Výcvik Anduur (Shisco)

[Shisco]

Loď, Lesy na Kashyyyku

Po použití veškerých svých lékařských zásob a lékařských vědomostí jsem mistrovi ošetřil rány a stabilizoval ho.
Měl by být mimo ohrožení života. Ale na jak dlouho... Musím sehnat pomoc. Možná se pokusit zavolat o pomoc, napadlo mě, abych tento nápad vzápětí zavrhnul.
Ne. To je blbost. Protože zaprvé - než sem někdo přiletí z jiné části galaxie, tak mistr už nemusí být naživu. A zadruhé - mohli bychom tak k sobě přivést ty bastardy, co nás sestřelili, ať už to jsou Vongové, Mírová brigáda nebo podobné svinstvo.
A zatřetí - je-li vůbec čím.
Vydržte, mistře, jdu pro pomoc, pronesl jsem k němu, přestože mi bylo jasné, že mě s největší pravděpodobností neslyší. Vyslal jsem k němu v Síle uklidňující impuls pocitů a odšoural jsem se tím, co zbylo z naší lodi, k východu nebo jinému otvoru, který by jako východ mohl posloužit.
Ještě předtím jsem ale zkontroloval svůj světelný meč, jestli se mi při dopadu neodepnul z magnetického držáku na opasku a někam se nezakutálel. V takovém případě bych ho před odchodem ven hledal.
Otázkou zůstává, jestli jsme se zřítili až na povrch, nebo jsme se zachytili ve větvích obrovských, mnohakilometrových kashyyykských stromů.

[Artas Nostra]

Lesy na Kashyyyku

Stav tvého mistra se snad zdál stabilizovaný a pokud bude Síla na vaší straně, plně se po důkladné péči v koltové nádrži zotaví. Mehč ti pevně držel u tvého opasku a jak si po chvilce plazení zjistil. Loď se zasekla nějakých pět metrů nad povrchem planety. Což bylo štěstí i smůla. Protože to vypadalo, že k civilizaci to bude pořádný kus cesty nehostinným lesem, který se utápěl v hlubokých stínech. Podařilo se ti seskočit do měkkého, lehce tlejícího listí stromů a dolehla k tobě vůně bylin a exotických plodů...