Přihláška Dawkharr-Marinho (Trivi)

[Marinho]

Jméno: Dawkharr

Povolání: Lovec lidí, pašerák, žoldák (cokoliv pro kredity)

rasa: Noghri

datum narození: +- 15 BBY

místo narození: univerzální Coruscant (ale jsem otevřený pro jakoukoliv jinou špatnost)

Životopis:
Narodil jsem se na Coruscantu. Můj otec byl obchodník, řekněme se smíšeným zbožím. Jeho krám měl dvě části. Jedna sloužila běžným zákazníkům, dalo se tu koupit cokoliv od součástek pro droidy po některé legální zbraně, jako jsou obušky, nože, omračovací pistole. Částečně to fungovalo i jako zastavárna, takže se tu výběr měnil často každý den. Druhá část sloužila pro méně legální obchody. Zde mohli ti, co měli správné konexe nakoupit zbraně, pašované zboží, kradené zboží, různé psychotropní látky a drogy, hrály se tu hazardní hry o velké částky a podobně. Toto samozřejmě nemohlo projít očím Impéria jen tak, proto byl otec nucen pracovat pod jednou kriminální organizací, kterou Impérium používalo pro vyhledání a eliminaci nepohodlných osob. Vzhledem k tomu, že jsem nechodil do školy, jsem se všechno důležité pro obchod naučil v praxi. Pokud měl otec práci vzadu nebo byl ožralej pod obraz, zaskakoval jsem v krámu. Někdy jsem taky dělal vyhazovače v matčině práci, která vedla "Dům lásky" pod stejnou organizací. Nebo jsem dělal poslíčka pro Strejdu, jak jsem říkal Bossovi.
Tak jsem nějak přežíval, dokud rebelové nezničili druhou Hvězdu smrti a nezabili Imperátora. Jakmile se informace o pádu Impéria dostala do podsvětí, okamžitě zlikvidovali Bosse a rozdělili si všechny jeho podniky. Otec, kterého bušení na dveře probudilo z opice netušil, co se děje a začal po útočnících střílet. Dokázal trefit snad vše, co bylo umístěné na stropě, ale než stačil lépe zamířit, hned několik blasterů současně ho rozstřílelo na kousky. Tímto skončilo jeho podnikání. Matka dopadla mnohem líp, protože jí bylo jedno, kdo bude nad jejím podnikem držet ochranou ruku, stačilo jí, že bude mít pro svůj byznys klid. Já zrovna vezl nějaké zbraně a peníze do jedné z kasáren Impéria, která se zrovna ocitla pod útokem ozbrojených civilistů. Neměl jsem nejmenší chuť se zapojit do bojů a jenom jsem pozoroval pomalu slábnoucí útok povstalců. V tom zezadu ke mě přiletělo nákladní vznášedlo s raněnými. Jeden se začal vyptávat, co je v těch bednách pod plachtou. Podle nějaké provizorní nášivky na rukávu jsem si odvodil, že to bude nějaký důstojník odboje. Nenapadl mě žádná výmluva, proč bych mu neměl svůj náklad ukázat a tak jsem plachtu bezeslova odkryl. Když to kapitán (jinou nízkou hodnost jsem neznal) uviděl, hodně podezřívavě se na mě podíval a zbytek posádky na mě namířili svoje zbraně. Automaticky jsem zvedl ruce nad hlavu a první, co mě napadlo, bylo říct, že to jsou zbraně pro odboj. Okamžitě jsem toho zalitoval, protože bedna granátů, asi tucet karabin, nějaké raketomety a munice, to bylo hezkých pár tisíc, možná desítek tisíc kreditů, který jsem mohl vydělat na černým trhu. Kapitán se po této informaci zarazil a jen mi suše oznámil, že zásilku i se vznášedlem přebírá a pověřil mě, abych raněné odvezl do blízké nemocnice. Takže jsem přišel o kluzák a zbraně. Zůstaly mi peníze, které jsem měl naštěstí uložené v brašně u pasu, svůj vibroboxer skrytý v botě, pak dvě blasterové pistole DL-44, které jsem vytáhl z krabice a připevnil k opasku, když jsem přebíral zásilku. A pak jsem měl k dispozici transportér plný raněných, navíc pokreslený znaky rebelů, takže jsem s ním nemohl nikam odletět a případně prodat, protože by mi nejbližší rebel propálil díru do hlavy. A taky by to nikdo, kdo je alespoň trochu při smyslech nekoupil. Takže mi nezbylo než odvést raněné do nemocnice. Tam jsem vystoupil a než mě někdo stačil poslat pro nějaký jiný úkol, ukradl jsem speedera a vydal se do jiné části Coruscantu, kde mě snad nebude nikdo znát.

Zbraně: pár DL-44, případně navíc nějaká dostupná karabina

Záložní zbraň: vibroboxer, další arzenál upravován podle prostředí, situace, typu "práce" a finančních možností

Styl boje: většinu prací provést stylem: zajistit okolí, zasáhnout, nenápadně a rychle zmizet, používání několikačleného týmu (pravděpodobně poskládat nový tým na každý úkol zvlášť, případně mít několik stálých členů + další střídat)

Schopnosti:
trhaviny a celkově ohňostroje všeho druhu, pokud situace nedovolila přímější přístup
střelba na dlouhou vzdálenost - na otevřeném prostranství, pokud se cíl nepohyboval nebo nebyl příliš zakryt překážkou
střelba na krátkou až velmi krátkou vzdálenost - základ přežití v podsvětí, preferuji před použitím zbraní na blízko
pěstní souboje + vibroboxer - starodávná technika "hospodské rvačky" - vem cokoliv po ruce a rozbij to o soupeřovu hlavu, v lepší případě tím rozbij soupeřovu hlavu

pilotáž na úrovni - dostat se z bodu A do bodu B bez nutnosti vyměnit zničený stroj
znalost nejrůznějších zabezpečovacích systémů - schopnost dostat se přes ty nejběžnější

umění vyjednávat a smlouvat; přesvědčivý; čestný; má vlastní kodex, který odmítá porušit; loajální (ne slepě a jen po dobu zadaného úkolu); uložený úkol se snaží splnit za jakoukoliv cenu (kromě svého života)


Vzhled: běžný Noghri, šedá pleť, černé oči, výška něco přes 1,5 metru, hlava vzdáleně připomínající ještěra, silné nohy zakončené drápy
Oblečení: silná černá vesta s kapsami, pod tím tričko s krátkým rukávem, šedočerné kalhoty a tmavé, vysoké boty s přezkami, na rukou náramky, které si vyrobil, koupil nebo dostal, na krku korálkový náhrdelník od své matky (oblečení se bude asi časem měnit, přibývat brnění, elektroniky a tak)
Kodex: nezabíjí a neunáší děti a ženy (u žen může v některých situacích udělat výjimku), minimalizování ztrát mimo vlastní cíl a jeho ochranku

[Trivi]

Prešiel som si to a nemám žiadne pripomienky, takže v najbližších dňoch ti založím výcvik

[Trivi]

Kód: Vybrat vše

http://www.forceacademy.net/hra/viewtopic.php?f=18&t=3607&p=56616#p56616

Prajem príjemnú zábavu.
Tu to zamýkam.