě nikdy nepila." povzbudila Nyrin svou padawanku a dopřála si dalšího doušku.

____
Takže, ještě jednou tě vítám mezi námi
Něco už máš odehráno, takže jenom...myšlenky, pocity, případně těch pár let s Nyrin, ale nic vyloženě konkrétního

[Kyell]

Obchodní loď Shelob

Nejsou žádné emoce, je jen klid. Soustřeď se, vyčisti svou mysl...
Pokus o uklidnění mé mysli přerušila mistr samotná. Doslova vtrhla do mého pokoje s něčím, co vábivě vonělo. Očistně jsem se nadechla a všimla si mírné změny v mistrově auře, když se napila čaje. Záviděla jsem ji tu bezstarostnost a schopnost radovat se z každé maličkosti. Na výzvu jsem pouze lehce přikývla, pozvedla jsem šálek a lehce jim zakroužila pod nosem. Omamná nasládlá vůně. Na nic jsem tedy nečekala a lehce usrkla, doušek jsem párkrát převalila po jazyku a polkla.
Velmi sladké, s lehkou trpkostí na konci. Vskutku zajímavé.
Koutky jsem lehce roztáhla a přikývla na mistrovo tvrzení.
Máte opět pravdu, mistře. Nic podobného jsem ještě nepila. Moc dobře víte jak na mě, sladká chuť je má oblíbená.
Opět jsem si usrkla, ale ani rozptýlení v podobě čaje nedokázalo zahnat mé obavy. Odložila jsem proto šálek a dodala si odvahy.
"Musím se Vám k něčemu přiznat, mistře."
Moc dobře jsem věděla, že z toho mistr nebude dvakrát nadšená, ale dříve nebo později by to vycítila, bude proto lepší, když s tím začnu sama. Předejdeme tak tomu trapnému vyptávání a vyzvídání, zdalipak se něco děje.
"Jsem nesmírně ráda, že jsme opět na misi, ale cítím se poněkud nesvá. Zneklidňuje mě, že letíme zrovna na Naboo. Nechápejte mě špatně, těším se tam, zdejší příroda je krásná a příjemně uklidňuje. Ale fakt, že tam letíme znamená, že je zde nějaký problém. Nejsem si úplně jistá, jestli jsem zrovna já tou nejlepší volbou pro tuto misi."

[Phate]

Obchodní loď Shelob, kajuty:

Arkanianka si dopřála další vydatný doušek sladkého nápoje, zatímco jsi se jí svěřila se svými pocity. Gyzadi zdánlivě nereagovala na tvou poznámku a v Síle se zdála být neuvěřitelně klidnou. Pomalu se posunula z postela a posadila se na zem naproti tobě s nohama složenýma pod sebe.

"Já vím. Nebylo těžké to poznat už ve chvíli, kdy jsem ti o Naboo řekla." řekla klidně a znovu se napila. Nasládlá vůně zapnila vaší kajutu a příjemným způsobem uklidňovala tok myšlenek.
"Sama jsem si nebyla jistá, jestli není příliš brzy, ale Rada to vidí jinak. Je to zkouška." dodala a konejšivě se tě dotkla v Síle. Věděla, že to pro tebe není lehké a že se tenhle stav po příletu ještě znásobí.

"Obáváš se kontaktu s rodinou?" zeptala se Nyrin znenadání. Po přijetí do Řádu jsi byla nucena zpřetrhat veškeré vazby se svou adoptivní rodinou a nahradit ji svými spolužáky a přáteli. Rada dobře věděla, že pro starší děti je toto velmi těžké. Tahle mise měla pro tebe dva úkoly.

[Kyell]

Obchodní loď Shelob, kajuta

Pocítila jsem mírnou úlevu. Vypadalo to a dokonce jsem i cítila, že mi mistr rozumí a chápe mě. Přinejmenším jeden z mnoha balvanů, které mě tížily na hrudi, spadl. Pokusila jsem se uvolnit a vyslechla jsem si mistra. Její slova byla vždy plná moudrosti. To byl jeden z mnoha důvodů, kvůli kterým jsem byla tak nesmírně šťastná, že právě já mohu být jejím padawanem.

"Je pro mě velmi složité se ve všem orientovat."
Pokusila jsem se nastínit svůj problém a zakroutila jsem hlavou.
"Jakožto budoucí rytíř jedi musím být rezervovaná, moudrá, vždy si vědět rady. Ale, existuje něco takového jako správná odpověď? Narážím na tento problém pořád dokola a dokola a tato situace není výjimkou."
Klesla jsem na hlase a chvíli mlčela. Jazyk jsme svlažila douškem čaje a po mírném povzdechnutí jsem pokračovala.
"Citová pouta jsou pro rytíře jedi zakázána. Rozumím, že jsou tyto emoce příliš riskantní a mohu vést k temné straně. Znamená to ale, že musíme být tak striktní? Já sama svou rodinu nepoznala, můj vztah s opatrovníky bylo to nejbližší, co se rodinnému poutu podobalo. Ale pokud mám být rytířem jedi, znamená to, že mám na část své podstaty zapomenout, jednoduše se od ní odklonit? Vždyť právě my bychom měli být studnicí moudrosti a odpusťte mi mou drzost, ale nemyslím si, že útěk od něčeho takového je správnou cestou. Co by nás tedy mělo pohánět a díky čemu bychom měli být schopni šířit a udržovat mír napříč galaxií, když ne kvůli tomuto?"
Ukončila jsem svůj monolog a pozvedla hlavu, abych viděla, jak mistr zareaguje.
"A právě zde se nabízí ona otázka, existuje správná a definitivní odpověď? Já se obávám, že ne."
Následovala další odmlka.
"Omlouvám se, mistře. Dobře víte, že nad vším moc přemýšlím a takto to dopadá."

[Phate]

Obchodní loď Shelob, kajuta:

Další uskrnutí. Gyzadi tě bedlivě poslouchala a usmívala se. Nebyla jako většina přemoudřelých mistrů, kteří své žáky poučovali o životě v galaxii s kamennou tváří a výrazem vševědounosti. Už několikrát ti vyprávěla, že právě takový byl její mistr a ona se už dávno rozhodla, že pokud bude své vědomosti a zkušenosti předávat dál a formovat dalšího mladého padawana, nebude to témhle stylem. Často s tebou vedla dlouhé debaty a vždy chtěla vědět tvůj názor. Stejně tomu tak bylo i nyní.

Když jsi domluvila, přišlo ještě jedno, finální uskrnutí.
"Máš pravdu, citvá pouta jsou v Řádu zakázaná a drtivá většina jediů ti řekne, že emoce a city vedou nenávratně k temné straně," řekla Nyrin klidně a opřela se o postel. "ale neznamená to, že musíš zapomenout na svou minulost. Minulost je to, co nás utváří a zapomínat na ní není ani trochu moudré. Jde pouze o to, jakým způsobem jsi na ni vázaná." pokračovala a do rukou vzala svůj světelný meč. Často si s ním hrála a přejížděla prsty po rytině na jílci.

"Pokud budeš lpět na minulosti, nikdy se nehneš z místa. To není cesta, kterou by jsi se chtěla vydat. To samé platí pro emoce. Jenom droidi jsou schopni nic necítit. Každá bytost cití a má emoce a je jen na ní, jak se jimi nechá ovlivnit. Pokud jim propadneš, budeš pro ně schopná udělat cokoliv. A pak jsi jako rytíř jedi selhala." nasadila trochu vážnější tón. Mohla ti vyjmenovat tucet členů řádu, kteří propadli emocím, protože byli příliš slabí na to, aby je ovládli.

"V Řádu je spousta těch, kteří své emoce ovládli a využívají je k obraně galaxie a k tomu, k čemu byli v Chrámu vychováni. Sama dobře víš, že jsou i tací, kteří mají rodiny a jsou příkladnými jedii. Byť na to má Rada trochu jiný názor." vyměnila vážnost za snahu tě trochu ukonejšit.

"To, kvůli čemu stojí za to ochraňovat galaxii, si musí každý najít sám. Pro někoho je to rodina, pro jiného touha pomoct." usmála se na tebe a uchopila meč, který doposud levitoval pár centimetrů nad její rukou.
"A ještě něco. Řikám ti to už po několikáté, ale neomlouvej se za to, že nad něčím přemýšlíš. Kdo se na nic nezeptá, nic se nedoví." zakončila svůj monolog zrovna, když se ozval bzučák na dveřích. Nyrin se rychle zvedla a otevřela dveře. V těch stál malý protokolární droid s konvicí a vzkazem.

"Kapitán vám posílá ještě trochu čaje a upozorňuje, že za hodinu budeme přistávat na Naboo. Přeji příjemný zbytek letu." předal droid čaj a zprávu, lehce se uklonil a odcupital zpět za cvái povinnostmi.

[Kyell]

Obchodní loď Shelob, kajuta

Po svém monologu jsem doufala, že se slova chopí mistr a drobet mi pomůže s mými myšlenkovými pochody. Nemýlila jsem se. Mistrova slova mě uklidnila alespoň na nějakou tu chvíli. Sem tam jsem usrkla čaj, jak jsem poslouchala mistra a přikyvovala. Monolog ukončil až zvuk bzučáku, při kterém jsem i já vstala ze země a zpovzdálí sledovala mistra, jak jde otevřít.
Takže za hodinu to vše začne...
Na nic jsem nečekala a šla mistrovi vzít konvici s čajem.
"Pojďte mistře, doliji Vám čaj. Je na Vás až moc dobře vidět, že Vám chutná."
Lehce jsem se pousmála a převzala šálek horkého čaje. Následně jsem dolila horkou tekutinu jak mistrovi tak sobě. Již nebylo třeba meditovat, mistr mě opět nějakým záhadným způsobem uklidnila a lehká nervozita se začínala ozývat ve formě šimrání v žaludku. Proto jsem vzala šálek čaje do rukou a pomalými kroky opisovala kruhy uvnitř kajuty.
"Uklidnila jste mě, mistře. Jsem ráda, že je rada takto tolerantní, ač si asi myslí svoje. Ale ostatně, kdo to nedělá."
Usrkla jsem čaje a opřela se o zeď. Zkoumavě jsem se zadívala na mistra.
"Pokud to nebude až moc osobní, pro co jste se rozhodla chránit galaxii Vy?
Moc dobře jsem věděla, že tato otázka byla spíše osobního rázu, ale nemohla jsem si pomoct, zvědavost mě prostě přemohla.

[Phate]

Obchodní loď Shelob, kajuta:

Mistr Gyzadi se opět posadila na postel a vzala si svůj šálek. Znovu dlouze přivoněla a kajutu naplnil klid. Nyrin se během svého výcviku naučila ovládat emoce ve svém okolí a za dobu svého rytířství tuto schopnost ještě prohloubila. Proto byla schopná tě kdykoliv uklidnit, ale nedělala to moc často, protože díky meditaci dovedl Jedi splynout se Sílou a nejen se uklidnit, ale také načerpat sílu, zregenerovat tělo a někteří dokázali v meditaci dokonce léčit zranění ve velice krátkém čase.

"Ano, mám slabost pro dobré čaje a tenhle je jeden z nejlepších jaké jsem kdy pila. Budu muset kapitána poprosit o trošku na později." uznala a zároveň přiznala, že tuto radost velmi těžko skrývá.
"Rada je velmi tolerantní, protože není schopná uhlídat všechny. Pokud někdo sejde z cesty, dovedou rychle obrátit." poukázala ještě na těch pár, kteří podlehli svým emocím.

Tvá další otázka Nyrin očividně vyvedla z míry, neboť bylo cítit, jak atmosféra v kajutě najednou jakoby ztěžkla. Byl to jen moment, než se mitr zase vzpamatovala. Chvíli jí trvalo, než se na tebe podívala. Mezitím držela šálek na půl cesty mezi podšálkem a ústy a hleděla někam za tebe.

"Já? Pro svou rodinu." řekla nakonec a opět se napila čaje. "To co ti teď povím, ví jen opravdu málo lidí. Moji rodiče patřili k Řádu. Vlastně se tam poznali, zamilovali a spolu ho opustili." zavzpomínala a na chvíli se odmlčela.
"Umřeli, když jsem byla ještě malá, pamatuju si pouze jejich ozvěnu v Síle." další krátká odmlka. Nemluvilo se jí o tom vůbec snadno, ale bylo pro ni důležité, aby jsi věděla proč dělá to co dělá.

"Pravdu jsem se dozvěděla až od svého mistra. Býval jejich přítelem od malička. Chráním galaxii proto, aby nikdo nepřišel o rodinu, pokud tomu budu moct zabránit." dokončila a ještě jednou se napila, než odložila šálek s čajem.

[Kyell]

Obchodní loď Shelob, kajuta

Dobře jsem věděla, že jsem teď zkoušela mistrovu trpělivost, někdo by možná řekl otevřenost, ale bohužel. Pro mě samotnou to bylo citlivé téma a zvědavost byla zvědavost. O to víc mě šokovalo to, co mi mistr sdělila. Kroky přestaly, jelikož jsem se samým údivem zarazila a s mírně pootevřeno pusou jsem téměř doslova zírala na mistra.
Kdo by si pomyslel, že toto všechno je rada schopna tolerovat. Alespoň už se nemusím tolik strachovat. Minimálně navenek se budou asi snažit zachovat dekorum, ale pak je tu šeptanda mezi ostatními.
Pomalu jsem přešla k posteli a usadila se. Nemluvila jsem, potřebovala jsem to vše nějak vstřebat.
Tolik věcí teď dává smysl. Proto byla mistr vždy tak ochotná a chápavá, jelikož na tom sama byla podobně...
Asi ji neušlo, jak moc mě toto sdělení rozhodilo, ale co. Každý reaguje jinak. Se srknutím jsem dopila poslední zbyteček čaje co mi zbyl a opět jsem pohlédla na mistra.
"Ušlechtilé, mistře. Velice ušlechtilé poslání."
Na víc jsem se teď nezmohla. Vír myšlenek dokonce přebil i obavy z příletu na Naboo a setkání s mými svěřenci. Chtěla jsem teď prostě jen chvíli sedět a nějak to vstřebat. Nebylo to nic špatného, to vůbec, jen jsem něco takového vůbec ale vůbec nečekala.

[Phate]

Obchodní loď Shelob, kajuta:

Chvíli bylo v kajutě takové ticho, že nebyl slyšet ani váš dech. Ty jsi snažila vstřebat informace a fakt, že ti mistr svěřila své největší tajemství a Nyrin se prostě a jednoduše poddala vzpomínkám na to málo co si z dřívějška pamatovala.

"Pro někoho ušlechtilost, pro jiného samozřejmost..." ozvala se Gyzadi potichu, čímž přerušila tok tvých myšlenek. Poté se jí na tváři opět usadil dobře známý, vlídný úsměv. Čas vám mezitím rychle utekl a obě jste zaregistrovaly výstup z hyperprostoru.
Byli jste na místě.

Z malého průzoru kajuty, ke kterému jste se rychle přesunuly, bylo vidět Naboo v celé své kráse. Obrovská jezera a zelené pláně bylo vidět už z oběžné dráhy. Loď začala sestupovat do atmosféry.
"Jsme na místě, za chvíli budeme v hlavním kosmoportu města Kerenu. ozvalo se z palubního komlinku, nejspíš kapitán.

"Měly bychom se připravit. Nechceme kapitána více zdržovat." zavelela mistr Gyzadi a přehodila přes sebe krátký kabát. Měla na sobě civilní verzi jediského roucha, které nosila po většinu času, když se nenacházela v Chrámu. Kontrolovala svůj opasek s vybavením a malou tašku, kterou měla s sebou.
"Zajdu poděkovat našemu kapitánovi a oloupit ho o trochu toho čaje. Sejdeme se před lodí." nechala ti nějaký čas na sbalení a přípravu a zmizela do tmavé chodby.

[Kyell]

Obchodní loď Shelob, kajuta

Takže mistr to vše dělá pravděpodobně kvůli rodině. Je to ostatně pochopitelné. Legrační, že jsme se takto sešly. Nebo si mě možná vybrala, jelikož mám podobný osud, těžko říct.
Proč mi to ale všechno řekla? Pravděpodobně to znamená, že mi natolik věří. Nesmím její důvěru zklamat!
Až výstup z hyperprostoru mě vtáhl zase zpět do kajuty a do současnosti. Uteklo to rychleji, než jsem čekala. Mistr se zdála být klidná, ostatně jako vždy. Na nic jsem nečekala a stejně jako mistr jsem se zvedla a přešla po místnosti k malému "okýnku", jestli se to tak dalo nazvat. Přála bych si někdy vidět Naboo tak, jako jej vidí mistr. Možná bylo toto přání vzájemné. Každopádně jsem i na tu dálku pocítila věci, které jsem znala jen a jen ze vzpomínek. Příjemný klid přírody. Byla jsem doma. Přesně takto jsem si Naboo uchovala ve svých vzpomínkách a stejně tak to i zůstalo.
Z komlinku se ozval mužský hlas, který nás informoval o tom, že budeme co nevidět přistávat. Opět se ozvalo lehké šimrání v oblasti podbřišku.
Tak je to tady. Po tolika letech se vracím tam, odkud jsem odešla.
"Rozumím mistře. Já se taktéž připravím a vydám se ven z lodi. Prosím poděkujte kapitánovi i mým jménem za jeho přívětivost."
Poprosila jsem ještě mistra, než odešla z kajuty. Já taktéž na nic nečekala, shodila jsem ze sebe padawanské roucho a převlékla se do méně nápadných šatů, které jsem využívala při pohybu mimo chrám. Připadala jsem si tak lépe. Zkontrolovala jsem ještě opasek, světelný meč a přehodila přes hlavu kápi, abych skryla svou zvláštnost. Moc dobře jsem věděla, že zrovna na této planetě by to nedělalo dobrotu. Nakonec jsem vyrazila ven z lodi.
Jaké to asi bude? A co je vůbec cílem naší mise? Budou mě vítat, nebo... Je toho tolik, co nevím a co se bude muset vyjasnit.
Při výstupu z lodě mě přivítal příjemný teplý vánek. První co jsem ucítila byla voda.
Ještě že mě mistr uklidnila. Myslela jsem si, že rada bude přísnější. Alespoň se nemusím cítit tak svázaná a lámat si hlavu s tím, jak se chovat či nechovat. Udělám to tak, jak to budu cítit. Síla mě povede.
Po sestupu z rampy jsem se postavila kousek vedle a poslušně čekala na mistra. Bylo tu kolem tolik bytostí, cítila jsem tu směsici emocí už z orbity.

[Phate]

Naboo, Keren, doky:

Čerstvý vzduch tě udeřil jako pěst starého gamorreana. Výměníky kyslíku na lodi byly sice kvalitní, ale se vzduchem na Naboo se nemohly rovnat. A to i přes fakt, že ve městě nebyl vzuch nejčistší. Nakládací droidi už vozili náklad po rampě dolů a celkem bezodhledně tě odstrkaly až na pevnou zem. Bylo zde tolik vjemů, které jsi musela zpracovat, nehledě na vlastní myšlenky.

"Kapitán rovněž děkuje a posílá ti něco praktického." ozvala se Gyzadi těsně za tvými zády. Přišla potichu jako vždy. Možná to bylo množstvím tvorů, kteří byli v docích. Rozličné bytosti přilétali, odlétali, radovali se a nadávali.
Mistr ti předala dárek od kapitána. Objemný červený šátek, který mohl fungovat jako vkusné pončo, z velmi lehké a pevné látky.
"Na pašeráka byl celkem hodný." konstatovala Nyrin při pohledu na dar.

"Uklidni se, cítím jak jsi rozrušená." řekla tiše mistr a vydala se směrem ven z doků. míjeli jste porty, ve kterých dokovaly malé frachťáky, stíhačky i větší nákladní lodě. NIc z toho jsi nemohla vidět vlastníma očima, ale v Síle měly všechny tyto věci odezvu.
"Pověz mi, co cítíš?" padla otázka za chodu, když jste míjeli dvojici jawů smlouvajících s nevrlým wookiem.

[Kyell]

Naboo, Keren, doky

Zatracení droidi, člověk aby uhýbal kdo ví kam, aby měli volné pole působnosti!
Zaklela jsem sama pro sebe a než jsem stačila myšlenku dokončit, uslyšela jsem za sebou mistra. Nikdy jsem netušila, jak to dělá, ale dokázala se zjevit kdekoliv a odkudkoliv. I přes mou zvýšenou senzitivitu jsem nikdy nebyla schopna ji zaznamenat. Možná až se to naučím více ovládat.
"Ehm... Děkuji? Asi..."
Zarazila jsem se, když jsem přebírala dárek. Prazvláštní látka, která byla velice lehká. Prozatím mi ale unikalo, k čemu bych ji využila. Snažila jsem se vypadat nenápadně a tenhle kus šátku mé všednosti rozhodně nepřidá. Proto jsem jej přeložila přes předloktí levé ruky a věnovala se mistrovi.
"Zvláštní, tipovala bych, že pašeráci budou rádi, že se nás zbavili. Budu předpokládat, že výjimka potvrzuje pravidlo."
Uchechtla jsem se, čehož jsem velice brzy litovala, jelikož mě zaskočila tupá bolest v oblasti čela. Vjemů bylo až přespříliš a já se jim neuměla bránit. Tiše jsem sykla a nakrčila čelo, což ale mistr díky kápi vidět nemohla, díky bohu pro mě.
Utichla jsem a poslušně následovala mistra. Doky byly na můj vkus přelidněné, bylo tu tolik plavidel, tolik různých forem života. Pro někoho by mohlo být depresivní, nebýt schopen se vyznat ve vlastní mysli, ale já už si na tento stav tak nějak zvykala. Bolest po kratičké chvilce odezněla, což byla dobrá zpráva. Mistrovi to ale neuniklo.
"Omlouvám se, chvíli bude trvat než si přivyknu. Proti klidné kajutě na lodi je to skutečně rozdíl."
Objasnila jsem mistrovi během cesty.
"Co cítím? Je tu opravdu hodně forem života, takže je to směsice všeho. Nadšení, smutek, vztek, radost. Ale musím se přiznat, že je mi z části i příjemně. Přílet na Naboo ve mě vyvolal pocity, které jsem si uchovávala pouze ve vzpomínkách."
Na malou chvíli jsem se v nich i ztratila.
"Ale co se týče mě samotné, jsem tak trochu zvědavá. Pořád ještě nevím, proč jsme tady. Což se asi brzo změní, není-liž pravda, mistře?"
Neubránila jsem se drobnému úšklebku.

[Phate]

Naboo, Keren, doky:

Míjely jste malé stánky nabízející různé cetky, zdejší jednohubky a zejména suvenýry. Takových stánků tu bylo nejvíce. Jejich majitelé na vás hulákali a snažili se vám něco prodat. Okázale jste je ignorovali, což je nezastavilo.
Mistr ti naslouchala a pohledem sledovala dění okolo vás. Zaregistrovala několik kapsářů, prodejce, který se snažil ošidit rodinku na výletě a dvojici policistů, kteří se naváželi do jednoho z občanů.

"Ano, je tady velmi živo. Zaměř se na něco konkrétního a ostatní zkus potlačit, dokud se Síla neuklidní." řekla svým profesorským tónem. A jak řekla, tak jsi udělala. Po chvíli se ozvěny v Síle ustálily a ty mohla vnímat okolí vcelku normálně. Mezitím jse opustily oblast doků a dorazili na obrovské náměstí. Bylo prostorné s malým parčíkem uprostřed. Náměstí pak vévodila obrovská budova radnice.

"A teď k tomu, proč jsme tady," rozhlédla se Gyzadi, jestli vás někdo neposlouchá. "Místní důlní společnost, která v okolí těží drahé kovy se potýká s problémy s konkurencí. Nebo si to aspoň myslí, protože důkazy nemá. Oficiálně jsme tu, abychom vyšetřily smrt tří vlivných představitelů této společnosti a několik sabotáží na důlním zařízení."
Mistr se pomalým krokem vydala k radnici.
"Radu požádala jedna z radních, přesněji Vira Talain. Ta bude naší první zastávkou. Pokud máš dotazy, ptej se. Taky bych ráda slyšela, jak by jsi postupovala." dodala Nyrin.

[Kyell]

Naboo, Keren, náměstí

Živost nového prostředí se pomalounku vytrácela a ozvěny všech kolemjdoucích i vzdálených občanů Naboo pomalu ubíraly na intenzitě. Rada mistra práci dokonala, soustředění pouze na jeden bod způsobilo, že se veškeré ozvěny v síle utišily a já tak mohla být zase pánem své vlastní mysli.
Cestou jsem zaregistrovala tolik různých nálad. Ale ani zdaleka se to nerovnalo Coruscantu, tam dostávala má mysl skutečně zabrat. Předpokládám, že je to menší hustotou zalidnění, možná také vlivem flóry a fauny. Každopádně jsem následovala mistra až na náměstí, kde spustila, proč jsme vůbec tady.
Tušila jsem, že to bude nějaká politická aféra, co jiného než politika by se taky na Naboo řešilo . Ach jo, jak ale správně postupovat?
Chvíli jsem mlčela a sem tam si přejela prsty po bradě.
"Je to velmi podivná situace. Tři úmrtí a dokonce další sabotáže, to není nic, co by se mohlo jen tak smést ze stolu. Navíc mě udivuje, že čekali tak dlouho, tím se situace ještě zhoršila. Už jedno úmrtí je tragédie, natož tři."
Na chvíli jsem zase zmlkla a tiše uvažovala.
"Je předem jasné, že se tady jedná o závažnou situaci. Tolik věcí nemůže být ani v tom nejdivočejším snu náhodou. Budeme si tedy muset udělat o situaci vlastní obrázek. Proto bych nejprve začala sběrem informací. To, že nás o pomoc požádala radní vůbec nic neznamená a jelikož jme neutrální strana, musíme to řádně prošetřit."
Protáhla jsem si záda a založila za ně ruce.
"Doporučovala bych tedy prvně zjistit informace od radní, nechat ji uvést nás do dění, popřípadě nám prozradit jejich tip na viníka. Zároveň si ale zjistit politické okolnosti okolo této společnosti a řádně prošetřit toho, koho označí. Nutný bude především důkaz, že je za tragédie zodpovědný skutečně viník, kterého podezírají. Nemůžeme si dovolit někoho falešně označit."

[Phate]

Naboo, Keren, náměstí:

Blížili jste se k radnici, když se mistr zastavila, abys měla dostatek času domluvit. Přikyvovala a v Sílo bylo vidět, že je spokojená. Byl to sice víceméně obecný postup, jak získat základní informace, ale většina misí byla málokdy takto jednoduchá. Vždy přišla nějaká komplikace a na ty jste musely být připraveny.

"Výborně, padawanko. Až se setkáme s radní, nech mluvit mě, ale pokud seznáš, že jsem na něco zapomněla, nebo budeš mít vhodnou doplňující otázku, klidně se ozvi." poučila tě, ostatně jako vždy. Tohle říkávala vždycky.
Vešly jste do vkusně zdobené haly místní radnice a zamířili rovnou k výtahům. Mistr zde nejspíš nebyla poprvé.

Vyjely jste do třetího patra a zamířili ke kruhovému stolu, u kterého seděla sekretářka. Mladá žena se na vás strojeně usmála.
"Krásný dobrý den, co pro vás mohu udělat, dámy?" řekla medovým hlasem a prohlédla si vás od hlavy k patě.
"Dobrý den, jsme vyslankyně Rady jediů. Jsme zde na žádost radní Talain. Bude nás očekávat." opětovala jí mistr úsměv a použila svůj dobře známý diplomatický tón. Sekretářka ihned věděla o co jde a vystřelila ze židle, jako by seděla na pružině.
"Následujte mne, prosím." vyrazila hlouhou chodbou až na její konec, kde byla kancelář radní Talain.

"Výborně!" zvolala postarší žena, aniž by nechala sekretářku oznámit vaší návštěvu. Ta se trochu rozpačitě podívala jejím směrem, ale pak vás nechala projít a zavřela za vámi dveře.
"Dámy, dovolte mi, abych vás oficiálně přivítala na Naboo. Mé jméno je, jak jistě víte, Vira Talain." podala vám Vira ruku a pokynula, aby jste se posadili do křesel, které stály před jejím stolem.
Křesla byla velmi pohodlná. Možná až moc. Zapadla jsi do něj a nejspíš bude potřeba použít Sílu, aby jsi se dostala ven.

"Velice nás těší, radní Talain. Já jsem mistr Nyrin Gyzadi a toto je má padawanka Adria Drayven." lehce se mistr uklonila a opět se opřela do křesla. Kancelář byla zařízena spíše účelně, než přepychově, ale i přes to vypadala velmi reprezentativně.