Tahle se dala přeložit jako „spousta kreditů za minimum práce“.
Tora Hutt zatoužil po starožitnosti zvané Grailenský pohár, jež se měla nacházet na zapomenuté planetě Tython v hlubokém jádru.
Vytvořeno v počátcích alderaanské monarchie, staletí před mandalorianskými válkami darováno rytířce Jedi, objekt několika podivně sentimentálních balad, a jen tak mimochodem předmět s „hluboce spirituální symbolikou sjednocené Síly“. Soudě podle obrázků, přesně ten typ krámu navíc, co se dokonale vyjímá na poličce a hezky na něj sedá prach.
Také kolovala historka, že grailenský pohár je klíčem k mapě odhalující dávno ztracené galaktické poklady. Ovšem vzhledem k tomu, že „dávno ztracené“ označovalo ztracené před několika deseti tisíci let, sotva se dalo čekat, že se budou poklidně válet a čekat na nalezení, zejména když o tom, že by existovala nějaká mapa, nic netušili ani historikové.
Samozřejmě, mělo to několik háčků.
Ten největší se jmenoval týmová práce. Momentálně se díky tomu nacházela na lodi pilotované bothanem (Thrask Ray´lya patřil k Torovým nejlepším pašerákům, ovšem co se šířily drby, na tuhle misi jej zverbovala především potřeba kreditů po blíže neurčitém incidentu zvaném rytíři Jedi a náklad koření) a v doprovodu něčeho, co rozhodně byl člověk pohlaví mužského a v honbě za pokladem byl v pozici hlavního „lovce pokladů“. Těmito skutečnostmi sis byla u Mala Gordona jistá. Zbytek tvořily poletující otazníky, jak se může asi třicetiletý člověk perfektně vyznat v množství mrtvých jazyků, mít v hlavě velmi podrobnou databanku dávných dějin galaxie, a zároveň nebýt seschlým univerzitním profesorem či krátkozrakým, šedobradým knihovníkem. Navíc jsi z něj měla podivně nepříjemný pocit a jak jsi zjišťovala prostým pozorováním, podivně nepříjemné pocity z něj měli prakticky všichni, počítaje do toho i vašeho zaměstnavatele.
Tvé místo v týmu byl – člověk pro špinavou práci a případnou eliminaci případných soupeřů. Což samozřejmě vzbuzovalo otázky, jak moc reální ti případní soupeři jsou a co to v kontextu pátrání po zapomenutém artefaktu vlastně znamená. O archeologických expedicích jsi toho moc nevěděla, ale tohle ji, když se nad tím jeden zamyslel hlouběji, připomínalo zhruba stejně jako wookie subretu coruscantské opery.
Prostě něco najít, dojít na místo, kde to je, onu věc vyzvednout a aportovat huttovi. A vyinkasovat prachy (a při té příležitosti jste byli upozorněni, že každý máte svůj podíl a jediné, co vzájemné likvidování se způsobí, je, že zaměstnavatel holt ušetří).
Tal by se vyjádřil, že ta ryba smrdí natolik, že se nedá ani poznat, kde má hlavu.
Ale taky byla otázka, co by Tal říkal na odměnu, za kterou by se dala koupit menší loď a ještě by zbylo. Nejspíš, že Tora fakt neví, co s kredity. Fierfek.
Corellia, přístav
Poslední přípravy, než se vydáte do hlubokého jádra.
Doplnění zásob na loď (baculatý frachťák poeticky zvaný Mísa).
Možnost se předem zrelaxovat z tušené ponorky.
Každopádně jste měli, podle vašeho cestovního plánu, celkem 48 hodin čas. A bylo jen na vás, jak ho hodláte strávit.
Bothan se nijak netajil s úmyslem opatřit pro Mísu nějaké to leštění či náhradní součástky a palivo, čistě pro jistotu, a jinak Mísu hlídat.
Gordon se pro jistotu hned po přistání zdekoval, majíc plné zuby Ray´lyovy snahy vymámit z něj nějaké ty triky k hledání pokladů. Sice působil jako člověk, kterého jen tak něco nerozhází, ovšem pár dní v hyperprostoru a nepřetržité debaty o artefaktech a jejich tržní ceně mu působily dle všeho značnou psychickou újmu.
A pokud šlo o tebe - byla to jen a pouze tvoje soukromá záležitost.
---------------------------------------
Rozehrávám.
