Akce Selfmoderation, part2(Pear a R.O.F.L)

[Jordi Linx]

Orbit Pengalan IV:
(Calm)
Právě jsi spolu se zbylými členy svého komanda nastupoval do LAAT/i, které vás mělo přepravit na vaši další misi. Byli jste součástí útočných jednotek zde na Pengalanu IV, kde máte zničit výrobnu na rakety CIS. Tvoje komando mělo pod vedením zkušenějšího RC-2407 zaútočit na boční vchod a zajistit ho. Předtím jste se měli samozřejmě dostat k továrně.
(Spark)
Tvoje LAAT/i bylo skoro prázdné, ale kromě tebe tam bylo i jedno komando, další ARC voják jako ty a jedna elitní jednotka klonů. Měli jste být první vlnou, proletět až k továrně na rakety a udělat výsadek seskokem, překontroloval sis znova svoji munici ve všech zbraňích, co jsi měl u sebe a čekal až se LAAT/i odlepí z hangáru Acclamatoru a zamíří s ostatními k povrchu.
(Acclamator)
Z hangáru Acclamatora se vynoří skupina LAAT/i a zamíří k povrchu. Proletí horní vrstvou atmosféry a bok po boku klesají k povrchu planety, až už je vidět povrch a jeho členitost. Povrch tvořila dost poušt, ale LAAT/i jste právě přelétali nad skalním masivem, když se spustila střelba. V první vlně explodovalo jedno LAAT/i a další bylo zasaženo, druhá salva zasáhla další dvě LAAT/i, která se zřítila k zemi.
(Calm)
Když jsi se probral, tak jsi ležel několik metrů od LAAT/i ve kterém jsi letěl. Bylo zle poničené a bylo nad slunce jasné, že už nevzlétne. Postavil jsi se na nohy a zjistil, že havárii přežil ještě jeden mladý člen tvého komanda.
Kus od nás havarovalo další LAAT/i, mělo bychom se podívat po přeživších.
pronese svůj návrh a ty jenom souhlasíš další cíl cesty. K LAAT/i dorazíte během chvilky a nevypatá to tam o moc lépe, než u vašeho. Venku sedí dva přeživší kloni, kteří právě ošetřovali jednoho ARC vojáka, jenž zatím vypadal v bezvědomí. Při pádu to s ním muselo asi hodně praštit.

(Prostředí)
Havarovali jste v skalním masívu, který se rozprostírá okolo vás do značné vzdálenosti. Dále už najdete převážně poušť. Nedaleko vás jsou jednotky nepřítele, které mají nejspíš značnou sílu, protože sestřelili dost LAAT/i. V okolí skalního masívu může být havarované ještě jedno LAAT/i, ale může k němu jít nepřítel, stejně jako k vám. Vysílačky ve vašich LAAT/i jsou porouchané a váš cíl je od vás vzdálen na 150km severně, z toho 80km přes poušť. Jinak je jasno, krátce po polední a začíná další hezký slunný den.
---------------------------------
Takže odsud je to už jenom na vás - ale ještě nějaká moje pravidla:
1, Budete se střídat po příspěvku, takže jednou hraje R.O.F.L jednou Pear, žádné dva příspěvky za sebou.
2, Nejste supermani, takže se podle toho chovejte, zatím jste oba nezraněni(vážně), ale kdyby jste přeháněli, tak zasáhnu
3, Spolupracujte, není vás hodně a nepřátel je spousta(spíš doporučení)
4, Můžete používat pouze co máte u sebe - tedy zbraně, nějaký základní medkit, nebo co najdete(ale s rozumnou mírou - z trosek jsem vytáhl flašku vodky například - to se dá uznat, ne že vytáhnete multifunkční AX-6000 s rotačním raketometem)
5, Držte se prostředí a každý neposouvejte příběh moc a hlavně nejednejte za toho druhého, pouze když se shodnete(Hráč A : Půjdeme tamhle ? Hráč B: Ano. řekl jsem a společně jsme vyrazili.
- kdyby se ještě něco objevilo, tak se brzo ozvu, je to stále pokus, takže se pravidla mohou přidávat za hry

[R.O.F.L]

Pengalan IV, místo havárie:

Konečně jsem se probral. Nade mnou se skláněli dva mí "bratři". Jakmile si jeden z nich všiml, že už jsem při vědomí, spustil: Zdá se že ti nic není, jenom jsi se pořádně praštil. Postavil jsem se a rozhlídl. Všude byli trosky našeho LAAT/i a těla klonů. Škoda dobrých chlapů. Všimnu si u jednoho těla jeho mediku a okamžitě vyslovým myšlenku, který mě napadla: Měli bychom jim posbírat vše co se nám bude hodit, oni už to potřebovat nebudo... Ani jsem ji nedomluvil, když jsem za sebou uslyšel něčí kroky. Okamžitě se otočím s DC-15Skou v ruce, ale hned ji sklopím, protože to byli dva přicházející kloni, kteří, podle stop na jejich brněních, zřejmě havarovali nedaleko odsud.

[Pear]

Pengalan IV, místo havárie:

Už jsem se probudil, ale stále jsem neměl sílu k tomu se zvednout. Jen tak jsem tam ležel na rozpálené poušti, když k tomu ke mně přistoupil
voják-muj bratr. Přišel, nahl se ke mně a řekl hlasem, který byl na to co se stalo tak klidný, přesto tak tichý, že jsem málem neporozuměl.
Seš oukej? Pořádně jsi sebou praštil vo zem. Pomužu ti zvednout. Chytni se mně.
Chytl jsem se ho za ruku, a on mně vytáhl nahoru, ani se moc nemusel namáhat. Už jsem se prakticky zvedl sám.
To byl ale pád. Takhle asi výsadek dopadnout neměl...
Seš v pohodě?
Zeptal se mně nečekaně bratr.
Jasně. Jsem voják, a ten něco vydrží. Ale měli bychom se pohnout.
Řekl jsem klidně, jako jsem vždycky.
Kus od nás havarovalo další LAAT/i, mělo bychom se podívat po přeživších.
Nahlásil mi poslušně jeden z mladších co přežil. Byl vlastně jedinej kdo přežil. Sundal jsem si helmu, a trochu jsem se k němu přiblížil, abych nemusel tolik křičet.
Tak to se tam podíváme. Ale radši pujdem pomalu, aby jsme tam pak ten bordel nemuseli uklízet sami.
Trochu jsem zavtípkoval, zkontroluju si svojí sniperku, a kkdyž se kouknu na místo, kde obvykle visí moje záložní zbraň, tak tam najdiu prázdné místo.
Zachovám klid, a začnu svojí "bouchačku" hledat, a najdu jí pod jedním mrtvým vojákem, takže je celá od krve. Vezmu si jí, a ze zvyku si krví potřu ruku, a tu otisknu na helmu. DC-17s si dám tam kam patří, a s doprovodem mladšího člena, který má přezdívku Yankee-respektiuvě jsem mu takhle začal říkat. Šli jsme přímo k vraku LaaT/i, které mi yankee nahlasil jako havarované, a když jsem k němu došel, tak na mně jeden z klonů vytáhl DC-15s.
Hej klídek chlapče. Kdybych tě chtěl zastřelit tak to udělám z trochu větší dálky
Řeknu ironicky, a poklepám na svojí ostřelovačku, aby si uvědomil jak jsem to myslel.
Tak a ty seš kdo? Já jsem klon RC-2544 "Calm". Měli bychom si nejdřív rozdělit velení. Já jsem měl jít na misi, a zníčit továrnu, tak se toho budem nejspíš držet, a já převezmu velení. Takže sesbírejte věci a pohyb.

[R.O.F.L]

Pengalan IV, místo havárie:

Jeden z nich měl ironickou poznámku o tom, jak by mě zastřelil kdyby chtěl a poklepe na svou odstřelovačku, což mi připomene, že vlastně postrádám svou hlavní zbraň. Měl bych se stydět za to, že jsem na ni zapomněl. Mezitím se rýpavý klon představí jako RC-2544 "Calm". Podám mu ruku:
Alpha-45, ale klidně mi říkej Sparku.
Když pak Calm promluví o jeho misi a o tom že převezme velení, odpovím mu, přičemž se při poslední větě usměji pod helmou:
No, my jsme měli být první vlna, ale jak se zdá, tak už ji nestihnem, takže půjdeme s váma. A co se týče toho velení, nemám námitky, jen budeš muset počítat s tím, že ti budu sem tam do toho kecat, protože já už jsem prostě takový.
Svoji DC-15A nakonec naleznu ve vraku kousek od místa kde jsem byl, když jsme letěli. Posbírám ještě nějakou munici do svých zbraní a vyberu obsah několika medkitů. Pak vyrazím spolu s ostatními směrem k továrně.
Sbohem bratři.

[Pear]

Pengalan IV, místo havárie:

Takže Spark jo? Dobrý jméno. Budu ti tedy říkat Sparku. Ty mně mužeš říkat pane.
Zasměju se, a sudnám si helmu.
To byl vtip, říkej mi Calm, nebo RC-2544.
Když dořekne něco o tom že mužu velte, a že do toho bude kecaat tak ho jednoduše setřu.
Neboj tak dlouho to nevydržíš, aby jsi mi mohl kecat do velení.
Obcházím také klony co to nepřežily, a hledám co by se mi hodilo. Rozeberu jednu DC-17 v základní verzi, a vezmu si z toho nástavce, abych si mohl v situaci, která to ude požadovat ihned zaměnit sniperku za lepší a rychlopalnější blaster, který se mi bude víc hodit do uzavřených prostor, jako je továrna než sniperka. Když je "obere" i Spark, tak na něj křiknu.
Tak honem Sparku, droidi čekaj. Nebo snad chceš žít navěky?
Narazím si na hlavu helmu, zkontroluju všechny systémy a zbraně, pověsím si na brnění pár granátů, tříštivých i EMP, které jsem našel ve vraku, naposled řeknu větu...
Sbohem kamarádi. Sbohem bratři. Možná se už neuvidíme, možná zahynem, ale neustoupíme! Ve jménu republiky, my svuj ukol splníme!
...a vyrazím před tím si nenechám utýct šanci si zase udělat srandu ze Sparka.
Hej Sparku...
zakřičím na něj, a nastavím mu nohu.
Celá naše "znovustvořená" jednotka se začne smát. Přece jenom to je jeden z mých, tak k němu dojdu.
Seš v pohodě?
Podám mu ruku. Zvednu ho, a jdeme cestou k továrně. Zatím jsme ušli asi 20 km, ale za vedra, které tu je se nám to zdá jako věčnost.

[R.O.F.L]

Pengalan IV, místo havárie:

Calm mě docela setře, po chvilce ticha se ale přece jen ozvu:
Jen aby, jen aby...
Když konečně vyrazíme provede mi velmi důmyslný a zákeřný chvat, proti kterému jsem neměl sebemenší ochranu - nastavil mi do cesty svou nohu!
Takhle se má chovat obyčejnej klon z komanda k jedinečnejm a chytrejm a kdo ví co ještě, jednotkám ARC!!!? Však já se ti jednou pomstím!!
Sem v pohodě, jen mám díky tobě brnění plný písku, takže až se odsud dostaneme mi ho pěkně vyčistíš jo?
Cesta pouští byla díky vedru nepříjemná a nudná. Když přejdeme jednu dunu, tak si všimnu něčeho v dáli. Ukážu tam rukou.
To se mi zdá, nebo je tam kouř? Možná tam havarovalo další LAAT/i!

[Pear]

Pengalan IV, někde v poušti:

Jasně že ti to vyčistím, a ještě ti připravím snídani, chytráku.
Zasměju se a zaměřím se na ten kouř.
Vypadá to jako nějáký havarovaný vehikl. Možná to fakt bude Laat. Ale spíš carrier, protože to vypadá "jinaků.
Dám jim rukou signál aby se zastavily.
Dejte mi dalekohled.
Křiknu na mojí četu, aby mi někdo kdo ho má donesl dalekohled. Jeden mladší voják mi ho podá.
Už si ho radši nechám.
Oznámím mu, a přiložím Dalekohledem to tam prohlídnu, otočím se zpět na svojí četu.
Vrak LaaT/c, bez nákladu, dole pod svahem, asi 7-8 droidů, jeden kapitán, vy seběhnete dolu, já vás budu krýt sniperkou, zabijeme je, až budem hotový dojdu k vám, pak to tam pořádně prozkoumáme.
Řeknu jim takhle v bodech, a připravím se na snajpování. Oni sebíhají dolu, a já oddělám kapitáná jednou přesně mířenou střelou, která mu efektně oddělí hlavu od těla.
Tak jedu jedu jedu.
Křiknu na ně zezhora.
1+3 je 4; 4+9 je 13...
Říkám si v duchu, aby jsem se soustředil na svojá práci. Droidi už začali poamlu střílet do prázdna, protože nevěděli kde jsme. Zatím jsem už dal 3 další droidy.
Ura, to je den. Když jsme tak pěkně přistáli, tak jsem ani nečekal že se ten den ještě tak vyadří.
Pěknej rozjezd, fakt pěknej.
Tady Calm pro Sperka, ozvi se sperku. Jak jsi na tom? Jak tě sleduju, tak jsi si ještě moc nezastřílel co...

[R.O.F.L]

Pengalan IV, někde v poušti:

Konečně bude nějaká sranda!
řeknu, když se zmíní o plechounech. Konečně dostanem povel k útoku a seběhneme dolů. Calm mezitím odstřelí jejich kapitána. Droidi zahájí palbu naslepo, na což jim odpovím salvou ze své DC-15A. Naráz dostanu hned dva z nich. Zbytek "čety" mezitím sejme ostatní droidy, kteří na ně zůstali. Když se mi ve vysílačce ozve Calm se svojí poznámkou o mé uspěšnosti, s úsměvem mu odpovím:
Vážně? To stejné jsem vypozoroval na tobě.



______________________________________________
jen tak pro info, jsem Spark! ne šperk jasný?

[Pear]

Pengalan IV, vrak LaaT:

Sem ti jich pár nechal, aby jsi se nerozbulel jako když jste spadli s tou lodí.
S usměvem ho setřu.
I když si se moc neukázal, alespoň jde vidět že v tobě něco je. Těďka za váma seběhnu. Ale když si spočítáš kolik jich sundali kloni, kolik já a kolik ty...
Nedopovím větu, a po písečných duných sklouznu dolu. Doběhnu k vraku. Dvoum klonům dám rukou signál, aby se rozšířily, a šli opatrně prohledat vrak. Já přenastavím svojí odstřelovačku na blaster, a pomalu jsu s vnější stranou lodi. Když dojdu ke kokpitu, tak tam najdu mrtvé piloty.
Tihle už dobojovaly.
Snažím se zlehčit situaci vtipem, ale ani já se nesměju. Vím že tady se to nehodí.
Sundám si helmua otevřu kokpit, a hledám co by se hodilo. Najdu u nich několik medkitů, které si vezmu, a když se poohlednu ještě po někčem, najdu tam něco co docela dost připomíná krátkovlnou vysílačku.
Hmm, když budou v okolí nějáké jednotky, tak nás mohou uslyšet. Alespoň nějáká šance.
Otočím se od kokpitu, a jdu za Sparkem.
Tady je vysílačka. Nějak si s ní pohraj. Ber to jako ukol na dnešní den.
Odkloním se od Sparka, a křiknu na ostatní.
A vy poberte co potřebujete, a hlavně nějáké potraviny. Pak se vydáme na cestu.
Kouknu se zpět na Sparka, pak se kouknu na opačnou stranu níž jsme přišli, a pomalu jdu tím směrem. Sparkovy jen tak mimochodem dodám.
Jdu se kouknout co je za těmahle dunama. Přidju za chvilku. Když nepřijdu, tak máš velení.
Poamlým a opatrným krokem odcházím...

[R.O.F.L]

Pengalan IV, vrak LaaT:

Tentokrát jsem se setřít nenechal a s úsměvem odpovím:
Hlavně že ty jsi při té havárce udržel ledový klid že?
Jeho poznámku o tom kdo zastřelil kolik droidů nechám projít jedním uchem dovnitř a druhým ven. Calm se pak vydá prozkoumat vrak. Když se po chvilce přehrabávání v kabině pilotů vrátí a vrazí mi do rukou něco připomínající krátkovlnnou vysílačku s tím, že si s ní mám pohrát, málem mě chytnul amok.
Copak jsem nějakej technik?!
Pak vydá několik rozkazů, a mě oznámí že jde na obhlídku. Sednu si tedy na to, co zbylo z jednoho křídla a začnu si hrát s tou pitomou vysílačou:
Tady Alpha-45, slyší mě někdo? Přepínám.
Odpoví mi jen šum, ale to mě nepřekvapilo. Zkusím to znovu:
Tady Alpha-45, slyší mě někdo? Přepínám.
Zase nic. Zkusím to tedy znovu po chvilce:
Tady Alpha-45, slyší mě někdo? Přepínám.
"Kupodivu" se nikdo a nic neozve.
Hold smůla.

[Pear]

Pengalan IV, vrak LaaT:

Tak doufám že jsi se zabavil. Jinak s tou tvou poznámkou o mém klidu po havárce, tak možná máš pravdu, ale zase jsem nebyl tak v šoku jako ty, že jsem zapoměl uplně na svojí zbraň.
Nenechám se setřít opět já.
Jinak, když si si tady hrál s vysílačkou, tak předpokládám že se ti nikdo neozval co. Jak jsem se díval kolem, tak je tady jenom poušť. Takže tě na krátkovlnách těžko někdo uslyšel. ale našel jsem stopy droidů. Takže po nich pujdem.
Chytnu dashe za kus brnění, zvednu ho, trochu do toho brnění klepnu, a z něj vypadně písek.
Takže těďka jsem ti to vyčistil, už si nemusíš stěžovat že seš plnej písku.
Mávnu na klony aby se seběhli.
Takže rozkazy. Těďka už končí sranda. Když jsem se šel kouknout ven, tak jsem tam našel stezku. To znamená že tady blízko něco je...
Odkašlám si, a sundám si helmu.
...a my to musíme najít. Takže jsem se koukl kolem, a trochu jsem se poohlídl po terénu. Musíme počítat že droidi to tu znají líp, ale my jsme přece kloni ne...
Vezmu do ruky klacík.
Tady je jen písek, tady taky, tady jsou ty stopy. Tady bychom se mohli dostat k tomu stanovišti. Tady je to stanoviště.
Vše zapisuji do písku, a u toho jim vysvětluji náš plán. Uvědomám si že se ke Sparkovy chovám jako k druhořadému klonovy, tak se rozhodnu mu dát šancu ukázat co v něm je.
Doufám že tím neudělám kritickou chybu.
Takže, aby jsi viděl že ti trochu věřím, tak ti dám možnost vymyslet a vést utok. Přeci jenom mám víc zkušeností, ale ty nejseš žádnej normální klon, jseš přece ARC, tak se ukaž.
Přátelsky plácnu Sparka po zádech.
Nezklam mně! Spoléháme na tebe. Jestli chceš, tady máš dalekohled, a mužeš si to jít okouknout sám.
Podám mu dalekohled, a narazím si helmu na hlavu, přebiju pušku, a z bezpečnostních duvodů smažu plánek v písku.
Prosím, támhle je cesta. Tu vysílačku si ještě nech. Bude se nám hodit.
vyskočím na dunu, a rozhlížím se kolem. Muj znepokojený výraz v tvaři nikdo díky helmě nevidí...

[R.O.F.L]

Pengalan IV, vrak LaaT:

To, že mi Calm dá velení útoku, jsem rozhodně nečekal. Ale nic jsem nenamítal.
Dobrá, nejdřív si to ale půjdu obhlídnout.
Calm mi ukáže cestu, takže během chvilky dostanu možnost dalekohledem prohlédnout si, na co vlastně budeme útočit. Jakmile se vrátím k vraku LAAT, začnu ostatním osvěcovat plán útoku, přičemž si pomůžu plánkem z písku, který tam Calm zanechal.
Takže hoši, je tam něco přes 20 droidů, z toho 7-8 B-2 a zbytek B-1, nic co bychom nezvládli, jen to bude chtít trochu taktizování.
Ukážu na dva klony, kteří měli tu čest mě ošetřovat, když jsem byl po havárii v bezvědomí.
Vy dva zaútočíte tady odsud ze západu.
Pak ukážu na klona, který patřil ke Calmově skupině:
Ty půjdeš se mnou, zaútočíme na ně tady odsud z východu.
Pak se otočím na Calma:
Ty budeš mít hodně důležitý úkol, půjdeš na ně z jihu a jakmile boudeme na místech tak je odstřelováním přilákáš co nejvíce k sobě, mi jim pak zaútočíme pekně do zad.
Calm pak vymazal plánek vyrytý do písku a všichni jsme se vydali na místo. Spolu s Yankeem, jak se klonovi, co šel se mnou, přezdívalo, jsme se skrčili za jednou dunou. Po chvilce se nám ozvala skupinka klonů, které jsem poslal na východ.
Jsme na místě, můžeme začít.
Okamžitě jsem se ozval Calmovy:
Takže, jsme připraveni, čekáme na tebe, až budeš připravenej tak řekni a pak začnem. Nezapomeň že je máš přilákat k sobě.





________________________
Tak za 1. Jsem Spark!!! Ne Dash. Zapamatuj si to už konečně.
za 2. Kde bys sehnal na pušti klacík? :heh: 3)

[Pear]

Pengalan IV, vrak LaaT:

Takže je přilákat k sobě. Jsem věděl že jsem udělal chybu, jmenovat tě velitelem akce. Ale což. OK, přilákám je, ale chci 100% podporu. Jestli ne, tak změním radikálně plán. JASNÝ?!
Z nejdříve klidného hlasu, na konci přejdu do pomálu křiku, abych ukázal své opovržení nad jeho plánem, ale ne zase tak moc, abych s toho udělal vzpouru. Seberu ze země ten klacík, a zřetelně ukážu Sparkoby že je to vlastně kousek madla z LaaT.
Jinak když ti budu říkat Dashi, tak se nezlob. Byl to bratr, se kterým jsem bojoval docela dlouho. Byl to dobrej chlap. Mohl by js ito brát jak poklonu
Yankee, mám pro tebe spešl ukol. Až budeš utočit z jihu tak...
Nakloním se ke Yankeeově hlavě bez helmy, svojí také sudnám a pošeptám mu.
Pšššššssšsssssššsspššpssešspššš
Mluvím potichu, tak aby to nikdo ostatní neslyšel.
Když jdu od něj pryč, tak opětuju pohled Sparka, který na mně podivně zírá.
Jsou věci, které nemusíš vědět.
Řeknu mu, a už se z něj nesnažím dělat srandu, protože to situace nedovoluje.
A vy dva tam!
Křiknu na ty dva klony.
Podle plánku máte utočit z opačné strany než já budu ostřelovat. Tak se snažte trefit droidy, a ně mně!
Jdu si svojí cestou na vršek, odku jsem pozoroval, že by jse nejlíp ostřelovalo. Ve vysílačce slyším, jak mi Spark hlasí že je na pozici, a já se lehnu, postavím si ostřelovačku do stabilní polohy a nahlásím.
Calm pro Sparka, Sparku jsem na místě. Operace Exkominukace muže být provedena. Jinak název jsem vymyslel sám, kdyby se ti nelíbil mužeš změnit. Přepínám a končím.
Nahlásím. Střelím jedmoho, a oni se začnou sunout mám směrem. Jako primární cil si vybírám B2 droidy, a jako sekundární dorážím B2 droidy. Ostatní nechám Sparkovy.



__________________________________
Jinak nestěžuj si furt! Tak udělám chybu ne, ještě s tím tvým jménem. Jinak jsem ti všechno vysvětlil v textu...

[Jordi Linx]

Pengalan IV, tajná stanice v poušťi:
Calm na sebe upoutal pozornost a nic netušící droidi se vydali přímo za ním, oproti nim měl výhodu lepšího pohybu v písku, protože droidi se místy bořili. Když se k němu vydali i dva nejzazší droidi, tak vyrazil zbytek klonů. Vše se odehrálo rychle a všichni, ač zmoženi dlouho cestou pouští, kterou je doposud Calm vláčel, odvedli skvělý výkon a nenechali žádného droida naživu. Taky bylo na čase, protože Calm právě klopýtnul a octnul se helmou v písku. Po chvilce, kdy jste slyšeli ve vysílačce jeho hudrování k vám dorazil a vy jste mohli pohlédnout na malý durabetonový kryt, který sotva koukal z písku. Spark prohlédl dveře a vešel s Yankeem dovnitř. Dvě B-1ky byli vyřízeny velice rychle. Když vešli i ostatní kromě jednoho klona, co zůstal venku na hlídce, tak jste si mohli prohlédnout místnost uvnitř. Ukázalo se, že jde o monitorovací stanici, která měla varovat v případě útoku, byla tu i vysílačka nastavená výhradně na frekvenci místních sil a jedna větší místnost v zadu. Tu šel prozkoumat Yankee.
... základna dvě hlásí zničení druhé vlny útoku, opakuju většina loďí sestřelena, jednotky hledají přeživší ...
... předsunutá artilérie základně, rozumíme, naložíme naše síly a přemístíme se na základnu...
vyposlechnete z rádia komunikaci, než ustane, mezitím se vrátí Yankee.
Nebudete věřít, co jsem našel. Je tam jedno prázdné AAT, které si můžeme vzít.
pronese Yankee a sundá si helmu, aby jste viděli jeho široký úsměv.

[R.O.F.L]

Pengalan IV, tajná stanice v poušťi:

Útok proběhl i přes Calmovu nelibost skvěle. Překvapením pro nás byl malý durabetonový kryt, ukrývající monitorovací stanici. Spolu s Yankeem jsem vešel dovnitř. "Vybafli" tam na nás dvě B-1, ale ty pro nás neznamenali žádnou hrozbu. Když jsme si vyslechli zprávu nepřítele, všem nám bylo jasno co to znamená.
Zdá se že se bitva nevyvíjí zrovna nejlíp.
Když se k nám vrátí Yankee s tou úžasnou zprávou, usměji se také, ale úsměv díky helmě nikdo nevidí.
Bezva!
Konečně bude pořádná sranda!!
Málo kdo to ví, ale já jsem trochu i obdivoval separatisty. Ne pro jejich cíl, ale pro jejich techniku - AATečkem začínaje, droidekami konče. Proto mě zpráva opravdu naladila na dobrou náladu, neboť kolikrát dostaneme šanci projet se v takovém skvostu.
Jestli jím samozřejmě pojedem.