Ghall Rutis - Temnota ve svitu svíce (Xavier)

[Artas Nostra]

Dantooine

Na planetě začalo stejně klidné rané jako tomu bylo po tisíce a tisíce rán dříve. Sluneční svit procházel oknem do tvého pokoje a vítr občas přivál svěží jarní vůni pastvin. Posadil si se na postel a cítil si palčivou bolest v ruce. Sice už v sobě střepinu nemáš, ale stále máš pocit, jako by ti v ráně vězela a s každým pohybem řezala tkáň. Proto si bolestivé místo promneš a trochu sykneš bolestí. Přesto si rád, připomíná ti to, že stále žiješ. Zároveň jako by se ti skrze bolest do mysli přehrávalo učení, které ti do ní vpálil holokron. Tvůj úkol zněl jasné, už žádné žvatlání od přihlouplých Jediů, ani jejich monotóní kodexy. Jen euforické pocity z používání Síly skrze nenávist. Dnes byl den D, den kdy se pokusíš splnit své poslání na této planetě. Všechny podmínky ti k tomu hrály do karet.
________________________________________________________________________________________________________________
V prvním postu se klidně rozepiš o všem co tě napadne, nedávám ti žádné zásadní emoční, ani rozměrové limity.
Enjoy

[Xavier]

Dantooine

Seděl jsem na posteli a sbíral síly na nadcházející souboj.
Při pomyšlení na svou bývalo mistryni se ve mně vzedmul hněv. Potlačil jsem ho. V této budově bylo příliš mnoho silných Jediů, někdo by si toho mohl všimnout.
Mistr Kun mne toho dost naučil, Nisi byla sice silná, ale moci temné strany, které nás náš nový mistr učil se nemohla rovnat.
Vzal jsem do obou rukou svůj světelný meč.
Pomalu se zvedl z mých otevřených dlaní. Chvíli jako by se chvěl ve vzduchu. Pak se rozložil na jednotlivé části. Jednu část po druhé jsem je bral z levitujícího schématu a řádně je prohlížel, zda jsou v ideálním stavu. Sice jsem nemohl použít tradičního zraku, ale díky Síle jsem mohl vnímat jednotlivé prvky, sice ne dokonale, ale stačilo mi to.
Jednotlivé optické části jsem vzal a pročistil je.
Jakmile bylo vše v pořádku opět veškeré části zapadly na své místo.
Sevřel jsem meč a dal ho zpět na své místo.
Byl jsem připraven, byl čas jednat.
Vstal jsem a vyrazil za Nisi.

[Artas Nostra]

Dantooine, enkláva řádu Jedi

Procházel si chodbou přes hlavní sál, se zimní zahradou. Potkal si párek ještě tvým novým učením nepoznamenaných padawanů. O čemsi brebentili a v tobě to vyvolalo leda pocit nevolnosti. Stejně jako všechno spojené s tímto řádem. Pospíšil sis tedy do další chodby a tvé nutkání vraždit, i pro tebe překvapivě vzrůstalo. Už si nechtěl zabít jen svou mistryni, ale i každého koho si potkal. Každého omezence, který nedokázal pojmou omamné učení sithského holokronu. Právě si zastavil před dveřmi jejího pokoje. Soustředíš se a snažíš se alespoň slabě proniknout zrakem skrze dveře. Moc to však nejde...

[Xavier]

Dantooine, enkláva řádu Jedi

Uklidním v sobě touhu vyvraždit celou enklávu, na to teď není čas. Teď je čas Nisi.
Dojdu k jejímu pokoji. Rozhlédnu se jestli okolo není někdo jiný. K mému štěstí však enkláva není nijak značně zaplněna a tak i nyní je zde klid.
Zaklepu na dveře a pomalu vejdu.
Moment překvapení je jednou z mých hlavních zbraní. Není nutné Nisi varovat předem.

[Artas Nostra]

Dantooine, enkláva řádu Jedi

Otevřeš opatrně dveře a snažíš se zachytit něco skrze sílu. Pokoj je však zcela prázdný. Nisi musela dnes vstávat velmi brzy, což mohlo mít mnoho důvodů. Avšak současná bolest hlavy ti ztěžuje rozumě myslet, takže není zrovna lehké na nějaký důvod přijít. Každopádně stojíš na prahu jejího pokoje a dveře jsou otevřený dokořán. Má tu o něco větší nepořádek než je u ní běžné, ale i tak je to poměrně uklizený a dobře situovaný pokoj, který je hodný ženy, kterou jistě byla.

[Xavier]

Dantooine, enkláva řádu Jedi

To, že nebyla ve svém pokoji nebylo příliš dobré, ale ani to nebyla katastrofa.
Mohl jsem se jí dotknout v Síle, znal jsem jí dostatečně abych jí, minimálně přibližně, byl na Dantooine schopen lokalizovat, ale raději jsem to neudělal, mohla by ze mne být schopna skrz toto spojení vycítit, že jsem již něco víc.
Vydal jsem se do míst, kde se scházela rada.
Stáhl jsem se do sebe, aby mne nikdo nebyl jen tak schopen vycítit. I ostatní to občas dělávali, když nechtěli být od ostatních rušení, takže by to nemělo nikoho překvapit.
Zatím jsem neplánovat, že s někým z rady budu mluvit, jen jsem chtěl zjistit, zda je zde Nisi přítomna.

[Artas Nostra]

Dantooine, enkláva řádu Jedi

Skryl si svou přítomnost na hranici, které si byl prozatím schopný a nenápadně si odposlouchával okolní hovory, zda nezaslechneš zmínku o tvé mistryni. Pět minut si takto bez úspěšně strávil a už si měl plné právo to vzdát. Když tu se vzala, kde se vzala střepina informace o tvé mistryni. Podle této nepotvrzené informace měla být Nisi od svítání mimo zdi enklávy. Pokud to byla pravda, skýtalo to slibnou šanci na splnění tvé temné tužby. Temný rozkaz o tvé nového pána...