Mise pro MrTukana(Askel Nur Ebion)

[MrTukan]

vesmír

Po ohlášení dokončení výpočtu vstoupím do hyperprostoru, kterým bych měl nerušeně letět pěkně dlouho. Ještě jednou pro jistotu všechno zkontroluji a zadám počítači, aby mě nevybíravě probral chvíli před výstupem z hyperprostoru či při jakýchkoli potížích. Po těchto několika nezbytných činnostech si znovu zopakuji postup a cíle své mise a potom se začnu nořit do příjemné meditace, která mi zaručí odpočatost až dorazím na místo určení.

[Jordi Linx]

Lok, Orbita:
Z klidné meditace, v níž jsi byl ponořen po celou dobu cestu, tě vyrušila signalizace počítače, která oznamovala přílet k planetě Lok. Došel jsi do pilotní kabiny a uzřel jsi pohledem na nepříliš přátelské planetě. Už na první pohled jsi mohl zahlédnout sirná jezera, mrtvé řeky a množství vulkánů jež dominovali pouštnímu a skalnatému terénu planety. Narozdíl od Coruscantu tu však nebylo nic jako planetární kontrola, takže tě nikdo rádiově nekontaktoval o tvou identifikaci a důvod tvého příletu. Rozhodl jsi se nečekat a začal jsi sestupovat na planetu ve směru k městu, které bylo tvým cílem. Bez obtíží překlesneš atmosféru a sestoupíš na nižší přeletovou výšku a začneš se blížit skalnatým prostředím směrem k Taraxu, město, jež je tvým cílem. Nikam nespěcháš a klidným tempem si vychutnávaš pohled na nepříliš přívětivou krajinu, když se rozsvítí červená kontrolka, vycítíš ťuknutí v Síle a instinktivně se pokusíš zatočit s loďí, ale jasný záblesk ji přesto značně zasáhne a začneš se řítit k zemi. Zapolíš se řízením, ale na nic víc, než drsné přistání se nezmůžeš. Naštěstí jsi včas našel tochu větší prostranství, přesto je jisté, že tahle loď už dále nepoletí. Do město to podle počítače zbývalo asi ještě přes 20km. Loď teď spočívala na dně nepříliš vysokého kaňonu.

[MrTukan]

Lok, Orbita:

Počítač mě probere z medtace právě když dorazím na orbitu planety Lok, která na mě hned na první pohled zapůsobila velice nepříjemně.

Kruci, už z orbity tovypadá takhle hnusně, tak to se už pomalu bojím, jak to bude vypadat dole! Ach jo, proč tu nemůžou bejt nějaký krásný lesy a příjemná příroda? Proč takovejhle humus?

Dost nezakrytě si postěžuji - můžu si to dovolit, když jsem v lodi úplně sám, pak už se však začnu plně věnovat nasměrování své lodi na cíl své cesty a sestup do atmosféry. Brzy již znatelně z lodi vidím nepříjemný povrch planety a její skaliska, přičemž klidně vedu svou loď k Taraxu, avšak náhle se něco stane. Síla mě upozorní, ale už bylo pozdě, nebylo to dost včas na to, aby mě nezasáhl výstřel, který přišel bůh ví odkud. Bylo to dost nepříjemné, a tak jsem si dost nevybíravě postěžoval, avšak na dlouhé řeči nebyl čas, teď jsem musel svou loď dostat dolů v takovém stavu, abych to přežil. Měl jsem štěstí a dokázal jsme "přistát" i když to se mnou pěknou chvíli děsně házelo a já děkoval Síle, že mě nechala naživu.

Když se loď konečně přestala pohybovat, tak mi bylo po lehkém shlédnutí škod jasné, že to už nerozchodím. Tudíž jsem vstal z křesla a protáhl se. Zjistil jsem, že na mém těle nevznikly žádné znatelné problémy, které by mi znepříjemňovaly cestu do města.

Sakra proč se tohle muselo stát zrovna mě? Evidentně mě tu někdo nerad viděl. Radši odsud vypadnu, kdyby mě náhodou někdo hledal.

Znovu zakleju a vydám se ke dveřím, které se mi po ošklivém zaskřípání, podařilo otevřít. Vylezl jsem ven a předemnou se teď ukázal nehostinný skalnatý kaňon. Na svém datapadu, který přežil v pořádku pád stejně tak jako já, jsem zkontroloval směr, kterým se vydat do města a po rychlé kontrole svého vybavení a scého meče jsem vyrazil určeným směrem, přičemž jsem pozoroval oblohu, zda neuvidím toho, kdo mě poslal k zemi.

[Jordi Linx]

Lok, Kaňon havárie:
Po krátkém rozhlédnutí jsi nenašel žádnou známku nepřítele ani toho, co tě sestřelilo, přesto jsi se rozhodl neotálet a zamířil směrem k městu úzkou chodbou kaňonu před tebou. Byl jsi opatrný a neustále pátral v Síle, zda-li nenajdeš známku něčeho, co by mohlo ohrozit tvoji přítomnost tady a vlastně i kdekoliv jinde v budoucnosti. Ale čím dále jsi se vzdaloval od místa havárie a nikde žádná známka po agresorovi, tak se zdálo, že to sestřelení nebylo tak úmyslné, jak se mohlo zdát - i když to nezní tak logicky. Po půl hodině cesty úzkým kaňonem jsi došel k jeho ústí, aby jsi se octl u břehu sirného jezera. V jeho středu jsi zahlédl další havarovanou loď, nebo spíše to co z ní zbylo a nesešlo vlivem síry v jezeře, která si na požírání loďi a jejím poškozování dala opravdu záležet. Jezero bylo veliké a táhlo se docela daleko ve směru po tvé pravici. Po levici se táhlo krátce pouze ke stěně, která vybočila z ústí kaňonu a jež byla dosti členitá s mnoha výstupky a táhla se podél břehu jezera až k jeho konci směrem, kterým jsi potřeboval jít, aby jsi se dostal do města.

[MrTukan]

Lok, Kaňon havárie:

Opatrně postupuji kaňonem, ale nenalézám nic, co by mě mohlo ohrozit, což mě samozřejmě uklidní a uvrhne do myšlenek na to, kdo a proč mě mohl sestřelit. Nicméně nepřestávám být ostražitý. Další překážkou se jeví být sirné jezero a skalnatá stěna, která mi stále v cestě k městu.

No to je teda paráda! Doufám, že ty skaliska budou schůdný, protože to jezero se mi obcházet opravdu nechce.

Zamručím si pro sebe a vyrazím ke stěně zjistit, zda náhodou neexistuje způsob, jak ji překonat či obejít. Prohlédnu si jak výstupky a členitost stěny - kdybych se rozhodl šplhat, tak i místo, kde se skála střetává s jezerem, zda tam náhodou není místečko, kde se dá projít.

[Jordi Linx]

Lok, Břeh Sirného jezera:
Chvilku jsi se rozhlížel i okolo, zda-li by se nenašla ještě nějaká jiná cesta, ale vše tě směřovalo ke skalní cestě, ke tkeré jsi se rozhodl přistoupit o něco blíže. Pečlivě jsi si ji prohlížel a sledoval stopu všech výčnělků, které by tě mohli dovést k vrcholu a tedy i cestě dál, směrem k městu. Nakonec jsi našel pevnější body, ale byli od sebe vždy vzdálené od dvou do čtyř metrů ať už do výšky nebo do dálky, nebo i šikmo. Prostě cesta vypadala náročně a bude tě stát i nějakou větší námahu, než bylo doposud pouhá chůze od msíta havárie. Navíc místní slunce už vycházelo do své plné síly a výpary z jezera také neměli ten nejlepší vliv pro tvůj organismus, takže je potřeba opět pokračovat v cestě, i když nebude jednoduchá a ani příliš rychlá.

[MrTukan]

Lok, Břeh Sirného jezera:

No sakra, co jsem udělal že se tu musím takhle trmácet?

Postěžoval jsem si, ale pak jsem se chvíli soustředil na zkoncentrování Síly, která by mi v lezení mohla výrazně pomoci. Dál jsem začal šplht s podporou výstupků a prohlubní, které jsem sivytipoval již předem. Samozřejmě velice opatrně, protože každá chyba mohla znamenat zranění či dokonce smrt. Rozvážně tedy volím místa, které mi slouží k podpoře a soustředím se jen na lezení.

[Jordi Linx]

Lok, Břeh sirného jezera:
Díky Síle se nakonec neukáže natolik problematické, jak jsi původně očekával a především díky mrštným skokům jsi rychle postupoval kupředu, takže ani ne za čtvrt hodiny jsi dosáhl vrcholu, kde jsi se zhluboka nadechnul a mohl jsi dokonce pohlédnout směrem odkud jsi přišel, aby jsi měl větší přehled. Nebylo sice nic moc na co koukat, vlastně tam bylo jenommnožství skalisek a nikde nic, a také nic, co tě mohlo sestřelit. Nemělo však cenu nad tím ztrácet čas a proto jsi pokračoval po hřbetu stěny ve směru k městu. Po ní jsi šel rychlým krokem asi dvě hodiny, než jsi dorazil na její kraj a čekala tě zase cesta dolů, ale jezero jsi minul už předznačnou chvíli a před tebou se rozléhala planina na níž jsi mohl zahlédnout i menší zaprášené město. Chyběl ti tedy už jenom kousek, takže jsi mohl uvažovat nejenom nad nějakou lehcouz cestou dolů, ale také nad tím, kam ve městě zamíříš nejdřív, nebo co tam uděláš nejdřív.

[MrTukan]

Lok

Stejným opatrným způsobem, jako jsem prve stoupal, teď sestupuji zpět ze skalního masivu. Brzy sestoupím až na planiny a teď již mířím do města, ktterí je již od počátku mým cílem. Přitom pátrám v paměti, co bych měl udělat, ale pro jistotu se podívám i do svého datapadu, kam jsem si zapsal všechno důležité, co mi mistr řekl.

Kód: Vybrat vše

1. Planeta Lok, město Tarax
2. Informace na Dako Trillan na místním transportním úřadě
3. Najít a kontaktovat Gavoduse
...

Zaprvé, hm, tak to bychom skoro měli, i když ne tak, jak to bylo původně v plánu.

Pousměju se a vzpomenu si na správce hangáru v chrámu, který by jistě nebyl rád, kdyby věděl, co se stalo s lodí, kterou mi zapůjčil.

Tak a teď budu muset najít ten transportní úřad, to by snad neměl být problém.

Říkám si zase jen tak pro sebe a vůbec mi nepřijde divné, že se bavím sám se sebou, i když by to mnoha lidem i nelidem mohlo přijít dost podivné. Mířím k Taraxu s jasným úmyslem vyhledat transportní úřad a vyzvednout si informace v něm. Ve městě si radši budu dávat pozor na vlastní záda, protože kdo ví, jak to tady vpyadá a původní uvítání nebylo moc přátelské, takže se jistě vyplatí být obezřetný.

[Jordi Linx]

Lok, Tarax:
Když jsi dorazil do města, tak ti nikdo z kolemjdoucích nevěnoval žádnou velkou pozornost a ani se o tebe nijak nestaral. Tohle ti naopak přišlo vhod a rozhodl jsi se vyhledat transportní úřad, což se nakonec neukázalo jako nic složitého. Město bylo totiž rozděleno na obytnou část a zbytek, kde byli dvě nebo tři kantýny(tou třetí jsi si nebyl jist, vypadala podezřele), něco jako policejní úřad, několik různých ošumtělých obchodů a další administrativní nebo jiné budovy, které něco naíbzeli, prodávali nebo zařizovali. Tebou hledaná budova byla přímo na přelomu mezi obytnou a druhou částí města. Vešel jsi do malé místnosti, kde byla jedniná přepážka a jeden starý rodiánský pracovník. Neváhal jsi a sdělil jsi mu svoje jméno, které napotřetí pracovník skutečně i zaslechl a přinesl ti balíček, který jsi si rozbalil až v jedné vedlejší ulici. Balíček obsahoval kartu do datapadu s kódem pro Jediské datapady. Neváhal jsi a kartu jsi vložil dovnitř, aby jsi se dozvěděl detaily.

Kód: Vybrat vše

Podle synchronizace s časem tvého datapadu jsou tomu dva dny, kdy jsem zanechal tuto zprávu, což je dobré, protože to místo by ještě nemělo být obsazeno. Podařilo se mi přesvědčit místního kurýra společnosti, aby opustil své místo, detaily nepotřebuješ vědět. Měl by na ně zapůsobit fakt, že jsi musel do města urazit takový kus cesty. Až si půjdou ověřit trosky tvé loďi, tak do té doby stihnu upravit záznamy, aby pokryli tvou minulost. Kopii máš přiloženou na kartě. A promiň za to sestřelení, ale poskytne ti to lepší krytí. Tvůj kolega A.L. .

[MrTukan]

Lok, Tarax:

Po cestě k transportnímu úřadu si stihnu prohlédnout i část města, kde mě zvlášť zaujmou kantýny, kde bych mohl později začít s hledáním spojky Gavoduse.

Stařík na úřadě mi potom, co jsme na něj několikrát hlasitě zařval své jméno, donesl balíček s kartou, který tam zanechal můj kolega a který mi zřejmě má pomoci. Po přečení zprávy jsem nebyl zrovna dvakrát šťastný z toho, že mě sestřelil on sám, ale alespoň jsem již věděl, co to bylo. Brzo jsem pochopil, že měl zřejmě pravdu a tak jsem se jen pousmál a zakroutil jsme hlavou nad jeho vynalézavostí. Dál se podívám na záznamy o osobě, kterou jsem se právě stal, abych byl dostatečně informován a neudělal nic v rozporu s jejím přesvědčením či chováním, podle toho jak moc podrobné informace záznamy obsahují.

Projistotu se ještě předtím rozhlídnu kolem, jestli tam není pčíliš moc zvědavců, kteří by mě snad mohli vyrušovat ve čtení tak "zajímavé" četby.

[Jordi Linx]

Lok, Tarax:
Během prostudovávání své nové minulosti jsi se dočetl, že jsi během svých cest několikrát přepravoval různé balíčky, třeba na planety Corellia, Duro, Bandomeer nebo Kuat. Zběžně jsi navštívil i Iktotch, Malastare a Moorju. Tví dosavadní zaměstnavatelé spolu neměli žádné spojitosti a kredity jsi si vybíral osobně. Jako planeta tvého původu byl označen Ylix, který není příliš známý, přestože je blízko Ithoru. Své práce jsi vždy dělal sám a nemusel jsi spoléhat na někoho jiného. Po důsledném přečtení těchto údajů jsi si ověřil, že tě nikdo nesledoval. Aby jsi poté mohl vyrazit plnit další část své mise, která před tebou čekala. Jako první místa tě zaujali ony tři kantýny, jedna s názvem Černá Díra, druhá Nikde a třetí o níž jsi si nebyl jistý, zda-li je to kantýna nesla název U Růžového Durana, ale ta se zdála zatím zavřená, což bývá u kantýn neobvyklé. Bylo jen na tobě, co uděláš dál a kde se rozhodneš pokračovat ve svém úkolu, který ti byl přidělen radou.

[MrTukan]

Lok, Tarax:

To jsem měl zatím teda opravdu zajímavý život! A kolik planet jsem navštívil! Možná bych si taky měl něco přečíst o těch planetách, o kterých slyším prvně. No co už, tak teď najít toho Gavoduse!

Takové myšlenky se mi honily hlavou těsně potom, co jsem dočelt poslední informaci, kterou mi zanechal můj kolega, který mě předtíkm tak mile sestřelil. Teď jsem však musel najít jednoho člověka a neměl jsem žádnou páru, kde začít. Snad to nakonec enbude tak těžké.

Vyrazil jsem vstříc jedné z kantýn, které mě předtím zaujaly. Jméno Černá Díra mě upoutalo nejvíc, tudíž jsem mířil právě do této kantýny. Samozřejmě jsem byl ale zvědav, co to je zač s tím růžovým Duranem, ale protože tato kantýna nekantýna byla zavřená, musel jsme se spokojit s Černou Dírou.

[Jordi Linx]

Lok, Tarax:
Prošel jsi dvěma ulicema, než jsi se octnul před Černou Dírou, kam jsi měl namířeno. Samotný název kantýny, který byl velkýma písmenama připevněn nad vchodem, byl už hodně tmavý a omšelý, jako by zažil už nějaká ta desetiletý. Povzbuzující však nebyl ani první pohled na kantýnu, když jsi vešel dovnitř. Starý ještě dřevený bar byl už hodně omlácený a jeho povrch se rovnému ani zdaleka neblížil. Stoly nebyli příliš čisté a některé byli místy uražená, děravé nebo jinak poškozená. A ani klientela nebyla bůhvíjaká, v kantýně nyní seděla asi tři skupiny hostů různých ras, ti první se opíjeli u baru a při pohledu na ně si jeden musel usmyslet, že jim je jedno, co pijí. Druhou skupinou byli hráči sabaccu v jednom z rohů kantýny, kde obsadili dva stoly a občas na sebe nemístně pokřikovali. Třetí skupinu tvořili osamělíhosté, různě roztroušení po kantýně. Tomu všemu dominoval wookijský barman, což byl další překvapující fakt.

[MrTukan]

Lok, Tarax:

Už z venčí kantýna vypadala jako pořádná díra. Avšak až potom, co jsem vstoupil dovnitř, jsem schledal, že je to opravdu pajzl. Chvíli jsem zůstal stát ve dveřích a prohlížel si návštěvníky kantýny - upřímě řečeno žádn z nich nevypadal nijak zvláštně, chytře ani důvěryhodně.

Sakra kam jsem to zas vlez? Ještě že mám normální oblečení, protože jako rytíř Jedi bych tu asi vzbuzoval hodně pozornosti.

Po takové myšlence, které jsem se zasmál, když jsme si představil, jak by všichni reagovali, kdybych vstoupil v plášti rytířů jedi, jsem se podíval k baru, kde k mémku úžasu dělal barmana nějaký wookie.

Wookie a barman? To je dost dobrej vtip.

Samozřejmě jsem vyrazil k baru, kde jsem si sedl na poslední volnou barovou židličku vedle několika zpitých opilců.

Dal bych si něco k pití, barmane!

Houkl jsem trochu hlasitěji na wookie, abych byl přes hluk, který vytvářeli opilci, slyšet a barman se mi začal věnovat.

Doufám, že ví hodně o tomhle městě a o tom, kde bych našel Gavaduse.

Přemýšlel jsem sedíc a čekajíc na barmanovu pozornost a moje pití.