Johann 'Yoh' Agric - Vyšší dobro

[Phate]

Úvod - 22 BBY

Vyšší dobro

Začátek Klonových válek byl zároveň koncem běžného života mnoha bytostí v galaxii. Pro většinu obyvatel planety Atraken znamenal konecúplný. Pouze malé procento těch šťastnějších mohlo žít a bojovat dál.
Mezi tyto patřil i Johann Agric ,který sledoval zkázu své planety na vlastní oči, což jen přidalo na jeho touze bojovat proti nepřátelům Republiky. Ta nyní měla svou vlastní armádu, ale pro bojechtivé a zkušené válečníky se místo vždycky našlo.

Transportní loď Hauk:

Bylo pár dní po tragédii na tvé rodné planetě. Byl jsi vyčerpaný, zničení a stále naštvaný. Poslední dny jsi pomáhal kde se dalo, s čím se dalo. Téměř jsi nespal a nejedl. I teď jsi kontroloval civilisty, kteří byli ve vaší transportní lodi. Většina z nich stále nevěřila tomu co se stalo a trávili hodiny zíráním do prázdnoty, nebo neutuchajícím pláčem.
Vaše snaha přemluvit generála padla na úrodnou půdu a nyní jste mířili na Coruscant, hlavní planetu republiky, kde se mělo rozhodnout o dalším postupu.

Po pár hodinách jsi se konečně připojil k dalším členům přeživší milice, kteří seděli mlčky v malé jídelně.
"Tohle je zlej sen," posadil se vedle tebe Erean a vrazil ti do ruky porci přídělu. "nevim co s náma bude. Generál je sám na dně, přišel o celou rodinu a pochybuju, že někdo na Coruscantu se bude starat o pár kluků z Atrakenu." postěžoval si a zakousl se do něčeho, co vypadalo jako podešev.
Sám byl docela na dně. Vlastně na tom byl úplně stejně jako ty.

Do příletu na Coruscant zbývalo ještě pár hodin a tys měl nyní trochu klidu utřídit si myšlenky, poklábosit s přáteli, nebo si konečně trochu odpočinout.

____
Takže ještě jednou vítej! Nevím jaké máš zkušenosti s hraním, ale každopádně můžeš popsat těch několik dní do odletu, pocity postavy a případně oslov nějaká NPC (tady si můžeš vymyslet nějaké přátele (jména, základní charakteristiku)), ale neodpovídej za ně.
Příjemné hraní!

[iwbtw]

Transportní lod Hauk

Nebyl to ješte ani týden od toho, co se mi zmenil celý svet. Všechny plány, cíle, všechno ceho jsem chtel v živote dosáhnout, všechno bylo najednou pryc. Ale nebyl jsem sám - takhle na tom byli v podstate všichni. A tak jsme my, tedy ti v podstate použitelní, pomáhali civilistum kde se dalo.
Lidi, chápu, že vám práve umreli všichni a vaše planeta je nepoužitelná a 98% vašeho majetku je v prdeli a budete transportováni na jinou planetu a budete muset zacít znova od nuly, ale... ok, brečte.
Naštestí naše snaha o alespon cástecné zarazení do armády Republiky byla do urcité míry úspešná, a tak jsme proplouvali vesmírem cíl Coruscant a pripravovali jsme se na naše zarazení.
Ješteže nás prijal, nedokážu si predstavit jak farmarím na nejakým Huttským velkostatku.
Konecne to vypadalo, že pro civilisty jsem už udelal, co se dalo a rozhodl jsem se pripojit k mým spolubojovníkum. Nikdo nemluvil. Nikdo nechtel ukázat své myšlenky. Nakonec ticho prolomil Erean.
Něco s náma určitě bude... Oni se o nás nebudou starat, jenom stačí vypadat užitečně, státy ve válce většinou docela potřebují lidi jako my, tak nás radši někam přiřadí... ideálně dohromady.
Přijal jsem náhodnou jezitelnou substanci, nepřítomně si kousl a přemýšlel o zbytku naší cesty.

Po příchodu na vlastní ubikaci jsem si uvědomil, kdo mi chyběl u stolu. Evalion, má kamarádka z dětství, která v průběhu let vyměnila graffiti spreje za SMG. Vydal jsem se tedy k dámské sekci lodi, abych se podíval, jak se vyrovnává s tím vším co se událo. Nenašel jsem ji v posteli brečící, nenašel jsem ji ve frontě na příděly, nenašel jsem ji u civilistů. Trénovala ve střelnici, s DC-15s, její milované SMG odpočívalo na opasku.
Neříkalas, že už jebeš na všechny ty droidy a staneš se kadeřnicí? Co se změnilo? zeptal jsem se a postavil se do vedlejšího boxu s vlastní zbraní.

[Phate]

Transportní loď Hauk:

Po lehkém obědě a víceméně bezeslovné výměně myšlenek s Ereanem jsi se vydal na prakticky kompletní prohlídku lodi, která nebyla, po tém zjištění, v úplně nejlepším stavu. Svou kamrádku jsi našel až v malém vojenském bloku lodi, na střelnici. To koneckonců nebylo nic překvapivého. Než aby někde seděla schoulená v koutě, radši se připravovala na to, co muselo neodkladně přijít. Na pomstu.

Jakmile si tě všimla, přerušila palbu a jala se vyměnit zásobník. Letmo se na tebe podívala, takže jsi mohl vidět její odhodlaný výraz, kterým se snažila maskovat naprostou bezradnost a smutek. Znal jsi jí moc dlouho na to, aby tě oblbla, ale nic si neřekl. Sám jsi se postavil vedle a začal se připravovat ke střelbě.

"Jo jasně, to sem řikala, ale dovedeš si mě představit s nůžkama? Víš jak mi to jde s nožem. První žaloba by na sebe nenechala dlouho čekat." osvětlila ti situaci a vypálil další salvu na cíl. Byl naštvaná a do klidu měla vcelku daleko, takže její muška nebyla z nejpřesnějších.

"Zatraceně!" hodila puškou o stůl a zapřela se o něj rukama. Vypadala, že by byla schopná trhat droidy na kusy vlastníma rukama.
"Musíme najít nějakou bojovou jednotku Yohu, nechci skončit někde vzadu, chci jim to vrátit. Všem!" řekla tvrdě. Zhluboka se nadechla, sebrala zbraň a vypálila několik přesně mířených ran na siluetu bojového droida separatistů.