Výcvik pro Xaviera(Xavier Kirsten)

[Xavier]

Melida/Daan, Dopravní loď

Ty jeden zatracenej ...............
Začal jsem nadávat. Využil jsem snad celé své zásoby sprostých slov, když jsem ji vyčerpal přihodil jsem pár nových co mne zrovna napadli a poté začal druhé kolo.
Nehodlal jsem jim však nechat nějaký náskok, a tak ještě nadávajíce jsem se pustil do otevírání dveří.
Otevři se nebo tě rozetnu mečem potvoro. Já nekecam.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Dopravní loď:
Když jsi viděl, jak ti tvůj cíl opět vyklouzává mezi prsty, tak tě popadl krátkodobý záchvat vzteku, za který by se nemusel stydět ani samotný císař. Navíc jsi mnohonásobně obohatil slovní zásobu neslušných výrazů všech přítomných, když jsi použil i zapomenuté sithské výrazy, které jsi snad někdy zaslechnul někdy během svého výcviku. Po chvilce nadávání jsi se opřel do dveří před tebou a zkoušel jsi je otevřít, což se ti nedařilo. Nikdo z přítomných se po tvém výstupu ani neopovažoval k tobě přiblížit, o to více, když jsi vytáhl světelný meč, který jsi vrazil do dveří před sebou. Chvilku ti to trvalo, ale nakonec se ti povedl yříznou dost velký kus na to, aby jsi odělil západku zámku od dveří a ty mohl dootevřít manuálně. Únikový modul už byl samozřejmě pryř a jeho ovládací kontrolka jenom ukazovala nápis 'Vystřelen'. Hned vedle byl další nepoužitý modul, stejně jako ještě několik podobných po celé palubě, takže jsi si mohl vybrat který jsi chtěl.

[Xavier]

Melida/Daan, Dopravní loď

Vystřelen. To vim taky!
Okřikl jsem kontrolku a zkusil ji přepnout na návrat. To se bohužel nepovedlo. Tak jsem skusil alespoň získat letovou dráhu modulu.
Tak do kterýho? Ententýky dva ... Sakra na tohle nemam čas. Tehle!
Vybral jsem si modul hned vedle vystřeleného. Otočil jsem se na místní.
Jménem Imperial Inteligence Agency vám děkuji za pomoc. Za dveře se omlouvam, ale ony si začaly. Prosím podrobnosti celé akce si nechte pro sebe nebo budete mít pár nepříjemností.
Rozloučil jsem se a vlezl do dalšího únikového modulu.
Tak hurá zase zpátky. Už jsem se bál že se budu muset nějak dostávat z Rylothu zase zpátky sem.
Vypustil jsem modul a snažil se ho směřovat ve stopách předchozího, podle jeho nouzového majáku, případně informací získaných z panelu pronásledovaného modulu..

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Únikový modul:
Díky tvé prozíravosti se ti povedlo z ovládacího panelu vystřeleného modelu získat údaje o jeho nastavených souřadnicích, které jsi o několik vteřin přesně zkopíroval do modulu, který jsi si vybral pro svou cestu. O několik vteřin později už jsi zalézal do modulu a mohl jsi jenom doufat, že modulu bude schopen kopírovat cestu druhého modulu, jak jen to bude možné. Poté se co oddělil od loďi, kde jsi zanechal poněkud zmatené strážné, kteří nejspíš budou nakonec rádi, že jsi i s problémovými cestujícími odletěl a oni mohou pokračovat dál v cestě na Ryloth. V modulu jsi němel moc příležitostí jeho řízení, takže ti nezbývalo, než jenom sledovat z průzoru, jak se daří sledování prvního modulu. Bohužel i to ti zůstalo upřeno, díky špatně umístěným průzorům, skrze něž jsi mohl maximálně vidět loď, kterou právě opustil. Modul postupně zrychlovat díky gravitaci Melidy/Daanu pod tebou a když jsi v něm vstupoval do atmosféry, tak s sebou začal docela dost házet, stejně jako se zvýšila teplota v kabině. Házení potom ještě zesílilo, když jsi prolétal horními vrstvami atmosféry a neustalo do té doby, dokud modul nevystřelil brzdící padáky. Ty vyvolali prudké škubnutí, díky němuž ses málem udeřil do hlavy a další sestup už byl takový houpavý. Když jsi konečně žuchnul na zem(docela slušná rána), tak jsi mohl spatřit, že jsi přistál v nějaké opuštěné průmyslové čtvrti na střeše nějaké továrny.

[Xavier]

Melida/Daan, Únikový modul

Vracel jsem se opět na planetu. Vzhledem k tomu že ten kdo projektoval modul zapoměl na vyhlídková okna, jsem trávil čas přípravou na další díl štvanice.
Vstupujeme do atmosféry. Prosím připoutejte se.
Oznámil jsem do ticha když sebou začal modul házet. Pak však vystřelili padáky.
Fjůůů. Ještě kousek a mam pořádnou bouli.
Okomentoval jsem trhnutí.
Přistání bylo poněkud drsné, ale s tím jsem počítal.
Konečná stanice prosíme vystupte.
Oznámil jsem hned splnil svůj příkaz. Vylezl jsem z modulu ven a zjistil že jsem na nějaké továrně.
No fajn. Konec zábavy zpátky do práce.
Umínil jsem si a začal se rozhlížet kde spadl předchozí modul.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Střech továrny:
Nezraněn se vysoukáš ven z modulu, aby jsi došel ke kraji střechy a začal se rozhlížet po prvním modulu v němž byl i tvůj cíl. Po přehlédnutí několika opuštěných továren, jsi na jednom menším náměstí konečně zahlédnul svůj cíl, nebo alespoň jeho modul. Z něj se právě soukal jeden ze strážců, který vypadal poraněný, zatímco druhý se snažil dohlédnout někam tvým směrem, aby zjistil, jak jsi na tom ty. Před jeho zraky jsi se pokrčil a zpětně sis vybavoval vzdálenost mezi tvým cílem a překážky v cestě. Nejprve bylo potřeba dostat se dolů ze střechy, která byla asi dvacet pět metrů vysoko, poté zhruba třicet metrů dlouho uličkou a nakonec překonat dvou metrový kamenný plot, který obklopoval nádvoří, kde přistál tvůj cíl. Zatím se nezdálo, že by věděli o tvé přesné lokaci přistání, což hrálo tak trochu v tvůj prospěch.

[Xavier]

Melida/Daan, Střech továrny

Fajn to bysme měli. Teď se k nim, pokud možno nepozorovaně dostat.
Pokrčen jsem odběhl stranou, abych mu neslézal ze střechy před očima.
Vytáhl jsem meč, plánujíce že ho zabodnu do zdi a sjedu s jeho pomocí dolů.
Moment.
Zarazil jsem se. Rozhodl jsem se podívat, zda zde není nějaký příhodný žebřík či schůdky, po kterých bych se dostal dolů mírumilněji.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Střecha továrny:
Když dorazíš k boční stěně, vytáhneš svůj světelný meč a chvilku ho třímáš v ruce, aby jsi ho po chvilce zase schoval a hledal jinou méně náročnější cestu dolů. To se ti nakonec i podařilo, když kousek vedle tebe vedl dolů servisní žebřík, který končil tři metry nad zemí, což však už pro tebe nebyl žádný větší problém. Neváhal jsi a rychle jsi sručkoval až k posledním příčkám, odkud jsi zbylé tři metry už v pohodě seskočil, aby se ti po doskoku opět připomělo tvoje zranění nohy, na které jsi už málem zapoměl a zdálo se, že už to bude v klidu. Nyní však bolest z nohy nechtěla vymizet a dost tě limitovala v pohybu. Když už se zdálo, že se konečně vše otočí v tvůj prospěch, tak se muselo ozvat tvoje zranění z prvopočátku tvojí mise.

[Xavier]

Melida/Daan, tovární komplex

Iááh. Sakra. To měli na lodi nějaký nekvalitní léky na bolest.
Zakvílel jsem v duchu když mě opět chytla bolest nohy.
Blbej začátek mise a táhne se to do čím dál tim větších ho***.
Snažil jsem se nohu opět rozhýbat. Začal jsem kulhat směrem k mému cíli. Snažil jsem se držet při zemi abych nebyl vidět, ale šel co nejrychleji co mi noha a opatrnost dovolovali.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Ulice industriální čtvrti:
Po dopadu jsi se chvilku věnoval promasírovávání nohy a jejímu rozhýbávání, když se bolest konečně po notné chvilce utlumila a mohli jsi vyrazit znova kupředu. Jakmile jsi dorazil do uličky, tak jsi se nemusel nijak strachovat kvůli možnému spatření, protože vysoký dvoumetrová kamenná zeď na konci ti poskytovala dost slušnou ochranu před spatřením. Snažil jsi se jít potichu, aby jsi nezpůsobil žádný větší hluk a nevyplašil tak svůj cíl, o jehož pohybu jsi chvilku neměl ani tušení. Zanedlouho jsi došel až ke zdi a všiml si malé skulinky skrz kterou jsi mohl zhodnotit situaci za ním. Ve skutečnosti to byla zeď okolo nádvoří, které z jedné strany ústilo přímo do továrny. Zahlédl jsi svůj cíl, který stál blízko modulu v doprovodu jednoho člena ochranky, zatímco ten druhý prozkoumával vstup do továrny před nima. Všichni se snažili najít nějaké známky tvé přítomnosti, či kohokoliv jiného, kdo by jim chtěl uškodit. K modulu jsi měl cestu asi do poloviny nádvoří, stejně jako byla dlouhá cesta od modulu ke vchodu do továrny.

[Xavier]

Melida/Daan, Ulice industriální čtvrti

Hmm, přímej útok by byl blbej nápad. Zvlášť když mě zase začala bolet noha.
Začal jsem plánovat jak se k nim dostat.
Chtělo by to nějakou diverzi.
Snažil jsem se co nejrychleji něco vymyslet. Pak jesm dostal nápad.
"Něco lepšího nevymyslíš?" "Ne." "To jsem nechtěl slyšet."
Rozhodl jsem se svůj plán uskutečnit.
Silou jsem se pokusil shodit něco na zem. Až budou zabráni do hledání příčiny vyrazím na zteč.
"Víš že je to blbej nápad?" "Jo." "Alespoň že je ti to jasný."
Proběhl další rozhovor v mé hlavě a začal jsem svůj "plán" uskutečňovat.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, Nádvoří továrny:
Po chvilce vnitřní hádavé konverzace se tvoje já shodla na dalším postupu, nebo se alespoň rozhodli akceptovat řešení. Tím byl pokus o vytvoření rozptýlení a to shozením nějakého předmětu. Něco vhodného jsi našel u vchodu do továrny, kde se válelo nějaké kovové harampádí do něhož jsi pokud možno strčil, takže se jeho hromada rozsypala a vzbudila pozornost obou stráží. Ti se okamžitě zaměřili pozorností směrem k harampurdí a hledali jakýkoliv náznak něčeho, co by ohrožovalo jejich lídčí osobu. Jeden se nakonec rozhodl tím směrem pomalu vyrazit a prozkoumat onen zvuk pod krytím svého kolegy. Druhý zůstal u svého velitele a snažil se jej krýt vlastním tělem. Ty jsi k tomu celému nahlížel z boku, což byla i tvá výchozí pozice z níž jsi nyní mohl začít jednat.

[Xavier]

Melida/Daan, Nádvoří továrny

Když jsem viděl že jsou dostatečně zabraní honění strašáků začal jsem jednat.
Co nejtišeji jsem přeskočil zeď a začal se sunout směrem k mému cíli.
Byl jsem připraven abych, ve chvíli kdy mě odhalí, byl připraven zažehnout meč a překonat zbývající vzdálenost co nejrychleji. Ale chtěl jsem se dostat co nejblíže nepozorován.
Věděl jsem že nemám nejpříhodnější pozici, šel jsem tedy lehce šikmo za ně, abych byl více mimo jejich pozorovací úhel a aby byla menší možnost že mi, ten co šel prohledat skladiště, vpadne do zad.

[Jordi Linx]

Melida/Daan, nádvoří továrny:
Svou situaci jsi si ještě chtěl trochu vylepšit před samoným vyražením do útoku, proto jsi se rozhodl trochu poupravit svoji pozici z níž budeš vyrážet. Snažil jsi se držet v co největší tichosti a ze začátku jsi byl tedy neviděn a nespatřen, jak jsi se pomalu blížil ke svému cíli. Ale i tvoje utajení nakonec nebylo tak dlouhého trvání, jak by sis nejspíše přál. Ironicky tě však zahlédl ten, který se vracel z rychlého průzkumu skladiště, na němž dle očekávání nic nenašel. Nijak neváhal a rovnou začal střílet, což tě donutilo aktivovat tvůj světelný meč a zastavit tak jeho výstřely.
Rychle do továrny !
vykřikne druhý ze strážných, který také spustí palbu, zatímco tvůj cíl, jejich zaměstnavatele popostrčí směrem do opuštěné továrny, zatímco sám se jej snaží krýt postavením mezi tebou a jím.

[Xavier]

Melida/Daan, nádvoří továrny

"Taky to tam mohl prohledávat trochu dýl." "Mi povídej."
Snažil jsem se postupovat směrem k nim, abych se dostal na dosah meče. Po cestě jsem se snažil odrážet výstřely co nejvíce zpět k odesílateli.
Když už jsem nebyl v utajení tak jsem sice mohl postupovat rychleji, ale snaha aby se do mě nevešel ještě nějaký ten výstřel mě pro změnu brzdila.
Tak sakra. Vzdejte to potvory!