I historie zabíjí ... Občas dvakrát

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Pozoroval jsem ho když jsem se zrovna několik metrů proletěl. Byl jsem dost překvapený i přes dost odřenin. Jsem stále pevně svíral svůj světelný meč a když jsem si všiml jak doskakuje.
Že ho to baví bojovat ze silnějším.
Ihned sem silou nadzvedl velký kus ze zřícené části hrobky a odhodil jsem ho proti němu.
Pro jistotu jsem si chystal světelný meč, že budu muset odrazit jeho údery.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám (Arwyn)

Znělo to férově. Až na jeden menší háček. Menší háček, s kterým by se... možná... možná... mohlo něco udělat. Jemně se natáhnu po Síle a po vzpomínkách. Že na většině z nich ležela tma, mě nepřekvapovalo. Ale zkusila jsem to celé uchopit jinak, "po temnotě", přes kapky temné strany - a s její spoluprací.
A pak, pak se objevila chvíle, kolem které se zapomnění ovíjelo jako had s obzvlášť silným ochranářským komplexem kolem vajec.
Výsledný pocit se dal popsat jedním slovem.
Mrcha.
Věci do sebe začínaly zapadat podstatně lépe. To byla ta dobrá část toho pocitu.
Ta podstatně méně dobrá se dala popsat jako - tohle bude pokračovat a někdo bude litovat, co to měl za experimentátorské choutky.
Ta závěrečná zase jako - fajn, dobře, vím to, možná z toho vyvodím patřičná řešení, ale není to priorita a v zásadě mě to až tak nezajímá. Nebo spíš, jediné, co mě na tom zajímá, je samozřejmost, s níž jsem byla za laboratorní morče, nicméně teď mám zásadnější priority než vyjasňovat si otázku materiálu na pokusy s temnou stranou s podstatně mocnější sithkou.
Výraz, či spíš jeho změna od zamyšleného po rychle zvládnutý záchvěv vzteku, byl nejspíš dost dobře čitelný.
"Miralucká alchymistka, myslím, že jí říkají Kirien," shrnu stručně základ.

------------------------------------------
někdo mi zapomněl do předchozích příspěvků napsat zásadní indicii jako bodnutí krevní jehlou... to se pak dobře tápe :D
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Byť otřesen, jednou ses hlásil k temnotě a ta ti dodávala Sílu.
Mrštil si po něm nejbližší kámen dostatečného průměru. Twi'lek jej zpozoroval, ale nestihnul nic udělat. Dostal to do hrudi. Prudký výdech a pád k zemi. Ozvalo se křupnutí. Sith ze sebe pomalu a bolestivě odsunul kámen. V jeho obličeji bylo zděšení skloubené z bolestí. Viditelně měl problém manipulace s ramenem.
Natáhl se pro brašnu, co měl na zádech, otevřel ji a z úst mu unikla zoufalá slova.
Salamander mě zabije.
Jako by úplně opomněl tvou existenci. Nedivil ses, i ty si začal mít strach. Salamanderovy nebylo radno zkřížit cestu. Tento dva a půl metru vysoký barabel byl nepsaným vládcem celého Korribanu. Patřilo mu opravdu všechno. Jeho slovo bylo zákon. Jeho konkurence žila jen tak dlouho, dokud jej bavila, jeho spojenci mohli vytěžit neuvěřitelné věci, mělo to jeden háček, dokud jej nepřestali bavit.
Naskytla se ti možnost zmizet z hrobek a vrátit se na Akademii, ale musel bys tam vyhledat Darth Salamandera. Byla to výzva. Ale, … co si mohl ztratit kromě života?

Xuru, chrám (Arwyn)

Vzpomínka tě pěkně potrápila, než se ti vzdala do rukou a i tak, otázka zůstávala, jestli si to vlastně vědět chtěla. Rozhodla ses tedy „nebohou“ alchymistku za její konání naprásknout. Sithova ústa se protáhla do něčeho, co mohlo naznačovat nepotěšení nad odpovědí stejně, jako touhu po odplatě.
Ta mrcha.
Zavrčel.
A ona mě nepřizvala.
Začal obcházet okolo. Byl , … nervózní? Temná strana kolem něj začala vířit. Po blíže nedefinovatelné chvíli se uklidnil a pohlédl na tebe svými plazími zorničkami.
Ptej se.

-----------
Mordin: Neptej se, jak se ti to povedlo, házím si kostkama a tvoje postava hodila mnohem víc, než druhá.
Waylin: Ticho a dělej, jako že se nic nestalo
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Pousmál sem se nadřazeně. A pomalu jsem se k němu přiblížil s rozsvíceným světelným mečem.
Možná by bylo dobré ho vyslechnout.
Zastavil jsem se u něj.
Po tom co vyslovil, mi opadnul úsměv. Začal sem se děsit, že bych mohl špatně dopadnout.
Proč tě sem poslal?
A jen mu přiložím světelný meč ke krku. Podívám se rychle na tu brašnu.
Mám jen jednu šanci buď pomalé umírání nebo rychlá smrt. Tak či onak stejně se znovu shledám s Ju'ri.
Pousmál jsem se takovím pohledem na něj, že musel tušit. Že on už z téhle hrobky nevyleze.
Ju'ri by ho ušetřila. Ale vidíš ji tu někde? Ne nevidíš.
Hádal jsem se sám se sebou i když to trvalo jen pár vteřin. A chystal sem se dorazit našeho hosta.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Twi’lek se usmál způsobem, který naznačoval, že s tebou opravdu nechce mluvit. Za pomoci Síly pohnul svým tělem. Tvůj světelný meč projel jeho hrdlem.
Sebevražda v přímém přenosu.
Odsunul jsi jeho nepoužitelné tělo a rozhodl ses primárně prohrabat vakem, než se pustíš do twi’lekových záhybů róby.V brašně bylo pět kamenných desek popsaných symboly, které si neznal. Návod? Možná. Všechno pokrývaly střepy z rozbité keramické nádoby a slizká tekutina. Při bližším ohledání si mezi deskami objevil rozpadající se kostřičku něčeho malého a děsivého.
Twi’lek u sebe nic neměl. Až na světelný meč a datapad s otevřeným podrobným návodem ke vstupu do dveří, o kterých sis myslel, že nikdy nepřijdeš na to, jak se otvíraly.
A kam teď?

----------------
Waylin není ze hry, na Waylin se čeká, takže až dojdeš, tak dojdi
:mrgreen:
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Pozoroval jsem ho, pak jsem si začal všímat jeho pohybu.
Co to zatraceně?!
Vytřeštěně sem sledoval, jak si přede mnou vzal svůj život mým světelným mečem.
Nohou jsem ho odsunul. A ihned jsem chytl vak a začal jsem prohledávat.
Hmm zajímavé.
Tiše jsem prohrabával všechno.
Pomalu jsem sebral jeho světelný meč a schoval si ho jako trofej. Chytl jsem datapad lehce jsem ho začal pročítat.
Vypadá to, že znám klíč. Co teď dolů k našim tajemným dvířkám nebo vypadnout ven?
Rozhlížel jsem se.
Vypadá to, že už mě žádný další zmetek nezdrží.
Vzal jsem vak a chtěl jsem ze zvědavosti zjistit co je za těmi dveřmi.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Po cestě si potkával mrtvé tukaty, sem tam živou, která hodovala na svých mrtvých příbuzných. Většinou ti uhnuly stranou. Dveře kolem kterých si tak dlouho mlsně obcházel, jak krathský es kolem umírajícího byly otevřené, za nimi se nacházela prostorná jeskyně. Prachu skoro po kotníky, všude pavučiny a jejich nájemníci dobře metr na metr velcí, svačící pomalejší druhy. Uprostřed místnosti stál oltář z lesklého černého kamene, na kterém nebylo ani smítečko prachu, ani pavučinka, ani houba, prostě nic, jako by vzdoroval všemu okolo sebe. Času i podmínkám.
Vytesaná prohlubina v něm vězela prázdnotou. Bylo tam místo tak akorát na vázu a kamenné desky, co sis sebou vlekl. Teda vázu už ne. Zkráceně, vypadalo to jako vybraná pokladnice. Nezbylo tady nic, co by mělo jakoukoliv hodnotu. Ať už materialistickou, nebo duševní. Prostě nic. Měl si tak říkajíc snad jen dvě možnosti, buď se vydat za Darth Salamanderem a pokusit se vytěžit, co nejvíc a nebo tady zůstat spolu s pavouky, tuk'atami a kamennými deskami.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Procházel jsem se chodbou směrem k těm dveřím. Všímal jsem si svého i když to byl krásný pocit, jak mi všichni jdou stranou.
Nyní zjistíme co by tam ještě mohlo být.
Pousmál jsem se když můj zrak sledoval vchod do jeskyně.
Až vylezu na světlo budu vypadat jak špindíra.
Pomyslel jsem si. Došel jsem k něčemu co vypadalo, že tam něco patřilo. Rozhlížel, jsem se kolem.
Tady asi už nenajdeme nic.
Pousmál jsem se, že to brzo budu mít za sebou i já.
Ju’ri už brzo budeme spolu. Slibuji.
Zdálo se mi, že mě vzduch pohladil ale nejspíš to byl jen prach. I tak jsem se usmál mnohem víc.
Nyní půjdu čelit svému osudu.
Otočil jsem se k východu a velkými kroky jsem se vydal ven.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Říká se zvesela, dodává se jedině zvesela. Nikdo nemůže zabránit sebevraždám, aby se nepáchaly zvesela. Sebevraždám? Promiň. Vlastně návratu do Akademie Sithů na Korribanu vedenou slovutným lordem Salaman … eee, chtěla jsem říct, kterou vedl Velmistr Jorak Uln.
Když jsi vycházel ven přišel jsi na několik podstatných problému, jednak to byl tvůj mírně opotřebovaný vzhled, za druhé, což bylo ovšem horší, tvé oči nezvyklé na výrazné světlo hlasitě protestovaly proti Korribanskému ostrému polednímu a zatmělo se ti. Zorničky bývají občas velmi přátelské.
Potácení se pouští, když vidíš před sebou černou pyramidu byla jedna z tvých deno-nočních můr. Hlad, žízeň, ostré slunce a tíživé kamenné desky v brašně. Síla ví, co tě hnalo kupředu. Faktem zůstává, že si tam ale došel.
Těch několik málo bytostí, co se pohybovali venku tě sice zaregistrovalo, ale nevěnovalo ti žádnou další pozornost. Pochopils proč. Dvě dlouhé štíhlé standarty volně kopírující vchod do budovy Akademii, zdobené symboly v bílé barvě dávali jasně tušit, co se děje. Lord Salamander se zrovna zdržoval na Korribanu.
Každý si hleděl svého. Salamander byl dobrý spojenec, rád se podělil o spoustu užitečných informací, ale vyžadoval totální poslušnost a dělání věcí tak, jak on chtěl. Podle toho, co ti říkala tvoje paměť, měl mít své rozsáhlé laboratoře někde v labyrintu pod Akademii a do toho se dalo dostat, když šel jeden neustále rovně do srdce pyramidy, a pak sestoupil pod úroveň země. Tvé vyhlídky na budoucí život by s mohli zdát nezainteresované osobě až příliš dobré.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, hrobka neznámého lorda (Kaehlan)

Usmíval jsem se, sice jsem cítil. Že netuším jak mě na Akademii příjmou.
Aspoň zemřu čestnější smrtí než schováváním.
Došel jsem k východu z hrobky. Oslnila mě strašná záře. Ihned jsem si zakryl oči a snažil si zvyknout na změnu. Z velké tmy do velkého světla. Všiml jsem si, že jsem úplně špinavý a v té tmě se dalo zvyknout na dost věcí. Procházel jsem se celkem dlouho. Měl jsem žízeň a hlad. Váha brašny s deskami mě táhnula k zemi.
Musím to dodělat kvůli Ju’ri. Musím očistit své jméno. Musím se pomstít!
Ani jsem netušil jak jsem tam došel ale povedlo se to.
Všichni si mě všimli ale radši si hleděli svého. Podíval se na sloupy. Usmál jsem se.
Teď nebo nikdy. Smrt nebo sláva.
Z posledních sil jsem se snažil pokračovat. Usmál jsem se. Netušil jsem, jestli už mám halucinace nebo je to skutečnost.
Ju’ri?
Pak se přede mnou rozplynula. A ihned jsem pokračoval dál. Doufal jsem, že mě nikdo nebude zdržovat potom, co jsem prošel pouští, tím příšerným světlem. Hlavně jsem měl žízeň. Zastavil jsem se u vchodu.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Korriban, Akademie (Kaehlan)

Vydal jsi se směrem k Salamanderovým laboratořím. Při vstupu do podzemí tě obalil příjemný chlad kamenů. Cesty byly vyznačené stejně, jak sis pamatoval. Stáčely se, křížily a s neúprosnou kamenovatostí tě pozorovaly. Zahlédl si hluboké rýhy po drápech, i alchymistům sem tam něco uteče. Vzals to jednou užší chodbou. Dva lidi by se tam vyhnuli bez problémů, jak ses jednou, či dvakrát přesvědčil, pak zpoza rohu vykráčel sebevědomým těžkým krokem trandoshan. Musel to být Sith. Síla, která se kolem něj proháněla nenechávala nikoho na pochybách, nutno dodat, že světelný meč za pasem taky ne. Dokráčel až k tobě, cítils jeho hodnotící pohled.
Lucumba! Jetar madle.
Zasyčel na tebe. Jeho obrovská tlapa tě hrubě odsunula ke zdi a on prošel nerušeně kolem. Bez otočení. Dřív, než si se k něčemu zmohl ti zmizel v zákrutu. Pokračovals dál.

Laboratoře lorda Salamandera

Byl tam obrovský vchod do místnosti ozářené bílými fosforeskujícími houbami. V hlavě ti proběhla vzpomínka, když Kirien vyprávěla, jak tyhle věci museli dovážet přes půl galaxie a doufat, že se na nové prostředí rychle adaptují. Salamander je měl z jednoho prostého důvodu, koncentrovaly temnou stranu Síly. V interiéru se nacházely projektory s 3D obrazy různých míst a archeologických nálezů, několik podezřele neznámých bestií a mnoho východů.
Pohybovalo se tam pět Sithů v jednoduché černé róbě. Dělali si poznámky. Přicházeli. Odcházeli. Uprostřed toho všeho stála Postava. Jinak se to ani nazvat nedá. Tvá hlava nedokázala vymyslet dostatečné množství výrazů, jak ji popsat. Ve výšce dvou a půl metru se nacházelo temeno černé plazí hlavy. V místech, kde by se měl nacházet krk byl vysoký černý límec, který přecházel ve velmi složitě střižené roucho až na zem –také černé-, když ses na něj díval pozorněji dokázal si určit, že ona Postava má ocas -měl jsi pocit, že si zahlédl jeho špičku- a tlapy spojené před sebou. Viděl si decentní stříbřité vyšívání. Něco prokráčelo skrz místnost. Asi metr padesát v učednickém šatu, ovšem bez pláště a kápě, temně šedé chlupy, dvě výrazné uši a dlouhý ocas dávali tušit, že se jedná o příslušníka togorianské rasy. Postavil se po bok Postavy a spojil tlapy za zády. Nebít zlatých lemů na rukávech zařadil by jsi ho mezi obyčejný plebs, takhle byly ale věci příliš jasné. Ten kocour musel být jedním ze synů lorda Mňau, jediného učedníka lorda Salamandra, jenž musel být podle tvých teorií a vzpomínek onou Postavou. Salamander začal něco říkat togorianovy po své pravici. Slyšel jsi sykot v Sithském jazyce. Nikdy ses jej výrazně neučil, ale od Kirien jsi pochytil slova jako: zabít, utéct a mučit, které se v řeči Sithského lorda několikrát objevili.
Nikdo nevypadal, že by tě chtěl vzít na vědomí.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Korriban, Akademie (Kaehlan)

Vydal jsem se k laboratořím. Stál jsem rovně a snažil jsem se tvářit, že nejsem unavený cestou.
Konečně doma.
Problesklo mě hlavou, když jsem se dostal ke vstupu do podzemí.
Konečně chlad… to jsem potřeboval.
Procházel jsem se chodbami. Usmál jsem se a šel jsem uzounkou uličkou. Pak mě překvapila jedna osoba. Cítil jsem jak mě prohlíží a pak na mě promluvil.
Pak jsem ucítil jak mě hrubě odsunul ke zdi.
Hej…
To jsou mi způsoby.
Zavrtěl jsem hlavou a než jsem něco stihnul udělat, byl jsem překvapen, jak rychle zmizel. Pokračoval jsem dál a doufal, že nepotkám dalšího.

Laboratoře lorda Salamandera

Všiml jsem si vchodu. Usmál jsem se, protože jsem věděl, že kde zrovna jsem.
Rozhlížel jsem se a vzpomínal si co vyprávěla Kirien.
Museli si pěkně dát záležet.
Usmál jsem se. Všiml jsem si, že to má víc východů než oken.
Prohlížel jsem si osoby. Nevěděl jsem od nich čekat i když si dělali nějaké poznámky. Usměv jsem měl dokud jsem se nepodíval na obří postavu uprostřed. V tu chvíli jsem zvážnil a snažil jsem mu neznelíbit. Nerad by vydechl, dokud by se nepomstil. Prohlédl jsem si ho pečlivě. Nechtěl bych s něčím takovým bojovat.
Kdo je ten druhej?
Všímal jsem si zrovna toho togoriana. Rozhlídnul jsem se a začal jsem je odposlouchávat.
Doufám, že se nebaví o mě.
Rozhlížel, jsem se jak na sebe upozornit tak, aby to nevypadalo. Že jsem si přišel pro výprask.
Ehm… kdo mi poslal návštěvu do hrobky?
Pronesl jsem tak trochu jiným směrem a pak když jsem to dořekl jsem se podíval na tu osobu.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Elinor Rahl »

Xuru, chrám (Arwyn)

„Ten chrám vznikl... před staletou temnotou, případně na jejím začátku a nezávisle na odpadlickém hnutí v řádu, že?“
začnu si dávat dohromady myšlenky nahlas.
„Obraz vypadal, že sem ale šli najisto. Pro artefakt. Jak to bylo s jejich příchodem? A s dalšími úmysly? Proč se to tady tak... změnilo? A, mimochodem, to hlavní, na co jsem se ptala, bylo, jestli můžu nějak při průzkumu pomoct. Nechci otravovat a chci být při výzkumu ruin nějak užitečná.“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Kazma »

Laboratoře lorda Salamandra (Kaehlan)

Ale.
Zasyčel barabel a otočil se. V jedné tlapě svíral šálek s jakousi kapalinou uvnitř. Vedle šálku levitoval talířek. Druhá tlapa spočívala bezcílně u pasu s obrovským dvojsvětelným mečem. Salamander roztáhl tlamu do zubatého šklebu.
Co myslíš Sarrai, jakou cenu má jeho duše?
Zuby měl černavé, rty do fialova. Říkalo se tomu čaj. Poživatina ze žláz dialogy. Silně návykové narkotikum, které v Salamandrovy probouzelo jeho lepší já, což bylo špatně, někdo jako on neměl právo chodit kolem a chovat se hezky.
V dalších duších?
Tázaný togorian neměl v hlase žádné emoce.
Sotva čtvrtina jedné.
Opovržení. Ostatní Sithové si vás okázale nevšímali. Vnímal jsi jejich pohledy vrhané potajnu dozadu, aby viděli, co se s tebou stane.
Pojď dál ty čtvrtinová duše, kde jsi sebral tu odvahu vrátit se na Akademii?
Něco ve vzduchu ztěžklo a začalo si šeptat o asistované sebevraždě.

Xuru, chrám (Arwyn)

Užitečná.
Sith se uchechtnul.
S Řádem Jedi nemá tato stavba vůbec nic společného, snad až na kosti jejich členů. Postavili to zde …
Slova podbarvená pobaveným tónem přerušilo něco z hlubin jeho pláště. Příchozí zprávu přelétl rychlým pohledem. Písmo připomínalo hodně Sithské. Pokud by někdo vzal celou abecedu, polámal ji a velmi neobratně srovnal zpátky do ne úplně původního tvaru, taky sem tam něco ohnul, či vyoperoval.
… Sau'tumas během jednoho svého sporu, načež jej druhá část zničila. Šlo o krádež a nárokování si Klenotu Am'eji. Kněží jedné rodiny, proti Kněžím druhé. Klenot je na Shi-Ravezu, ale tady toho zbylo mnohem víc. Něco, čeho si nikdo nevšiml ...
Jako by se pohroužil do sebe a něco hledal v mysli. Pravděpodobně se rval s duchem, kterého pozřel.
Budu muset okamžitě na povrchu, což situaci v mnohém nepomáhá. Jestli to dobře chápu tak v nižších patrech by se měl nacházet záznamový deník jednoho z Kněžích, mohl by tě zajímat.
Po těle mu naběhly výrazně rudé žíly, s určitým Silovým vypětím je zahnal zpátky a natáhnul k tobě ruku. Dotkl se tvého čela. Jestli si chtěla ucuknout před suchou studenou kůží, nešlo to. Tvou mysl zaplavilo velké množství informací. Nejdřív to byla abeceda, kterou si viděla v Sithově zprávě. Následovaly chrámy svou architekturou podobné tomuto. Tohle všechno tvá mysl ještě stíhala, problém nastal v případě znalosti jazyka, kterou ti předal. Mozek to naraz nepobral a protestně vypnul.
Jednoho už naštve, když neustále kolabuje, nemusí být k tomu ani cholerik, aby se nezačal zabývat tím, jestli náhodou někde není chyba. Před očima ti běhaly informace, které se jen velmi pomalu usazovaly na volná místa v mozku. Jedna věc byla ale velmi zajímavá, cesta do větší hloubky, kde se podle všeho nacházela ještě neotevřená místnost plná záznamů. Mluvil o tomhle ten Sith? Možná. Fakta jsou taková, že si zase sama.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Mordin Searus
Učedník
Učedník
Příspěvky: 24
Registrován: 10.1.2013 22:48:07
Bydliště: Balmorra
Kontaktovat uživatele:

Re: I historie zabíjí ...

Příspěvek od Mordin Searus »

Laboratoře lorda Salamandra (Kaehlan)

Nic jsem neodpověděl. Jen jsem ho pozoroval dosti kamenně. Sice jsem měl strach, co se mnou provede, ale to jsem neřešil. Pozoroval jsem oba dva dosti zvědavě.
Tak doufej, že tě to neroztrhá a nesežere.
Pomalu jsem se k němu začal přibližovat.
Ten co přišel ke mně nejspíš měl něco vašeho ani pozdravit neuměl příště, až mi někoho pošlete do hrobky, aspoň mi pošlete vzkaz, že je to… cvok.
Ukážu na batoh.
Tak doufej, že tě neroztrhá, dvakrát.
Stále jsem se snažil, tvářit nevyděšeně.
Hlavně se pomstím tomu zmetkovi co mi vzal Ju'ri.
Držel jsem batoh jednou rukou.
"Moc je jediná věc o kterou se mocní bojí."

"I Will Rule The Universe!"

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“