Charr - Až oslepující den

[Kyell]

Auzituck, vesmír

Cesta na Alderaan proběhla hladce, alespoň prozatím. Když jsem se vynořil z hyperprostoru, čekala mě příjemně vyhlížející planeta překypující životem. Celou cestu hyperprostorem jsem nechal vše na autopilotovi, nyní jsem řízení opět převzal já sám. Uvažoval jsem, zda planetu nejprve obletím a zjistím, kde bude nejrozumnější přistát, ale nakonec jsem to zavrhl, skenery by mě zachytily tak jako tak.
Netušil jsem, co si vymyslím, pod jakou záminkou jsem přiletěl, prostě jsem se jen přiblížil k planetě. Letová kontrola na sebe nenechala dlouho čekat.
"Tady velitel lodi Daystar. Přilétám na Alderaan pod záštitou diplomatické mise za účelem studia zdejší flory a agrikultury. Prosím o další instrukce."
Bylo to to první, co mě napadlo a pravděpodobně i to nejlepší. Alderaan byl znám svým zájmem o vzdělání a Wookiee, kterého zajímá zeleň a zemědělství, byl mnohem více uvěřitelný, než pouhá návštěva. Snad to klapne, i tak budou pravděpodobně překvapení, že na ně z reproduktorů začne mluvit někdo v Shyriiwooku.
Jméno lodi mě napadlo při cestě hyperprostorem, sice byla loď přezdívána jako osvobozená, ale brzká ranní hvězda, která je příslibem naděje mi přišla o něco poetičtější.
Ticho letové kontroly mi s každou vteřinou přišlo víc a víc podezřelejší, stále jsem se modlil, aby vše proběhlo bez problémů.

[Gnost Kohn]

Auzituck, orbita Alderaanu

Letová kontrola mlčela... minutu, dvě. Trvalo téměř pět minut, než se reproduktor opět rozezvučel a ozval se stejný, hlas který se ozval i před tím.
"Daystar, nemáme vás na rozpisu. Procházíme seznamy, vydržte prosím." Reproduktor opět zmlkl a zůstal jsi ve vesmíru, na malé lodi úplně potichu.
"Daystar, prosím sdělte institut, který diplomatickou misi zaštiťuje. Popřípadě Alderaanský institut či osobu, která s vámi spolupracuje a autorizovala vaši diplomatickou misi." Ozval jen o nějaké dvě další minuty později. A nedalo se říct, že by ti plán přistát a zmizet na Alderaanu nějakým způsobem ulehčil.

[Kyell]

Daystar, orbita Alderaanu

Jakmile se reproduktor rozezněl, potvrdily se mé obavy. Přistání nebude tak jednoduché, jak jsem si myslel. Zatraceně!
Po vyzvání k sečkání jsem začal provádět výpočty pro skok do hyperprostoru, bylo jedno kam, jen pryč z prostoru Jádra. Kdyby se věci najednou zvrtly. Musel jsem počítat s každou alternativou.
Reproduktor se rozezněl podruhé a situace se ještě zkomplikovala. Měl jsem vědět, že po všem, co se v posledních pár dnech událo, mě letová kontrola jen tak nepustí. Kupodivu ještě nechtěli přistávací kódy. Musel jsem něco rychle vymyslet, rádiové ticho by bylo příliš podezřelé.
"Misi zajišťuje Wookieeská rada, můj přílet byl odložen z důvodu napadení Kashyyyku armádou separatistů. Mohlo se stát, že k domluvě mezi delegáty nedošlo, neboť jsme byli pod útokem. Pokud se tak stalo, bohužel se ke mě tato informace nedostala. Chápu tedy správně, že povolení k přistání je zamítnuto?"
Jestli tohle klapne, tak to bude zázrak. Už jsem s tím raději nepočítal a začal uvažovat, jak z tohohle rychle vybruslím, abych nevzbudil podezření. I když na to už asi bylo pozdě...

[Gnost Kohn]

Daystar, orbita Alderaanu

Další chvilková odmlka. Těžko říct, co dělali. Jestli za tebou posílali bezpečnostní jednotky, nebo jen čekali na droida, než provede překlad do basicu.
"Nemůžeme vaše přistání potvrdit, ani nasměrovat ke příslušnému institutu pro přistání, když nevíme, kdo s vámi spolupracuje. Nemáme vás na seznamu příletů ani v posledních týdnech."
V jinou odpověď jsi ani tak úplně nepočítal, ale co dělat když předstíráš oficiální návštěvu bez faktů. Mohl jsi jen tak dál sedět ve své lodi uprostřed ničeho a hledět na krásnou planetu pod sebou, která ti stále zůstávala zapovězená.

[Kyell]

Daystar, orbita Alderaanu

Zpráva, která prořízla hrobové ticho, nebyla tak špatná, jak jsem očekával. Letová kontrola mě prozatím z ničeho nepodezírala a nebo to alespoň nedávala najevo. To mě alespoň trochu uklidnilo.
"Rozumím a omlouvám se za vzniklé komplikace, během několika minut opustím orbitu Alderaanu, velitel Daystar, konec."
Nedopadlo to nejhůře, ale měl jsem jen chvíli na to, abych vymyslel, kam se ztratím. Nechtěl jsem zůstávat příliš dlouho. Rychle jsem se přemístil k holoterminálu a tak trochu s pocitem deja vu jsem začal prohlížet planety. Nacházel jsem se v oblasti jádra, jak ukázal Alderaan, pravděpodobnost přistání zde byla velmi mizivá. Vnější okraj jsem rovněž nechtěl, jelikož tam bude informací opravdu minimum. Oko mi přelétlo po planetě, resp. po měsíci, který zmínil Huk.
"Ne, tam ne. To už jsem promýšlel."
Ať jsem se díval na mapu galaxie, jak jsem chtěl, nemohl jsem najít vhodnou planetu. Do oka mi padla Takodana, zalesněná planeta uprostřed galaxie, ráj pro uprchlíky. Ale s informacemi by to tam bylo pravděpodobně velmi bídné.
Znovu jsem pohledem přelétl přes Huttské teritorium a vybavil si Hukova slova, zmizí tam i ten, kdo nechce.
Přiblížil jsem si Nar Shaddaa a začal se škrábat na hlavě. Uvažoval jsem, jestli to mám riskovat. Na druhou stranu, měl jsem jinou možnost? Pověst tento svět předcházela a já měl skutečně strach z toho, co by mě tam mohlo čekat. Přezdívaný malý Coruscant plný hrdlořezů, nájemných lovců, barů a mnoho dalšího. Zhluboka jsem si povzdech a zamapatoval si souřadnice, nebylo zbytí.
Vypnul jsem holoterminál a přesunul se zpět do kokpitu pro potřebné výpočty. Netrvalo to ani deset minut. Naposledy jsem se podíval na konejšivý Alderaan, který mi byl odepřen a s přitáhnutím kniplu jsem skočil do hyperprostoru.
Jelikož jsem letěl k Alderaanu, měl jsem to nyní dvakrát dál než z Kashyyyku, to znamenalo, že jsem měl minimálně několik hodin času, než doletím na orbitu. Tentokrát jsem se rozhodl nechat vše na autopilotovi. Musel jsem se trochu sebrat a zároveň uklidnit. Spánek nebyl už pár dní tak úplně to pravé ořechové, proto zbývala meditace. Neustále jsem z ní měl trochu strach, protože ozvěna byla a i nadále bude tak nesmírně jiná a prázdná, ale na to si budu muset časem zvyknout.
Ještě před samotnou meditací jsem protáhl tělo a následně se usadil, trvalo mi déle než obvykle ponořit se do stavu meditace, ale nakonec se to podařilo. Nehledal jsem nic konkrétního, pouze alespoň dočasný klid a oporu. O několik hodin později jsem se vrátil do stavu bdělosti a otevřel oči. Nečekal jsem to, ale meditace skutečně pomohla. Utřídil jsem si myšlenky a cítil se odpočatý. Po událostech několika posledních pár dní to byla velice vítaná změna.
Ještě chvíli jsem posedával a nakonec se přemístil zpět do kokpitu. Vyšlo to akorát, do pár minut jsem měl dosáhnout svého cíle, pašeráckého měsíce. Hvězdy se začaly smršťovat z protáhlých čar na jednotlivé třpytivé body a já vyskočil z hyperprostoru. Přes přední průzor jsem jej spatřil, Nar Shaddaa.
"Síla se mnou..."
Zalamentoval jsem, usadil se a začal se pomalu přibližovat k planetě. Pomocí skenů jsem se snažil zjistit, kde bude nejlepší přistát. Vůbec jsem netušil, jestli je i zde nějaká letová kontrola, ale moc jsem na to nespoléhal. S pověstí, jakou měsíc měl. Bylo to hop nebo trop. Už nebylo cesty zpět. Když už nic, kdo by si chtěl začít s Wookieem. I bez světelného meče jsem mohl být nebezpečný. Alespoň to si budou myslet

[Gnost Kohn]

Orbita Nar Shaddaa

Nakonec jsi usoudil, že nemá na výběr. Síla očividně chtěla aby jsi navštívil měsíc pašeráků a nedalo se tomu vyhnout.
Trvalo ale další hodiny a hodiny, než ji doletěl na Nar Shaddaa. Bylo to téměř přes celou galaxii, naštěstí šlo pořád o ten menší průměr a hyperprostorová trasa byla přímá jen se dvěma přestupy. Pořád jsi však strávil v hyperprostoru téměř celý den. I když se to nestálo, cestování bylo žroutem času. Neskutečným žroutem a nedalo se tomu vyhnout.

Vystoupil jsi z hyperprostoru a začal přiblížení k planetě. Jen co jsi s tím ale začal, oznámil ti palubní počítač příjem signálu. Ale bylo to spíš několik desítek signálů a nabídkami přistání a spoustou dalších služeb, které tě momentálně až tak nezajímaly. Potřeboval jsi někde přistát, než se začneš zajímat o cokoli jiného.
Než jsi se prokousal přes jednotlivé signály, zvládl jsi vytřídit ty nejrozuměnšjí nabídky. Kladivoun nabízel anonymní přistání, avšak za přemrštěnou částku a ty jsi zas tolik peněz neměl na rozhazování. Na druhou stranu se zdálo, že jde o seriózního poskytovatele služeb. Hark a Hauk se prezentovali sloganem "Přistaňte dnes, zaplaťte zítra." a šlo o poměrně rozumnou částku. Nejlevnější přistávací plošinu nabízel Gauren, "Prosím přistaňte." a nuzná částka kreditů znamenala že přijdeš o velmi málo peněz v porování s ostatními nabídkami.

Celý měsíc byl rušné místo a tak prakticky nešlo najít nějakou klidnou část, avšak všechny tři nabídky byly v poměrně rozumně živé části se spoustou barů a rozmanitých podniků. Nešlo o žádné luxusní patro, ale ani to nebyly slumy či dokonce nižší patra. Rozumná střední třída.

[Kyell]

Orbita Nar Shaddaa

Jen co jsem se přiblížil k planetě, začal palubní počítač doslova vyřvávat množstvím signálů, které se mě snažily nalákat tam, a nebo zase tady. Popravdě jsem nečekal, že mě bude pašerácký měsíc takto vítat. Oproti bezpečnostním předpisům Alderaanu to byla vítaná změna, stačilo si jen vybrat. Bylo toho tolik. Než jsem se propracoval k nabídkám, které nabízely pouze přistání a zadokování lodě, uběhla snad hodina. Vůbec jsem netušil, co nebo koho upřednostnit a hlavně jsem neměl nejmenší představu o tom, kdo to myslí vážně a kdo ne. Přeci jen kriminalita na této planetě bude určitě vysoká, proto jsem musel být opatrný, ale jak si vybrat?
Nabídky jsem očesal na finální trojici, měl jsem jen málo kreditů a tak jsem neměl moc na výběr. Kladivou nabízel fajn služby, ale cena, kterou si žádal, byla astronomická. Hark a Hauk se prezentovali velice podivným sloganem, což mě rovněž odradilo. Zbyla poslední nabídka, slogan této firmy či majitele nebyl rovněž nijak utěšující, ale bylo příjemné slyšet slovíčko "prosím". Na druhou stranu to zase vyvolávalo pocit, že je majitel v tísni. To mi asi i vyhovovalo, v případě nutnosti jsem mohl trošku zvýšit hlas či pohrozit. Jo, to by šlo.
Přijal jsem tedy Gaurenovu nabídku a nasměroval loď k příslušným dokům. Velkým štěstím bylo, že se nejednalo o tu nejhorší ani nejlepší část města, respektive planety. Po chvilce navádění lodě jsem konečně přistál ve vyznačeném doku a upravil si opasek. Ještě jednou jsem zkontroloval, že můj světelný meč je schován pod dlouhou srstí a blastery houpající se na mých bocích byly zase dostatečně viditelné. Prošel jsem lodí, vystoupil a čekal, než si příslušný zaměstnanec přijde pro nicotný finanční obnos. S trochou štěstí mi i poradí kam se vydat a koho nebo co hledat. I když ani já sám jsem nevěděl, co nebo koho vlastně hledám. Už jen fakt, že jsem v pořádku přistál a nepoškodil loď byl úspěch sám o sobě.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Rozhodl jsi se pro nejlevnější a možná zároveň i nejzoufalejší nabídku místa k přistání. Gaurenovo místo bylo poněkud zastrčené mezi patry a budovami, jakoby bylo před lety nejvyšší patro. Nyní bylo však někde uprostřed a pokud člověk nevěděl kam přistát, nejspíše nepřistál.
Dvě přistávací plošiny, poněkud omlácené avšak pořád poměrně dobře udržované měly docela dobrý výhled na provoz venku a zároveň jen jednu cestu, kudy vyletět ven. Bylo to poměrně dobře schované místo a zároveň na první pohled vypadalo že i pěkně uprostřed všeho dění.
Už když jsi přistával, mohl jsi vidět vysokou vyzáblou postavu, jak se belhá k plošině, na kterou jsi přistával. Jak jsi vystupoval z lodě, uviděl jsi tu osobu. Vysoká, dokonce o kus vyšší, než ty, avšak hubená což šlo vidět i přes tlustý plášť, do kterého byla zabalená. Lysá šedavá hlava s velkými černými jámami místo očí, nosu a úst beze rtů. Givin se k tobě přišoural a v jedné ruce měl datapad.
"Vítám Vás vzdálený poutníče!" Ačkoli to znělo jásavě, vydral ze sebe givin jen něco jako mrtvolné vydechnutí. "Jsem Gauren, vítejte na mé přistávací plošině. Vaše loď vypadá poměrně nově. Přistání bude za 24,883 kreditu, případný start poté 24,952 kreditu. Za vystoupení z lodi a pohyb po plošině poprosím 4,310 kreditu. Anonymitu vašeho přistání si cením na 8,888 kreditu. Hlídání poté za 9,716 kreditu. Znalost vašeho jazyka si cením na 3,132 kreditu. Podtrženo 75,881 kreditu, zaokrouhleno 76 kreditů." Zahrnul tě čísly a částka ve finále odpovídala nabídce, kterou jsi před tím dostal. Oproti ostatním jsi ušetřil minimálně dvě stě kreditů a to jsi jich o moc víc, než to neměl. Možná bys zvládl dát dohromady čtyři sta.
"Pokud si přejete doporučit nějaká zajímavá místa k navštívení, či rady k pobytu, poprosím o 4,119 kreditu, celkem by to bylo 80 kreditů." Dořekl a otočil datapad k tobě, abys věděl součet všech položek. Jakým způsobem givin počítal všechna desetiná místa ti bylo momentálně záhadou, však cena to byla pořád poměrně slušná.

[Kyell]

Nar Shaddaa

Když se givin přišoural, trochu mě zaskočil. Bylo to poprvé, co jsem viděl příslušníka této rasy. Vypadal vskutku děsivě. Jako chodící mrtvola, naštěstí ve wookieeském obličeji se četlo poměrně špatně, takže si toho givin pravděpodobně ani nevšiml. Jen první věta zněla jako ze záhrobí, nikterak jsem nereagoval. Ihned na to se představil a bylo tedy jasné, že se jedná o majitele plošiny, který pravděpodobně jede na vlastní pěst a není se čemu divit, pokud nabízí služby za tak mrzký peníz.
"Velice mě těší, děkuji za nabídku vašich služeb. Máte skutečně pravdu, loď je vcelku nová a velice bych ocenil, kdyby zůstala nedotčena."
Zdůraznil jsem poslední slova. Vyhrožovat někomu, kdo vypadá jako oživlá mrtvola bylo poměrně zvláštní. Gaurena to ale nijak neohromilo a pokračoval v bezduchém výčtu cen, kterou zakončil nabídkou doporučení zajímavých míst.
"Rozumím."
Přitakal jsem a vyštrachal zpod srsti potřebný obnos kreditů.
"Rozhodně využiji i vaší nabídky doporučení zajímavých lokací v okolí."
Přistoupil jsem s k vyzáblému givinovi a nastavil chlupatou dlaň s cinkající měnou ve výši 80 kreditů.
"Nuže? Kam bych se měl rozhodně vydat?"

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Samozřejmě, loď zůstane tak, jak jste ji opustil a bude v bezpečí až do vašeho návratu. Odkýval ti poměrně slušným tónem a zlehka se uklonil.
Givin si přepočítal kredity a skoval je někam do záhybů svého šatstva, poté se napůl otočil a vyrazil od tebe. "Následujte."
Při chůzi vypadal, jakoby sotva držel pohromadě. "Jste v dobrém sousedství. Tu a tam je konzole s mapou, která vám ukáže cestu kamkoli, popřípadě zavolá taxi." Šli jste k velikým dveřím, které se zdály že by odolali poměrně slušné bombě. Takové se dávaly na republikové křižníky a zřejmě nebylo úplně od věci je nemít tady... na téhle planetě.
"Je tu spousta zajímavých míst. Pokud chcete zábavu, je tu nedaleko kabaret Setsun Tathrum. Vede ho jedna falleenka, milá dáma... Pokud hledáte zbraně a různé harampádí, musíte tři patra dolů, v tomto bloku je malá tržnice, najdete tam spoustu věcí různých cen. Opravdu kvalitní inventář však najdete přes blok severně v nejvyšším patře." Pravděpodobně to byly nejžádanější položky... zbraně a jiné požitky. Avšak Givin ještě neskončil s výčtem míst. Došli jste ke dveřím a poťukáním na datapad je otevřel.

"Je tu několik klubů. Spousta zajímavých míst, kde získat informace, kontakty, známosti a nebo se ztratit. Hevyydan je jen kousek, tamtudy, neminete ho. Malý podnik, ale slyšel jsem že ne méně zajímavý. Top Row je na druhou stranu, nepřehlédnete ho, jde v podstatě o několik vrchních pater bloku, které předělali na klub, je pro lepší společnost, ale co jsem pozoroval, létal tam kde kdo... Modrý Mynock je o čtři patra pod námi, kde o... podnik kde se sdružují pašeráci a lovci odměn, ale platí tam zákaz konfliktů." Vysvětlil ti ta zajímavější místa kolem tvého parkoviště a poté se na tebe otočil. "Jsou toto informace, které jste žádal?" Naklonil hlavu na stranu a spojil ruce v očekávání, co budeš ještě potřebovat.

[Kyell]

Nar Shaddaa

Po ujištění, že se mé lodi nic nestane, jsem poněkud utichl. vypadalo to, že majitel je více než rozumný a své klientely si náležité váží. Po kontrole platby mě vyzval a já milerád následoval. Doufal jsem, že mi doporučí podniky, které by mě mohly jakkoliv nasměrovat. Cestou jsem si nemohl nevšimnou bezpečnostích opatření, které byly více než nadstandardní na druh podniku, který givin provozoval. Netušil jsem, jestli to vnímat jako dobré nebo naopak špatné znamení.
Místa která doporučil byla zajímavá a stály za návštěvu, ovšem givin pokračoval a teprve teď se dostal k tomu zajímavějšímu. V hlavě jsem si opakoval názvy podniků a poněkud marně i cestu k nim. Každopádně zmiňoval, že jsou zde konzole s mapou, takže přinejhorším vyhledám prvně konzoli. Skutečně mi doporučil přesně to, co jsem potřeboval. Víc už nebylo zapotřebí.
"Jsou to ony a ještě mnohem víc. Mockrát vám děkuji a prozatím se rozloučíme. Doporučil jsme mi širokou škálu podniků a rozhodně se do některého z nich vydám. Kdy se pro svou loď vrátím prozatím netuším, každopádně do té doby."
Lehce jsem se uklonil na znamení díku a rozloučení. Nečekal jsem na givinovu reakci, on měl peníze, já informace, oba jsme tedy měli to, co jsme chtěli. Nehodlal jsem na nic čekat a rovnou jsem se vydal po ulici k podniku jménem Hevyydan. Nechtěl jsem zamířit hned mezi lovce odměn a pašeráky, možná tomu nebude zbytí, ale pokud by to jen trošičku šlo, rád bych se jim vyhnul. Šel jsem pomalu a snažil se vstřebat zdejší atmosféru, město bylo tak živé, ale v ozvěně Síly tak mrtvolné, až z toho přecházel mráz po zádech.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa

Givin se s tebou rozloučil hlubokou úklonou, až vypadal naprosto zlomen v pase. Tvé kroky poté vedly na ta méně nebezpečná místa. Bylo to rozumné rozhodnutí? Rozhodně ano... správné? To se teprve uvidí.
Mohutné dveře se za tebou zavřely s tak povědomým zasyčením a mohl jsi vyrazit na bezpečnější však stále nebezpečná místa Nar Shaddaa. Ulice se zdála však docela opuštěná, počet lidí , či jiných individuí, které jsi mohl naráz v jedné chvíli vidět se dal spočítat na jedné ruce a nikdo nevypadal zrovna nebezpečně... Nedalo se úplně říct, že by zdejší ovzduší zrovna vonělo. Byl tu cítitv závan strachu a smrti, ale co na místě jako je tohle čekat. Naštěstí jsi po pár desítkách kroků došel k Hevyydanu. Klasický neonový nápis ti velel, kde přesně zastavit.

Nic nenavádělo k názoru, že je tu zrovna rušno. A stejně tomu bylo uvnitř. Zdál se tu klid, podník jsi skoro celý obsáhl svým zorným polem, až na vedlejší místnost, kde jsi viděl jen kousek za malou chodbičku, která tam vedla. Samozřejmě zprvu po tobě hodilo téměř celé osazenstvo. Hospodský byl člověk. vyzáblý téměř stejně jako givin a zrovna podával jednomu z barmanských droidů pití na tác. Onen jediný tě jen sotva přejel pohledem a pokračoval ve své práci. V jednom rohu místnosti byli dva trandoshané, kteří si při pohledu na tebe poposedli. Těžko říct, jestli ze strachu nebo vidině peněz, vzhledem k historii vašich ras, tak jako tak vypadali poměrně ostražitě. Další skupinky lidí a jiných druhů byly poměrně nezajímavé a snažily se hledět svého potom, co se ujistili co to do podniku vlastně vešlo. V rohu sedělo něco, co vypadalo původně jen jako hromádka šrotu, což se při bližším prozkouání ukázalo, jako zbroj na křesle... vypadala jako splácaná ze všeho, co se zrovna dalo po ruce a tak se nedal pořádně určit ani druh osoby, natož pohlaví. Dokonce se ani nepohla, možná k tobě stočila oči uvnitř helmy, ale vypadalo to, že nestrhává oči z zeltronské tanečnice na svém stole. Mimo to jsi jen slyšel neurčité cvakání a drhnutí kovu o kov z vedlejší místnosti.

[Kyell]

Nar Shaddaa

Cestou po ulici jsem si připadal jako ve městě duchů. Oproti Coruscantu tady bylo poměrně ticho, i když tomu tak ve skutečnosti nebylo. Atmosféra na ulici by se dala přirovnat k nižším patrům Coruscantu a jestli existovalo něco, co bylo rozumné a čeho se držet, bylo to nezdržovat se příliš dlouho sám na ulici nebo v zapadlých uličkách. Proto jsem spěšným krokem vyrazil dle instrukcí k podniku, který jsem chtěl navštívit jako první. Nedalo se to přehlédnout, neonová světla doslova vypalovala název podniku do rohovky. Kupodivu to před podnikem vypadalo klidně, když jsem vešel dovnitř, zjistil jsem, že je tomu tak i uvnitř.
Ihned poté, co jsem vešel jsem si přejel pohledem celý lokál. Čekal jsem něco většího, ale tím lépe pro mě. Zdejší osazenstvo vynaložilo asi tak stejné úsilí, aby zjistili kdo jsem, jako já, abych zjistil s kým mám tu čest.
Pár vteřin jsem zůstal zírat na dva trandoshany a nevědomky jsem zatnul dlaně v pěsti. Nikoho ze zde přítomných jsem nevyhodnotil jako vyloženě nebezpečného, proto jsem se rozhodl přejít po místnosti a zapadnout k prvnímu volnému stolku, který se naskytl. Zapadl jsem do sedačky a tiše si přeměřoval ostatní v místnosti. Rozhodně jsem nebyl nenápadný, ale to mi bylo víceméně jedno, už můj vzhled působil rozruch. V klidu jsem vyčkával, až se přiřítí obsluha, abych se zeptal na prapodivnou hromádku šrotu, tedy zbroje, která od mého příchodu nehnula ani brvou. Stejně tak mě zajímal zvuk, který vycházel z jiné místnosti. Droid na sebe nenechal dlouho čekat, dříve než stačil cokoliv říct nebo jen zapípat, vypálil jsem po něm smršť otázek.
"Co je to támhle za hromadu šrotu?"
Pohodil jsem lehce hlavou k nehybnému návštěvníkovi kantýny.
"A co je to za divný zvuk, který se ozývá od vedle?"
Zamračil jsem se. Jako by na to droid mohl reagovat, neznal strach.

[Gnost Kohn]

Nar Shaddaa, Hevyydan

Droid se na svých kolečkách přiřítil a zároveň s tím se před tebou objevilo holografické menu, které vyletělo z jednoho jeho ramena. Bylo tu spousta pití a jídla, obvyklá nabídka, na první pohled nic extra zajímavého, ale ani nic co by přímo urazilo.

Po tvé otázce stočil hlavu k nehybné zbroji a zpátky k tobě. "Zákazník." Oznámil ti poměrně příjemným syntetickým hlasem. Zablikání v jeho očích však značilo chápání faktu, že se s takovou odpovědí zrovna nespokojíš. Přišel, platí za slečnu. Nikdy před tím tu nebyl. Po téhle větě na pár vteřin zamlk, než promluvil znovu. Stáhl hlavu dozadu a o pár centimetrů popojel zpět. "Zákazníci. V salonku. Jejich věc." Potom nasměřoval menu na tebe. "Co si dáte?" Promluvil poměrně stejně mile, jako před tím a zároveň se pod meni objevil tvůj účet, který momentálně činil 0 kreditů. Droid si očividně za informace neúčtoval tak jako Givin, což bylo možná dobře. Moc odpovědí to ale zrovna nebylo.

[Kyell]

Nar Shaddaa, Hevyydan

Když mi droid sdělil téměř nulovou porci informací, povzdechl jsem si a zadíval se na menu. Chvíli jsem přemýšlel a důležité pro mě byly hlavně ceny.
"Dám si jedno Corellianské ale, kořeněné!"
Doplnil jsem zřetelně.
"A neobtěžuj se mi ho sem přinést, přesunu se k baru, ke tvému majiteli. Co tady Wookiee musí udělat pro to, aby získal nějaké informace."
Zalamentoval jsem, obešel jsem droida a zamířil si to k baru. Hospodský byl člověk, což byla příjemná změna. Otázkou bylo, jak ho donutit vyklopit co ví, pokud něco ví. Doslova jsem cítil, jak na mě visí pohledy ostatních, než jsem zakotvil na baru.
"Zdravím..."
Kývl jsem na hospodského.
"Už jsem se zkoušel ptát vašeho droida, ale nebyl moc sdílný."
Opřel jsem se oběma lokty o bar a narovnal se, abych ze mě šel alespoň nějaký respekt.
"Co tady Wookiee musí udělat, aby se dostal k jistým informacím?"
Procedil jsem skrz zuby k hospodskému a doufal, že se chytne.