Když se čas naplní... - výcvik pro Noe Peer-Gynta (Noe)

[East.Wood]

Metellos, nedaleko štítu - bitevní vřava

10 ABY

Obranné složky základny odolávaly z posledních sil útočícím jednotkám Impéria. Docházelo střelivo, přeživší muži byli značně vysíleni a pod neustálou palbou nepřátelských jednotek. Vrchní velitel základny na Metellosu, světu tolik důležitého a strategicky přínosného pro Novou Republiku, byl mrtev a jeho zástupce velel posledním zbytkům svých lidí.

Metellos měl velký podíl na výrobě energetických produktů a jejich vývozu do mnoha světů Nové Republiky a zdejší jednotky měly za úkol chránit výrobny a základny do posledního muže.
A vojáci Impéria chtěli pomoci tento jejich rozkaz splnit...

"Velte k ústupu..." sykl zraněný major Kewell, když útok imperiálních jednotek sílil.
Překvapený poručík Gas Badelion je strnule hleděl do černých očí svého nadřízeného: "Pane!?" zeptal se nechápavě.
"Slyšel jste, poručíku! Všichni muži, ať opustí pozice a zachrání si kejhák! To je rozkaz..." byl neústupný major.
Poručík sice nerad, ale i tak dal svým mužům znamení, ať se přesunou k přistávací ploše a obsadí únikové lodě.

Tu však odněkud přiletěl granát a místo se rázem otřáslo detonací a do noci vyšlehly plameny výbuchu. Když se prach ustálil, bylo vidět spoustu mrtvých těl vojáků a mezi nimi ležel i sám major Kewell.
Když k němu přiběhl otřesený Badelion, aby jej odtáhl do bezpečí, zakrvácený velitel jen těžce dýchal a přerývaně mluvil: "Nechte mě být a ... zachraňte... zachr... jděte už... sakra!"
Poručík se nechtěl jen tak vzdálit, aniž by neudělal pro svého velícího důstojníka vše pro jeho záchranu. Ale když poznal, že mu není pomoci, rozhodl se vyplnit poslední rozkaz.
Major se ještě s vypětím všech sil zvedl, aby svému zástupci řekl poslední slova: "... najděte mého synovce... a ... vyřiď... vyřiď mu, že musí ... najít Ocenna Be'lla. Slibte mi to!" Poté vydechl naposled a hlava mu klesla na stranu. Z úst mu vytékal pramínek krve...

Poručík Badelion odložil jeho tělo na zem a začal hledat zbylé přeživší ničivého útoku Impéria...

Corellia, Coronet City

o deset let později...

"Tak pospěš si, lenochu, nebo zmeškáme transport!" zahlaholil ostrý hlas a někdo do Tebe šťouchl tak, žes málem spadl z horní palandy.

Když jsi ztěží otevřel ospalé oči, viděl jsi svého spolunocležníka, zygerrianského mladíka Filla, který Tě vzbudil po probdělé noci. Od večera jsi dlouho nemohl zaspat, jak jsi se těšil na dnešní ráno.
"Jestli chceš zůstat v pelechu, tak ať... ale já letím na Yavin IV, kde ze mě bude Jedi!" dodal s úsměvem Fillo.
_____________________________________
Tady je pár základních rad k výcviku:
- nehraj za ostatní, jen za sebe
- drž se linie příběhu a moc neodbočuj, děj posunuj o kousek dopředu
- můžeš použít myšlenky, vzpomínky, osobní pocity (reálné)

Zvolil jsem rok 20 ABY, je Ti tedy 13 let. Doufám, že mi to promineš, ale upravil jsem údaje trochu podle sebe. Na výcvik to nebude mít vliv... Jakékoliv otázky mi napiš o zprávy.
Co dodat? Užij si hraní a hodně štěstí!

[Noe]

Corellia, Coronet city

Probouzím se, protírám si oči a usedám na palandu. Spal jsem jako na trní, svou únavu ale ignoruji. Léta jsem čekal na den, kdy budu moci odejít z Corellie na akademii. Měsíce se táhly jako roky, týdny jsem zabíjel čas, jen abych uspíšil svůj náskok na akademii. Konečně se mi splní sen být Jediem.
Když se vzpamatovávám z euforie po probuzení a přemýšlím, co udělám dál. Přes svoji netrpělivost se nedokážu soustředit. Samozřejmě si nejprve sbalím,
řeknu si a vyrazím ke skříni.
Když otvírám, myslím, že mě šálí zraky. Nacházím kufr. Plný kufr, ne prázdný, který tam ještě včera ležel. A v něm sbalené věci, které by jinak ledabyle ležely na poličkách.
Ohlížím se na Filla. Někdy dokáže fakt překvapit.
To ty, Fillo?
ptám se překypující svým stálým nadšením. A tak přesvědčen o našem pevném přátelství beru kufr do rukou.

_____________
První chybička - přečti si pořádně, co jsem psal pod úvodní příspěvek a oprav si svou odpověď...

[East.Wood]

Corellia, Coronet city

"Vidím, že ještě teď jsi úplně mimo, kolik jsi toho naspal, člověče?" zeptal se pobaveně Fillo.
Bylo jasné, že jsi měl krušnou noc a nemohl jsi se rána vůbec dospat. Teď, když konečně nastal čas odletu, jsi byl tak roztržitý, že jsi naprosto zapomněl, že sbaleno jsi měl skutečně již dva dny předem.

Ještě poslední kontrola ubikace, uzamčení a mohli jste vyrazit vstříc vašemu novému životu - životu studentů Akademie Jedi.

Otec by na tebe byl pyšný, vždycky podporoval myšlenku připojit se k rebélii proti Říši, ale o Tvých silových schopnostech se dozvěděl až nedávno. A když zjistil Tvé nadání, rozhodně si přál, abys letěl na Yavin IV, zatímco on bude i nadále sloužit u jistých složek Nové Republiky.

transport na Yavin IV

Když jste našli svá místa, mohli jste sledovat, kterak se stejným směrem, jako vy dva, chystá ještě další desítka studentů. A byla mezui nimi třeba pohledná twi'lecká dívka, čehož si všiml jako první mladý Zygerrian.
"O co, že jí sbalím dřív, než tam doletíme?" zazněla z Fillových úst pošetilá sázka.

[Noe]

Transport na Yavin IV

Od vstupu na transport jsem se cítil celý nesvůj. Na lodi nebyl zrovna příjemný vzduch, nebo to bylo spíš prostředí, které mi nedělalo dobře. Raději jsem se nerozhlížel a mířil jsem rovnou k našim místům. Teprve, když jsem se posadil, všiml jsem si skupinky studentů. Několik dětí v našem věku, se stejným zájmem, mezi takovými strávím, několik příštích let.

Fillova sázka mě rozesmála. Vyrážíme na akademii Jediů a on kouká po holkách. Ale takový je celý Fillo. Tu holku si musím zkontrolovat.
Dívám se tedy na objekt Fillových zájmů Hezká je. I docela sympatická. Pěkná postava, ještě docela nevyvinutá. Pěkná holka a na twi'leka se mi zamlouvala víc než dost. Ale Fillo ji nedostane. Cítím to.
Ještě chvíli ji pozoruji, ale rači odvrátím zrak, než zjistí, jak si ji nenasytně prohlížím.
Vzdej to, takovou holku nesbalíš...
rozmlouvám sázku Fillovi. Takových sázek si pamatuji nejednu. A stejně myslím, že i tentokrát budu mít pravdu. Myslím, že by s tím měl Fill dát pokoj, než bude muset litovat. Zvlášť, jestli se chce stát Jediem. Podle toho co říkal táta, mají ohledně těchto věcí striktní pravidla. Tedy, jestli měl táta pravdu.

Váhám, jestli mám na chvíli opustit místo a jít se seznámit s dalšími studenty nebo počkat, až doletíme k akademii.
Nakonec se zeptám Filla: Nepůjdeš se za nimi podívat? Ještě zjistíš, že uděláš dobře, jestli sázku odvoláš...
Bez čekání se zvedám a vycházím líným krokem popovídat si s těmi studenty.

[East.Wood]

Transport na Yavin IV

"Jasně, proč ne..." odpověděl Fillo a vydal se za Tebou. Beztak jste před sebou měli delší cestu a seznámit se s budoucími 'kolegy' nebylo rozhodně na škodu.

Když se Fillo přitočil k Twi'lečce, aby zahájil rozhovor, přitočil se k Tobě jeden ze studentů a podával Ti ruku.
"Nazdar, já jsem Lain! Lain Cowal!" promluvil asi patnáctiletý snědý kluk.

Vzápětí zmerčil Tvého přítele, kterak navazuje kontakt s dívkou a musel se usmát: "Ha, tak nevím, zda Tvůj kámoš dělá dobře. Ale Genny se jen tak sbalit nenechá a každého kluka si umí pěkně podat..."
Vypadalo to, že se někteří studenti už znají z dřívějška stejně, jako Ty a Fillo.

[Noe]

Transport na Yavin IV

Poté, co se ode mě Fillo oddělil, jsem chvíli stál mezi studenty a vybíral si koho oslovím. Než jsem se stačil rozhodnout, přiblížil se ke mě jeden z nich, kluk, vyšší a nejspíš o něco starší, než jsem já. Aspoň tak vypadá. Podali jsme si ruce, a poté, co se mi představil, jsem mu i já sdělil svoje jméno.
Svým sebejistým vystupováním mi připomněl frajírky z ubytovny na Corellii. Takovým jsem se raději vyhýbal. Teď jsem byl ale rád, že si mě všimnul a dal se se mnou do řeči.
Nespustil jsem z něho oči, působil hrozně jistě, a jistě se v této situaci cítil mnohem lépe než já.
Když se zmínil o Fillovi, přimělo mě to se podívat směrem ke twi'lečce, jejíž jméno jsem se vzápětí dozvěděl od Laina. Byla to Genny. To jméno mi připadalo něčím zvláštní, takové jednoduché a milé. Postavu, kterou jsem nyní viděl, bych si se jménem Genny rozhodně nespojil. Nedá se říct, že působila zrovna mile. A už vůbec nemůže nikdo tvrdit, že je jednoduchá. Tím spíše mám nutkání se s ní seznámit a zjistit o ní víc. Samozřejmě jiným způsobem, než jaký zvolil Fillo.

Když odpoutám své myšlenky od Genny a rozhlédnu se po ostatních, napadá mě jen jedna věc. Vyjasňuje se mi, že s přátelstvím s Fillem si na Yavinu tak úplně nevystačím. Čím víc lidí nyní poznám, tím lépe si zvyknu na život na akademii, což pro mě bude značná výhoda. Rád poznávám nové lidi, takže mi to neuškodí. Navíc, známosti se vždycky hodí.
Ty, Laine?...,
zeptám se nejistě a raději pokračuji odvážnějším hlasem:
Vypadá to, že se mezi sebou už znáte. Já tu znám jen Filla Seznámíš mě prosím se svými přáteli?
Nahodím úsměv, napnu uši a poslouchám. Cesta na akademii se zatím krátí.

[East.Wood]

Transport na Yavin IV

Lain se trochu porozhlédl, kde stojí ostatní, pak Ti položil ruku na rameno a přátelsky na Tebe mrkl: "Inu, nedá se říci, že se tu všichni vzájemně známe. Je nás pár, co jsme z Coruscantu. Netuším, co jsi o téhle planetě už slyšel Byli jsme v jedný partě, co se potloukala nižšími patry, dělala drobné výtržnosti a tak. Pár z nás si však řeklo, že chcem v životě něco dokázat a odešli jsme. Když se tady Genny dozvěděla o Akademii a já a ještě Tupp jsme o sobě věděli, že máme drobné silové schopnosti, přidali jsme se k ní a společně jsme se vydali na cestu..."

"No a tady nás máš!" zvolal někdo za Tebou a když jsi se otočil, viděl jsi Sullustana, kterak v obyčejném studenstkém převleku stojí vedle Genny a Filla a usmívá se. Perfektním galaktickým standartem mluvil zajisté on.
Zdálo se, že z vás může být pěkná partička - alespoň Fillo se zdál být nadšen, že tihle hoši patří právě k Genny...

[Noe]

Transport na Yavin IV
Díky Lainovu vyprávění jsem měl šanci zjistit alespoň málo o mých nových přátelích. Mladí výtržníci potloukající se nižšími patry Coruscantu? Nezní mi to špatně. Sám mám v sobě dobrodružného ducha a proti drobným výtržnostem nic nenamítám. S Fillem jsme na ubytovně taky nezůstávali u neškodné zábavy.

Vypadalo to, že se Lain nechystá říct nic dalšího a tak jsem se chysal prozatím rozloučit a vrátit se zpět k Fillovi. Když slyším, jak za mnou někdo zvolal, otočím se a vidím Filla, stále se věnující se Genny, a ještě jednoho kluka, kterého odhaduji na Sullustana. To on asi promluvil. Ikdyž vím, že asi nevolal na mě, rozhodl jsem se jít k té partičce a seznámit se.
"Zatím se měj, Laine. Rád jsem tě poznal,"
řeknu Lainovi a odcházím spokojený, že jsem zde nezůstal nepovšimnut. Odcházím směrem k Fillovi a jeho novým známým. Cestou si všímám, jak vznešeně vypadá Genny mezi těma dvěma. Taky, že Fillo vypadá šťastně. Očividně se baví neménně dobře jako já. Vypadají jako skvělá parta.
"Ahoj!"
postavím se před ně a pozdravím se s nimi.
"Já jsem Noe, Fillův kámoš. Snad se o mě zmínil..."
S úsměvem se vrhám mezi ně a s nyskývanou radostí se s nimi seznamuji.

[East.Wood]

Transport na Yavin IV

Byl jsi překvapen jak rychle se na lodi utvořila skupina studentů, kteří se hned dali do družného hovoru a měl jsi také radost z toho, že jste našli nové přátele...

Cesta rychle ubíhala a zanedlouho jste již pod sebou mohli zahlédnout yavinskou džungli.

Yavin IV, Jedi Praxeum

Po uvítání samotným Lukem Skywalkerem, který byl rád, že Akademie dostala čerstvé síly v podobě mladých žáků, jste měli možnost poznávat zdejší prostory a hltat první tréninkové metody. Sám Skywalker se neúčastnil, jelikož jej v současnosti zaměstnávaly jiné události - příprava jeho svatby s Marou Jade - a tak se vás ujal jeden z jeho nejbližších přátel.
Corran Horn vás prováděl po Akademii a ukazoval vám, kde a jak bude probíhat váš výcvik.

"Vypadá to dobře. Už se těším, až to začne... mimochodem, máš svůj vlastní meč?" naklonil se k Tobě s otázkou Laine.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Po chvíli v praxeu jsem si jist, že život zde nebude nijak jednoduchý. Nevím, jak Fillo, ale já se cítím dost trapně. Zvláště, když vidím, jak ostatní z nás pozorně naslouchají pozdravu mistra Skywalkera, jak trpělivě se věnují výkladu mistra Horna, a hlavně jak pokročile umí používat sílu.

Pomalým krokem se s houfem budoucích padawanů přesunuji po praxeu a pokouším se zapamatovat si co nejvíce ze slov mistra Horna. Raději se držím na konci zástupu a kromě mistra Horna si zvědavě prohlížím ostatní. Potom si všimnu Laina, který stojí malý kousek ode mě.

Když se mě ptá na světelný meč, jsem dost zmatený.
Meč? Netušil jsem, že ho budu potřebovat takto brzo.Po dlouhém mozkovém odpočinku cítím, jak začaly v mé hlavě přebíhat tisíce myšlenek. Myslím, že bych ho mít měl. Doufám, že protentokrát našemu čerstvému přátelství malá lež neuškodí.
Jasně,
odpovídám jistě a bez pochyby. Za chvíli si však uvědomuji, že jsem odpověděl jako pořádný hlupák. Každý z nás, kdo ho má, ho nespouští z očí. Ani rytíři Jedi svůj meč mají vždy u sebe.
Nejistota začíná utlačovat mou přesvědčivost. Abych se vyhnul otázkám, dodávám: Totiž, nemám ho s sebou. Asi sis všimnul. Ale věř, že mám dobrý důvod.
Myslím, že takto jsem svému projevu na přesvědčivosti nepřidal. Nejpřijatelnějším řešením je pro mne v tuto chvíli neustupovat, ale dodat prvotní lži neprůhlednosti, jak jen to půjde.
To víš, zabavili mi ho, když jsme vstupovali na akademii. Ani nevím proč. Doufám jen, že do výcvik ho budu držet opět ve svých rukou.
Usmál jsem se, ale začal jsem vnímat svědomí a zdravý rozum. Vím, že jsem vymyslel pěknou hloupost. Lituji, že jsem mu raději neřekl pravdu. Něco mi ale říká, že jen takto budu moci obohatit jeho partu.

Přesunu se blíž k mistru Hornovi a dále pozoruji místa praxea. Raději odejdu dříve, než se i ostatní rozejdou a vydávám se po chodbách do pokojem kde si budu moci odpočinout po náročném programu. Jediné, co mě teď zajímá je, kde seženu světelný meč. Myslím že je čas, abych byl přidělen mistrovi.

[East.Wood]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Laine ještě něco stačil tiše dodat, ale už jsi vnímal spíše to, co se dělo před Tebou. Corran Horn si totiž vzal opět slovo a tentokráte se mělo probírat rozdělení studentů k určitým rytířům a mistrům Jedi.

Za časů Staré Republiky bývávalo zvykem, že každý mistr měl jediného padawana. Nyni se však praktikoval vyšší počet studentů na jednoho učitele - dvojice i trojice padawanů tudíž nebyly vyjímkou.
Tudíž jsi trpělivě naslouchal, zda uslyšíš své jméno a s kým budeš přidělen a také komu. Kromě Horna a Skywalkera jsi zatím nikoho z představitelů Akademie neviděl, takže bylo nasnadě, že zvědavist Tvá i ostatních se zvyšovala každým Hornovým slovem.

"... mistr Katarn převezme pod své vedení Utchiwana a Tuppa Iraolu, já budu cvičit Genny Trentino a Noe Peer-Gynta a mistryně Solusar povede Laineho Cowala a Filla Egga. Toto rozdělení nabývá okamžité platnosti, od této doby se budete řídit pokyny svých mistrů a oni vás naoplátku povedou celým vaším výcvikem. Začneme zítra za úsvitu. Nějaké dotazy, studenti?" dostal se k jádru věci Corran Horn.

Laine Tě opět lehce šťouchl.
"Tak vidíš, budeš se cvičit s Genny... vyhráls to, kámo!" pošeptal Ti.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

S napětím jsem očekával, kdy uslyším své jméno a jméno svého mistra. Netrpělivě jsem přešlapoval na místě nevnímaje obraz, plně soustředěný na řeč mistra Horna. Teprve když jsem se dozvěděl, kdo se stane mým mistrem, uvolnil jsem se a líným krokem jsem vyrazil až dopředu. Když si prohlížím mistra Horna, nabývám klidu. Pokud mohu odhadovat, je vyrovnaný člověk s kopou zkušeností. Víc se mi vyjeví snad na začátku výcviku.Více než můj mistr mě však těší, že jako druhý padawan byla mému mistrovi přidělena Genny, ta twi'lečka, kterou jsem potkal na cestě zde.
Když byli všichni nově příchozí seznámeni se jmény svých mistrů, přešel jsem až dopředu abych se setkal s tím svým. V půli cesty jsem však potkal Genny.
"Ahoj. Tak jsme spolu,"
řekl jsem a usmál se na ni.
"Nejdeš se mnou za mistrem Hornem?
zeptal jsem se.
Víš, nemůžu se dočkat výcviku.
Když jsem domluvil vyrazil jsem dál.

[East.Wood]

Yavin IV, Jedi Praxeum

"Ahoj. Jo vím, známe se z transportu, že? Jsi kamarád Filla, ne?" prohodila k Tobě Genny a nevypadala dvakrát odvázaně. Přesto kývla na souhlas, že byste měli zajít za Corranem Hornem, aby vám prozradil, jak budete postupovat dále.
Jedi vás také už očekával, jedním pohybem ruky vám naznačil, abyste popošli o kousek stranou, kde je větší klid a mohli jste se vzájemně seznámit.

"Takže vy jste Noe a Genny, je to tak? Mě můžete říkat Corrane, na žádné formality si nepotrpím. Jsem zvyklý z armády..." začal neformálně a u Genny si tím vysloužil obdivný úsměv.

[Noe]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Když jsme s mistrem Hornem odešli z jádra vřavy a seznámili se, přišel čas na dotazy ohledně našeho dalšího počínání coby jeho noví padawani. Nejpve jsem nechal mluvit Genny, tedy lépe řečeno ona nenechala mluvit mě.
Bavilo mě pozorovat jejich rozhovor, hned jsem pochopil, jak moc si ti dva padli do noty. Teprve, když to vypadalo , že nikdo nehodlá nic říct, jsem se Corrana zeptal: "A s výcvikem začneme kdy?"
Ikdyž jsem se snažil, aby konverzace pokračovala pokračovala stejným tónem, nijak se mi to nedařilo. Chápu, že nejsem ze stejného těsta, ale myslím, že mi to možná bude i vyhovovat.

[East.Wood]

Yavin IV, Jedi Praxeum

Corran Horn se usmál, protože rozeznal běžnou nováčkovskou zaujatost a horlivost, která jemu osobně také nebývala cizí.

"Pokud chcete, můžu vás dovést do jedné z výcvikových prostor, kde se můžeme pozvolna zaobírat technikou boje s mečem. Pro začátek samozřejmě dostanete cvičné meče, protože zhotovení svého vlastního bude jedním z prvních bodů vašeho výcviku. Já osobně bych se ale nejdříve věnoval exkurzi do naší skvělé jídelny. Pravda, když nám uvaří naši droidi, není to mnohdy k snědku, ale..." začal mistr vyprávět, jenže Ty jsi naproti svému zájmu o nové zážitky věnoval značnou část své pozornosti i Genny Trentino.

Toho si i Horn všiml a projistotu zavelel, že se půjde na uvítací večeři.