Výcvik pro Gwendolin

[Gwendolin]

Korriban, poušť

Stojím připravená na další útok. Zatím však vyčkávám a hodnotím účinek střely. Hssiss se zavrtěl, vyhledal příčinu nepříjemného pocitu a s novou dávkou agrese se rozběhl proti mě. Blaster vrátím do pouzdra. Oběma rukama obejmu rukojeť vibromeče a zhodnotím situaci.
Tohle není na přímí střet!
Na poslední chvíli uskočím. Udělám kotrmelec a znovu se postavím na nohy.
Teď mám jedinečnou šanci.
Musím rychle jednat. Zvíře nenarazilo na žádnou překážku, a tak se zastavilo až o hromadu písku. Okamžitě se z něj začalo vyhrabávat, ale stále má hlavu a část krku v závěji. Bez většího přemýšlení přiskočím z pravé strany. Pevně uchopí meč a celým tělem na něj nalehnu s úmyslem zabořit ho Hssissovi do hlavy.

[Xavier]

Korriban, poušť

Podařilo se ti zabořit čepel mezi netvorovy šupiny. Přesto tě v jeho smrtelné křeči odhodil stranou.
Skončila jsi v písku, zcela dehydratovaná a vyčerpaná. Přesto byla cesta do chajdy volná.
Když jsi nahlédla dovnitř našla jsi tam jen dvě věci. Pětilitrový kanistr vody a skříňka.

[Gwendolin]

Korriban, poušť

Cítím jak se čepel pomalu zavrtává do dračí hlavy. Šupiny, lebka, o nic se nezastavila. Celým jeho tělem začnou zmítat křeče. Chci meč vytáhnout, ale nepovede se. Náhlá mě zasáhne rána do hrudi a já se odporoučím dva metry od mrtvého Hssisse.
Teď už není žádná kost v mém těle v celku.
S velkými obtížemi se sbírám ze země. Pár minut čekám než i poslední pohyb v ještěřím těle neustane, a pak vykročím pro meč.
Dostat ho tam bylo mnohem jednoduší!
Postěžuji si.
Uf! A je to.
Vítězoslavně potěžkám vibromeč v ruce. Otřu ho a uklidím na místo u pasu. Teď už mi nestojí v cestě nic. Vzhůru do chatrče.
Moc tady toho není.
Vlastně až na jednu skříňku a kanistr na vodu je místnost prázdná. KANISTR NA VODU! Rozběhnu se k němu a rychle odstraním víko. Voda. Nikdy nevypadala, tak dobře. Naberu trochu vody do rukou a napiji se.
A nikdy, tak dobře nechutnala.
Dokončím myšlenku. Po pěti minutách, kdy jsem pouze doplňovala ztracenou tekutinu, vytáhnu láhev z batohu a naplním jí vodou. Teď už zbývá jen prohlédnout tu skříňku!

[Xavier]

Korriban, poušť

Konečně se ti podaří napít. Je to pro tebe momentálně ta nejlepší věc v galaxii.
Přesunula ses ke skříňce. Byla to obyčejná transpariocelová krabice.
Otevřela jsi víko, do obličeje ti vybuchla elekrická nálož. Tvá kůže byla vysušená a tedy nepříliš vodivá, zato tvé rty byly čersvě namočené ve vodě, tudíš se většina proudu uzemnila zrovna skrz ně.
Společně s proudem jako by jsi slyšela škodolybý smích.
Neměl však žádné vážné následky, bylo to jen nepříjemné.
Na dně ležel kovový válec. Světelný meč.
Zvedla jsi ho, na ten již žádná past připojena nebyla.
Zažehla jsi ho, rudá záře osvítila místnost. Náhle sis všimla že na zdech se díky rudému světlu oběvily kresby.
Prohlédla sis je. Vypadalo to jako nějaká enciklopedie. Bylo zde několik růrných ras i druhů různých zvířat. Našla jsi dokonce i tu rasu co jsi viděla v oné vizi. Byla na nejčestnější pozici. Bylo u ní napsáno "Sith".

[Gwendolin]

Korriban, poušť

Odskočím a zády narazím na barel.
Zatraceně! Elektrická nálož! Asi to tu není, tak opuštěný.
Ještě teď cítím chvění ve rtech. Opatrně se přiblížím k otevřené skříňce a nahlédnu do vnitř. Světlo se odráží na kovovém válci. Na světelném meči. Ruka mi sama vyrazí k pokladu na dně. Na chvilku zaváhám, ale pak se přeci jen rozhodnu a uchopím ho. Nic se nestane. Obracím si ho v dlaních. Je nádherný a hlavně je můj!
Levou ruku položím blíže k tělu a pravou těsně pod tlačítko sloužící k zažehnutí. Na nic nečekám a nechám palec vykonat činnost, pro kterou byl stvoře. Rudá záře prořízne tmu v místnosti. Vyzkouším pár úderů. Sek shora, šikmí úder, bodnutí. Čepel se přiblíží k jedné ze stěn. Teprve teď si všimnu kresby, která se na ní z ničeho nic objevila. Pozorně si ji prohlédnu. Je to nějaký záznam nebo encyklopedie. Informace, které jsem nikde jinde neviděla. A je tu i ta neznámá rasa z minulé noci.
Něco tu je napsáno. Sith?
Na několik úderů srdce stojím, jako opařená.
Co to má znamenat?
Zmateně se rozhlížím po obrazech. Snad mi to vysvětlí některý z mistrů v akademii.
Teď už mě tady nic nedrží. Úkol jsem splnila. Čas vyrazit zpět!
Zašeptám k němým stěnám a vydám se na zpáteční cestu do akademie.

[Xavier]

Korriban, poušť

Vyrazila jsi zpět do akademie. Cesta byla o něco kradší než minule, o tu zacházku ke kameni. Ale byla mnohem více vyčerpávající, neboť jsi byla již několikátý den na pochodu.

Korriban, akademie
Radost z toho že jsi zpět na akdemie se v jhednom jediném okamžiku změnila na zděšení.
Stráže u brány někdo zmasakroval. Nebyla zde po útočnících ani stopa.
I v akademii se všude povalovala mrtvá těla. Všechno místní studenti, stráže a mistři.
Všichni byli zabiti světelným mečem, ale nebyla zde jediná mrtvola útočníka. Bylo neuvěřitelné že by někdo dokázal takováto jatka bez ztrát, tvá unavená mysl to nebyla schopna pochopit.
Pak jsi uviděla několik mladších studentů, zdáli se stejně zmatení jako ty.

[Gwendolin]

Korriban, poušť

Je to už asi čtvrt hodiny co jsem spatřila v dálce budovu akademie.
Bylo na čase! Jsem úplně hotová. Jako kdybych sama odrovnala flotilu Mandalorianů.
Zazněla má první reakce. Od té doby jsem se nezmohla na nic jiného než na vypočítávání všech činností, které musím udělat až dorazím.
Jako první si dám hodně dlouhou sprchu! Převléknu se do čistého oblečení a tohle špinavý asi spálím. Myslím, že nemá cenu ho prát. Obzvlášť, když na několika místech látka chybí. Potom se najím. Tentokrát tu hmotu pochybné konzistence, barvy a vůně uvítám jako by to bylo nejluxusnější jídlo v celé galaxii. Prvně, ale budu muset zajít za mistrem a oznámit mu úspěšné splnění úkolu. Nebo to nechám na potom? Mistr může počkat, když vydržel tři dny, tak ho dvě,... ne čtyři hodiny nezabijou.
Těžko říct jaký z pocitů mě přišpendlil k podlaze jako první. Překvapení, zděšení, strach, nejistota...? Jisté je, že masakr u brány i dál v akademii nebylo to co jsem čekala, že naleznu. Mistři, studenti, stráže. Všichni mrtví.
Kdo mohl něco takového dokázat? Jednoho možná, ale všechny.
Přemýšlím na hlas. Skláním se nad tělem jednoho z mistrů.
Učil mě bojovat s mečem... přeci musel někoho zabít!
Rozhlédnu se po nejbližších tělech. Nikde není žádný mrtvý útočník. Rychlá obchůzka akademie nepomůže vyřešit tuto záhadu. Znovu se mi ozve zhnisaná rána na levém koleni a připomene mi, jak moc jsem unavená. Zrovna se rozhodnu odejít do svého pokoje, když si všimnu mladších studentů. Tváří se stejně zmateně, přesto se k nim vydám.
Ahoj, asi nevíte co se tu stalo?
Zeptám se a jednou rukou se chytnu opasku, na kterém se mi pyšně kolébá rukojeť mého světelného meče.

[Xavier]

Korriban, poušť

Učedník jen pokrčil rameny.
Prej to byl nějakej učeník, bejvalej Jedi. Ale jak se mu mohlo todle povést...
Rozhodil rukama aby ukázal všechno okolo se.
To mi rozhodně neleze do hlavy. Prej nejdřív zlikvidoval mistrini Ban i s mistrem Wynnem při jeho závěrečný zkoušce. Po cestě vybílil archeology v údolí a pak vlínul sem.
Byli jsme mimo akademii, tohle jsme se dozvěděli až když jsme se vrátili.
Vyprávěl dál.
V místnosti ochranky to viděli a teď to vyšetřují.
Dokončil své vysvětlování.

[Gwendolin]

Korriban, akademie Sithů

Nemohu uvěřit tomu co slyším. Nikdo z nás učedníků by přeci tohle nedokázal! Poslouchám vyprávění jednoho z přeživší.
Všichni jsou mrtví. A všechno spáchal jediný člověk?
Mladík dokončí poslední větu a zmlkne, ale chodbou ještě chvíli zní jeho hlas. Pak vše utichne. Hrobové ticho. Stojím a vstřebávám všechna fakta.
Tohle značně komplikuje mé dosavadní plány. Kdo teď dokončí můj výcvik?
Uvědomím si, že studenti stále stojí a hledí na mě. Zmateně nadzvednu jedno obočí. Ale poté se znovu zahloubám do vlastních myšlenek.
Snad nečekají, že to nějakým způsobem vyřeším?
Říkal si, že toho útočníka zachytili kamery? Tak to abych se na ně šla podívat.
Rozhodnu a otočím se ke skupince zády. Odcházím tmavou chodbou k místnosti ochranky.

[Xavier]

Korriban, akademie Sithů

V místnosti ochranky jsi ani nemusela příliš naléhat aby ti to přehráli, stejně se na to sami opakovaně dívali.
Viděla jsi člověka, muže, oblečeného v tradiční roucho. To co předváděl nešlo popsat slovy. Stále byl ve výpadu, nedovolil nikomu se ho jen dotknout.
Náhle zapípala komunikační konzole.
Jeden z pracovníků k ní došel. Po poslechnutí zprávy se otočil.
Všichni přeživší temní jediové, mistři i učedníci se mají nalodit na interdiktor na orbitě.
Šéf ochranky se otočil na několik nižších hodností.
Sežeňte všechny co zbyli a odvelte je k transportu.
Otočí se na tebe.
Vy tam asi půjde rovnou.

[Gwendolin]

Korriban, akademie Sithů

Ten muž je výjimečný bojovník!
Okomentuju v duchu útočníka, který všechny povraždil. Záznam jeho útoku vidím už poněkolikáté. Znovu a znovu vyhledávám slabá místa v obraně, ale žádné nenacházím.
Nedivím se, že ho nikdo neporazil. Žádný sith nebo jedi by se s ním nemohl rovnat.
Přesné údery. Rychlé, silné, vynalézavé, smrtící. Každý nový střet řeší jinak. Vyčkává, kryje se, nastuduje svého protivníka a zaútočí. Alespoň takový z toho mám pocit, ale i to může být součást jeho taktiky. Donutit protivníky, aby si mylsel, že nemá šanci. To co předváděl nebyl obyčejný boj, ale umění. V jeho pohybu bylo tolik lehkosti a harmonie, jako by se pro taková střetnutí narodil. Přestože je ten muž můj nepřítel je hoden té nejvyšší úcty a uznání. Prohrát s takovým soupeřem není hamba. Naopak je čest s někým jako je on zkřížit zbraně. Je to zvláštní, ale uvědomím si, že bych si přála se s ním setkat. Přežít. A učit se pohybům, které pro něj byly tak přirozené.
Takového mistra bych potřebovala. Jaká škoda, že je proti nám. Tolik bych se od něho mohla naučit.
Tok mých myšlenek naruší zapípání konzole a následný příchod pracovníka, který se ke mně otočí a tlumočí rozkazy.
Ano, rovnou se tam vypravím.
Odpovím a opustím místnost.

[Xavier]

Korriban, akademie Sithů

Když jsi došla do hangáru již zde pár lidí bylo. Několik techniků připravovalo raketoplány a i se jiř trousilo těch pár Sithů co přežili. Bylo jich žalostně málo. Pouze ti co byli mimo akademii přežili.
To je všechno co jsme našli, pokud jr tu ještě někdo budem ho navigovat sem. Zatim leťte, je málo času.
Zavolal jeden člen ochranky, co sháněl Sithy, na pilota.
OK, prosím nastupte si, informace vám poskytnou na orbitě.
Nastoupili jste do raketoplánu a vyletěli na orbitu. Zde jste se nalodili na Interdictor co zde byl.
Jakmile jste přistáli v hangáru skočili jste do hyperprostoru.
Přišel k vám nějaký důležitější Sith.
Někteří to již víte někteří ještě ne. Naše flotila pochází ze starodávného zařízení známého jako Star Forge. Je ovládaná skrz temnou stranu a republika ji nalezla a vyslala flotilu aby ji zničila. My jsme byli povoláni abysme tomu zabránili.
Někteří z vás ve stíhačích někteří se vysadí přímo na stanici aby ji chránili zevnitř.
Připravte se na váš úkol.
Seznámil vás se situací a opět odešel.

[Gwendolin]

Korriban, akademie Sithů

V hangáru byl již připraven raketoplán, který nás dostane na Interdictor. V celé hale byl nezvyklí klid. Dříve rušné místo, kde se střídali lodě a technici pobíhali od jedné lodi ke druhé se zdálo být opuštěné. U lodi stálo několik techniků a dodělávali poslední úpravy před startem. Pak se dostavili i poslední přeživší členové akademie. Jeden muž z ochranky začal vydávat povely a zástup temných jediu se hrnul do lodi.
Po příletu na Interdictor se nás ujal nějaký Sith jehož jméno jsem neznala. Seznámil nás se vším důležitým a začal vydávat úkoly.
Takže jdeme do bitvy! Co bude asi mým úkolem?
Přemýšlím a vyčkávám až se ten Sith dostane ke mně. Rozhlédnu se po tvářích okolo sebe. Někteří vypadají, že se na brzký střet s Republikou těší. Jiní jsou zmatení, hlavně mladší studenti jsou dost nervózní. Poznávám skupinku, kterou jsem potkala nedávno na chodbě.
Snad nechtějí i tyhle mlíčňáky poslat do bitvy?

[Xavier]

Hyperprostor

Byla jsi poněkud překvapená že do boje půjdou i učni, což jsi byla sice koneckonců i ty, ale o něco zkušenější, ale stejně.
Ty se připojíš k letce chránící Leviathan. Vlajkovou loď lorda Malaka.
Vytrhl tě z úvah Sith. Ukázal na jednoho učně.
Ty budeš její wingman
Oznámil mu a opět odešel.
Mladík si tě prohlédl a nejistě se ušklíbl.
Sem Xyl Wyrl, a ty?
Skusil se seznámit.
Po chvíli se ozval hlas hlas z interkomu.
Piloti si dojdou pro kombinézy a budou se hlásit u svých strojů
Tvůj parťák ukázal k jedněm dveřím.
Kombinézy be měli bejt tamhle.

[Gwendolin]

Hyperprostor

Postavím se do pozoru, když na mě sith promluví.
Ano, pane.
Rychle odpovím, přestože vím, že se to ode mně neočekávalo. Rozkaz byl rozkaz, nikdo ho nezpochybňoval, nikdo se na nic neptal. Prostě jde a splní to. A to se teď očekávalo i od nás. Pohlédnu na mladíka, který ke mě promluvil.
Rayla Vreis. Říkej mi Rayla. A pamatuj, že z nás dvou jsem já ten, kdo rozkazuje. Jasný?
Snažím se vypadat přísně. Je dost pravděpodobné, že hodně z nás nepřežije. Takže nemá cenu vytvářet jakákoliv pouta. Teď jsme pouze spolubojovníci, pomáháme si, nic víc nic míň.
Výborně, tak si pro ně zajdeme. Ať to neprotahujeme.
Vydáme se ke dveřím, které označil Xyl.