Phate Relon - S jídlem roste chuť

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Shisco »

Prolog
PHATE RELON - S JÍDLEM ROSTE CHUŤ

Psal se rok 3 963 před bitvou o Yavin a galaxií otřásala válka. Mandalorianští Neokřižáci pod vedením Mandalora Ultimátního dobývali další a další Republikové soustavy a jediné, co jim stálo v cestě, byli Revanšisté. Mnohými členy Řádu Jediů považovaní za vyvrhely a zatracence právě proto, že se jako jediní postavili Mandalorianům a všem hrozbám, které představovali, na odpor.
Mnoho Jediů, ačkoliv se rozhodli Revana a Malaka do války nenásledovat, s těmito názory nesouhlasilo a považovalo je, stejně jako členy Nejvyšší rady, již je zastávali, za pokrytce a nevděčníky. Mezi ně se řadil i stárnoucí selkathský mistr Jedi jménem Umka, který nešel s Revanem do války jenom kvůli tomu, že jen pár týdnů před strašlivým masakrem na Catharu, jenž vyústil v její začátek, mistr Umka přislíbil vycvičit syna své dobré přítelkyně, u něhož se projevila silná vnímavost k Síle, jako svého vlastního Padawana, mladého Nautolana jménem Phate Relon.
Ten nyní seděl v meditačním sedu na velikém kameni v zahradách Chrámu Jediů a rozjímal...

Coruscant, meditačí zahrady Chrámu Jediů

Seděl jsi na kameni a soustředil se jen a pouze na svůj vlastní dech. Nadouvání hrudníku při každém nádechu a výdechu, vlhkost, díky které by většina ostatních Padawanů, obzvláště těch lidských, označila zdejší vzduch za těžký až nedýchatelný, avšak tebe příjemně osvěžoval. Cítil jsi jiskřičky života v rostlinách a drobných živočiších, již tvořili zdejší miniaturní ekosystém, a vychutnával si okamžiky klidu, po které proudí energetickými drahami tvého těla vlny Síly, osvěžujíc ducha stejně jako tělo.
Vtom jsi v Síle ucítil známou, přátelskou stopu. Přítomnost někoho blízkého. Tento vjem tě ponouknul otevřít oči a pohlédnout na příchozího.
Ahoj, zamával tvůj starý mistr a protáhnul svá rybí ústa do vlídného úsměvu.
Phate, omlouvám se, že tě ruším v rozjímání, ale nesu ti novinu.
Přikráčel blíže, načež si mistr Umka přivolal na pomoc Sílu a jako žába vyskočil k tobě na kámen, nebo spíše skalku, a posadil se vedle tebe.
A Síležel to není nijak příjemná novina. Špatné zprávy, můj příteli, prohráli jsme u Untiara. Revanova vojska se roztříštila o obranu, jako se voda roztříští o útes.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Chybí mi oceán.
Proběhlo mi hlavou malou chvilku před příchodem mistra. Jakmile jsem ucítil jeho přítomnost, stesk po mé rodné planetě zmizel. Tady jsem doma, sem patřím. Mistrův úsměv jsem opětoval úklonou avšak seděl jsem beze slova. Snažil jsem se soustředit na mistrovi emoce ve kterých se mísila zloba s beznadějí nad právě probíhající válkou, která byla daleko, ale dotýkala se všech bytostí spojených Silou, mě nevyjímaje.

Poté co mi mistr sdělil neblahou novinu jsem chvíli přemýšlel jestli i on někdy uvažuje nad tím, že můj výcvik je jediná věc která stojí mezi ním a válkou. Často jsme spolu mluvili o pokrytectví Rady a jeho touze bránit mír spolu s ostatními.
Nějakou chvíli jsme seděli mlčky, nevěděl jsem co říct.
"Mistře, myslíte že Rada někdy svolí abychom se přidali k Revanovi?"
zeptal jsem se z ničeho nic. Bylo mi jasné že ani můj mistr nevěří tomu že by se Rada umoudřila a nechala Jedie aby vykonávali to k čemu je náš Řád už po staletí určen. Mistr mlčel. Hleděl do prázdna vdechujíc vlhký vzduch. Poplácal jsem ho po rameni a seskočil na zem.
"Pojďte mistře, zvu vás na oběd."
řekl jsem aniž bych se otočil a pomalu jsem se vydal směrem k jídelně.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Napřímil ses, načež sis protáhnul dlouhým sezením zdřevěnělé končetiny a seskočil z věžičky dolů.
Jistěže ano, Phate, pousmál se mistr a rozpačitě se usmál. Pak skočil za tebou dolů a pokračoval:
Až jim začne téct do bot. Pokud, Sílo nedopusť, mistr Revan a jeho stateční vojáci selžou a Mandaloriané potáhnou na Jádro, nakonec jim nic jiného nezbude, vysvětloval se směsicí rezignace a rozhořčení v hlase.
Není ignorantství, je jen poznání... Musím se uklidnit, povzdechnul si, zatímco jste vykročili zahradami směrem k hlavním prostorám Chrámu cestou, jež vedla přes vysoký skleník s poměrně maličkým, avšak hustým lesem.
Ó, na oběd, rozzářily se mu jiskřičky v očích, když jsi to navrhnul. Ach ano, to je to, co bych potřeboval. Mám už hlad jako velryba.
Mistr Umka podlezl nízkou větev mohutného stromu a najednou byl pryč. Stačilo na jedinou sekundu přesunout pohled jinam a zmizel ti z očí. A než ses stačil ohlédnout, spatřil jsi na okraji zorného pole rychle letící šmouhu. Reflexivně jsi uskočil do strany a kus tlustého ztrouchnivělého kmene se zapraštěním dopadnul na místo, kde jsi ještě před malým okamžikem stál. To se opakovalo ještě dvakrát, načež se někde nad tebou ozvalo typické zabzučení světelného meče.
A když ses tím směrem podíval, spatřil jsi mistra, jak stojí nahoře ve větvích a v modrých dlaních opatřených plovacími blánami svírá svůj světelný meč starobylého designu, s planoucí modrou čepelí připravenou v otevíracím postoji Soresu.
Do střehu, můj Padawane, moje staré kosti potřebujou před jídlem trochu proklepat, ušklíbnul se.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Má pravdu, Rada nedopustí aby Mandaloriané vtrhli na světy Jádra.
řekl jsem si v duchu zatímco jsme pomalu procházeli zahradou, která byla plná květin ze všech koutů galaxie. Viděl jsem několik mladých padawanů v doprovodu mistryně Raly, která v Chrámu vyučovala ty nejmenší. Pozdravil jsem je pokývnutím a od několika se mi dostalo milého úsměvu a zamávání. Pokračoval jsem s mistrem směrem k malému lesu, který byl další součástí rozlehlých Chrámových zahrad. Mistrova poznámka k cíly cesty mě pobavila, mistr nikdy nepohrdl dobrým jídlem.

Po vstupu do lesa jsem se ohlídl směrem mezi nedaleko stojící stromy. Zdálo se mi, že vidím pohyb.
Co to...
proběhlo mi hlavou když jsem viděl letící objekt mým směrem. Uskočil jsem a spatřil kus starého kmene, který se rozpadl při dopadu. Než jsem se stačil rozhlédnout přilétl další a po něm ještě jeden. Instinktivně jsem uchopil meč když jsem uslyšel zvuk lahodící mému sluchu. Netrvalo dlouho a uviděl jsem mistra stát na větvi s mečem v ruce.
Malá rozcvička neuškodí.
řekl jsem si v duchu a pousmál jsem se.
Zažehl jsem svůj světelný meč, azurová záře se mi leskla v očích. Pevně jsem stiskl ornamenty zdobenou rukojeť a mírně se pokrčil.
"Jak si přejete mistře. Doufám že jste nezapomněl na posledně!" zašklebil jsem se při vzpomínce na mistrovu tvář když jsem mu při posledním souboji přesekl postel ve dví. Udělal jsem krok zpět a ještě trochu se přikrčil. Nehledě na mistrovu strategickou výhodu jsem se vymrštil jeho směrem. Né však přímo na něj, ale dostatečně blízko větvi na které stál. Rychlým švihem jsem jí přesekl, ale to už stál mistr na větvi opodál. Neváhal jsem opakovat svůj výpad, ale než jsem se dostal na dosah větve, mistr seskočil na zem. Vteřinu po dopadu jsem vykryl první mistrův útok přicházející shora. V několika dalších úderech jsem se dostal do pozice útočníka. Věděl jsem, že Umka ovládá Soresu velmi dobře a bude schopen se bránit velmi dlouho. Silným úderem jsem odrazil mistrovu čepel dostatečně daleko od těla a z otočky, během které jsem posunul nohu za jeho jsem ho loktem udeřil do ramene. Mistr na malou chvíli zavrávoral. Chtěl jsem toho využít a silou mu, ve chvíli nepozornosti, sebrat meč. V tom mistr deaktivoval meč.
Co to dělá, vždycky bojuje až do konce, nehledě na výhru.
pomyslel jsem si. Když jsem náhle spatřil důvod mistrova chování. Kousek od nás strála mistryně Raly obstoupená houfem smejících se padawanů. Mistr se uklonil, otočil a vydal se na zasloužený oběd.
"Omlouváme se. Trénink si čas a místo nevybírá." Prohodil jsem směrem k davu a uklonil se směrem k mistryni, která mě a mého mistra spalovala vyčívavým pohledem. Malý padawani se s bujarým smíchem vydali směrem k ubikacím zatímco já se spěšně vydal za mistrem.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Mistr bojoval zatím defenzivně a spíše aby se rozehřál, s tím, že počká, až se unavíš, a potom tě dobije někde v koutě, což byla častá taktika bojovníka používajícího třetí formu. Jakmile se mistr stáhnul a tys ho praštil loktem, uhodil tě vší silou kolenem do břicha, načež stiskem tlačítka na rukojeti deaktivoval svůj světelný meč a napřáhnul ruku, jako by něco zachytával, přičemž naprosto vypadnul z bojového postoje jako herec, který zapomněl text své role.
Na okamžik ses podivil, co to dělá. Snad jako by se vzdával?
Ne, ten důvod byl úplně jiný. Ozvalo se zakřupání dřeva a když jsi vzhlédnul spatřil jsi kmen vysokého stromu, který se přelomil a hrozil spadnout na younglingy, o kterých sis dosud ani nevšiml, že tady jsou. Mistr pomocí Síly kmen držel a o několik úderů srdce později jej odklonil stranou, kde ho nechal bezpečně spadnout.
Starý Selkath si úlevně odfrknul a otočil se na mistryni Raly.
Co to tady u všech rancorů vyvádíte? sykla rozezleně.
Trénujeme, mistryně Raly, odvětil Umka lidské mistryni Jedi odhadem tak něco málo přes třicet, přestože u cizích ras se ti špatně odhadoval věk.
Omlouvám se za svého Padawana, je impulzivní a má občas sklony napřed jednat a teprve potom přemýšlet, pokračoval, aby se potom otočil na tebe.
Phate, uvědomuješ si doufám, že když sis tady hrál na dřevorubce, tak jsi mohl někoho z těch dětí i zabít? Navíc jsi zničil kus zahrady, kdyby tohle dělal při souboji každý, tak by z těch skleníků za pár dní moc nezbylo.
Mistr na okamžik zavřel oči a několikrát se zhluboka nadechnul a vydechnul, načež se opět obrátil k dětem:
Pamatujte, mí mladí přátelé: Jedi má úctu k životu ve všech jeho formách, Jedi chrání život. Neničí ho, pokud je jiné východisko, a už vůbec ho neničí jenom protože může. To jsou způsoby Temné strany Síly, mí mladí přátelé...
A teď - nechť vás všechny provází Síla.

S těmi slovy se mistr otočil k pěšince, která vede ze skleníku pryč, do chodeb obytných částí Chrámu, a vykročil.

________________________________
Předbíháš děj. Nedělej to, to znamená, že když něco uděláš, tak moderátor (v tomto případě já) určuje, jak to dopadne. Jestli se ti to povede nebo ne. Takhle jsi mi skočil do toho, co jsem s tebou zamýšlel, a nabořil jsi mi plány. Navíc ti (tedy tvojí postavě) z toho poplynou nepříliš přiznivé následky
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Tohle jsem měl čekat.
zaznělo mi v hlavě po tvrdé ráně kterou mi mistr uštědřil při mém výpadu. Netrvalo dlouho a začal jsem opět vnímat své okolí. Mistra zadržující padající kmen stromu, který jsem svou nerozvážností v boji přesekl. Malé padawany s vyděšenýmy výrazy a rozzlobenou mistryni. Postavil jsem se a uklonil se směr k davu.
"Omlouvám se mistře. I Vám mistryně Raly. Nebylo mým úmyslem někoho zranit. řekl jsem s pokorou v hlase a mysli.
Notak Phate, co je to s tebou. Umění máchat mečem není všechno! Musím více myslet na dopad mého jednání na okolí. pomyslel jsem si rozzlobeně. Mistrova slova zněla vlídně směrem k padawanům, ale hořce pro mé uši. Věděl jsem že má naprostou pravdu.
"Tady vidíte, mrňata, že Jedi se učí celý život." prohodil jsem směrem k padawanům a pousmál jsem se. V tom už se mistr otočil a spěchal do vnitřní části Chrámu. Uklonil jsem se ještě jednou mistryni a padawanům.
"Ještě jednou se omlouvám, nechť Vás Síla provází. řekl jsem a otočil se směrem kterým odešel můj mistr.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Nechť provází i tebe, odvětila už klidně mistryně Raly a odvedla si tiše štěbetající younglingy pryč. Když dav prcků odcházel, povšimnul sis, že je mezi nimi i jeden tvůj krajan, Nautolan, nebo spíše krajanka, protože to byla dívka. Mohla mít asi pět roků, což znamenalo, že byla v Chrámu nová.
Kdo je moudrý, bere si ze svých chyb ponaučení a stává se tak silnějším. A kdo z vás ví, jak se jmenuje tahle kytička? zaslechl si ještě, než se ti skupinka ztratila z dohledu.
V okamžení jsi však pocítil něčí širokou ruku na svém rameni. Otočil ses a stál za tebou vysoký, nebo aspoň oproti tobě vysoký, dobře stavěný čtyřruký Codru-Ji oděný v jediské tunice a plášti rezivě červené barvy, po kterém mu splývaly delší mastné černé vlasy.
Zdá se, že tvůj mistr tě při soubojích často nechává vyhrát, promluvil onen Jedi a ty sis všimnul, že se mu na opasku pohupuje rukojeť oboustranného světelného meče.
A to nesvědčí výcviku. Někteří o tobě dokonce prohlašují, že jsi mistrův mazánek, dodal chladně.
Viděl jsem, jak jsi bojoval s Umkou. Potkal jsem už i větší tragédy, než jseš ty, ale kdybys takhle bojoval v bitvě, nepřežil bys proti Mandalorianům víc jak minutu. Maximálně.
Codru-Ji, kterého jsi znal z Chrámu od pohledu a něco ti říkalo, že se jmenuje Godrik, nebo nějak podobně, si tě přeměřil nedůvěřivým pohledem. Pak strhnul z opasku světelný meč, uchopil jej vrchním párem rukou a aktivoval obě jeho poloviny, přičemž z emitorů vyjely dvě krvavě červené čepele, a i ono pověstné klap-bzzzz, které se při tom ozvalo, znělo jinak, než je běžné u světelných mečů patřících Jediům. Skoro jako kdyby ten meč byl sithský, nebo alespoň krystal v jeho srdci.
Teď ti ukážu, co to obnáší bojovat... Tas světelný meč a do střehu! křiknul a zasmál se na celé kolo jako nějaký bandita z holofilmu.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Dav v čele s mistryní se odebral studovat květenu Chrámových zahrad když jsem si všiml malé Nautolanky. Zaujaly mě její modré oči, mnoho příslušníků mého druhu takové nemá. Vypadala zaujatě vyprávěním o flóře.
Kolik si toho asi pamatuje z naší planety. Je to tak dávno co jsem tu pobíhal v podobném davu.
nostalgicky jsem zavzpomínal. Chvíle vzpomínek přerušila těžká ruka na mém rameni.
Zvláštní, necítím vůbec žádné emoce.
proběhlo mi hlavou když jsem se skrze Nautolanskou schopnost snažil vycítit rozpoložení příchozího. Otočil jsem se s spatřil vysokého, na Jedie, zvláštně oblečeného muže. Byl to Codru-Ji, v Chrámu známý pod jménem Godrik nebo Gordak, nebyl jsem si jistý. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkal. Poté co spustil byly konečně cítit nějaké emoce, pohrdání a povýšenost.
"Zdravím mistře." pozdravil jsem jenom z úcty k jeho titulu. Nelíbilo se mi jakým způsobem mluví o mém mistrovi a mých schopnostech.
"Pokud dovolíte, mistr Umka by určitě neupřednostňoval některého padawana před jinými. A pokud někdo tvrdí opak, měl by to říct přímo jemu." řekl jsem a snažil jsem se zachovat si chladnou hlavu. Chystal jsem se odejít když v tu uchopil mistr svůj dvoubřitý světelný meč a aktivoval ho. Jeho zvuk zněl jinak. Cítil jsem podivné vibrace v Síle a ani trochu se mi nelíbil mistrův škodolibý úsměv. Rudá záře osvětlovala úzkou cestu vedoucí malým lesem ve kterém sme stáli.
Nikdy jsem na živo rudou čepel neviděl, jedině na hologramu. Má barvu jako lidská krev. Nechci s ním bojovat, ale pokud zaútočí, budu se bránit.
se mi rychle prohnalo hlavou. Ustoupil jsem krok dozadu a připravil se kdyby mistr zaútočil.
"Pokud prominete, mistře, myslím že tréninku bylo pro dnešek dost a nerad bych zdejší les poničil ještě víc. Mimo to, můj mistr na mě určitě čeká." řekl jsem aniž bych se pohnul. Nechtěl jsem aby to vypadalo jako útěk, to není můj styl. Ale v jeho emocích se odehrávalo něco co jsem nebyl schopen přesně určit. Trpělivě jsem čekal jaký bude mistrův další krok.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Godrik se jen chrochtavě uchechtnul a vystartoval proti tobě. Síla, jakou do svých útoků dával, byla nemalá a když ti vedl několik prudkých a zvířecky divokých seků na horní pásmo, na úroveň ramen, krku a hlavy, nemohlo být pochyb o tom, že jeho technikou boje se světelným mečem je Juyo.
První sérii útoků se ti podařilo srazit tvou vlastní čepelí, ale Codru-Ji se okamžitě přizpůsobil, nehodlal ti nechat sebemenší příležitost k protiútoku. Bojoval, jako kdyby to pro něho byla bitva jako každá jiná a ty nepřítel jako každý jiný. Roztočil dvoubřitý světelný meč a začal jím kolem sebe vířit jako běsnící šílená mažoretka, až z něho byla chvílemi vidět jen rozmazaná bzučící červená šmouha. Nakonec sis ale přeci jen našel skulinku a zaútočil taky, aby sis nenechal vnutit Godrikův zvířecky silový juyový způsob boje, když tobě jako praktikantovi Ataru vyhovovalo v boji spíše běhat, skákat a poletovat.
Codru-Ji tvé útoky bez potíží srazil a tvá azurově modrá čepel od jeho krvavě rudé se zaprskáním odskočila, přičemž od místa, kde se paprsky světelných mečů zkřížily, odletěla drobná sprška jisker. Tvůj poslední, svislý sek Godrik vodorovně zablokoval a zapřel se proti tobě. Začala přetlačovaná.
Copak toho starého úhoře vůbec neposloucháš, když se tě snaží něco naučit? procedil mezi zuby, zatímco tys musel vynaložit veškerou svou fyzickou sílu, aby ses nenechal přetlačit, a i tak jsi začínal pochybovat, jestli to bude stačit.
Vždyť tím máváš jako husopaska klackem!
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Tohle nedopadne dobře!
problesklo mi hlavou když se mistr Godrik rozhodl zaútočit. Jeho škodolibý smích naznačoval že mě jako protivníka naprosto nebere vážně a chce mi pouze udělit lekci. Jestli zaslouženou či nikoliv jsem já posoudit nemohl. Juyo které mistr využíval v boji byl styl, se kterým sem přišel do styku pouze párkrát a nikdy jsem neměl možnost delšího tréninku a adaptace. Mistrovy údery byly tvrdé a rázné, s rychlostí útoků jsem neměl problém, tou byla jejich síla.
Snažil jsem se přizpůsobit stylu boje a najít si skulinu v útocích abych mistrovi dokázal že nejsem takový budižkničemu jak si myslí. Když jsem konečně našel možnost zaútočit, můj sek z mírné otočky mířící zvrchu nebyl pro mistra, vzhledem k jeho výšce, žádný problém. Následný vodorovný útok mistr vykryl a využil ho aby se čepelí zapřel o mou.
Tohle nemůžu nikdy vyhrát.
pomyslel jsem si zoufale a mírně jsem posunul zadní nohu abych získal větší sílu v tlaku. Rozhodl jsem se nevzdát se a nehledě na mistrův výsměch, kterým se očividně snažil mně ponížit na duchu, jsem se ponořil do Síly a snažil se pomalu unavujícím se svalům dodat trochu energie. Moment ve kterém jsem měřil síly s mistrem se zdál být nekonečný.
Nepolevím, i kdybych měl přijít o život, jenom bych tim dokázal tomuhle nabubřelému panákovi, že měl pravdu. To nemůžu už jenom kvůli Umkovi.
řekl jsem si v duchu a nepřestával odolávat rostoucímu nátlaku rudé čepele.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Poté, co sis přivolal na pomoc Sílu, abys osvěžil své umdlévající znavené paže, jsi pocítil, jak se ti do nich vlévá nová síla a ochablost se vytrácí.
Vší silou jsi zatlačil a průsečík do sebe zaklíněných energetických paprsků se přemístil blíže k tvému protivníkovi. Ten však svíral rukojeť meče pouze dvěma rukama a další dvě měl tedy volné. Zaťal levou spodní ruku v pěst a vší silou tě praštil do hrudníku. Ta rána byla tak silná, až jsi zavrávoral a přepadnul dozadu, přičemž světelný meč ti vyletěl z ruky a deaktivoval se.
Naštěstí pro tebe ses stihnul odvalit stranou a vyhnout se tak čepeli, jež tamtudy o zlomek sekundy později prosvištěla.
Tato zkušenost ti ale odhalila skutečnost, že paprsky Godrikova meče jsou nastavené na tréninkový mód, neboť rudá čepel po sobě na zemi nezanechala vypálenou brázdu, jen tráva byla lehounce ožehnutá.
Rukojeť tvého meče ležela v trávě kousek opodál, zatímco se Godrik připravoval k dalšímu seku.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

S přísunem Síly jsem byl schopen mistra na malou chvíli přetlačit. Nebylo to vítězství, to ani omylem, ale snaha o získání trochu respektu ano, i když jen malá. Avšak netrvala dlouho.
Mistr se ušklíbl a jediné co jsem slyšel bylo zapraskánní kloubů když mistr sevřel ruku v pěst. Vteřinu na to už se řítila proti mě. Mé reflexy jsou rychlé, ale mistrovu pěst zrychlenou použitím Síly jsem nemohl ani zastavit, ani se jí vyhnout.
Tak tohle bude bolet.
Povolil jsem jsem tlak světelným mečem, ale to už mistrova paže narazila tvrdě do mého hrudníku. Zavrávoral jsem a spadl na záda. Rukojeť světelného meče mi vylétla z ruky a dopadla do trávy opodál. Když jsem se vzpamatoval, mezi mžitkami před očima jsem viděl mistra napřehujícího se k další ráně. Rychle jsem se odklulil stranou a rychle se postavil. Viděl jsem mistrovu čepel protínat místo kde jsem ležel avšak čepel pouze popálila pár listů trávy.
Tak přeci jen mě nechce zabít. Ale ani to neni důvod nebojovat o život.
S touto myšlenkou jsem se rukou i Sílou natahoval ke svému meči abych zastavil další mistrův útok.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Bleskurychle ses vymrštil zpátky do bojového postoje a přitáhnul si svou zbraň, abys v okamžiku opět stál v otevíracím postoji Ataru a mohl tak dál srážet útoky Codru-Jiho. Už teď jsi cítil, jak je tvé tělo otlučené a místa, kam ses praštil, tě s každým pohybem bolí.
Dalších asi deset sekund jsi srážel Jediovy seky, když vtom škubnul spodní rukou, tou opačnou než jakou tě praštil, a z rukávu mu do ní vklouznul další, stříbročerný jílec světelného meče.
Ozvalo se ještě jedno klap-bzzz a kromě rozmazané červené šmouhy po tobě začala švihat ještě modrá.
A v následujících momentech vyšlo najevo, že to vlastně není ani tak světelný meč, ale světelný bič.
A ať ses bránil, seč jsi mohl, proti tak obrovskému náporu ses nemohl vydržet bránit. Odhadem tak po pěti sekundách jsi se skácel k zemi, několikrát zasažen energetickou čepelí do ruky, nohy, hrudníku a zad.
Godrik deaktivoval světelný meč i bič, meč si pověsil na opasek a rukojeť biče schoval zpět do rukávu.
Říkal jsem to. Nebude to trvat ani minutu.
S těmi slovy odkráčel a ponechal tě tam tvému osudu. Nebyl jsi nijak vážněji zraněn, ale z tohohle setkání si rozhodně odneseš spoustu modřin, puchýřů a i nějakou tu lehkou popáleninu, avšak nic vážného, z čeho by ses do několika standarních dní nedostal, přičemž ožehlou tuniku už oželíš.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů
.
Těch pár desítek sekund, které souboj trval se zdál být jako věčnost.
Vteřinu na to co jsem se postavil na nohy, přivolal si Sílou svůj světelný meč a zažehl čepel, jsem čelil dalšímu mistrovu zuřivému útoku. Nevnímal jsem bolest postlačenou Sílou a snažil se najít skulinu v mistrově útocích. Ty byly přesné a rychlé. Když v tom jsem si všiml pohybu mistrovi ruky ve které se vzápětí objevil další tenký válec. Už jsem bojoval proti nepříteli který měl dva meče, ale se silou jakou do souboje vkládal mistr to bude velmi rychlý konec. A to zejména pro mě. Ozvalo se další klap-bzzz typické pro světelné meče a v tu chvíli mi to došlo.
Světelný bič? Četl jsem o nich spoustu věcí, ale nikdy jsem žádný neviděl na vlastní oči. Jak se proti takové věci bránit...
Ale to už jsem schytal pár ran do paží a zad. Očividně ani bič nebyl nastaven aby mne rozsekal ma malé kusy, ale i tak dokázal ublížit.
Vydrž!
Přikázal sem si, ale nebylo to nic platné, zběsilá salva útoků mě dostala na zem. Mistr deaktivoval své zbraně, pohrdavě něco pronesl a odešel.
Ještě nějakou chvíli jsem klečel na travnaté zemi. Bolest, pulzující celým mým tělem, mi nedovolila vstát. Musel jsem šáhnout po Síle abych se dokázal postavit. Má zranění nebyla vážná, ale nějakou chvíli se budu zotavovat. Nevěděl jsem jestli na mě mistr Umka čeká, nebo se věnuje jiným záležitostem. V tento moment jsem myslel jen na jedno. A to, že budu muset mnohem víc trénovat abych nemusel čelit další porážce, která by příště nemusela znamenat jenom pohmožděniny a sražené ego, ale nejspíš i smrt.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, meditační zahrady Chrámu Jediů

Zatímco jsi ležel a pokoušel se vstát, ucítil jsi v Síle známou stopu, načež přiběhnul tvůj mistr. Běžel sprintem a pomocí Síly skákal a dělal salta, aby nemusel kličkovat rozmanitým terénem a místo toho překážky jednoduše přeletěl.
Nenapodobitelné pouto mezi mistrem a Padawanem vám poskytovalo nejen neobvyklý vhled do toho druhého, ale také jakési povědomí o tom, co se s ním právě děje. A hlavně schopnost vycítit, když je ten druhý v nebezpečí,
Phate! zvolal Umka, když prudce zabrzdil, až podrážky sandálů, které měl na nohou, zakvílely o zem a nechaly za sebou v podrostu krátkou brázdu. Když tě tam uviděl, jak ležíš na zemi, s tuniku zničenou, vztáhnul k tobě ruku, aby ti pomohl na nohy, načež si tě zavěsil za paži kolem ramen, aby tě podpíral při chůzi.
U všech Huttů, co se ti stalo?
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“