Korriban, místní archív
Tato vzpomínka se mi poslední dobou jevila čím dál častěji a vůbec jsem nevěděl proč, nedávalo mi to smysl, vesměs se nic nestalo, o nic nešlo. Je pravdou, že Kaleeshany nemám zrovna v lásce a Lassese jsem považoval za jednoho z mých hlavních rivalů, potkal jsem na akademii již řadu dalších z jeho rasy, vesměs všichni stejní, tvrdohlaví válečníci, mnoho se jich neuchytilo a selhali, avšak tenhle byl jiný, úplně se lišil od ostatních, jeho chování neodpovídalo předpokladům, které jeho rasa má. Lasses byl mnohem větší, silnější a inteligentnější než ostatní. Často jsem ho pozoroval při výcviku, ale i při běžných setkáních, snažil jsem se přijít na jeho silné a slabé stránky, avšak jde to velmi těžko.
Poté co mi zapípal komlink jsem přestal přemýšlet nad touto vizí či snem a pomalu jsem kráčel za mistrem. Sídlil ve 4 patře akademie, která měla dohromady 7 pater, úplně na hoře byla místnost, kde sídlil hlavní mistr akademie, Darth Simius. Byl tu teprve krátce, nahradil předchozího mistra, který padnul někde v Corelliánském systému, za "záhádných okolností". Nynější mistr Akademie, Darth Simius byl velice záhadný, prakticky ho až na pár vyvolených nikdo nikdy neviděl, nikdo o něm nic nevěděl, odkud je, kde se tu vzal, jeho zkušenosti, postavení, nic. Dokonce ani můj mistr o něm nic nevěděl.
Už jsem byl téměř u svého mistra, pocházel z prastarého šlechtického rodu, snad celá jeho rodina sloužila nebo slouží sithskému impériu, byl to člověk střední postavy, černé dlouhé vlasy do culíku a nosil tmavě rudou zbroj s jemným zlatým pruhem uprostřed a malým erbem jeho rodiny na srdci. Jeho přesný věk jsem nevěděl, odhadoval jsem ho tak na 45-50 let, ale říká se, že mu je dokonce i přes 100 let, že jeho rodina získala nějakou "moc nesmrtelnosti" nebo tak něco. Jinak nebyl moc zajímavý, jediná věc která mě na něm fascinovala, bylo jeho dokonalé přečtení každé nepříznivé situace, jakoby byl vždy o dvě sekundy před nepřítelem, téměř vždycky dokázal najít vhodné řešení, jak se dostat z nepříjemných šlamastik. Občas se mi i zdálo, jakoby nebyl sith, ale ani jedi, jakoby nestál ani na jedné straně, věci se nejdříve snažil řešit slově, či diplomaticky, než vytasil svůj světelný meč, což jsem u jiných sithských mistrů a učedníků mockrát neviděl.
Znal jsem ho téměř již od jeslí, je to strýcům dobrý přítel, ale není dlouho mým mistrem, do nedávna mě učil můj strýc, ale před půl rokem padnul ve vesmírné bitvě u Ruusanu. Jeho smrt mě nijak nezasáhla, toho jsem se již dávno zbavil, jeho služba byla u konce.
Nevěděl jsem, co ode mě může chtít, před poslední misí na Kashyyyku mluvil něco o zvláštním úkolu pro nás dva, někde na vnějším okraji, více již neřekl. Předtím si prý musí ale něco důležitého zařídit, nezmínil se, o co jde.
Sakra, zapomněl jsem mu vzít ty holodisky, které jsme získali na poslední výpravě, no nic, donesu mu je později. Snad se nebude zlobit. A doufám že nebude nabručenej za to poslední corellianský pivo, které jsem mu vypil, no, možná to ještě ani nezjistil, na další výpravu budeme muset doplnit zásoby.
Proběhlo mi hlavou a následně jsem zaklepal na jeho dveře a vešel dovnitř. Neměla nijak zvláštní pokoj, vesměs jako ostatní, na zdech měl obraz svého pradědy, který byl prý učedníkem samotného Pána ze Sithu, ale někdo říká že je to jen fáma, že byl velice slabý a hloupý, nikdy jsem se ho na to nezeptal, nezajímalo mě to, nepřišel mi ničím zajímavý, mě zájmy se soustředil na staré, mocné Sithy z dob vytvoření našeho řádu a postupného výkvětu.
Volal jste mě, mistře ?
// No, snad to bude pro začátek v pohodě a dokážeš něco vymyslet, dlouho jsem nic nenapsal. 
rozepsat dávnou i blízkou minulost a plány do budoucna 
