Závan smrti - Mise pro uživatele bogdan.g

[Mastr Kavar]

Dantooin - Enkláva rytířů jedi - Místnost rady:


Padawan stál před radou jediů, která čítala již pouze dva členy. Ostatní byli nasazeni v bitvách apod. V místnosti tedy byl pouze mistr Vandar a mistr Dorak. Místnost zalívalo světlo z kruhové díry ve stropu. Padawan stál přesně ve světle, zatímco mistři seděli na židlích, zahalení ve stínu.
Mistr Vandar: Ták padawane, tvůj výcvik je u konce. Teď ti přidělíme mistra a odjedeš na svou první misi. Jakého mistra by jsi si přál?
Zeptal se mistr Vandar a velice pozorně tě sledoval, zatímco mistr Dorak prohlížel nějakou holografickou nahrávku.
...........................................

[bogdan.g]

Dantooin - Enkláva rytířů jedi - Místnost rady:

To závisí na tom, co bych se chtěl naučit. Očima jsem zabloudil někde po místnosti, až se zafixovaly při pohledu do prázdna. Nic tam nebylo a v mírně zamračených očích se mi zrcadlila nepřítomnost. Nebyl jsem v této místnosti, ale někde jinde. Přenesl jsem se do vlastního mozku, kde jsem hledal představu o tom, jaký bych chtěl být... Nechci aby byla Síla mou zbraní, ale mým spojencem, chci se naučit žít v souznění s přírodou, naučit se používat meč způsoby našich prapředků... mám to. Najednou se mi do očí vrátil přítomný výraz a já si uvědomil, že mé přemítání trvalo zhruba 5 vteřin.
Podíval jsem se na mistry a spustil : Můj mistr by měl být schopen řešit věci bez pomocí meče, ale měl by se s ním umět ohánět. Chtěl bych aby chápal Sílu jako spojence, jako to, co nás má obohatit, ale ne jako zbraň či nástroj. Musí chápat přírodu a stát se případně i její součástí, a nebýt k ní lhostejný... U takového mistra bych byl nejvíce užitečný a splnil svůj sen. Doufám, že jsem na Jedie nepoužil moc barvité emoce, ale vždyť to tak má být... Stál jsem před mistry a srdce se rozbušilo trochu rychleji. Snažil jsem se číst z jejich tváří, ale nevyšlo to...

[Mastr Kavar]

Dantooin - Enkláva rytířů jedi - Místnost rady:


Odpovídal jsi, mistr Vandar se zadíval na strop. Do otvoru, kterým se dalo dívat na nebe. Díval se a nad něčím přemýšlel. Zrovna když jsi odpověděl na otázku mistrů, něco se stalo. Nejdřív to bylo pouze slabé, v síle se rozeznívali ozvěny. Pak ale síla skoro vybouchla. Tvoje spojení se silou se na chvíli přerušilo a tvá hlava se mohla rozpadnout. Mistr Vandar se chytnul za čelo, zatímco mistr Dorak se podíval otvorem ve stropě. Ty jsi se jím podíval taky. Vysoko nad Dantooin a Enklávou rytířů jedi se připravovala na svůj útok Malakova sithská flotila. Vandar se rychle obrátil k Dorakovi.
Vandar: Doraku, okamžitě připravte evakuaci. Ať se všichni studenti připreví v hangáru. Okamžitě! Malak udeřil!
Pak se mistr Vandar otočil na tebe.
Vandar: Mám pro tebe úkol, padawane. Okamžitě poběžíš do archivu v podzemí enklávy. Všechny studenty, které potkáš vem sebou. Za každou cenu vemte co nejvíc holocronů. Hlavně ty u velké sochy rytíře jedi na úplném konci archivu. Schovávají největší tajemnství řádu jedi, pokud se dostanou sithům do rukou, pomůžou jim vymítit řád jedi! Běž, pospíchej!
Vandar mezitím rozsvítil svůj zelený světelný meč a vyskákal z místnosti.
Ty jsi rychle vyběhl pryč. Ozvěny v síle se stále zesilovali a ty jsi pomalu, kvůli obrovské bolesti v hlavě, skoro ztrácel vědomí.
......................................

[bogdan.g]

Dantooin - Enkláva rytířů jedi- Chodba do archivu, Archiv

Svojí vůli jsem kolem se ne soustředil Sílu, aby mi pomohla uzavřít se před signály a vlnami z Malakovy lodi. Soustředil se ještě víc a vyrazil do archivu. Cestou byli všude zmatení studenti. Někteří se snažili uspořádat, ale jinak jsem viděl chaos... Vyskočil jsem na lavičku: STUDENTI! ZA MNOU DO ARCHIVU!! Vykřikl jsem a seskočil z lavičky. Potom jsem utíkal do archivu a koutkem oka zahlédl, jak mě následuje skupinka dospělejších padawanů a ostatní se k nim přidávají.
Když jsem doběhl do archivu, otočil jsem se a ukázal na skupinku asi čtyř padawanů, (nebo to byli jediové...) a křikl jsem na ně- Pomozte mi sebrat cenné holocrony u soch!! A VY OSTATNÍ: ZACHRAŇTE HOLOCRONY A UTÍKEJTE DO HANGÁRU - RYCHLE! Běžel jsem k sochám a holocroony téměř okamžitě nalezl. Se svými pohotovými druhy jsem je lapil a otočil se směrem k východům. Hodně z nich udělalo přesně, co jsem řekl a už jsou z arcivu skoro venku. Moji druzi jsou připraveni jít. Běžte napřed- jdu poslední!! Křikl jsem na ně. Najednou jsem si uvědomil, že jsem to totálně zkazil. Musím jít poslední z archivu, což znamená, že chytí nejspíše mě. A JÁ mám ty nejcennější holocrony... hutt aby to vzal! Byl jsem skoro u východua doufal, že mě nikdo nechytí. Na zemi leželo cosi, co jsem mohl použít jako tašku, a tak jsem to vzal a dal tam holocrony. Teď rychle do hangáru...