Akademie Síly

Republika
Orbita planety Jabiim: Křízník třídy Acclamator I, 21 BBY

Po čtyřech hodinách došlo v rekrutovacím středisku k poslednímu přepočítání všech přítomných dobrovolníků. Mezitím droidi pracovali na nakládání techniky do transportních lodí, takže se hangár znovu proměnil v jedno velké mraveniště. Když byly konečně všechny LAAT/i spolu s protipěchotními bateriemi na palubách, dostali rozkaz k nalodění bojové jednotky Republiky. Stovky brnění se během chvíle rozdělily do křižníků, za nimi pak následovali Rytíři Jedi a ostatní. Za deset minut byl lodím povolen start a nebe Coruscantu se pokrylo desítkami masivních strojů. Během cesty byl v nákladkových prostorech vcelku klid, každý se soustředil na nadcházející bitvu, nikdo totiž nebyl na pochybách, že Jabiim bude víc než těžkou zkouškou. Nebylo mnoho těch, jež by si pamatovalo jak dlouho trvala cesta na místo určení. To první, na co si každý vzpomíná, byl nástup. Klonoví vojáci se mají přesunout k LAAT/i, k Jediům ještě promluví Obi-wan Kenobi. Rytíři se seřadili a bedlivě naslouchali, co jim chce generál říci.
Jako obyčejně mluvil přímo. Jsme ochránci míru v Galaxii a proto nyní musíme pomoci. Přesila bude obrovská, Separatisté tu planetu nebudou chtít ztratit a jistě očekávají mohutný útok. Nesmíme tedy jejich naděje zklamat, usmál se. Ať vás provází Síla, uklonil se nakonec a rukou dal pokyn k rozchodu. Rytíři se rozcházeli k transportérům, kde právě ARC kapitán rozdával poslední heslovité příkazy svým jednotkám. Bahnitý terén, malé skupinky, držet se při zemi, velí buď Jediové nebo my. Očekávat tvrdé přistání, piloti využít konvergenční vzorec přiblížení, minimální deviace od kurzu. Rozchod do LAAT/i. Disciplína byla dokonalá, vojáci hltali každé jeho slovo. Ne nadarmo byli ARC považováni za nejzkušenější v galaxii. Alpha-63 s Alphou-26 nastoupili do třetího LAAT/i od hangárových dveří, kde se setkali s Padawanem Rolandem, který poprvé opustil Chrám a Jabiim měla být jeho první zkušeností se střetem takového rozsahu. V páté transportní lodi už seděl Gerry Akesu a rozhlížel se okolo. Vedle něj si přisednul ARC velitel s několika svými druhy.
Za pár minut odlétáme, pane, řekl mu jen tak mimochodem a pak se začal věnovat kontrole svých zbraní. Hlaveň, spoušť, baterie, mířidla, to vše bylo v pořádku a velitel to věděl. Gerry se usmál, protože ze své pozice viděl, jak se Roland ze všech sil snaží vypadat klidně, ale přesto si každých několik sekund upraví opasek se světelným mečem. I přes výcvik v Chrámu ještě stále nebyl schopen skrýt své rozrušení. Ve skutečnosti se podobně cítili skoro všichni dobrovolníci na křižnících obíhajících Jabiim. Protože však musel být útok zahájen synchronizovaně všemi LAAT/i najednou, velitelé správně usoudili, že než udělat chybu, raději vyčkají. Atmosféra byla tíživá, očekávání hmatatelné a nenechavé prsty co chvílil šátraly po blaterech a světelných mečích. Na co ještě čekáme? zeptal se jeden z pašeráků vedle Alphy-63. Znal odpověď, jen cítil nutkavou potřebu zaplašit ticho, které mu bilo do uší. Já se tak těším, až sejmu prvního droida! napůl žertovně odpověděl druhý. Jako by v té větě zaznělo přání všech, dokonce i někteří klonoví vojáci souhlasně pokývali. Ale kdy už to vypukne?
Ještě ne. Ale brzy.

-------------------------------------------------------
Každý popiště své pocity těsně před bitvou, pak začneme. V případě dotazů využijte PM.

Republika
Orbita planety Jabiim: Křízník třídy Acclamator I, 21 BBY

Ty čtyři hodiny čekání uběhli pomerně rychle.Padlo ještě pár vtípků na účet ,,pomocných sborů" a pak se rozhovor stočil na jedie kteří letí s námi.Ve směs to byli kladné reakce, ale bylo i pár negativných, které by jedie ne moc potěšili.Pomalu nastal čas a my jsme nasadili helmy a v dokonalém útvaru na seřadiště.Nutné odpočítání proběhlo pomalu ale proběhl což je hlavní.Po rozkazu k nalodění sem postřehl ARC piloty jak se tlačí do Laat/i.Před Laat/i nás ještě zastavil kapitán a dal poslední instrukce.
Rozkaz pane.
Ozvalo se sborově jako by to řekl jeden muž.Naskočili jsme do Laat/i.Když jsem se podíval na místo pilota viděl sem tam Wolfa.Tak jsme se přeci potkali.
Doufám že nás tam dovezeš celý jak si slíbil.
Řeknu rozesmátým hlasem.Podíval sem se po Laat/i a uviděl kromě mého komanda ještě 2 pašeráky a jednoho jediho.No jediho spíš padawana.Byl viditelně dosti nervozní ani se mu nedivím kdo by nebyl.Rozpravy pašeráků jsem se nechtěl účastnit,ale odpověděl sem.
Ty víš že čekáme na povel k hromadnému odletu.A na tebe.Těšit se můžeš pokud se toho dožiješ.Teren je přesně proti nám takže sem na vás zvědavý.
Podívám se na klony kteří si všichni kontrolují zbraně.Napodobím je a zkontroluji svou DC-15ku a obě DC-17ky.Byli v pořádku.poté ještě zkontroluji svou nejoblíbenější zbran a to jest granát.Mám jich vždycky víc než mín to ví každý kdo už semnou někdy bojoval nebo mně trochu zná.Byl sem také nervozní ale nedal sem to najevo.
Sakra tohle čekání mně zabije.To bude zase brnění plný bahna,kdo to pak má čistit.
Nevím jak mně mohlo napadnout myslet zrovna na tohle.Před snad největší bitvou ve které jsem byl a já myslím na čištění brnění.Chytnu se držáku a čekám na start.

Republika
Orbita planety Jabiim: Křízník třídy Acclamator I, 21 BBY

Čekání v rekrutovacím středisku bylo celkem normální...
Po 4 hodinovém čekání se už konečně ozval rozkaz k nalodění
Přez dav sem se tlačil dopředu aby mi neunikl žádný rozkaz na křižníku
uvnitř už jsem viděl mojí modrou ARC Laat/i která byla mezi ostatními
Laat/i jedinečná ještě před vstupem do Laat/i jsme si všichni poslechly
rozkaz pak už jsem jen naskočil do Laat a vlezl si na místo pilota...
Pak jen slyším připomenutí Alphy 63 a odpovím všem Letíte s nejlepším
pilotem tak se ničeho nebojte v případě nevolnosti použijte sáčky...
přeji příjemný let...připoutejte se...
řeknu s úsměvem a kontroluji v počítači všechnu výzbroj...
Proti pěchotní děla - Okay
Rakety stav 2000 raket - Okay
motory- Okay
Když jsem si dopovídal s počítačem...už se připravuju na odled...

Separatisté
Utapau - naloďovací plochy, Jabiim - velitelská základna Alta Stratuse, 21 BBY
Na shromaždišti bylo živo, ti krvežíznivý zabijáci cílili bezprostřední přítomnost čerstvé krve a holých krků k podříznutí, v ovzduší bylo cítit skutečně mnoho emocí, různorodých.
Stáli jste s Darthem Tiranusem a jeho učednicí Asajj nad vším tím frmolem a pozorovali jste ho. Droidi a jiná technika se naloďovala do lodí a vypadali jako mravenci ve velkém mraveništi. Živý i mechaničtí bojovníci se naloďovali do masivních lodí třídy Lucrehulk tak chaoticky, že těch několik vojáků, co měli na starosti pořádek nevěděli, kde jim hlava stojí.
„Příšerný pohled,“ ozval se Dooku, „jak neukáznění a nedisciplinovaní…
Jednotky se utvoří až na Jabiim, teď je to skoro nemožné… Tak přátelé, vy poletíte se mnou už teď, musíme se setkat s velitelem nacionalistů, Alto Stratusem.“
Došli jste k osobní lodi hraběte a nastoupili, na první pohled vás do očí udeřil všudypřítomný luxus a příjemná vůně, Dooku měl rád své pohodlí.
„Usaďte se přátelé, odlétáme.“
Vystoupili jste z hyperprostoru a začali sestupovat, brzy jste již byli na určené vedlejší přistávací ploše.
Na místě již čekal velmi přísně vypadající charismatický muž, jež stál absolutně vzpřímeně a tudíž vypadat ještě větší, než ve skutečnosti byl. S ním se tam krčil vychrtlý muž v uniformě. Vystoupili jste a ihned jste poznali jabiimské podnebí, brzy jste byli promočení na kost.
Dooku se se světlovlasým mužem vřele přivítal a ten si dovolil se i pousmát.
„Toto je, pánové, Alto Stratus, velitel zdejších povstalců a náš jabiimský spojenec. A toho jsou, Alto, naši další generálové, jsou to bývalí Jediové a proto jistě chápeš, že budou skutečně schopnými veliteli.“

„To nepochybně.“ Alto vás sondoval, ale nakonec přikývl. „Kdy přiletí posily?“
„Neboj, již jsou na cestě. Kolik vojáků se sešlo zde.“
„Vůbec to není špatné, skutečně, předběžný počet je asi 5000 přiletěvších, mích vojáků je 3000, předpokládám, že většina přiletěla na Utapau.“
Dooku přikývl.
Odešli jste s oběma muži do základny a na chvíli jste dostali volno. Za hodinu však přiletěla první várka vojáků ve výsadkových lodích. Brzy jste stáli za Dookuem, Asajj a Altem s asi dvaceti pěti až třiceti generály, z velké většiny to byli Temní Jediové, včetně vašeho známého, který zabil Rodiana, ale našli se tam i vojenští velitelé z armády Alta.
Hrabě začal mluvit.
„Tak jsme na Jabiim, na planetě, kterou po mnoho let ovládal zkorumpovaný Senát a na které až nyní došlo k převratu. Jenže Republika se nechce vzdát tak snadno, právě teď sem letí armáda klonů a jiných vojáků pod vedením Jediů a chtějí zde nastolit bývalý režim, ale od toho tu jsme my, my co jim v tom zabráníme! Skutečně hřejivý pocit mě naplňuje, když vidím, v jak velkém počtu jste se zde sešli, děkuji vám.“ Při posledních slovech roztáhl ruce tak, jako by rozevíral svou náruč a davy začali pochvalně řvát.
„VY! Bojovníci svobody! VY zachráníte tuto planetu, proto vzhůru, vzhůru na ty krvelačné bestie! Chci vidět jejich hlavy napíchaný na kůlech!“
Ano, to zapůsobilo, zbraně se zvedli do vzduchu a z davu se začal ozývat pokřik „Smrt republice.“
Dooku se otočil a podíval se na vás – „Jděte mezi ně a najděte si dvacítku, až pětadvacítku bojovníků podle vašeho gusta.“

---------------------------------------
Popište hledání a jiné vaše konání před začátkem bitvy.

Separatisté

Jabiim - velitelská základna Alta Stratuse,21BBY

Vyšel jsem tedy s kamenným výrazem mezi obyčejné vojáky a rozhlížel se,kdo by se mi mohl hodit.Jsou tu jen samí slaboši.Povzdechnu si,když v tom narazím na skupinku 10 Iridonianů.Okamžitě mě na nich upoutala jejich disciplinovanost a na první pohled profesionalita.Ano,tak tihle už něco zažili.Pomyslel jsem si.Měli na sobě nádherné bronzovo-stříbrné brnění a na zádech jim vlál dlouhý plášť.Vyzbrojeni byli jednou těžkou opakovačkou,dvěmi puškami a dvěmi těžkými pistolemi.Pro boj na blízko měli z kortosisu ukované meče a silové předloketní štíty.
Potom jsem je oslovil:Vojáci!Řekl jsem pevným hlasem.Jsem generál Nehav a na přání lorda Tyranuse si vybírám svou skupinu 20 vojáků.Vy všichni jste vybráni!Poté jsem jim řekl,kam mají jít a šel jsem hledat dál.Našel jsem skupinku dalších deseti vojáků.Tentokrát však měli pouze dvě těžké blasterové pistole a jeden kortózní vibromeč.Na sobě měli roucho podobné těm,které mají rytíři Jedi.Obličeje měli plešaté a zjizvené.Taky je jsem oslovil a vydal jsem se s nimi do místnosti,kde jsme se měli sejít.
Potom jsem začal s proslovem:Vojáci!Vítejte v mojí jednotce.Budete vést každý po asi dvaceti droidech,nejprve vás ale varuju,NETOLERUJI ZBĚHY.Kdo jen pomyslí na to,že uteče z boje bude potrestán tak krutě,že by se byl raději nenarodil.Nastala krátká pauza.Být členem mé speciální jednotky ovšem není o trestání viníků a mučení zběhů.Je to také o věrnosti,loajalitě a schopnosti plnit jakýkoli rozkaz.Bude to těžká bitva a někteř možná padnou,ale to jste museli vědět,než jste se přihlásili.ČEKÁ NÁS BITVA!!!BITVA,DÍKY NÍŽ SE ZAPÍŠETE DO HISTORIE POVSTÁNÍ PROTI REPUBLICE,BITVA,KDY NENÍ ZAPOTŘEBÍ JEN NAPROGRAMOVANÝCH A NESCHOPNÝCH DROIDŮ,ALE TAKÉ VÁS,VÁS ORGANIKY!!!Vybral jsem vás,protože jste dle mého názoru nejlepší a je třeba i STATEČNÝCH SRDCÍ,TĚCH,KTEŘÍ SE NEBOJÍ PADNOUT PRO OSTATNÍ!!!A tak,odmlka,se vás ptám,JDETE DO TOHO SE MNOU?!Tvářil jsem se jako ve snu,ale pomyslel jsem si:Nemáte na vybranou.
JSEM PYŠNÝ,ŽE BUDU MOCI STÁT VE VAŠEM ČELE,JSEM PYŠNÝ,ŽE SI LORD TYRANUS VYBRAL MĚ,ABYCH VÁS VEDL!!!NEZKLAMTE MĚ A BUĎTE TAKÉ PYŠNÍ,ŽE MŮŽETE SLOUŽIT PODE MNOU,NEBOŤ TOTO JE CHVÍLE,KDY SE UKÁŽE,KDO JE HODEN ŽÍT,A BÍT SE PRO VYŠŠÍ ZÁJMY,TOTO JE CHVÍLE,KDY SE BUDE BOJOVAT,JAKO NIKDY PŘEDTÍM!!!Do jednoho jsem svou dvacítku přejel výhružným pohledem a potom jsem se narovnal do plné výše.Vaše cvičení může začít.Řekl jsem,když droidi přinesli cvičební náčiní.