Bitva o Jabiim - Seznámení hráčů

[Eldar Draco]

Separatisté
Utapau,21BBY:
No snad niečo najdeme pobzeram sa okolo , a usmejem sa na StoVosum niekde kde sú pekné twílecke holky

[Lukin013]

Separatisté

Utapau,21BBY

Ony tady nějaké jsou?!Vyjekl jsem překvapeně.Já zatím viděl jen pár Twi´leckých klukůŘekl jsem zklamaným tónem,ale smál jsem se.Tak dobře,půjdem se poohlédnout po nějakém kamtýně.
Zdá se mi to nebo je legrace jen s těmi,kdo ovládají Sílu,ale kdo ví,tihle námezdní lovci taky mají něco do sebe...přemítal jsem v duchu.

[StoVosum]

Separatisté
Utapau,21BBY:

Twi´leckých kluků, to jo...co ti tady vůbec dělaj? Uměj vůbec něco jinýho než kuplířit a brečet?Hah.. řeknu žertovním až pohrdavým tónem a koukám se kolem, kde že nějakej takej fňukal stojí....
Tak jdem za Twiľeckama....snad tady bude nějaké vyžití! Nabídnu "kolegům" ruku k plácnutí a vydám se směrem pryč, ani nevím kam...prostě mě Síla vede, jako vždy....

[Heinz]

Separatisté
Utapau, 21 BBY

Postávali jste v kantýně a zabíjeli čas, v žilách vám koloval adrenalin a touha po boji, kdy už to sakra začne? Stejné napětí bylo cítit i u ostatních popíjejících, ač se naoko nevázaně bavili, zůstávali ve střehu a v napětí. Zábava zde byla hlučná, ale na obvyklé poměry těchto vrstev až příliš klidná, každý nádech naplňoval vaše těla novou várkou netrpělivosti. A pak starý, nově a narychlo namontovaný reproduktor nad vašimi hlavami zapraskal a následně se z něj ozval zkreslený mužský hlas, hrubý a rozhodně neurvalý, však přesto se v něm skrývala neskutečná vášeň, která dokázala dodat odhodlání a radost z boje, jež se má uskutečnit, každému z vašich řad.
„Vojáci, nastává hodina H, je na čase ukázat těm babám z Republiky, kdo je v právu, ukázat, jakou vojenskou silou oplýváme. My jejich chabé jednotky rozcupujeme na maděru! Nastala ta chvíle, na kterou všichni čekáte separatističtí bojovníci, letíme na Jabiim!
Za hodinu, přesně, se dostavte na shromaždiště na hlavní přistávací ploše - v kompletní zbroji a zcela připraveni, kdo se bude nacházet v jiné části budovy, bude zastřelen a to bez diskusí a bez možnosti obhajoby!“
Hlas utichl a na několik okamžiků se rozhostilo ticho. To však brzy porušil výkřik jednoho ze skupiny pašeráků posedávajících u jednoho stolu.
„Tak je to konečně tady! Johó!“ V jeho hlase byla znát skutečná nedočkavost a chuť, otázkou však bylo, jestli chuť bojovat za Jabiim nebo jen ukojit své brutální sklony. Řev návštěvníků kantýny nabral na síle a zároveň se u východu vytvořila zácpa.
Hodlali jste se též vydat na cestu, ale pak jste ucítili malý záchvěv v Síle, ostražitě jste se porozhlédli a uviděli vysokého, do lehkého černého pláště oblečeného muže s černými vlasy staženými do ohonu, autorita a respekt z něj přímo čišel, měl velký silový potenciál. Došel až k vám a prohlédl si vás, konečně promluvil.
„Jste bývalý Padawané řádu Jedi Slolu Nehav, BanGin, Andyn Toylle a Rytíř Eldar Draco? Pojďte se mnou, hrabě Dooku s vámi chce hovořit.“
Na odpověď nečekal a vydal se ke vchodu, většina tlačících se lidí před ním bázlivě ustupovala a proto jste měli cestu volnou. Jeden rodian si však jeho přítomnosti nevšiml a dále stál v cestě, nakonec tajemného vycítil a otočil se. Místo aby však poodstoupil a nechal vás projít, rozhodl se protestovat.
„Co se cpeš chlape, vo co ti de? Na takovýhle týpky já jsem zvěd…“
Větu nedokončil, neboť se nemohl nadechnout, neznámá síla mu svírala krk a dusila ho, kdyby mohl, zrudnul by. Ve vykulených očích se zračil skutečný, živoucí strach o holý život.
A pak bylo slyšet jen křupnutí a bezvládná postava se sesunula k zemi. Rozhostilo se ticho, ale muž se tím nechtěl dále zabývat, šel dál.

Konečně jste se ocitli ve střední, skutečně elegantní kruhové místnosti, ve prostřed stál velký stůl, na kterém se válelo obrovské množství datapadů a comlinků. Světlo dodávalo místnosti rozsáhlé táhlé okno, u kterého stála holohlavá postava, Asajj Ventress.
„Jsem ráda, že jste se dostavili, brzy přijde i lord Dooku, zatím se posaďte.“
Seděli jste na sedačkách a očekávali příchod hraběte, Temný rytíř se postavil ke vchodu a zavřel oči, v místnosti panovala tísnivá atmosféra.
Najednou se od postranních dveří ozval melodický hlas.
„Přátelé, je dobře, že vás zase vidím.“ Došel k vám. „Důvod, proč jsem si vás nechal zavolat, je ten, že věřím ve vaši loajalitu. Jistě jste si všimli té chásky, která se sešla, většina s zbaběle uteče při prvním výstřelu – a tomu musíme zabránit. Zavolal jsem si vás, neboť věřím, že jen vyvolení, lidé nadaní na Sílu mohou udržet morálku vojsk – sic poháněnou silou a strachem, ale přesto pevnou, co víc, mnohem pevnější než morálka vojáků republiky. Vybral jsem vás a několik dalších, aby jste vedli ne-droidí jednotky, aby jste je udrželi v bojeschopném stavu, aby se nebouřili a aby i oni byli loajální. Jistě chápete, že cesta nevede přes útlocitnost a ústupky. Musí se bát vzbouřit se. Každý z vás bude mít pod kontrolou ve své jednotce dvacet vojáků a samozřejmě vám budou podřízeni všichni droidi i řadoví jiní bojovníci. Stanete se našimi generály. Jednotky vám přiřadíme až na Jabiimu, nemusíte se obávat, ale teď už vzhůru, čeká nás důležitá bitva, bitva o Jabiim.“

_____________________________________________________________

Republika
Coruscant: Rekrutovací středisko, 21 BBY

Většina bojechtivých dobrovolníků zůstávala na místě shromaždiště, ani se neodvažovali odejít, aby náhodou o nic nepřišli. Panoval zde čilý, vzrušený ruch, každý cítil sílu nervozity, za každou minutu, každou sekundu může přijít rozkaz o odletu a tím započít nejspíše jedna z nejdůležitějších bitev Klonových válek, co se zatím udála, šlo o hodně. Každý i řadový voják, každý pašerák či pilot se cítil být součástí něčeho skutečně velkého, jako důležitý článek velké mozaiky, každý byl svým způsobem nepostradatelný. Smích se ozýval ve velkém množství, ale stále byl jaksi tlumený, nikdo nastalou situaci nebral na lehkou váhu.
Konečně velký reproduktor nad hlavami všech přítomných nepříjemně zakvílel a zúčastnění ztichli, věděli, co přijde, rozkaz, na který všichni čekali, napětí by se dalo krájet.
„Ochránci míru, konečně nastává ten okamžik, kvůli kterému jste se zde sešli, okamžik, který může rozhodnout o výsledku války, je rozhodnuto, přesně za pět hodin odlétáme na Jabiim! Je na čase svrhnout tyranidu, jež tam byla násilím nastolena! Všichni se dostavte půl hodiny před samotným odletem sem, do shromažďovací haly na poslední přepočítání.“
Hlas zmlkl a notnou chvíli ticho setrvávalo i v hale, poté několik lidí začalo šeptat a sdělovat si své emoce, hlasitost gradovala a následně se rozjela na plné obrátky.
Kolem pobíhali pašeráci a pořvávali – „Je to tady, konečně!“ a i na cvičených, morálkou protřelých, vojácích bylo znát rozrušení. Jen Jediové dále v klidu setrvávali na svým místech a připravovali se na nastávající bitvu.

[Meris]

Separatisté

Utapau,21BBY

Seděl jsem v kantýně někde daleko od ostatních stolů,pravděpodobně v zadních řádách u sklapovacích oken.Snažil jsem se být potichu a nevzbuzovat pozornos ostatních zuřivých válečníků.Jejich zuřivost jsem zjistil,když popadli strážního droida a vyřízli mu rudě červeným mečem večinu obvodů.To mě ještě víc utvrdilo v tom,že radši si s nimi nebudu zahrávat nebo by mě taky mohly něco vyříznout.Odnesl jsem zbytky nádobý a vyšel z kantýni ponuře osvětlenou chodbou.Po cestě jsem narazil na párek utapauských dělníků,kteří směřovali do doků na nějaké opravy droidských lodí.Vyšel jsem do průzoru na velícím můstku a snažil se přemýšlet jak to dnes bude.

[Dash Spience]

Republika
Coruscant: Rekrutovací středisko, 21 BBY

Prodrat se přes ten dav od velení až k mému družstvu bylo o nervi.Pašeráci a ostatní ,,pomocná" vojska byli rozvášnění a čekali na další zprávy.Musel sem použít ostré lokty a tvrdé brnění abych se prodral ke svým mužům.Zrovna řešili tu bandu pomocných která letí s námi.Když sem se k nim dostal nachvíli ztichli ale když viděli že sem to já pokračovali dál.
V klidu chlapci.Velení nemá čas kontrolovat nás.Velící centrum je jeden velkej blázinec.Taky jimy nejsem zrovna nadšenej.Jindy se za nimi honíme ničíme jim základny a ted nám mají pomáhat jako by sme to nezvládli sami.Ale velení jim věří tak nám nezbývá nic jinýho než se s nima smířit.
Chtěl sem pokračovat dál a ještě to trochu rozvinout když reproduktor ožil.Vyslechli sme zprávu a neubránili se radostnému zavísknutí.Všude začal být ještě větší humbuk a blázinec než byl ted.Ještě pět hodin hodin a je to tady.Odklidili sme se trochu stranou a čekali.Podle rozkazů munici vyfasujeme až na lodi.Takže sme se ted jenom mohli flákat.Rozjela se okamžitě diskuse na téma Jabiim.Už jen pomyšlení na to jak budeme být Separatisty nás pohánělo k ještě větší netrpělivosti.Radostné a skvělé vyhlídky svých mužů sem musel trochu zkazit.
Pánové než se začneme odměnovat válečnými vyznamenáními a podobně rád bych vám něco připoměl.Ta planeta kterou budeme osvobozovat je deštivá a terén je bahnitý.Naše tanky budou mít hrozně špatné podmínky pro chůzi.Podle mně budeme muset využívat malé lehké osobní transportéry což v boji podpoří ale ne jako AT-TE.Za druhé CIS bude mít podporu místních nacionalistů kterých není zrovna málo.Ale my jsme přeci ARC nejlepší vojáci republiky.My jim nakopáme ty jejich plechový zadky a vykopem je z Jabiimu pryč.
Řeknu vojákům kteří se při mých prvních slovech lehce ochladli ale při konečné fázi se rozbouřili v bujaré veselí.Zapletli sme debatu o všem možném a čekali na dobu kdy se máme přemístit zpět do haly.

[!Wolf!]

Republika
Coruscant: Rekrutovací středisko, 21 BBY

Jakmile uslyším oznámení že za 5 hodin bude akce
sradostí si připiju s jedním pilotem...
Tak at nás nic nezastaví a nesestřelí... řeknu
a připiju si nahlašený už jsem teď už se můžu jen flákat...
pak si ale všimnu holonetu, jdu si zjistit ještě pár informací
pomyslím si a už mířím k holonetu zajímá mě jaká bude výzbroj...

[StoVosum]

Separatisté

Utapau, 21 BBY

Spolu s ostatními si vyslechnu "hlášení místního rozhlasu". jeeej...už? zrovna když se na mě táhleta tak nadějně usmála tak musím poslouchat nějakej blbej magneťák a jít se nalodit... podívám se směrem k východu, kde vidím dav krvežíznivích prašivců tlačících se jeden na druhého ...idkyž, než se východ uvolní tak bych možná měl chvilku nebo dvě... chci se rozejít směrem k neznámé, když v tom uvidím a hlavně ucítím postavu v černém plášti- aha, tak tohle mi taky nevyjde, mistr už si pro nás nechal poslat..

Následuji spolu s ostatními padawany a Dracem onu osobu v černém, snad mě i napadlo že bych si třebas skutečně odskočil za zábavou na poslední chvíli, ale rozmyslím si to hned po setkání s oním rodianem... tak tenhle cápek temnej asi nebude mít moc dobrou náladu....

Konečně jsme se setkali s mistrem Dooku, vyslechli jsme si co měl na srdci....Jistě hrabě! Garantuji Vám, že moji vojáci budou chtít umřít raději v boji než mojí rukou!

[Eldar Draco]

Separatisté

Utapau, 21 BBY
Pri druhém corelianském pive zaslechnem hlasenie z reprodukotrov
No už bolo na čase inak bz som bol.... čo to niekto mocný v síle sa sem blíži privriem oči cítim jeho hnev,zlosť,.. otvorím oči a k našemu stolu,krača zahalená postava a hovorí"
„Jste bývalý Padawané řádu Jedi Slolu Nehav, BanGin, Andyn Toylle a Rytíř Eldar Draco? Pojďte se mnou, hrabě Dooku s vámi chce hovořit.“
bez odpovedi sa otočil a odkráčal preč........

Na mňa sa Hrabie Dooku možete spoľahnuť uklonímsa v jediovsom štýle a dám sa na odchod Vzbury v mojej jednotke tak to trpiet nebudem bud pojdu na steč proti republikovim vojakom alebo ich zbytočne životy ukončim sám a pevnejšie zovriem svoj svetelný meč

[Lukin013]

Separatisté

Utapau,21BBY

Seděl jsem v kantýně a bavil se s ostatními padawany,když v tom se po ní rozlehl něčí hlas a řekl nám co a jak.V tu chvíli mě ovládlo vzrušení.Za hodinu,už za hodinu.Zaslechl jsem nějakého pašeráka.Hmm,jsem zvědav,jak dlouho tam vydrží,he.
V tu chvíli do kantýny vešla majestátná postava,sdělila nám,že nás hrabě Dooku očekává.Co nám asi chce?Nepřemýšlel jsem ale nad tím a vydal jsem se do komnat lorda Tyranuse.Když jsme vešli,stála tam však jeho učednice,Asajj Ventress.Hrabě však na sebe nenechal dlouho čekat a zanedlouho jsem vyslechl něco pro mě úžasného:Důvod, proč jsem si vás nechal zavolat, je ten, že věřím ve vaši loajalitu. Jistě jste si všimli té chásky, která se sešla, většina s zbaběle uteče při prvním výstřelu – a tomu musíme zabránit. Zavolal jsem si vás, neboť věřím, že jen vyvolení, lidé nadaní na Sílu mohou udržet morálku vojsk – sic poháněnou silou a strachem, ale přesto pevnou, co víc, mnohem pevnější než morálka vojáků republiky. Vybral jsem vás a několik dalších, aby jste vedli ne-droidí jednotky, aby jste je udrželi v bojeschopném stavu, aby se nebouřili a aby i oni byli loajální. Jistě chápete, že cesta nevede přes útlocitnost a ústupky. Musí se bát vzbouřit se. Každý z vás bude mít pod kontrolou ve své jednotce dvacet vojáků a samozřejmě vám budou podřízeni všichni droidi i řadoví jiní bojovníci. Stanete se našimi generály. Jednotky vám přiřadíme až na Jabiimu, nemusíte se obávat, ale teď už vzhůru, čeká nás důležitá bitva, bitva o Jabiim.

V srdci se mi vzedmula pýcha a taky nevěřícnost.Ale nediskutoval jsem s ním o tom a uklonil jsem se mu.Jak si přejete,lorde Tyranusi.
Takže budu vést nedroidí vojska,celkem 20 vojáků,pašeráků,atd.,plus několik droidích pluků.No,hrabě se nemusí bát budu je vést za pomoci biče,kdo zběhne,může očekávat moji pomstu,ale ne,nezabiju je,jen je budu mučit a potom je nasadím do bitvy,to by mi taky zbyli už jen droidi a několik válečníků.
Odešel jsem z jeho komnaty a vydal se do doků.