Výcvik pro Tarmien Nalju (elinor)

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Ještě se začněte mezi sebou prát a bude to úplně úžasný, doporučím v duchu kinrathům. Jejich emoce a názory na vývoj situace jsou tak nádherně čitelné, až z toho bolí hlava.
Soupis priorit:
1- zajistit si oběd
2- ulovit si oběd
Teda, vlastně spíš večeři.
Měl jsem jim za to být asi vděčný - jenže pak je tu ten problém s rytíři Jedi, kterým se nelíbí, když jim hmyz naznačuje, že nejsou hodni úcty.
První kinrath se zatím nacpal do chodbičky, což mě trochu vrátilo zase do reality. Nezbylo mi než přejít do protiútoku a pokusit se ho zatlačit zase zpátky, ideálně zraněného a oslabeného. Nejlepší by pochopitelně bylo jej odhodit na jednu hromadu s ostatními, ale rozvíjení TĚCHTO dovedností v Síle jsem se nikdy příliš nevěnoval a zrovna v tu chvíli jsem se necítil na nějaké experimenty.
Radši jsem se soustředil na obranný střeh. V tu chvíli se kinrath natáhl pařáty pro mňamku - a ta ze základního stoje nimanu přešla na klasické makashi, zrychlila a vedla sek proti jeho končetinám. S doufáním, že když už bude dost blízko, zvládne udělat půlobrat a vést bod proti hmyzákově hlavohrudi.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Kinrath se na tebe vrhl jak nemoudrý. To že by příště měl útočit opatrněji mu vysvětlil tvůj meč.
Ovšem v nprospěch jeho poučení hovořilo to že útok už zopakovat příliš nemohl, tvůj meč mu pařáty uťal velmi efektivně.
Bohužel, ne však natolik efektivně aby zemřel, nebo alespoň ztratil vůli se prát.
Kdybyměl nějaký obličej, ve kterém by šli číst emoce, jistě by tam byla zuřivost a touha po pomstě.
Vrhl se na tebe opět, a tentokrát celým tělem a dal do toho vše.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Taky tě nemám rád.
Došlo na půlobrat, rychlé přešlápnutí a bod proti hrudi rozzuřeného kinratha, který se proti mě řítil jako válečný křižník do hyperprostoru.
Ve chvíli, kdy čepel pronikne chitonovým pancířem hlavohrudi, stáhnu se asi o tři kroky dozadu.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Kinrath pad mrtvý k zemi. Ještě se lehce zaškubal a znehybněl. Pozůstalí přeskočili jeho mršinu a snažili se na tebe zaútočit.
Ty jsi však mezitím ustoupil téměř k ústí jeskyně, otevřený prostor byl jen dva kroky od tebe.
Kinrath, co se mezitím dostal do čela, už na tebe útočil. Jeho rána byla nízká, vedla na nohy, aby tě znehybnil a měl lepší šanci tě zlikvidovat.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Tak to by bylo.
Už jenom tři... ne, dva. JUPÍÍÍÍ!
Svým způsobem to byl důvod k radosti pro obě strany. Hmyzu ubylo a zároveň dospěl k jakémusi poučení z krizového vývoje.
A mně možná až příliš stouplo sebevědomí, protože jsem přešel to protiútoku. Díky tomu došlo k tomu, co se označuje jako sousek - ve chvíli, kdy čepel světelného meče procházela kinrathovou hlavohrudí, se jeho pařáty zasekly těsně nad botou do masa. Bolelo to příšerně.
Blbej hmyz! Nepočítal jsem, že by mohl být TAKHLE rychlý.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

V následující okamžik jsi pochopil proč ti mistři stále říkali že pýcha předchází pád.
O doslovnosti tohoto tvrzení ses sám přesvědčil. Zraněná noha tě totiž neunesla a ty ses skácel na zem.
Kinrath byl také velmi vážně zasažen, padl na zem a začal sebou mlít, a mlátit vším čím mohl okolo sebe.
Poslední Kinrath byl tedy nucen na chvilku zastavit svůj postup, aby zlikvidoval raněného druha, a až poté šel opět po tobě. To ti dalo chvilku na to se vzpamatovat.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Pád byl krátký, tvrdý a společně s vyšilujícím centrem bolesti v mozku narušil soustředění. Instinktivně jsem se odvalil ještě kousek blíž vchodu, tak tak, aby mě minulo zmítání umírajícího kinratha, a pokusil se vstát - načež se poslední hmyzák dostal k útoku. Ještě v částečném kleku jsem znova aktivoval svůj světelný meč a prudce sekl proti tomu, co by se dalo nazvat břišní částí hlavohrudi. Do toho jsem se celou vůlí přinutil zvednout a postavit se zase na nohy, takže rána pak šla nahoru, přes většinu hmyzích vnitřností.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Konečně se ti podařilo zlikvidovat Kinrathy.
Nutno dodat že ne zcela bez škrábnutí.
Cesta do jeskyně tak byla zcela volná, nemohl jsis nevšimnout že mistr, alespoň po dobu co jsi na něj měl výhled, tvůj souboj zcela ignoroval, a nejspíš si ani nevšiml že tu již jsi.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Rychle jsem spáchal provizorní ošetření (zastavit krvácení a tak; myslím, že až se tyhle kalhoty dostanou na vyprání, bude mít droid spoustu nesouhlasných poznámek k tomu, co jsem udělal s nohavicí) a radši se vrátil k praktickým otázkám dnešního večera, totiž jak se dostat nahoru na skálu a ukončit trénink.
Přece jenom, se zraněnou nohou se nešplhá zrovna nejlépe.
Třeba to nebude tak drastické.
Pomalu se přesunu do středu jeskyně, na místo, odkud je ideálně vidět na skálu. Tedy bylo by, kdyby byla jiná denní doba. Nezbyde mi tedy než použít světelňák místo baterky a zkusit si obhlédnout terén.
Skvělý. S největší pravděpodobností tenhle horolezecký výstup skončí pádem na něco ze zdejšího organického hnojiva, zhodnotím vzápětí situaci.
No co. Když nejdou rybišky k huttovi, musí hutt k rybiškám...
Prozatím se tedy omezím na oprašování základní signální abecedy. Když si dal mistr tu práci a natloukl mi ji do hlavy... asi na ni bude reagovat lépe než na pokřikování. A v téhle tmě nemůže světelný signál nezachytit.
.... / .-.. / .- / ... / .. / -- // .--. / .-. / .. / -.-. / .... / --- / -.. // .-.-.- //
-- / .- / -- // ...- / -.-- / .-.. / . / --.. / - // -. / .- / .... / --- / .-. / ..- / ..--.. //

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Ač jsi měl pocit že mistr tvoje signály musí vidět, tak jses mílil.
Jednak byl k tobě otočený zády, a jednak si nevšímal vůbec ničeho, jen si tak pobrukoval pro sebe.
Zhodnotil jsi skálu pod mistrem, byla asi 4 metry vysoká, s občasnými úchyty. Při troše snažení, a štěstí, by to mohlo vyjít.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Cítím se být poněkud ignorován, prohodím polohlasně a pustím se do lezení. Vcelku opatrně a se snahou odlehčit pravé noze.
- první čtvrtina -
No tak, není to TAK vysoko, aby se to nedalo v pohodě zvládnout.
Jako obvykle přeháním. Zvládnout se to opravdu dá, ale v pohodě to moc není. Zranění bolí a podvědomí začíná mít připomínky, že by se mohl uvolnit provizorní obvaz a znovu začala téct krev.
Ne že by to bylo něco vážného, ale mohlo by to přilákat další část zdejší fauny. Nebo snad i flóry?
- druhá čtvrtina -
Bezděčně si představím masožravou kytku s kinrathskou tlamičkou a na nožičkách a ušklíbnu se. Takovej hnus snad neexistuje.
- třetí čtvrtina -
Ber to z té lepší stránky. Alespoň máš další motivaci, proč se snažit nespadnout. A takovou, která funguje vždycky. Ale to už mé ironické já nedodalo, protože prsty nahmátly vršek skály. Ještě posledních pár kroků a...
- čtvrtá čtvrtina -
A už jsem tam.
Půl vteřiny na vydechnutí, další vteřina a půl na utažení "obvazu" a zamířím směrem mistrovi s úmyslem mu poklepat na rameno a tak jej upozornit na svou přítomnost.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Vylezl jsi konečně nahoru.
Když jsi přišel k mistrovi blíž uslyšel jsi co si pobrukuje.
Za enklávou padawan línej žil,
plnej píle zdá se byl,
jednu závadu vlastnil,
on napil se rááád,....
He, to už jsi tady?
Zaslech jsi jak si prozpěvuje další ilegální šlágr, popuární spíše mezi staršími padawany, neboť nebyl dostatečně oplzlý, aby mladší ročníky přitahoval.
Jeho překvapení, nad tvým příchodem bylo skutečně nefalšované.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Spíš teprve, vyjádřím stručně svůj komentář ke svému výletu po Dantooine a bez vyzvání si přisednu na skálu. Nemohu říct, že by mě mistrovo překvapení z brzkého příchodu nezahřálo u srdce, jenže myslím si, že se to všechno dalo zvládnout lépe a rychleji.
Neberte si to osobně, mistře, ale... vy tohle znáte? Věnuji mu trochu kritický pohled a pro změnu jsem zase nefalšovaně překvapen já. Tedy... ne, že víte, že existují ilegální věci... ale jaká mají přesně slova a tak?
Rozpačitě se podrbu na kořeni nosu.
To je teda objev. Otázkou zůstává, co s ním... rozhodně by bylo škoda jej nějak nevyužít.
Hm... mohl byste mi v tom případě říct, jak pokračuje tahle balada od další sloky?
Amatérský sběratel dantooinského folklóru se prostě nezapře.
Sice by rozhodně nebylo škoda, kdyby tyhle věci postupně vyhynuly na nezájem - ale i já musím připustit, že mají něco do sebe. Zvlášť ty s pointou.
Žel, padawan mého věku může zrovna "ty s pointou" jen těžko odposlechnout od svých vrstevníků, a ani to moc nesouvisí s tím, zda se těší pověsti vzorného Jediho či nikoli.

[Xavier]

Dantooine, jeskyně

Mistr, ač vždy působil že ho nic nemůže rozházet působil poněkud rozpačitě.
Ehmmm, no já... bych to nenazval přímo baladou.
A stejně, tebe by podobné popěvky neměli vůbec zajímat. Ti budu muset přidat nějaký ten tréning, aby jsi na to neměl čas.
Získal mistr opět část své rozhodnosti, a pokusil se vče zavést do autu.
Teď se ale,.... co zase?
V ty chvíli zapípal mistrovi komlink.
Co mi staříci zase chtěj?
Zeptal se sám sebe rozladěně. Hovor přesto přijal. Pro trochu soukromí odešel k okraji převisu a seskočil dolů, dole dopadl s vrozenou grácií. Zprávy, které slyšel z komlinku, už ale nevypadali příiš pozbudivě, alespoň co jeho výraz napovídal.

[Elinor Yall]

Dantooine, jeskyně

Mě nijak zvlášť nezajímají. Jenom nejsem úplně odtržen od okolního světa, vyjádřím to všechno lapidárně. A není snad důležité poznat nepří...
Zbytek pokusu o rýpnutí zahrál do autu komlink a mistr se vzápětí odsunul ze skály dolů.
Co se dá dělat.
Usadím se trochu pohodlněji, protože tuším, že tohle bude ještě na dlouho. Tedy, mám silný pocit, že to až tak na dlouho nebude, ale rozhodnu se ho ignorovat a řídit se podle prosté logiky.
Rozhodně chci dát mistrovi dost prostoru pro "konverzaci se staříky", a ze stejného důvodu se snažím cíleně nezavnímat emoce a nálady z hovoru sálající - podle mistra Murraye totiž i to silně hraničí s odposloucháváním cizích hovorů. A riskovat, že ho teď nějak naštvu - no, to by mi ten trénink doopravdy přidal a ignoroval skutečnost, že den má jen omezený počet hodin a ani Jedi nemůže být na dvou, třech místech současně.
Ale zřejmě z toho, co slyší, nemá radost.
A zřejmě je to vážnější, než kdyby mu volala Rada, že si younglingové na jeho jméno objednali alderaanské pivo.
Tedy... alespoň doufám.