4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Hayasan]

Garqi, Vesnice Tikti:
Když jsem se dozvěděla, že jsem se v určení diagnózy spletla, trošku jsem se zarazila. Byla jsem si jistá správnou odpovědí. Už jsem se chtěla ozvat, ale zavčas jsem si uvědomila, že kdybych se s tím předákem, který toho o první pomoci asi moc neví, hádala, tak by mne nemusel vzít vůbec. Takže jsem mlčela. Však jsem ani medikem být příliš nechtěla. Tedy, ne že bych to nezvládla, ale když byl každý šikovnější youngling v léčitelství lepší jak já… prostě bych se se statusem medika necítila moc dobře.
Když předák znovu promluvil, velmi ochotně jsem přikývla.
U Sitha! Jo! Jo! Jo! Já jsem to zvládla!
Skutečně jsem byla ráda, že jsem se na dané místo dokázala dostat. Možná, kdybych přišla dříve, bylo by to jednodušší, ale já to zvládla i tak. Znovu jsem se začala tvářit sebevědomě, dokonce jsem se i trošku usmála. Na jeho posměšek jsem zareagovala úsměvem.
Nemějte starost, budu si dávat pozor, abych do šoku skutečně neupadla,
přikývla jsem a přijala jsem nabízené makrobinokuláry.
Ty kredity asi neuvidím, co? Beztak naší odměnou bude jen to vybavení…
Trochu jsem si znovu povzdechla, neboť ty makrobinokuláry mi připomněly plat, který asi neuvidím a pro nějž bych využití jistě našla, i kdyby měl skončit v mých úsporách. Když bylo jasné, že nic dalšího předák nechce, vydala jsem se rovnou za Sall. Předpokládala jsem, že to bude moje zásobovatelka. Opět jsem začala jíst to ovoce, které jsem prokládala zbytky pečiva. Co kdyby se zde něco podobného nepeklo? Nechtěla jsem riskovat v žádném směru.
Nad misí jako takovou jsem moc nepřemýšlela. Na nějaký stabilnější plán zde bylo příliš mnoho proměnných a minule všechny mé plány šly stejně do kopru a musela jsem se přizpůsobit. Nebyla jsem vyloženě nervózní, ani jsem se moc nebála. A má nálada též nebyla nijak zkažená, ani předákem. Tu babku jsem dnes vlastně potřebovala víc, než ona potřebovala mne.

[Jordi Linx]

Garqi, Vesnice Tikti:
Spokojená s tím, že se ti povedlo zajistit místo vpředu, sis vyslechla zbytek instrukcí, přijala makrobinokulár a po ujištění, že si dáš pozor na šok, jsi vyrazila směrem k Sallwits, která právě začínala rozdávat asi třičtvrtělitrové polní lahve plné vody. Před tebou byly ve frontě dvě další dívky, které se spolu očividně kamarádily a vesele se bavily. Sallwits je obě pozdravila, představila se jim a poté jim předala lahev. Mohla ses tak dozvědět, že se obě blonďaté slečny jmenovaly Viara a Danome.
Ahoj, jsem Sallwits a budu se starat o rozdělování zásob v karavaně,
představila se Sall i tobě, aby ti zatím naplnila lahev až po okraj a podala ti ji otevřenou, takže jsi mohla vidět, že každému opravdu nalévala, co to jenom šlo.
Klidně si něco upij a já ti to doplním ještě než vyrazíme. Sice jsou plánované zastávky, ale dneska to vypadá, že bude hezky a tak určitě bude důležité hodně pít,
usmála se a dala ti prostor k nějaké odpovědi. Nezdálo se, že by ti chtěla něco naznačit a ani nedávalo najevo, že by mohla nějakým způsobem znát. Sice poblíž vás teď nikdo ani nebyl, nebo se všichni věnovali své práci, kterou již měli přidělenu, ale ani to nepřimělo Sall polevit ve své roli a pokusit se ti alespoň něco sdělit.
Předtím sis při čekání mohla více zblízka prohlédnout nákladní landspeedery a musela jsi konstatovat, že byly opravdu naložené, jak jen to šlo, protože i jejich silné repulzory je držely jenom relativně nízko nad zemí. Plížením by ses tam sice protáhla, ale oproti metrovým a větším mezerám, které bývají občas k vidění to bylo nesrovnatelné. Jinak vozidla za sebou už měly odlevitováno mnoho, což se dalo usuzovat dle škrábanců, ale vypadalo to, že údržba si na nich dala dostatečnou práci.

[Hayasan]

Garqi, Vesnice Tikti:
Počkala jsem si v řadě, neboť předbíhání by asi nebylo slušné. Aspoň jsem se ale dozvěděla jména těch dvou holek. Kdo ví, k čemu by se mi to mohlo hodit, takže jsem se je pokusila i pořádně zapamatovat. O jejich umístěná jsem sice neměla nejmenšího tušení, ale čím víc toho budu vědět, tím budu připravenější a se svým úkolem se snad poperu lépe.
Ahoj, já jsem Hayasan. Jsem pozorovatelkou v prvním landspeedru,
představila jsem se i já a rovnou jsem Sall sdělila, že jsem se dokázala dostat do přední části naší kolony. Též jsem si vzala pití a hned jsem také upila. Ne že bych měla nějakou žízeň, dojedla jsem jak ovoce, tak své pečivo… ale pokud má být vedro… Počkala jsem si, dokud mi Sall láhev nedoplnila.
Jen mne trochu trápilo, že bych se mohla na slunci spálit. Což o to, trocha bacty by to spravila, nebo bych to musela vydržet, ale kdyby mi bylo špatně, můj úkol by nebyl splněn tak, jak to mistr očekává.
Na to jsem měla myslet na lodi, u Sitha! Kdybych se nechovala jako youngling, který dostal první pohlavek v životě…
Landspeedry jsem si prohlížela jen zběžně. Nepovažovala jsem za důležité znát přesný technický stav každého kousku, i když mírná opotřebovanost mi neunikla. Spíš by mne překvapilo, kdyby ty vozítka byly úplně nové. Takto jsem si myslela, že každá cesta přepad nutně znamenat nemusí.
To by bylo něco, kdyby k přepadení nedošlo…
Jen jsem si pomyslela. U Sall jsem příliš otálet nechtěla, a pokud jsem nebyla zdržena, vyrazila jsem rovnou směrem ke své pozici, abych se pokusila navázat nějaké vztahy.
Musím být maximálně slušná a přizpůsobit se. Když se mnou pojede v jednom landspídru buran, asi budu muset snést plácání po zadku a podobně. Prostě, musím být opatrná. A hlavně se s lidmi nepohádat jako se Sarwenem hned na začátku…
Pokoušela jsem se ještě vymýšlet, jaký přístup bych asi měla zvolit k lidem, kteří by mi měli začít věřit. Z této části jsem neměla vyložený strach, i když jistou tíhu jsem cítila. Zvláště dospělí si o mne občas myslí ne zrovna pěkné věci, takže o to víc si musím dávat pozor nejen na papulu, ale i na své chování a gesta.

[Jordi Linx]

Garqi, Vesnice Tikti:
U Sallwits ses nikterak dlouho nezdržovala, pouze jsi na její doporučení trochu upila a nechala si lahev znovu doplnit. Následně ses už vydala ke své pozici přemýšlejíc, s kým budeš sdílet vozidlo. Hlavně sis v hlavě přehrávala své minulé zkušenosti a jak ses třeba napálila se Sarwenem, z něhož se nakonec vyklubal někdo naprosto odlišný, než bys původně očekávala.
První landspeeder jsi nalezla bez potíží, ale nikdo v něm ještě nebyl, takže jsi se pro jistotu opřela o kapotu a mohla si více prohlédnout makrobinokuláry, které jsi dostala. Skoro okamžitě jsi našla různé drobné šrámy od toho, jak byly často používané a nošené. Při případné kontrole přibližování bys však musela shledat, že optika byla v tomto směru v nejvyšším pořádku, stejně jako ovládání a někdo tedy o tento nástroj pravidelně a dobře pečoval.
Ty být naše oči? Vypadat mladě a zdravě, takže dobře vidět i bez binokuláru,
vyrušil tě trochu hrubší, ale přesto ženský hlas. Při otočení se za jeho zdrojem, jsi mohla spatřit vysokou humanoidku se žlutým odstínem kůže, křehčí postavy a protáhlou hlavou bez výrazného nosu. Koukala na tebe velkýma černýma očima a na tváři vyloudila něco jako povzbuzující úsměv.
Já být Niendi a mít na starosti řízení. Už toho odřídit hodně na různých planetách, ale potkat špatné hvězdy a být nucena vzít horší místo. Ale život být ve hvězdách, tak že se tím netrápit a dělat to, co dobře umět,
představila se ti pilotka a nabídla ti pravici. Po potřesení by se poté přesunula okolo landspeederu na pozici řidiče, aby nastoupila a začala pečlivě kontrolovat všechny přístroje. Jasně jsi viděla, že v tom měla pevně daný postup a řád, kdy navíc nehodlala vůbec nic vynechat.

[Hayasan]

Garqi, Vesnice Tikti:
Kontrola vybavení proběhla uspokojivě. Ostatně, i kdyby byla optika na vyhození, stejně se budu spoléhat spíše na Sílu. Dokonce i Sarwen by ty kriminálníky přehlédl, kdybych ho nebyla varovala. V jistém směru byla Síla přesnější než mé vlastní oči, obzvláště když jsem jako pozorovatelka byla všechno, jenom ne zkušená.
Nově příchozí mne příliš nevylekala, ale své jediné vybavení jsem nechala na pokoji v momentě, kdy promluvila. Zvedla jsem k ní oči, abych zjistila, že ani nedokážu určit její druh. Možná to mohl být nějaký mezidruhový kříženec, nebo zástupce tak málo početné rasy, že jsem s ní buď nepřišla do styku vůbec, nebo nám o ní v Chrámu říkali a mě se to jen vykouřilo z hlavy.
Pěkný den,
odpověděla jsem a začala se usmívat. Chtěla jsem být přátelská a vzbuzovat důvěru, což by se mi snad mohlo podařit.
Jak to jen mistr dělá, že nemá prakticky žádné problémy s nikým, s kým se setká?
Ano, jsem pozorovatelka,
přikývla jsem ženě na souhlas.
Jmenuji se Hayasan,
pravici jsem samozřejmě přijala a stiskla jí ruku. Ne moc, aby ji to bolelo, jen tak, aby bylo vidět, že nejsem člověk, který ji při podávání má takovou tu vláčnou, jakoby mrtvou. Vždycky je mi nepříjemné, když se mne můj protějšek jakoby bojí.
Váu, takže vy se v landspídrech asi vyznáte, že ano? Já občas řídím taky, ale nedalo by se říct, že jsem nějak zkušená. Jednou jsem landspídr i spravovala, ale dopadlo to tak, že mi svítily snad všechny kontrolky a já ani nevěděla, co všechny ty kontrolky znamenají. Vlastně, jak nad tím uvažuji, bylo to dobře. Vezla jsem navíc asi hodně hořlavou látku,
zatímco Niendi prováděla kontrolu, já jí nakukovala přes rameno a podělila se o svůj nejvýraznější zážitek. Pro jistotu jsem jí i začala vykat. Byla starší a tykání mi přišlo příliš drzé.
Nikdy jsem kontrolu landspídru neprováděla. U stíhaček ano, to jsem musela, neboť jsem byla pod dozorem, ale u landspídru mi to stejně přišlo trochu zbytečné.
Táta mne právě nutí, abych se naučila řídit snad všechno, co mi může přijít pod ruku. Jenže moc mi to nejde,
slovo táta by šlo krásně nahradit slovem mistr, ale to jsem samozřejmě nemohla říct. I když v mém současném vnímání se význam těchto slov celkem mísil. Poté jsem se ale už odmlčela. Což o to, já mluvila ráda s kýmkoliv a o čemkoliv. Jenže příliš mnoho slov ostatní dokáže znejistit. Takže jsem se pokoušela zaznamenat, zda není Niendi zaskočená. Do landspídru jsem nenastoupila, abych nezavazela. A hlavně, zvenku jsem počínání své pilotky mohla sledovat lépe.

[Jordi Linx]

Garqi, Vesnice Tikti:
Stejně jako Niendi, i ty ses představila a rozhodla se připojit něco málo ze svého života. Přesněji řečeno ze života tvého charakteru, v jehož roli ses nyní ocitla.
A zatímco pilotka prováděla kontrolu, tys ji bedlivě pozorovala a čekala venku.
Niendi nejprve zkontrolovala hlavní repulzory, kdy nakoukla i dospod pod vozidlo. Dle všeho kontrolovala, jak dobře drží a jak vypadají, zda-li se tam třeba netvořila nějaká strukturní chyba. Poté zkontrolovala motorový prostor, různé kapaliny, které landspeeder potřeboval, palubní počítač, stabilitu řízení a poté i výfukové části vozu. Nakonec zkontrolovala nářadí a vybavení vozu, než zamířila k jeho řízení.
Já už řídit mnoho různých plavidel. Kolová, repulzorová i stíhací a ty mít vůbec nejradši. Když v nich sedět, tak ti nic v ničem nebránit, tedy pokud ty neletět do hvězdy nebo planety,
pousmála se Niendi a začala startovat landspeeder, aby ještě provedla kontrolu elektroniky vozu. Mezitím ti jasně naznačila, že už můžeš nastoupit, což už ostatně činila většina lidí z karavany. Jako poslední na své vozidlo nastoupil předák karavany, jenž byl v landspeederu hned za tebou a Niendi.
Vyrážíme, mějte oči na šťopkách, nedělejte blbiny, ať všechno probíhá v pohodě. Všechny podezřelé věci hlaste,
informoval vás předák, aby Niendi neváhala a naprosto plynule vyrazila kupředu, že sis skoro neuvědomila, kdy jste vyrazily.
Ze začátku taky startovat, že bych banthy vyplašit. Ale zkušenosti, odhodlání a bojovnost pomoct a já se tím nyní živit,
dodala ještě Niendi a bravurně vedla karavanu ven z Tikti po hlavní cestě.

[Hayasan]

Garqi, Vesnice Tikti:
Já se Niendi věšela na paty a dívala jsem se, co přesně dělá. Sice jsem byla zvědavá a u činnosti, kde jsem si nebyla jistá jejím účelem, bych se nejraději zeptala, ale nechtěla jsem otravovat a vyrušovat ji v práci. Mistra jsem se nestyděla zeptat ani na něco, co bych třeba měla vědět, u cizích jsem váhala, abych neudělala ze sebe hlupáka a u Niendi jsem mlčela prostě proto, že jsem ji neznala vůbec a nemohla jsem si dovolit, abych si ji proti sobě poštvala vyrušováním.
Když Neindi prohlásila, že řídila i kolová vozidla, pokývala jsem hlavou a snažila se nedat najevo překvapení.
Kolová? U Sitha, není to trošku zastaralé? Ale stejně, zrovna toto bych si chtěla vyzkoušet třeba někde mezi stromy, uhýbat v poslední chvíli by mohlo být super a v kombinaci s nerovnostmi na cestě by to mohlo být ještě lepší…
Usadila jsem se vedle Niendi a naposledy se rozhlédla po takřka venkovské krajině.
Kéž bychom zastavili na nějaké zaostalejší planetě na delší dobu… v první volné chvíli bych vyrazila na procházku. Zahrady v Chrámu jsou moc udržované. Nebo kdybych řekla mistrovi, že po návratu by byl vhodný výcvik přežití... ale s mou smůlou bych skončila někde na pouštní planetě bez vody.
Na předáka jsem kývla hlavou. Což o to, já bych blbiny možná i vymýšlela, ale rozhodně ne na misi. Hned jsem si dala před oči makrobinokulár a doopravdy jsem se začala rozhlížet, byť že pravděpodobnost přepadu pár metrů od městečka byla spíše v záporných hodnotách. Až se kousek vzdálíme, tak jsem plánovala kombinovat jak Sílu, tak vlastní oči v průzkumu krajiny, byť že do pasti budeme muset vjet tak jako tak.
A není to trochu i o talentu? Jedna holka od nás na co sáhne, to řídí skoro jako profík, zatímco já to zaparkuju v nejbližším baráku. Ale stejně se musím snažit, protože táta by to poznal a znáte to. Prostě rodiče,
odpověděla jsem, zatímco jsem střídavě pozorovala obě strany i cestu před námi.

[Jordi Linx]

Garqi, Vesnice Tikti:
Dělala jsi vše pro to, aby budila dojem milé a opatrné dívky, která se nesnažila příliš vnucovat. Znamenalo to pro tebe hlavně mnohem větší míru mlčení, než na kterou jsi byla zvyklá. Snažila sis to vynahradit o to pozornějším pozorováním svého okolí, což vlastně bylo i do jisté míry tvým úkolem v rámci karavany.
Svému krycímu úkolu ses začala věnovat hned od začátku, za což jsi sklidila pobavený výraz od Niendi.
Tak blízko nic nehrozit. Navíc tady poblíž vidět všude daleko a nebýt moc míst ke skrytí, takže ohrožení nehrozit. Také my nejet velkou rychlostí, takže stačit kontrolovat pouze občas,
vysvětlila ti své pobavení, aby jí ohledně popisu terénu musela dát za pravdu. Poblíž tu prostě nic, kam by se dala skrýt nějaká větší skupina nebyla, pokud by se tedy nerozhodly pro nějakou podzemní pevnost, nebo se všichni zakopali.
Dál už ti však Niendi do tvé práce mluvit nechtěla a převážně se soustředila na řízení, přesněji si pravidelně kontrolovala cestu, stav kontrolek a sem tam se ohlédla i za sebe.
Talent být potřeba pro vojenský pilot, stejně jako dobré reflexy. Ale s tréninkem a odhodláním se dát naučit řídit skoro cokoliv od malých vozidel s kolovým pohonem až po velké lodě. I když u velkých lodí toho není moc co řídit, ale spíše hlavně nenabourat. Ve srovnání se stíhačem to být úplně něco jiného,
zavrtěla Niendi nesouhlasně hlavou nad tvou teorií. Zatím se zdála být otevřená případné diskuzi, díky čemuž by vám cesta mohla ubíhat rychleji.

[Hayasan]

Garqi, Vesnice Tikti:
Po slovech Niendi jsem s průzkumem nepřestala. Ale také jsem se usmála. Její pobavenost mne rozhodně neurazila. Vlastně, dalo by se říct, že i když jsem tedy hrála určitou roli a musela jsem mluvit méně, než by se mi opravdu líbilo, její společnost mi byla příjemná.
Říkala jsem si, že bych měla být opatrná hned od začátku. Nechci nic podcenit,
vysvětlila jsem a dala jsem si záležet na tom, abych mluvila obranným tónem. Rozhodně jsem nechtěla, aby si myslela, že chci na ni útočit, být drzá a podobně. Krajinu jsem ale nezkoumala jen kvůli roli. Mě se takový zapadákov skutečně líbil. Sice bych zde žít asi trvale nemohla, ale občasnému výletu do přírody bych se asi nebránila.
U Sitha, proč se jenom v Galaxii válčí. To nemůže být mír? Určitě by to znamenalo méně povinností, protože by byly snad jenom lokální konflikty…
Před Niendi jsem ale svou touhu po přírodě ale prezentovat rozhodně nemohla. Jako dívčina z vesnice jsem si jí přece užívala celý život do sytosti.
Vy jste řídila i velké vesmírné lodě?
Zeptala jsem se trochu překvapeně.
Snad tohle není další Myrk! Snad nemám takovou smůlu, aby to byl další nastrčený agent! I když je pravda, že lidi v Galaxii asi potká nejrůznější osud a zavane je všude možně… nebo to tak prý chodí.
Říkám si, že jednou bych chtěla tuto planetu opustit a vydat se někam dál. Vidět jiné světy, poznat jiné kultury, něco dokázat…
Pokračovala jsem v diskusi, ale nezapomínala jsem kontrolovat okolí nejen očima, ale při změně terénu i pomocí Síly. Niendi jsem z nějaké špionáže příliš nepodezřívala, byť že její osud byl možná trochu divný. Ale příliš jsem nevyzvídala, nechtěla jsem působit příliš zvědavě. Koneckonců, bylo to jedno. Mým cílem je stejně nechat se zajmout a její společnost skutečně byla příjemná. Takže dalšímu povídání si bych se rozhodně nebránila.

[Jordi Linx]

Garqi, Cesta z Tikti:
I když jsi byla informována, že takhle z kraje se ještě můžeš v pozorování šetřit, tak jsi ze svého úkolu nehodlala polevit a to nejen ve viditelném spektru, ale i z hlediska Síly. Zatím se však potvrzovala Niendina slova a z kraje jsi rozhodně nevycítila nic podezřelého, nebo aspoň tomu se blížícího. Řidička to však už dále nekomentovala, protože i ona věnovala svou pozornost především své práci.
Párkrát řídit i velká lodě, být hodně náročné na prostorovou orientaci. Ale nejčastěji řídit pozemní techniku a snažit se co nejvíce dopravní lodě, ale na dobrou a na dlouho být těžké se dostat. Majitel většinou být sám pilot a druhého nepotřebovat, více se uplatnit mechanik a podobně,
prozradila ti o tom, co hlavního kdy pilotovala. Z toho se dalo i tak nějak odvodit, proč teď někde nelétala, ale potácela se zhruba od práce k práci.
A někdy být zaměstnavatel naprostá idiot a ty s ním mít jenom problémy. Přát si, abych takových už moc nepotkat, ale v téhle galaxii jich být překvapivě mnoho. Ale jinak být v galaxii i mnoho hezkých věcí a mužů, někdy dokonce i milých,
uculila se a trochu zkorigovala cestu, protože se cesta mírně nakláněla do strany. Pokud bys nyní vyhlédla ven, tak jsi mohla vidět kolonu po celé její délce a také si uvědomit to, že Tikti už prakticky nebylo vidět. Do kokpitů ostatních vozidel jsi sice neviděla, ale občas se někdo mihnul na korbách nákladních vozidel anebo na plošinách k tomu určených. Ty většinou sloužily ke kontrole nákladu, aniž by bylo potřeba zastavovat.

[Hayasan]

Garqi, Cesta z Tikti:
To, že jsem necítila ani neviděla nic podezřelého, mne opravdu nerozhodilo. Bylo to očekávané. Ale já raději nechtěla nic zanedbat. Jsem na misi a v tomto případě by mi mistr žádnou účelnou nepečlivost jistě netoleroval. Musím se snažit, abych trochu vylepšila své postavení. A to nejen teď. Při představě, jak si budu muset dávat pozor na každé gesto, mi u teď bylo trošku úzko. Nemoct se uvolnit bude určitě příšerný zážitek.
Po slovech Niendi jsem ji skoro vůbec nepodezírala a vlastně jsem to úplně vypustila z hlavy. I kdyby byla agentkou, tak můj úkol je úplně jiný a agenty řešit skutečně nemusím.
Stejně je to možná škoda, že Niendi je nakonec asi bez viny. Kdyby byla agentkou, třeba by se mnou velmi ochotně spolupracovala na uklidnění situace a já bych ji mohla tímto způsobem využít. I když… pokud mi bude věřit… jenže, u Sitha, jak mám za tak krátký čas získat něčí důvěru? Jak to jenom mistr udělal, že jsem mu třeba já začala poměrně rychle věřit? Třeba Ninnovi nevěřím ani z půlky jako mistrovi a to jsem s ním na jedné lodi už dlouho.
Jenže já nejsem dobrá ani jako pilot a ani jako mechanik, takže tyto možnosti pro mne asi padají. Říkala jsem si, že bych se chtěla dostat k nějakým bezpečnostním sborům. Viděla jsem hodně detektivek a vyšetřovat třeba vraždu, tedy jistě, vražda je hodně smutná věc, ale aspoň bych zbavila společnost nebezpečných jedinců,
prozradila jsem dál Niendi a ani jsem moc lhát nemusela. Co já shlédla holofilmů za ty dva roky a všechny detektivy skutečně hráli něčím zajímaví herci a postavy, které ztvárňovali, byli kolikrát ještě lepší. A protože jsem nevěděla, jak si důvěru získat, tak jsem se dál s Niendi bavila a zároveň dávaa pozor na cestu před sebou. Co jiného mi také zbývalo?
Já už měla kluky. Tedy, spíš jednoho kluka. Ale zhruba po roce jsme se rozešli. Naštěstí to bylo vzájemné a nekonaly se žádné scény. A pak tu byl ještě jeden. Líbil se mi, ale zjistila jsem, že se mnou chtěl akorát spát,
o Myrkovi jsem nemohla říct celou pravdu, ale díky této zkušenosti jsem si pořád od kluků i mužů udržovala dostup a aktivně z nikým neflirtovala.
Prostě mne chtěl jen zneužívat. A málem jsem mu na to skočila. A od té doby se po klucích akorát dívám, navíc se obávám, že na to táta od té mé malé eskapády na mne dává i v tomto ohledu pozor,
i tentokrát jsem hovořila o mistrovi a byla jsem si jistá, že nejsem až zas tak daleko od pravdy. Skutečně bych nechtěla, aby mne nachytal s někým v posteli. Ten rozhovor poté by asi byl opravdu hodně, ale hodně nepříjemný. Dál jsem pokračovala ve své práci a tak trochu jsem doufala i v to, že dobré vztahy s Niendi mi to přece jenom nakonec ještě ulehčí.

[Jordi Linx]

Garqi, Cesta z Tikti:
Jak ubíhala cesta, probíhal i váš vzájemný hovor, kdy ses po prozrazení toho, čeho by tvůj hraný charakter chtěl v budoucnu dosáhnout.
Bezpečáci a policisté být důležití, ale nikdy bych nechtít jejich práci dělat. Na horších planetách na ně moct na každém rohu číhat smrt. Oni muset řešit spousto hrozného a špatného, z čeho běžnému jedinci nebýt dobře,
vyjádřila se pilotka k idee býti členem nějakých bezpečnostních sil nebo policejních složek, či něčeho podobného. Po chvilce ses poté dostala i do osobnější roviny hovoru. Zároveň jste začali míjet občasné uskupení stromů a blížili jste se více hrbolatému terénu. Samozřejmě by to pro vaše landspeedery neměl být problém, každopádně bylo dobré všechny terénní změny pečlivě vnímat.
Při tvém komentáři o tom, jaký postoj zaujal otec po "eskapádě" s jedním ze svých bývalých přítelů, se nepokrytě a pobaveně usmála.
Tvůj otec nebýt jediným, kdo pečlivě chránit svou dceru. Díky svým zkušenostem věřit, že takový být alespoň každý druhý otec v galaxii včetně toho mého. Ono to být asi společné pro většinu otců v galaxii, i když u toho mého to být v porovnání s ostatními trochu odlišné, ale když můj třetí přítel ho přeprat, tak už dát pokoj,
zasmála se Niendi a podělila se o vlastní zkušenost ze svého mládí, která vyzněla trochu tvrději v porovnání s tím, co jsi mohla vědět od ostatních lidí, které jsi znala. Navíc ti nemohlo ujít, že jí to přišlo i jako něco běžného, respektive chování svého otce v tomto směru nepovažovala za nějaký extrém.

[Hayasan]

Garqi, Cesta z Tikti:
Možná,
připustila jsem, že má Niendi pravdu, co se bezperáků týče. Dokonce i v kriminálkách byly některé záběry buď rozmazány, nebo natočeny tak, aby nikoho nepohoršily.
Ale je to velmi důležitá práce. Všichni si zaslouží spravedlnost, dokonce i ti mrtví,
bránila jsem svou ideu, která nebyla příliš daleko od toho, co by mne bavilo dělat a na co bych se jako rytíř chtěla i specializovat. Svého snu ohledně toho, že se stanu vyšetřovatelkou, jsem se ještě nepustila, byť že konfrontace s realitou mi v mé minulé misi dala jasně na srozuměnou, že se mám asi ještě hodně co učit. Ale cesta k mému rytířství bude ještě dlouhá, takže času na učení mám dost. I když jsem se mistra neptala, sama jsem cítila, že v osmnácti se rytířkou asi nestanu. Ale to mi nijak nevadilo.
Se změnou terénu jsem se musela začít soustředit na daleko více potencionálních úkrytů a z toho důvodu jsem neargumentovala více. V první řadě jsem se soustředila na svůj úkol, tedy na to, abych zjistila, kdeže ti zločinci jsou, varovala ostatní padawanky a připravila se na svůj úkol. To znamená, vyhodnotila situaci, a co nejlépe případě nasměrovala Niendi. Nechtěla jsem, aby někdo z mé třetiny zemřel mou vinnou.
S Niendi jsem se zasmála také, ale spíše jen ze slušnosti. Nad druhou půlkou Niendina sdělení bych za normálních okolností trochu zapřemýšlela. Určitě bych si i pokoušela představit někoho, kdo by ho dokázal zmlátit. Bezpochyby by mi ta představa přišla i úsměvná, protože dle mého názoru by mistra zmlátila leda tak menší armáda mých obdivovatelů. A to jenom možná. Nehledě na to, že kdyby se některá z mých „životních“ lásek odvážila na mistra jen křivě podívat, já sama bych ji vynesla v zubech. A to ne proto, že bych mistra milovala, to v žádném případě. Jen jsem mistra měla hodně ráda.
A co vám váš táta poté řekl, když byl přeprán? Já vlastně ani nevím, jak by reagoval ten můj. Ale to by asi záleželo hodně na situaci a na tom, nakolik bych za to mohla,
vážně jsem netušila, co by mi mistr na podobný výsledek mé eskapády řekl, ale nepřemýšlela jsem nad tím. Snažila jsem se soustředit snad n každý keřík, dokonce jsem občas zkontrolovala i vzduch, neboť i z tohoto směru by nás třeba mohlo něco sledovat.

[Jordi Linx]

Garqi, Cesta z Tikti:
Se změnou terénu jsi změnila i typ pozornosti, kterou jsi nyní distribuovala ve větší míře většímu množství potencionálních cílů a to včetně oblohy. Ta byla čistá, nikde ani mráček, pouze sem tam přelétl nějaký pták, povětšinou dravec.
Jakmile se začal více vlnit i samotný terén, tak Niendi trochu ubrala a snížila tak tempo celé karavany. Vašemu landspeederu to nikterak nevadilo, ale při ohlédnutí se za sebe bys mohla vidět, že těžším nákladním landspeederům klidnější tempo jízdy rozhodně přispělo k duhu a nemusely se tak nějak výrazněji naklánět.
On mi říct, že já si konečně vybrat někoho, kdo mě dovést aspoň trochu uchránit. I když zpětně musím přiznat, že to být asi jediný přítel, kdo být schopen mě více ochránit. Ale nějak nám to spolu nevyjít. Ale to už být dávno za mnou, teď se spíše soustředit na práci a pokusit se někam posunout,
odpověděla ti Niendi na tvou otázku, čímž i na chvilku ustala vaše konverzace, když jste se obě soustředily na svou práci. Občas sice padla nějaká zdvořilostní výměna, ale již to nebylo tak časté.

Po následující hodinu jste se potýkali s horší cestou, ale nikde ani stopy po nějakém možném přepadu nebo něčem podobném. Poté se cesta uklidnila, ale naopak přibývalo zalesnění, což ti stěžovalo situaci. I tak se další hodinu nic nedělo, když jste vjeli do lesa a co hůře, ocitali jste se pořád v nějaké zatáčce, která se dlouze táhla, nejdříve doprava, poté doleva a tak stále dokolečka. Podle všeho jste měli za sebou zhruba třetinu cesty a dostávali jste do nejnebezpečnějšího úseku.
V následující zatáčce jsi opět neviděla dále, než dvacet metrů, což bylo pro nějaké včasnější varování dost tristní. Ale i tak jsi stihla včas zahlédnout složený mohutný strom, který vám doslova ležel v cestě.

[Hayasan]

Garqi, Cesta z Tikti:
Když se i v obtížnějším terénu zprvu nic moc nedělo, začala jsem pomalu doufat, že žádné přepadení možná nebude. Tedy, nic moc dobrého by to nebylo, protože já jsem nedostala žádné instrukce, co bych v takovém případě měla dělat, ale stejně by to byl problém Sallwits, protože ona celé misi velí.
Opravdu pečlivě jsem se snažila pozorovat celé okolí, dokonce jsem se snažila vnímat celé okolí i pomocí Síly, takže náš rozhovor ustal. Což bylo možná i dobře, protože cílem mé mise nebylo pořádně si pokecat, byť že s Niendi se povídalo opravdu dobře. Svým způsobem jsem mohla být uvolněná a to se mi líbilo.
Situace se pro mne obrátila o sto osmdesát stupňů v momentě, kdy jsem spatřila ten strom.
U Sitha! Pokud nás chtějí přepadnout tady, musí to dělat takto okatě? Nějaké přehlédnutí bych dokázala ospravedlnit, ale strom na cestě? To by mi pak nikdo nevěřil a měli mne za zrádce!
Neměla jsem na výběr, ihned jsem šáhla pro komlink, díky kterému jsem měla spojení přímo na velitele.
Ale máme landspídry, prostě to nadletíme. Možná jen zbytečně plaším.
Pomalu jsem se začala uklidňovat a pokusila se navázat spojení s velitelským vozidlem.
Tady Hayasan. Před námi na cestě je povalený poměrně mohutný strom. Bohužel nevidím, z jaké příčiny spadl. Mohl být jak podetnut, tak ho mohl vyvrátit větší vítr třeba kvůli prohnilosti kmene,
zatímco jsem se pokoušela varovat předáka ústně, pomocí Síly jsem vyslala varovný signál jak k Hey, tak k Sallwits. Také jsem se pokusila nadhodit zcela přirozenou příčinu pádu toho stromu.
Tak velká a dlouhá kolona stejně jen tak necouvne. Pokud je toto místo skutečně tím, kde dojde k přepadu, tak i nějakou ozbrojenou kontrolní stráž nechají nejen projet, ale i vrátit se.
Dál jsem to ale nerozváděla, protože na okolí toho kmene jsem se zaměřila. Nejen svým zrakem, ale pokoušela jsem se to co nejdetailněji prozkoumat i pomocí Síly. Nějaké živé bytosti bych snad vycítit mohla. Pokud nás tedy nepřepadne nějaká armáda droidů, ale o tom by se mistr asi zmínil.
V případě, že ybch nic neobjevila, zaměřila jsem se i na vzdálenější okolí.
Co když to mělo jenom odvést pozornost?
Z vyřešení této ošemetné situace jsem měla celkem dobré pocity. Z mého současného pohledu to vypadalo totiž tak, že kolona by byla stejně varována, ať by na mém místě seděl kdokoliv. Takže z tohoto hlediska jsem měla čisté svědomí. I kdyby se předákovi podařilo nějak zacouvat, vycouvat, otočit celou kolonu a útočníkům ujet, tak nikdo by mi to snad nemohl vyčítat. To ovšem neměnilo nic na skutečnosti, že na svém současném stanovišti jsem tak trochu ve střetu zájmů, což jsem si uvědomila až teď a své zařazení jsem už nepovažovala za nějakou výhru.