Claire Maxwell - Ještě jeden krok

[Phate]

Úvod - 26 BBY

Ještě jeden krok

Je to již šest let od blokády planety Naboo a zjištění, že Sithský řád stále přetrvává. Na Řád jsou kladeny ším dál tím větší nároky, což se odráží i na výuce těch nejmladších. Padawani jsou rozebíráni jeden po druhém a ti, kteří nenajdou mistra se musí spokojit s životem v pomocných sborech Řádu.
Pro Claire Maxwell je právě teď ten čas, kdy se rozhodne o jejím dalším osudu.

Chrám Jediů, ubikace:

Pár hodin uplynulo od vyhlášení těch, kteří úspěšně složily zkoušky a odprostili se od hodnosti younglinga. Na většinu z vás čeká mnohem větší svět a individuální výuka pod záštitou jednoho z mnoha mistrů. S tím však také přicházela skutečnost, že né každý byl některým ze zkušenějších členů Řádu vybrán, aby se stal učedníkem.

"Co když si nás nikdo nevybere? Nebyly bysme zdaleka první a asi ani poslední. Mistrů není tolik aby plýtvali časem na někoho kdo zrovna neexceluje. Nejsme všichni jako Skywalker." vyslovila Cara své obavy a celkem drsně tě strkala ven z pokoje.
Cara byla jednou z tvých blízkých přátel, které jsi si za pár let v Chrámu našla. Malá twi'lečka s modrou pokožkou byla do všeho vždycky celkem hrr, což se znovu potvrdilo nyní, když tě tlačial chodbou směrem k výtahu vedoucímu do jídelny.

Obě jste splnily zkoušky a bude záležet na následujících dnech, jestli si vás některý z mistrů vybere.
Cestou se k vám připojili další přatélé a nově ustanovení padawani. Nakonec vás byla docela slušná tlupa, která se řítila sníst vše, co zásobovací droidi dovolí.
"Řikám vám, že já budu první!" ozval se hlas mladého nautolana, který si to štrádoval za vámi. Neyl byl vždy velmi sebevědomý a nad všemi tvými spolužáky vynikal v zacházení se světelným mečem. Naproti tomu porozumění živoucí Síly mu dělalo značné potíže.

Strhla se vášnivá debata o tom, kdo bude vybrán jako první, kdo si koho přál a mistra a kdo komu naklepe kokos jestli ho předběhne ve frontě na oběd. To už jste se zařadili a poslušně čekali v již zmiňované frontě.


____
Takže co a jak určitě víš... Můžeš popsat pocity ze zkoušek, z přípravy na ně. Můžeš zareagovat na Caru, případně na Neyla a posunout děj až k výběru jídla
Have fun!

[Krumla]

Chrám Jedi, ubikácie:

A to som si myslela, že ma nervozita prejde po vyhlásení výsledkoch toho, kto spravil a nespravil skúšky. Až som sa mala chuť prefackať z toho, ako som sa mýlila. Tá pravá nervozita začala ešte pred slovami mojej veľmi dobrej kamarátky menom Cara. Najprv som si hovorila, že to je prirodzené, že sa len pár krát dobre nadýchnem, pár krát vydýchnem a budem v pohode. že budem tou oporou ktorou Care bude vedieť povedať niečo na štýl :
to zvládneš dievča, nemaj obavy, no to som si hovorila len v duchu, sama sebe.. a to dosť nepresvedčivo. Možno to bolo tým, že som zo skúšok nemala až tak dobrý pocit? Kto vie. No nemyslela som si, že v niečom excelujem. Tak nejak som v mojej izbe chcela ostať navždy. Zakryť sa pod prikrývku a schovať sa pred svetom. No moja spolubývajúca mala iný plán.
"Cara.." Začala som, keď ma začala strkať von. Bola minimálne tak nervózna ako ja, len si to vybíjala inak. Až som poskočila a radšej som spravila zopár rýchlejších krokov, nie že by to strkanie bolo príjemné. No jedno som jej musela uznať, bola skvelá. Keď som počula obavy niekoho iného, tak nejak sa mi uľavilo.
Nie som sama. Z toho napätia som sa až musela začať smiať, aj keď som si sama nebola istá kvôli čomu.
".. čo by som bez teba robila hm?" Tvár mi ozdobil detský pobavený úškrn, no to už sme prichádzali k výťahu.

Chvíľku po tom, ako sme vyšli zvýťahu, a sčasti ešte aj pred tým, sa nás tu zbehlo celkom dosť. Taká malá banda nadšených a nervóznych - no halvne veľmi čerstvých padawanov. Moje starosti boli razom preč. Mohla za to práve spoločnosť a to, že som nad nimi nemusela rozmýšľať. Na Neylove slová som sa zasmiala, ani nie výsmešne, skôr pobavene.
"To nepochybujem, však najprv musia rozdeliť tých horších, až po tom pôjdu za niekým, kto má naozajstný skill." Podpichla som ho no radšej som sa zaradila niekam mimo dosah jeho rúk. Moje podpichovanie určite nebolo na mieste, keďže bol schopnejší než ja. Ale tak, keď ja som nemohla odolať.

"Ešte... ešte.. ešte.." Usmievala som sa na droida, ktorý sa nebodaj snažil obmedziť objem potravín na mojej tácke. Aspoň mi to tak prišlo. Komu tamto malo stačiť? Síce som bola pomerne známa tým, že som dokázala zjesť aj za troch ale.. ale.. !! "Ešte.. ehm prosím pekne?" Skúsila som tento krát prosbu, no len sa zo zeleného stalo červené svetielko a Droid tam ostal stáť, čakajúc na ďalšieho v rade. Ten vedľa mňa už asi stratil trpezlivosť a tak som sa radšej posunula ďalej, hľadajúc miesto, kam by som si mohla sadnúť. Čo som mala na tanieri? Ťažko povedať. Bolo to jedlo a to mi bohate stačilo. Ak by sa dali jesť aj tie taniere, Sila vie čo by som s nimi spravila.

[Phate]

Chrám Jediů:

Přemlouvání droida se ukázalo jako velmi neúčinné. Ostatně jako každý jiný den, kdy se hladoví studenti dožadovali většího přídělu. Ve skutečnosti měli droidi vypočítaný příděl pro každého studenta přesně podle toho kolik potřeboval pro správný růst. To samozřejmě některé nezstavilo, aby se po nocích vkrádali do kuchyní a samostatně si navyšovali energetický příjem.

S Carou jste našli volný stůl až na druhé straně jídelny. Skupinka, se kterou jste přišli, si posedala okolo a pustila se do jídla a druhého kola debat na téma budoucnosti po boku vlastního mistra. Neyl pokračoval ve svém sebevědomém vychloubání.

"Co když si toho troubu fakt někdo vybere jako prvního? To budem mít na talíři dokud Řád nepadne." vyslovila svou obavu Cara a dloubla vidličkou do něčeho, co vypadalo, že ještě před chvilkou lezlo odpadní trubkou. Zhluboka se nadechla a jedním pohybem nabodla hmotu a vrazila jí do pusy.
"To je ale...sakra dobrej blivajz." musela ti nutně sdělit s plnou pusou tak rychle, že tě ještě stačila poprskat. "Ale je lepší to jíst se zavřenejma očima." dodala ještě.

Po vydatném jídle jste ještě chvíli seděli v jídelně, neboť odpolední tréninky začínaly až za hodinu. Dokud jste nebyli vybráni, stále jste trénovali společně pod vedením vyučujících mistrů v Chrámu.

"Ne, ale vážně Claire," naklonila se Cara blíž, aby vás neslyšeli ostatní. Co když budeme muset do sborů? Já vim, že je to užitečný a pro dobrou věc a někdo to dělat musí, ale prostě tohle já nechci." řekla s obavami v hlase.

[Krumla]

Chrám Jedi

Sadli sme si za voľný stôl až na druhej strane jedálne. Vážne človek by si pomyslel, že tu je až príliš vela deciek, na tak malú jedáleň. Spokojne som si vyhrnula rukávi, zviazala vlasy do gumičky tak, aby mi nepadlo do jedla a pošúchala som si dlane o seba. Vyzeralo to síce hrozne, ale to mi bolo úplne jedno. V jedle som vôbec nebola gurmánom, skôr takým drvičom odpadov. A tak som sa pustila do toho, čo mi šlo vždy najlepšie. Drvenie jedla, ktoré nám tu podávali. Samozrejme som pri tom musela rozprávať a prskať minimálne tak, ako moja drahá kamarátka. Nemohla som ju v tom nechať samú.
"Aspoň budeme mať pokoj!" Vyhlásila som nadšene a vydličkou som namierila na Neyla.
"pew pew..." Uškrnula som sa a len som si do úst vložila ďalšie sústo.
"Ommm je? Naozaj? Chceš aby som ho zjedla za teba? Stačí len povedať Cara." Chytila som sa na jej vetu a dobre že som jej to z taniera nezačala kradnúť. Hlavne keď mala zatvorené oči. Spravila mi to o toľko ľahšie. Ah ako som ju len mala rada.

Po jedle som sa ostala s prázdnou vidličkou špárať medzi zubami.. taký môj zvyk. Nemala som medzi nimi rada kúsky jedla, či už to bola nejaká divná hmota, alebo niečo iné. Proste bleh. Vadilo mi to tam. Mali sme ešte chvíľku čas a tak som si v hlave predstavovala, ako víťazoslávne stojím nad pokoreným Neylom po tom, ako som ho porazila v šerme. Ah bola to krásna predstava.. tak pekná a tak nereálna, no od toho tu predstavi boli.
"Hmm?" Zvedavo som sa pozrela na Caru, ktorá sa znova začala obávať. Musela som sa pousmiať. Bola zlatá keď sa niečoho obávala. Rukou som jej v momente vyštartovala po vlasoch a samozrejme som mala v pláne ju celú roztrapatiť.
"Tak budeme hrdé členky toho, kde budeme ! A basta! žiadne ďalšie obavy!" Vyhlásila som dobre že nie tak, aby ma bolo počuť na celú jedáleň. Aj som si to uvedomila a pre to som znova trocha stíchla a stiahla som ruku späť.
"Ale pššt.." žmurkla som na ňu ospravedlňujúco. Taktiež som sa k nej priklonila a nenápadne som na Neyla poukázala prstom. "Naozaj si myslíš.. že si o niečo horšia než napríklad on?" bola to rečnícka otázka. Vedela som, že si to pravdepodobne myslí, no chcela som ju povzbudiť.Ich rozdiel nebol až tak očividný.. asi? .. Bola dobrá v tom, v čom bola dobrá. Nech už to bolo čokoľvek.

[Phate]

Chrám Jediů, jídelna:

Dlouhý, zamyšlený pohled, který věnovala Cara velkohubému nautolanovi tě rozesmál. Tvářila se, jako by ho chtěla rozebrat do detailů a vyhodnotit, jestli je opravdu lepší než ona, ty, nebo kdokoliv jiný z vašeho klanu.
Následné ufrknutí a zavrtění hlavou dalo jasně najevo, že čas zkoumání je u konce a Cara došla k závěru.

"Ten rozhodně neni lepší než my." řekla jasně a bouchla do stolu, až se vaše tácy vzepřely gravitaci.
Byl pomalu čas vydat se vsříct dalším povinnostem. Všichni jste se sebrali, pečlivě po sobě uklidili a opustili jídelnu. Někteří se vydali na bojový trénink, vedeni nikým menším, než Neylem, který se nepřestával chvástat a vyzýval všechny okolo na duel.
To ještě nevěděl, že později toho dne prohraje většinu z nich.

Vy s Carou jste se vydaly na studium historie Řádu. Byly to dlouhé hodiny, ale za to byly plné neuvěřitelných příběhů a informací. Jeden se v nich dokázal ztratit. Bylo neuvěřitelné, co někteří Jediové dokázali. Součástí výuky bylo i seznámení se Sithským řádem a jeho představiteli. Samozřejmě se jednalo o odstrašující příklady a varování, kam až může touha po moci jednoho zavést.

Po nějakém čase...

Hodiny studia se měnily ve dny, týdny a měsíce. Padawani byli po jednom rozebíráni mezi mistry. Ty a Cara jste však vybrány nebyly. Alespoň zatím ne. Což samozřejmě nepřidalo na náladě. Tvrdou ranou byl i fakt, že Neyla si před týdnem vybral mistr Arak, mon calamarijský mistr meče. Neyl samozřejmě využil situace, aby vám, padawanům bez mistra, dal několik neužitečných rad a notnou dávku aorgance. Za což byl posléze svým mistrem přede všemi pokárán.

S Carou jste zrovna seděly v obrovské knihovně a nevěnovaly se vyvolaným textům na obrazovce. Tvá kamarádka vypadala, že každou chvíli usne. Studovala dlouho do noci, aby se zlepšila prakticky ve všem a nezůstala nakonec bez mistra. Už jsi jí chtěla pokárat, případně fackou probudit, když v tom se někdo dotknul tvého ramene. Prudce jsi se otočila a spatřila vlídný obličej Jocasty Nu.
"Padawan Maxwell, že ano?" řekla potichu, aby nerušila okolosedíci studenty. "Rada si vyžádala tvou přítomnost." dodala ještě a pomohla ti odsunout židli. To probudilo Caru, která se vzápětí vyděšeně podívala tvým směrem. Rada si tě mohla zavolat pouze z jediného důvodu.
"Hodně štěstí, Claire!" špitla tvá přítelkyně a usmála se a rychle tě objala.

[Krumla]

Chrám Jedi, knihovňa

Nič, absolútne nič nebolo horšie, než to čakanie. Než to, že som každý deň zaspávala s pocitom, že si ma naozaj nikto nevyberie a ja skysnem niekde, kto vie kde. Moja morálka a nálada posledné týždne bola naozja blízko bode mrazu, no stále som si snažila udržovať optimistický pohľad na svet a na situáciu, ale keď to bolo čím ďalej, tým viac a viac ťažké. Nehovoriac o Care, ktorá pravdepodobne vyšilovala omnoho viac než ja.

Keď som si to tak vzala, v podstate som nemala čas na to, dávať to svetu nejak najavo. Motivovalo ma to, aj keď negatívne, ale stále to bola motivácia k tomu, zlepšovať sa. Či už po stránke intelektu, alebo po fyzičke. Aj keď som spočiatku mala na Neyla blbé reči, teraz som mu trocha závidela. Nemohla som si pomôcť, mal majstra, ja nie. Keď nám začal dávať tie jeho zbytočné a povýšenecké rady, viac ma to zarmútilo než naštvalo. Bola som celkom zvedavá koľko to takto ešte vydržím, kým sa nezačnem hystericky smiať, alebo robiť blbosti od toho, že mi z toho čakania a napätia prepne.

S kruhami pod očami som sa naozaj snažila sústrediť. Dávala som do toho celé svoje ja, ale keď ja som bola tak unavneá a ten text bol tak hrozne nezáživný. Takmer som závidela Care, ktorá už už išla zaspať. Mala by som ju napomenúť, no aký by to malo zmysel? Bola som na tom len o niečo lepšie. Niekde v kútiku duše by som to tiež rada spravila. Položila si hlavu na ruky, zatvorila oči a nechala sa unášať v ríše snov.
Zas myslím nad blbosťami.. Prebehlo mi hlavou a radšej som si rukami pretrela tvár, pošúchala unavené oči a poriadne som zívla, aj keď potichu, aby som nikoho nevyrušovala. V tom sa ale niekto dotkol môjho ramena a ja som sa prudko otočila. Až ma to vytrhlo z tohto.. ospanlivého štádia. Udivene som sa na pani pozrela a na jej otázku som prikývla. Maxwell, aké zvlaštne meno mi to rodičia nechali. No omnoho viac ma potešilo a zároveň aj vystrašilo to, že si ma rada dala zavolať. Takmer som zo stoličky vystrelila od nervozity, no rýchlo som sa snaźila pozbierať posledné stopy môjho ja, k čomu dopomohla aj moja kamarátka.
"Ďakuje, drž palce." Pousmiala som sa, možno trocha viac desivo, než som mala v pláne. No čo, mala som len pár minút k tomu, aby som sa dala dokopy. Keď som Caru pustila, len som úctivo sklopila hlavu pred Jocasty Nu na znak vďaky a vybrala som sa za radou. Nevedela som či mám skákať, alebo sa vliecť.. asi radšej normálna chôdza.. vyčisti si hlavu.. nie sú žiadne emócie, len mier.. hovorila som si v duchu a snažila som sa upokojiť moje dýchanie. Moje telo síce malo iné plány, ale ja som bola tá ktorá toto telo ovládala. Nenechám ho predsa nado mnou zvíťaziť.

[Phate]

Chrám Jediů:

Z knihovny jsi vystřelila jako blesk. Muselo se ti vyhnout několik mistrů a dva mladší padawani doslova uskakovali, aby jsi je nesmetla. Jeden z nich něco zanadával, ale čas najít si ho, bude později. Za sebou jsi nechala Caru, které se ve výrazu mísilo nadšení s úzkostí z vlastního neúspěchu, alespoň dosavadního a Jocastu Nu, která byla ráda, že tě její zpráva tak potěšila.

Proběhla jsi prostornou halou, kam dopadalo denní světlo vysokým vchodem. Minula jsi několik dalších skupinek žáků, rytířů i do hovoru zabraných mistrů a namířila si to k jednomu z výtahů, který tě doveze až na vrchol věže, ve které sídlila Rada. Ve výtahu jsi měla chvíli na uklidnění a vydýchání se. Nebylo by chytré přiběhnout před Radu zadýchaná a neschopná slova.

Když jsi dorazila před síň Rady, zastavila jsi se před dveřmi a čekala co se bude dít. Okolo nikdo nebyl a žádné podrobnější instrukce jsi nedostala.
Po chvilce se dveře otevřely a ty jsi spatřila dobře známé tváře. Ti nejlepší z Řádu seděli v kruhu a hleděli na tebe.
"Přistup blíž, mladá padawanko." promluvil mistr Windu a přerušil tak mlčení. Udělala si pár rychlých kroků a přešla do středu prosvětlené místnosti, ve kterém stál vysoký, přísně se tvářící cathar se zlatou srstí v tmavě hnedém plášti a černém rouchu. Když jsi přistoupila, pokynul ti lehkou úklonou hlavy a otočil se směrem k mistrům.

"Vybrána byla jsi, mistrem Norlonem. Jeho učednicí se staneš." řekl pomalu mistr Yoda. "Do hlubších tajů Síly on zasvětí tě. Rozvinout tvé schopnosti a vědomosti ti on pomůže. On tvůj výcvik dovrší, mladá učenice." dodal ještě a uklonil se směre, k tvému novému mistrovi. Ten úklonu opětoval a poté se uklonil i zbytku Rady. Následovala jsi jeho příkladu a poté jste oba bez slova opustili místnost.

[Krumla]

Chrám Jedi:

Môj krok bol rýchli, možno rýchlejší, než by pár ľuďom prišlo príjemné. Ale tak čo, niekedy sa mohli prispôsobiť aj oni. Bola som rada, že nikto práv nevyužíval výťah, ktorý ma mal zviesť až hore. Bola som celkom rada že som to nemusela šlapať, asi by mi odišli nohy. No to že som bola v pokoji, mi moc dobre nespravilo. Len som začala byť viac nervózna. Keď sa človek hýbal, aspoň na to moc nemyslel, alebo skôr nemal čas? Kto vie. No cesta hore bola taká malá katastrofa aspoň v mojej hlave. Na druhú stranu som sa aspoň stihla dať fyzicky dokopy. Vydýchala som sa, na rýchlo som si začala uťapkávať a prstami prehrabávať vlasy.. upravila som si rúcho, vyrovnala látku a pár krát som si odkašľala, keby sa náhodou po mne chceli nejaké slová. Aby som nestratila hlas a podobne.

Bolo to tu. Zastavila som sa pred tými dverami, ktoré viedli do siene. Ešte pár krát som sa zhlboka nadýchla a so značnou nervozitou som si uvedomila, že neviem čo teraz. No našťastie som nečakala dlho. Skôr než som aj kvôli úplnej maličkosti stihla prepadnúť panike, tak sa dvere otvorili a ja som už spoza nich videla niekoľko veľmi známych tvárí. Keď som na sebe pocítila ich pohľad, zrazu som sa cítila neskutočne maličká. Potichu som preglgla a úctivo som sa po vyzvaní a vstupe, uklonila. Keby že to viem, tak sa čelom dotknem zeme, bez srandy. Ani mi to nikto nemusel naznačovať. V tom prehovoril majster Yoda a ja som sa na zeleného mužíka s nedočkavosťou v očiach pozrela. Tento jeho spôsob reči.. prečo som mala pocit, že to preťahuje schválne?
Ešte to chvíľku vydrž.. ešte chvíľku, nemôžeš sa predsa strápniť pred týmito tu.. prebehlo mi hlavou a ja som sa nakoniec dozvedela aj meno môjho majstra, ba čo viac, rovno tam bol. Otočila som sa k majstrovi, ku ktorému som sa znova poklonila.. a znova nasledovala poklona rade.. a ešte raz majstrovi. Keby že neopustíme miestnosť, pravdepodobne by som sa zasekla v slučke, z ktorej by nebolo možné vystúpiť. No našťastie sme odišli. V momente keď sme sa dostali dostatočne ďaleko od vchodu, som dosť nahlas vydýchla. Ak keby mi z ramien spadla všetka tiaž sveta. Očkom som sa kukla po novom majstrovi a.. moju myseľ zaplavilo množstvo otázok, stovky, tisíce... Chcela som vedieť všetko a chcela som to vedieť teraz. Až sa mi všetky zamotali v hrdle a ja som tam na neho len civela s otvorenými ústami, snažiac sa aspoň jednu z nich pretlačiť von.
"Prečo ja majster?" Vyšlo mi nakoniec z úst. Pravdepodobne ma práve toto, zaujímalo najviac.

[Phate]

Chrám Jedi, předsálí místnosti Rady:

Všechno z tebe spadlo, když se za vámi zavřely dveře. Hlasitý výdech, který jsi očividně zadržovala celou dobu, tvého mistra očividně pobavil. Dal ti chvilku na spracování všech myšlenek a otázek. Chvilka to byla poměrně dlouhá, takže mistr mezitím přivolal výtah a pokynul ti, abys nastoupila.

Když jsi konečně promluvila, vypadalo to jako bys Norlona okřikla. Znovu se usmál.
"Než ti odpovím, dovol mi, abych se ti pořádně představil," hluboce se uklonil. "Mé jméno je Norlon. Možná si mě pamatuješ z několika lekcí pokročilejších forem soubojů se světelným mečem."
Skutečně jsi si vzpomněla na několik hodin, kdy mistr Norlon předváděl své umění kombinace několika forem dohromady. Neyl z něj byl tehdy opravdu odvařený a mluvil o něm ještě dlouhé měsíce potom.

"A odpověď na tvou otázku není jednoduchá. Sledoval jsem průběh zkoušek jako mnoho dalších. Síla mi napověděla, že bychom se mohli jeden od druhého mnohému naučit." vysvětlil ti, alespoň trochu, proč zrovna ty a znovu se na tebe usmál.
To už jste dorazili do spodního patra a pomalým krokem jste se vydali rozlehlou halou směrem k ubikacím.
"Tohle bude pro nás oba něco nového. Prvních pár týdnů nebude nejlehčích, ale věřím, že se nám podaří nalézt ten správný přístup z kterého budeme oba benefitovat." pokračoval v chůzi a dále nic neříkal. Nejspíš očekával, že máš mnoho dalších otázek, na které bys ráda znala odpověď.

[Krumla]

Chrám Jedi:

Na jeho predstavenie som prikývla, až po tom som si uvedomila, že sa mi znova hlboko uklonil, čo mi do tváre nahnalo červeň. Prečo by sa len mne niekto klaňal. Úplne som stratila niť myšlienok a jednoducho som nevedela, ako na to zareagovať. Pre to som skôr ostala vystretá ako socha.Bola pravda, že som si ho pamätala, keď mi to pripomenul. Vlastne mi to prišlo ako veľmi dobrý vtip, teda skôr zhoda náhod. Keď som si spomenula na Neyla a na jeho reakciu na majstra Norlona, následne na jeho chvastanie ako hneď po skúškach, tak aj keď mu priradili majstra, no proste som pocítila až detskú radosť a taký príjemný pocit zadosťučinenia. Nemohla som sa dočkať, až ho nabudúce stretnem. Najlepšie po boku majstra. Proste som potrebovala vidieť ten jeho výraz.

Vystúpila som z výťahu a snažila som sa spracovať jeho odpoveď. Sila mu napovedala. Možno som čakala niečo viac, kto vie. Samozrejme som plne rešpektovala učenie rádu Jedi a svetlú stranu, ale niekedy som predsa len túžila po nejakom malom, uznaní.. nie Sily, ale mňa. Trebárs by mi stačila aj nejaká blbosť.. páčili sa mi tvoje vlasy, alebo tak. No nebola som sklamaná, aspoň som sa to snažila nedať najavo.

"Som si istá, že sa od vás naučím mnohému majster." Pousmiala som sa po jeho ďalších slovách.
".. len netuším ako by to mohlo byť noo.. obrátene." Naznačila som prstami gesto, pripomínajúc ladenie hlasitosti rádia či niečoho podobného. Ďalej sme už len kráčali a sama som čakala, že povie niečo viac, trebárs sa tiež niečo spýta. Nevyzeralo to však tak. Až sa mi zablysklo v očiach. Čas na ďalšie otázky.

"Ako ste starý? Kedy ste sa stali majstrom? Aké formy boja ovládate? Na ktorých planétach ste boli? Máte vlastnú vesmírnu loď? Aký je váš najobľúbenejší pokrm? a farba? Aké je to mať srsť?" Vysypala som ako na bežiacom páse, až som sa pri tom zabudla nadýchnuť a na chvíľku som teda dych stratila. Trocha som zakašľala, poriadne zhlboka som nasala vzduch a povedala som si, že mu nechám čas odpovedať, kým na neho nevysypem ďalšie a ďalšie.

[Phate]

Chrám Jediů:

Tvá zvědavost mistra rozesmála. Měl zvláštní hrdelní smích. Skoro se mohlo zdát, že během něj přejde plynule do nějakého zvířecího řevu. Naštěstí byl civilizovaný tvor, takže něco takocého nepřicházelo v úvahu. Procházeli jste halou a minuli několik tvých spolužáků, kteří ještě nebyli k nikomu přiděleni. Viděla jsi, jak jim okamžitě došlo, že Norlon je tvým mistrem. Někteří ti očividně záviděli, jiní byli šťastní, že jejich kamarádka konečně započne svou cestu rytíře jedi.

"Než odpovím, proč myslíš, že bych se od tebe neměl čemu naučit? První lekce, padawane. Zákon akce a reakce se vztahuje na vše. Co ovlivní tebe, ovlivní i mě. Jeden od druhého se můžeme velmi mnoho naučit. Z tvé strany to možná nebudou vědomosti, od toho jsem tu já, ale náš vztah bude nakonec prospěšný pro oba." řekl vážně a tvůj výcvik v podstatě započal.

"A teď k těm otázkám. Je mi třicet dva let a mistrem jedi jsem něco přes tři roky." začal odpovídat. U catharů se dal odhadnout až pozdější věk, kdy se barva srsti měnila v šedou, až bílou.
"Pokud myslíš formy boje se světelným mečem, pak ovládám téměř všechny formy, ale vynikám v útočných jako jsou Ataru a Djem So, ale pokud chceš být mistrem meče, musíš se naučit formy kombinovat a adaptovat na nepřítelovu taktiku. Ale k tomu se ještě dostaneme." toliko k bojovým formám. Z několika hodin s ním strávených bylo jasné, že si nevymýšlí a patří mezi nejlepší bojovníky Řádu.

"Už ani nevím na kolika planetách jsem byl, ale nebylo jich málo a ano, mám vlastní loď, ale pro nás nebude moc vhodná. Není moc prostorná pro dva." pokračoval a ani se nesnažil vzpomenout, kde všude byl. Spočítat to by bylo velmi těžké. S největší pravděpodobností s tím budeš mít později také problém.

"Myslím, že vyloženě oblíbené jídlo nemám, ale mám velmi rád exotické ovoce. A oblíbenou barvou bude nejspíš zelená." usmál se na tebe, když jsi zvídavě hleděla nahoru a málem vrazila do sloupu, který ti drze zatarasil cestu. "A jaké je to mít srst je docela těžká otázka. Nikdy jsem neměl nic jiného." na oko se zamyslel, ale to už jste dorazili k tvému pokoji.

"Pro dnešek tě opustím. Určitě máš mnoho dalších otázek, ale na ty bude ještě spousta času. Zítra ráno se mrkneme na to, co umíš, než se vydáme na první misi. Síla tě provázej." řekl a uklonil se.
Když jsi otevřela dveře, na posteli seděla Cara s několika dalšími přáteli a netrpělivě vyčkávali.

[Krumla]

Chrám Jedi, Ubikácie:

Bola som rada, že sa môj majster dokázal zasmiať. Videla som starších rytierov či majstrov, ktorí toho neboli schopní a úprimne, keby že niekoho takého schytám, asi by som to nebrala úplne dobre. No jeho otázka ma zaskoćila. Teda, pre mňa to bolo dosť zjavné. On bol môj učiteľ a ja som proste enbola dostatočne schopná na to, ho niečo naučiť. Aj keď po jeho vysvetlení som začala niekde v kútiku duše chápať, ako to myslel. Nechala som si to ale pre seba a len som ho ďalej počúvala. Prikývla som. Celkom ma zaujímali formy, trebárs aj prax. Vedela som totiŽ, že to je niečo, v čom by som mohla byť omnoho lepšia a v čom som určite potrebovala tréning. Nemohla som sa dočkať, kedy začneme s praxou. Síce som možno v hlave trocha predbiehala, no nemohla som si pomôcť, bola som proste nadšená.

"Exotické?" Podvihla som obočie. Pre mňa bolo pomerne ťažké pochopiť, ktoré ovocie by on mohol považovať za exotické. No typovala som, že keby že mi o ňom povie, nemala by som tušenie, o čom vlastne rozpráva a ani by som si ho nevedela predstaviť. Pohľad som znova uprela na jeho srsť a sama som mimovoľne skontrolovala moje predlaktie, či mi tiež náhodou nezačala rásť.
"Naah .. stále človek." Povzdychla som si, takmer až sklamane. Musela som sa zasmiať nad mojou vlastnou hlúposťou. Až som takmer preletela cez nejaký stĺp.. teda nie že by taký malý prd ako ja dokázal tomuto stĺpu predstavovať nejakú hrozbu.

"Mám, ale nechám si ich nabudúce majster Norlon." Odvetila som mu a hlboko som sa mu uklonila na pozdrav. Ešte som počkala kým odíde za roh a následne som len otvorila dvere. Cara.. a niekoľko ďalších. S nadšením som ruky založila na hrudi. Moja tvár si robila čo chcela, prost som sa usmievala tak široko, ako asi ešte nikdy.
"Hádajte koho má majster Norlon ako svojho nového učňa?" Zdelila som im formou otázky túto aspoň pre mňa úžasnú správu.

[Phate]

Chrám Jediů, ubikace:

To co propuklo, byla čisté dětské nadšení a radost z úspěchu někoho velmi blízkého. Tvoji spolužáci se kolem tebe shromáždili a gratulovali ti. Byli opravdu rádi, že si tě někdo vybral. Ze všech nejvíc asi Cara, která vískala jak pominutá.
"Neyl! Kde je Neyl?! Zavolejte ho někdo!" zahulákala okamžitě Cara, jakmile si vzpomněla, že tvůj nový mistr je jeho oblíbencem.

"Neyl je někde se svým mistrem." ozval se z chumlu chlapecký hlas, ale určit jeho zdroj nebylo v tom hluku úplně snadné.
"Nevadí, však on se to doví." zašklebila se tvá kamarádka ještě a odehnala od tebe většinu gratulantů. Elegantně tě usadila na postel a zvědavě se na tebe podívala.

"No tak povídej! Jaký je? Krom toho, že by polovinu Chrámu nakrájel aniž by se zapotil." pobídla tě po pár vteřinách.
"Jo, řekni nám jak to probíhalo." ozval se někdo další.
"Kam pojedete na první misi? Co ti všechno říkal?" zeptala se menší Mon calamari jménem Sylea.
"Má taky v zadku pravítko jako můj mistr?" zeptal se nakonec Samuel. Byl z vás všech nejvyšší a jako prvního si ho vybral mistr N'jauo u kterého nikdy nikdo neviděl úsměv. Samuel z něj nebyl moc nadšený, ale mistrovo učení se na něm začalo celkem viditelně podepisovat. Při výcviku a misísch zřejmě nebyla moc sranda, ale naučil se toho mnoho.

[Krumla]

Chrám Jedi, ubikácie:

"Gaaaahaaa!" Snažila som sa prekričať Caru a všetkých ostatných. Alebo to bol len víťazoslávny a radostný bojový pokrik, ktorý som si tak dlhú dobu pripravovala? Jeden mohol hádať, sama som si nebola istá. No úplne ma zobralo to nadšenie ostatných a keďže sa tu už ani majster nenachádzal, tak som viac menej stratila zábrany a nechala som sa strhnúť ich nadšením, keďže som sama pociťovala vlastné. Keď som znova ruky sťahovala k telu, cítila som sa možno až trocha trápne. Splašene som sa obzerala po ostatných a pohľadom som prijímala ich gratulácie a nadšené slová. Sama som sa ale cítila, ako keby som najradšej začala behať kolečká po obvode chrámu, na upokojenie a tak.

V tom ma zahrnuli otázkami a ja som ich sama mala toľko, že som sa v nich trocha stratila a tak som sa snažila odpovedať na všekto naraz.. a to nebol práve najlepší počin, ktorý som teraz mohla spraviť.
"Je chlpatý a nemá v zadku ovocné pravítko!" vyhlásila som nakoniec. To čo som povedala mi došlo asi až o tri sekundy po tom, čo som to vypustila z úst. Oboma prstami som si placla do tváre a až so zúfalým povzdychom som sa zvalila na niektorú z postelí.
"Nechajte maaa si to premyslieť deckáá prosííím !" Spojila som ruky k sebe a snažila som sa nečervenať ako paprika. Prečo mi zrazu bolo také teplo? Pár krát som sa zhlboka nadýchla, vydýchla, nechala som si poriadne prekysličiť hlavu a trocha som sa týmto dýchacím cvičením schladila. Teda aspoň do bodu, kedy sa mi neplietli otázky s odpoveďami a jednotlivé slová do aź nezmyselných viet.
"Je veľmi.. eehm.." Snažila som sa v hlave nájsť to správne slovo, aj keď celkom neúspešne. Stále som o ňom v podstate nič nevedela, teda až na to že tú srsť naozaj má. A že má rád exotické ovocie.. ale sakra, to nikoho nezaujímalo. AKý vlastne bol? Aký som z neho mala pocit? V moment keď som sa dozvedela, že je mojim majstrom, som bola hlavne nadšená z toho, že nejakého majstra mám.

".. je naozaj hrozne cool." Dodala som trocha neisto po chvíľkovom rozmýšľaní a prosebne som sa pozrela na Caru, aby mi z tejto situácie nejak dopomohla. Nepovedala som im moc, ale keď som si nedokázala pomôcť. Mala som si niečo pripraviť skôr, než som sem vstúpila. Kto mal ale očakávať že na mňa toto zosypú ? Aj keď.. keď som sa tak zamyslela nad tým, ako sme vždy privítali niekoho kto práve dostal majstra. Začala som naozaj pochybovať o mojom zdravom rozume. Samozrejme, že sa takáto reakcia dala očakávať.
Hlúpa Claire.. hlúpa..

[Phate]

Chrám Jedi, ubikace:

Padlo ještě několik dotazů od zvědavých spolužáků ať už věcných, nebo úplně pitomých, na které se hledala slušná odpověď celkem dlouho. Potom Cara rázně zavelela a odvelela všechny pryč z vašeho pokoje. Zůstala jsi v pokoji sama se svou nejlepší kamarádkou, po dní, který dozajista právě změnil tvůj život.

"Jsem ráda, že jsi se konečně dočkala!" řekla nakonec Cara a posadila se vedle tebe. Vypadala zároveň štastně, i zklamaně. Doteď jste byly většinou spolu, ale to se dnešním dnem změní. Obě jste to věděly. Málokterý padawan zůstával dělší dobu v Chrámu. Cara měla samozřejmě i další přátelé, ale s málokým si rozuměla jako s tebou.

Než jsi jí stačila utišit, nebo nějak povzbudit, otevřely se dveře od pokoje a dovnitř vběhl Neyl.
"Co se děje? Sam mi nechával zprávu, že se děje něco vážnýho?" vychrlil ze sebe a rozhlížel se, nejspíš po potencionálním nebezpečí.

Uzavřeno z důvodu neaktivity