1. MPM - Chyťte ho! (nebo ji? :-P)

[MrTukan]

Team lovců


Lukin & bogdan.g

Coruscant - přístav



Došli jste až do Coruscantskch přístavů, kde se mísilo mnoho různých existencí. Bohatých i chudých, kteří přilétali s různými společnostmi, z různých planet a za různým účelem. Bexu zde byl úplně ztracen, a tak doufal, že Casus zná způsob, jak se odsud v klidu dostat na Alderaan. Podle navigace Casuse jste oba mířili k uprchlickým, velice levným a nekontrolovaným transportům. Zjistili jste, že jeden takový již brzy odlétá a to přímo na Alderaan. Podle přesnějšího určení to dokonce vypadalo, že přímo do přístaviště, o kterém se zmiňovala správa, kterou jste "ukradli" na úřadě.

[Lukin013]

Coruscant

Koukal jsem na ten kufřík a potom jsem nevěřícně koukal zase na Bexua.Já bych ho už dávno rozstřílel, bylo vidět, že Bexu není taková horká hlava jako já.Já bych všechno řešil zbraněmi a to snad i diplomatické mise.Bexu mě potom požádal, jestli bych nezařídil ten let na Alderaan a tak jsem bez povídání vyrazil.Cesta netrvala moc dlouho, stačilo se dostat z Lower City.Kousek od místa, kde jsme byli byl busová zastávka a tak jsem hned nastoupil a zaletěl do přístaviště.Byla to obrovská oblast, kde přistává spousta těchle busů.Jinak tady byly asi čtyři loďě a jedna z nich mířila i na Alderaan, mimo jiné planety.Uprchlické přístaviště.

Jen doufám, že tu nejsou žádní Jediové, hmm, snad jediní, z koho mám nahnáno.

Tomu jsem se musel usmát, kdokoli jiný by už u mě skončil asi jako ti čtyři u Tertie, ale Jediové byli pro mě něco jako andělé, bohové, lidé neuvěřitelně mocní, a jen ti si zasluhovali mou úctu.Zvlášť, když jsem kdysi chtěl být jedním z nich...
Postavil jsem se do řady a po asi půlhodině čekání jsem stál před droidem-prodavačem.

Chtěl bych dva lístky na Alderaan.

[bogdan.g]

Coruscant - přístav

Super! radoval jsem se nahlas a rozhlédl jsem se jestli v uprclické komunitě zapadneme. Vlastně to nebylo ani důležité. Jsme tady, nekontrolujou, budeme tam brzy... všem můžem bejt ukradený. Zkontroloval jsem si výbavičku a bylo tam vše, co jsem chtěl. Iontové blastery, moje DXR-6b Disrupční puška, granáty nastavené na 4 sekundy a nějaké ty blbosti jako hydroklíč a svařovač v mini kapesném provedení sestrojené nějakým šílencem. Ale cenu mi dal vysokou. Nedalo se však odolat. Potom jsem měl další laserový ukazovač vysílající ultrafialový kód 9594 a datapad. To bylo vše, co jsem potřeboval a co jsem potřebovat mohl.
Různá technická udělátka a super pomůcky jsem si kupoval od prověřených lidí, protože nechci, abych si koupil jednooční objectInterface, a ono mi to zkopírovalo duhovku, nebo by mě to oslepilo. Nene, já to mám od jednoho člověka, kterému říkám osobně CrazyDream, a toho jsem jednou zachránil při misi. Od té doby jsme kámoši. Já ho všem doporčuji a on mě dotuje specialitami a dává mi výborné ceny.

Tak... já mám všechno. A ty? Vzal sis vše, nebo sis zapoměl vzít palubní dělo? ... promiň, nemohl jsem si pomoct. Ty nosíš takovej arzenál... Sorry. Tak můžeš letět? A co bude k večeři?

[MrTukan]

Team jedi


Mathew007

Coruscant - komplex republikového úřadu Tertia


S podivným pocitem jsi rychle opustil svého kolegu, který za tbou jen trochu nechápavě hleděl a vyběhl jsi hlavním východem z úřadu. Po několika minutách jsi dorazil až k nějaké uličce, kde teď již bylo mnoho vojáků a uklízely zřejmě tělesné pozůstatky. Vypadalo to tam, že tam někdo rozpoutal ďábelský masakr.

[Garth Devilman]

Honba za kořistí - Cesta do hangáru (Morbidní název )

Usmál jsem se. Irhid mě vždy dokáže překvapit. Toho všiváka snad ještě začnu mít rád. Otočil jsem se na svého, nového přítele. Půjdeme? Zvedl jsem se a zastrčil židli zpět na její původní místo. Pak jsem se otočil na Tevrtha. Díky ti kamaráde, seš klasa. Vyšel jsem z lokálu a když se ke mně připojil můj společník zeptal jsem se. Jak se jmenuješ? Nebylo by dobrý na sebe pokřikovat. Jmenuju se Garth.

Po tomto představení jsem vykročil za svým cílem pronásledován pohárem nejistoty a vírem výčitek. Co to děláš? Jsi diplomat nebo vrah? Zněl mi hlásek v hlavě jako tichý alarm. Tohle už není legrace jednou se budeš muset rozhodnout. Jestli se potkáš s Loranou budeš muset volit, dokážeš to? Prozatím jsem diplomat s vražednými sklony. Vztekle jsem drtil jazyk mezi zuby. Toto myšlenkové odbytí pravdy mi mělo pomoct překonat pocit náhlé odpovědnosti. V téhle zbrklé honičce můžeš klidně zařvat. Ještě máš čas se rozhodnout a couvnout.

Kráčel jsem ulicí jistým krokem navzdory boji, který jsem právě podstupoval. Hledal jsem nějaký opěrný bod, o který bych se mohl opřít. Jediné co mi zbývalo bylo odložit své dosavadní obavy do tvrdé skořápky. Skořápky, kde se skrývá skutečný Garth Truani. Kousek duše, kterého se nikdy, nikdo nedotkl. Za tohohle rozpoložení jsme oba došli k hangáru. Tady by nikdo hangár nehledal zhodnotil jsem pohledem polorozpadlou budovu. Já toho skrčka obdivuju. Znovu jsem se musel sklonit před Irhidovou vynalézavostí...

[Lukin013]

Coruscant - přístaviště

Zasmál jsem se, ať byl Bexu jakýkoli, legrace s ním nevázla.Nejprve mě rozesmál svým rozhlížením - vypadalo to, že je tu poprvé - a potom svou otázkou, jestli s sebou mám palubní dělo.

Jistě že ho mám, svého miláčka nosím vždycky při sobě.

Řekl jsem si pro sebe, ale potom jsem mu klidně odpověděl:

Jo, mám ho s sebou, včetně svojí standartní výbavy(Blasterová puška, dva ruční blastery, vibromeč a pár vibronožů)sem si ještě vzal asi pět tisíc kreditů, kdybychom někoho museli uplatit, taky datapad, komlink, a sadu asi dvaceti granátů.

Řekl jsem a pyšně jsem se podíval na svoje dvě obrovské tašky, z nichž jedna a půl byly nacpané zbraněma a polovin druhé tašky obsahovala ještě kredity a příslušenství.Mimo to jsem si vzal taky sadu asi stovky zásobníků od všech zbraní, z toho dva pásy jsem měl dané každý přes jedno rameno k pasu.Ostatní jsem měl v tašce se zbraněmi.Krom toho už jen štíty a lékárničky pro oba.

Není nad to se na misi pořádně vybavit, je jedno, jesli si ostatní myslí, že jsem sám vyzbrojený jak půl Republikové armády, ale je to vlastně jen dobře.

Můžem letět, co?

Promluvil jsem na Bexe.

[MrTukan]

Team lovců


Lukin & bogdan.g

Coruscant - přístav

Oba dva jste se společně poklidně vybavovali o své výzbroji, a tak vám čekání ve frontě rychle uteklo. Mnoho zakrslých chudáků vás totiž, kvůli obavám z toho, že bystem ohli ukončit jejich bídné životy, pustila před vás. Tak jste se teď ocitli až před úřednicí, které prodávala "letenky". Zaslechla něco z vašeho rozhovoru dřív, než si jeden z vás uvědomil, že by měl koupit lístky. Úřednice vypadala docela vylekaně, a tak když se dozvěděla, že byste rádi letěli na Alderaan, tak vám v cuku letu podávala čipové letenky a evidenťně doufala, že byla dost rychlá, abyste ji neustřelili hlavu. Samozřejmě by taky viděla kredity které ty letenky stály a nutno říct, že to nebylo přiliš mnoho. Dvě stě kreditů byla cena obou letenek.




___________________________
___________________________




Team lovců č.2


Dacan Melek & ROFL

Alderaan - kantýna kdesi tam, kam slunce nesvítí a úřady nevidí.


Dva tvrdí, ostřilení lovci odměn, kteří byli více než kology, ale také přáteli, kteří by se nikdy nepodvedli, teď seděli v zatuchlé kantýně, kde vždy rádi sedávali. Popíjeli nejtvrdší chcanky, které zdejší tlustý twi´lecký barman čepoval a rozmlouvali o všem možném. Zrovna neměli práci, ale oba věděli, že kdykoli se může objevit jejich bothanský zdroj Fe´dek Re a sdělí jim jistě nějakou tutovku, která hodí balík peněz, tak jako vždycky. Ten kluk věděl vždcky všechno, ať už šlo o oficiality nebo informace z podsvětí. Denn Gallen i jeho společník, kterému nikdo neřekl jinak, než Tvrďák Johny, si byli vědomi toho, že je to to nejlepší, co potřebují a nemusí si sami shánět práci, a tak ho s oblibou dobře spnzorují, aby své novinky nosil vždy jen a jen za nimi.

A opravdu. Brzy se oběvil. Mladý bothan zabalený v plášti. Bez okolků si přisedl k oboum zabijákům a potichu promluvil.

Rád vás opět oba vidím. Měl bych pro vás prácičku za 50 000, jestli máte zájem! Zdá se, že by to nemusel bejt takovej problém, prostě rychlí prachy, chápete? Mám to vybalit? Samozřejmě za obvyklou taxu!

Při poslední větě se celkem lakomě zasmál, ale oba jste věděli, že jeho informace jsou vždy zaručené dobré.

[Lukin013]

Coruscant - přístaviště

Dostali jsme se na řadu a já si v klidu pochvaloval, jak jsou ti uprchlíci galantní.Tvářili se teda velice zvláštně...skoro...jako by byli vylekaní, ale nechápal jsem proč.Před námi stála žena, která prodávala lístky, a co mě překvapilo bylo, že se tvářila taky tak vyděšeně.Neměli se ale čeho bát, můj zabijácký čudlík uvnitř mozku byl nastavený na "klídek", nechystal jsem se na masakr, byla by to zábava, ale teď ne.

Děkujem, tady to máte a drobné si nechte.

Řekl jsem, když jsem jí dal 300 kreditů.

Nashledanou.

Pozdravil jsem ještě a potom jsme se vydali na nástupiště do transportu.

Teda, to nechápu, proč se každý tvářil tak vyděšeně...

Zakroutil jsem nechápavě hlavou.

[R.O.F.L]

Alderaan - kantýna kdesi tam, kam slunce nesvítí a úřady nevidí:

John Stregt alias Tvrďák Johny se v klidu napil svého nápoje, jež následně položil na stul vedle svého ,,malinkatého kanónku", jež budil respekt i u těch, co ho neznali a ignoroval hromadu žvástu, kterými ho zaplavoval jeho twil'lecký přítel. Veškerou svou pozornost střídavě věnoval prdelce jedné z tanečnic a vchodu do kantýny, jestli se tam neobjeví jejich mnohokrát osvědčený bothanský informátor, kterému Johny škodolibě říkal Ferdek, aby si nemusel lámat jazyk s jeho pravým jménem. A on se skutečně po nějaké době (a pár vypitých sklenkách) objevil. Mladý Bothan si hned přisedl k jejich stolu a vybalil informaci o možné práci.
Johny neodpověděl, na komunikaci má přece Denna, počkal si proto, až odpoví a pak beze slov vysypal na stůl sumu, která by měla stačit.

[Dacen Melek]

Alderaan - kantýna kdesi tam, kam slunce nesvítí a úřady nevidí:

Z nohama na stole jsem v jedné ze zatuchlích kantyn popijel Juma dzus. Z Johnym jsem se parkrat pokusil navázat konverzaci, ale jako obvikle mě ignoroval. Tanečnice v téhle kantyně nepatřily k těm nejhezčím a nejlepšim co jsem kdy viděl a proto jsem jen znuděně seděl a chlastal doufaje, že se oběví Chlupáč (jak jsem přezdíval našemu Bothanskemu informatorovi). A me čekaní nebylo marne. Jakmile se zahalená, nevysoká chlupáčova postava oběvila ve dveřích, automaticky zamířila k našemu stolku. Řekl něco o tutovce za 50 000. Koukám, že Johny zase trucuje, tak fajn Chlupáči, mluv. Vybídnul jsem ho a Johny položil na stul obvyklou sumu za informaci.

[bogdan.g]

Přístav

Já bych to zacvaknul... kecám. Ale díky. Čipové letenky byly ošmodrchané a já už měl celkem hlad. Vážně bych si něco dal. Nesprávná výživa lidem jako my hodně neprospívá. Těmi lidmi jako my jsem myslel námezdní lovce, kteří potřebují svého těla využívat vždy a všude. Rychle běhat a skákat, nebo se krýt a přesně namířit zbraň v mém případě. Nebo držet palubní dělo a vypouštět salvy stlačené plazmy v případě Casuse.

Nemají tu bufet, nebo polévku... sakra - nevzal jsem si s sebou tlakově stabilní klec... V ten moment jsem si připadal jako idiot. Pomalu jsem otočil hlavu na Casuse, který se na mě tak divně podíval. Na granáty, nebo ozbrojeného korbiče, ono to zadrží výbuchy slabších detonátorů a odráží střely, ale škodí to zdraví. Asi o takové šílené kravině vživotě neslyšel, ale já takovouhle věcičku od CrazyDreama používal často. Bohužel neměla dlouhou výdrž.
Když se Casus přeci jen nepřestal dívat divně, tak jsem rychle obrátil list. Tak co to jídlo?

[Mathew007]

Coruscant - komplex republikového úřadu Tertia

Když jsem konečně přiběhl na místo kam mě síla dovedla, uviděl jsem něco co se jen tak každý den nevidí, kousky masa, střev a jinejch orgánů byli všude na zdi bylo tolik krve, že to vypadalo, že ta zed byla vymalovaná místo na bílo na červeně rudý odstín jeden důstojník ke mě přišel a začal mi říkat smutným obličejem

Kdo to mohl udělat, jaký prase libový, ale ty svině si najdem a uděláme jim horší věci než oni kdy komu udělali, tak mě napadá proč tu byli....

Podíval jsem se na něj a řekl:
Rád bych vám pomohl najít ty zločince jestli s tím tedy souhlasíte ?

Podíval jsem se na důstojníka šlo na něm vidět že je trochu v lepší náladě neř byl před tou větou

Hmm, ale budu muset poslat zprávu radě Jedi, aby vědeli co zamýšlím

[Meris]

Honba za kořistí - Polorozpadlý hangár

Ehm...odkašlal jsem si když jsme stály u dveří polorozpadlého hangáru,které vypadal jako když tu nění živá duše.To je asi záměr,aby ho nikdo nepoznal.Patou nohy jsem dloubal do půdy a snažij jsem se vyhlobit dolík,asi z nervoziti.

Pardon,ještě jsem se nepředstavil jmeuji se Syr , Katahal Syr bývalí pilot republiky.Ani ve snu by mě nenapadlo,že já zrovna já budu mít tuhle práci a docela za dot velký prachy.Klídek,máš prachy jenom něco odvezeš a je to kdyby byli problémy tak máš svou pistol.Dal jsem ruce za záda a čekal až otevřou dveře.

[Pear]

Coruscant - komplex republikového úřadu Tertia

Stál jsem u křižníku třídy Consular, poté co mi řekl Mathew svá slova. Poté, co jsme se vydali k hangáru, a on si musel něco zařídit. "Zařídit" prej. No, ale mně to stejně moc nezaujalo, sice jsme něco cítil, nějáké narušení síly, ale já jsme se narozdíl od mého poměrně mladšího protějšku moc nestaral, co to je. Několik dveří, výtah, dokonce i schody mi stály v cestě do hangáru, ale já jsme přeci jenom docela rychlý, a když jsem šel sám, tedy když jsem nemusel koukat kolem, kde je Mathew, byl jsme ještě rychlejší. Ne že by mně Mathew vadil, mně vadí všichni. Radši chodím sám. Ale nestraním se společnosti. Mám jí rád. Ale ne když mám misi.

Ale to už jsem byl v křižníku, kdy jsme tál v pilotní kabině, a dal pokyn k odstartování. Motory jely, ale Mathew nikde.

[V.I.P.]

Alderaan

Na Loranu se konečně dostala během krátké chvíle řada, přestoupila blíže. Přes onu přepážku se nacházela mladá žena, věkem mohla odpovídat Loraně, příjemně se usmála a basicem se zeptala na konkrétní směr. Dnes zrovna neměla svůj den, ostatně jako vždy, měla za sebou již několik stížností ze strany cestovatelů, nebylo divu, že nad ní neustále visela hrozba odchodu z této pozice. Její otec byl zavřený na Kesselu - v dolech, doufala, že jej bude moci zachránit.
Lorana však basic ignorovala a použila rovněž velmi známý obchodní jazyk - minianštinu, ve které oné ženě sdělila svůj směr a obchodní účely. Garthova informace v té době dospěla zrovna do Coruscantských systémů, takže Loranina cesta na Onderon mohla započít, kdyby žena za přepážkou nespletla cíl cesty. Omluvila se Loraně a nevědomky jí prozradila své spletitosti s otcem na Kesselu.Lorana ženu požadála o jméno otce - tentokrát již v basicu s příslibem pomoci. Byť tomu žena nedávala přílišnou naději a nebrala danou informaci až tak v potaz, přesto to stačilo k tomu, aby jí zmíňka o případné pomoci neustále zněla v uších. Nebylo tedy divu, že i danou zprávu, která obsahovala holoportrét Lorany zcela ignorovala a opravila Loranin cíl cesty. Tentokrát již správně - na Onderon. Lorana ještě před svým odchodem sdělila, že její další cíl bude zrovna Kessel, kde letí kvůli obchodním záležitostem kvůli koření. S platným kodem cesty a jménem muže v mysli, kterému stejně během chvíle nedávala žádnou prioritu odkráčela k místu nástupu na loď. Byla před ní poměrně dlouhá cesta.