Akademie Síly

podíval jsem se na láhev a odhadl její objem a obsah alkoholu
Co to je?
zeptal jsem se ho nejistě a přičuchl k lahvi
bože, to smrdí hůř než dědkovy nohy
Ehh, já mám zítra souboj a už bych to neměl přehánět s chlastem, takže ti celou flašu nevypiju
a přejel sem pohledem stůl
Ledaže, by padla jako obět tady všech přísedícíh
a ukázal jsem na stůl bez ubrusu
To máme tři a dva, to je pár panáků pro každého, to půjde

To je moje domácí pálenka, kvasí ve speciálních sifonech...
Kamaráde, tos ještě nepil, je to dobrý, jak pořádná flákota masa...
Jen si přihni...

A trpělivě jsem čekal, až se napije a tím stvrdí svůj ortel.

Ehh, to spiš smdí jak obsah suchého záchodu
a pečlivě si prohlídnu láhev
i ta barva by tomu odpovídala, jen je to rozmočený ve vodě
položím ji na stůl
Sám to pít nebudu!
řeknu rozhodně

Tak ty se se mnou nenapiješ..?
Ani na zdraví té své holky, co seš to za fotra..?

No to mě pěkně vytočilo. Temná strana mě na tom to podivném místě začala opět pohlcovat.
Budeš pít ať se ti to líbí nebo ne... a následoval hrdelní smích.
Chytl jsem ho levou rukou za bradu, abych mu ji otevřel, a truhou se tam snažil nalít co nejvic, než mě ucukne.

Pij to a ne že to budeš flusat ven... a otočil jsem láhev dnem vzhůru, a od úst dolů, tekla imperiálovi moje kořalka.

Viděl jsem, že má slova ani činy zatím nebyly moc účiné, ale všiml jsem si, že už lezou na nervy každému v celé kantýně. Snad jen lord Xavier byl především vztekem Jedie potěšen. Mě samotného to však znepokojilo.
Další se začali přidávat k protestujícím, včetně toho cizince.

Tak to by stačilo!!! Chápu, že se tady ohání nějaký ožrala, ale že si to necháš líbit ty, rytíři...

Zakroutil jsem znechuceně hlavou.

Tvůj vztek sálá po celé kantýně. Nesmím dovolit, abys tomu dále podléhal. Žádám tě, aby ses uklidnil. A vy taky vojáku! Přestaňte si hrát na něco, co nejste.

Zatím jsem začal pátrat po Ysalamirim, který působil na obyvatele kantýny. Nejlepší bude jej zabít a pak Silou odzbrojit toho vojáka i Jediho. Tato bitka už přerostla přes hranici obyčejného přátelského souboje a šlo tu už nejen o kejhák.

Hele, on je ožralej víc než já!
zasměju se, zatímco se mi snaží nahmat bradu na helmě
Samá voda, samá voda
už se skoro směju nahlas, ale pak vezme kořalu a začne mi ji lít na senzory, zřejmě si ve svém stavu myslí, že to je má tlama nevymácháná. Což o to, samotná kořalka mi nevadí a senzorům taky ne, ale ten smrad!
Smrdím, jak kdybych se po**ral, moc pěkný vousáči
když skončil s políváním kořalkou, chvíli stojím se zakloněnou hlavou a pak řeknu
Eeee, moc díky, to mi stačilo, teď můžeš napojit i ostatní

Celý ten chaos a neustálá přítomnost ysalamiriho v naší blízkosti mi začínala býti nepříjemnou čím dál tím více. A to z mnoha důvodů, Elyon se zase rozhodla převzít iniciativu a tušil jsem, že k nehodě nemusí být daleko. A hlavně jsem sem nepřišel bojovat ani nic podobného. Podíval jsem se úsekem na Anaziela.
Jednou jsem musel bojvoat v přítomnosti několika desítek těhle zvířatek a nechtělo se mi je, jen tak bezcílně zabíjet, což by v tvém případě asi moc neplatilo. Tak jsem musel vymyslet způsob, jak se jich bez použití Síly nenásilně zbavit.
promlouvám nahlas a začnu šátrat ve svém hábitu po jedné věci, kterou jak jsem doufal, jsem ještě nikde neztratil. Nakonec vylovím docela větší kus větve, čímž sklidím nedůvěřivý pohled.
Tohle je větev olbiového stromu. Pochází z planety, kde se ysalamiriové vyskytují. A taky je to jejich nejbolíbenější místo k žití. Ale co je na tom nejlepší je, že když se někdo pokusí z té větve ysalamiriho odstranit, tak se mu to buď nepovede anebo ho zabije.
pronesu s úsměvem, dojdu k té malé potvoře, která neváhá a přeskočí na větev, kterou poté odnesu do nejzažšího rohu kantýny, kde ji píchnu do květináče i s ysalamirim. Pak se vrátím k Anazielovi, kde již ysalamiri nepůsobí a s úlevou se posadím, abych mohl pokračovat v konverzaci, zároveň se ohlédnu po své padawance, jestli se nedostala do nějakých potíží.

Na co máš tak idiotskou helmu, kamaráde..?
hmm, takže ty to dobrovoně pit nebudeš..?
No dobrá, mám ještě jeden pokus a pak na tebe se*u...

Vzal jsem tu plnou láhev a odešel s ní na bar. Obsluhu jsem požádal o lahev dobrýho vína s bublinkami, z kořalky třetinu upil a to mi málem podrazilo nohy.
Já se s takovou ožeru dřív než on...

Pak jsem tu třetinu doplnin vínem a v mžiku byl zpět u imperiála.
čili poslední pokus... zahlásil jsem.

Celý obsah jsem velmi razantně proštěrchal a vrazil ho imperiálovi pod bradu. Jiný místo na jeho helmě nemohlo být nejslabší než tohle a navíc v těch místech se nalézal malý otvor.

Ani sem se nerozkoukal z Vaderovy ztráty a už byl u mě vousáč a stčil mi své dilko pod bradu. Naštěstí je ten otvor dostí malý a jeho ruce to nedrželi dosti pevně, a tak se cosi dovnitř dostalo, ale větina stříkala do volného prostoru.
Nejvíc jsem byl mokrý já, což mi po tom jeho fiasku s tím smradlavým chlastem vůbec nevadilo, aspoň jsem se trošku omyl a on, což mi bylo srdečně jedno.
zato v helmě jsem měl zajímavý zážitky. Taková koupel v chlastu je fakt dost hustá věc a když jsem si umyl vlasy, omyl ksich a skoro se utopil, tlaky se vyrovnaly a v láhvi zůstalo něco chlastu.
S dovolením
řekl jsem mu a vzyl mu lahev z ruky a odcházel pryč, nechávaje za sebou mokrou stopu. Podíval sjem se ke stolu a ten typan, co mě zbavil Vadera byl taky dost mokrej, dědula ani moc ne a na padawanku jsem se nedíval.
nechceš oheň?
zeptal jsem se toho typana s klackem a zapalovačem mu zápálil hadry nasycané chlastem, což je ideální kombinace pro flambování.
Nekoukal jsem se jak hoří, spokojil jsem se se vznícením osoby a šel dál k Vaderovi.
Přišel jsem k němu a polil ten klacek zbytkem chlastu a zapálil jej na druhém konci. Vader si trůnil uprostřed a čekal, že oheň sám od sebe zmizí. Když nezmizel, začal ustupovat a ustupovat, až na konec.
když byl na konci sekl jsem mečem a ten klacek s Vaderem jsem odsekl a ten mi spadl do připravené ruky.
Věrnost ti nic neříká Vadere?
pokáral jsem ho a i se zkráceným klackem jsi jej strčil za zbroj. Ten klacek se mi tam jen tak tak vešel, ale nectěl jsem riskovat, že by mi Vader uhořel
Ber to jako výstrahu!
řekl jsem Vaderovi a odešel z baru. Předtím jsem nařízl další část stěny která se zřítila a já odkráčel nově udělaným vchodem
já se vrátím!
řekl jsem
Kdo chce boj, ať jde za mnou!

Neznámý tiše pozoroval dění v kantýně a celkem nechápavě a nerudně, leč celkem unaveně a s nechutí zasahovat, kroutil hlavou. Počínání mladé padawanky ho poměrně pobavilo. Stejně tak ho pobavil čin jeho dávného přítele, který velice ušlechtilým způsobem odklidil domácího mazlíčka ipmeriála daleko z našeho dosahu, což ze vše přítomných využívajících Sílu muselo sejmout nervozitu. Stejně tak i starý mistr již byl opět klidný a když se opět mohl na S9lu plně spolehnout, nedělal si již žádné starosti s děním kolem. Napil se svého džusu, který byl čistý díky tomu, že včas Neznámý zakryl vršek sklenice, než se kantýna začala rozpadat. Pak se otočil na Draga a pochvalným tónem pravil:

Pořád stále vynálezavý jako dřív. Jen by mne zajímalo, proč takhle po kapsách nosíš větve.

Následně si odkašlala a pokračoval otázkou, která by měla napojit na předešlý rozhovor dvou starch známých, jenž se setkali po mnoha letech.

Tak kdy už tě konečně vezmou do rady, když jim již takové roky poklonkuješ?

Poté co jsem imperiála zdárně vyštval ven, odešel jsem na bar pro zbytek "šáňa" a v tom se ten "mlaďounký" jedi mistr vyhrabal z podsutin. Ihned se vrhnul na imperiála, který teď byl mokrý skrz na skrz.
Když už jsem byl na baru, objednal jsem si jedny cigára a k tomu dostal i zapalovač.
Pak jsem si zapálil a vyšel oním otvorem ven.

Kantýna už vypadala na kompletní rekonstrukci, jak zevnitř, tak i z venku. Došel jsem za oním stařičkým mistrem jedi a pověděl mu.

Co ty po mě chceš..?
Vypadáš jak stařešina, ale přitom se chováš jak puberťák, hmm..?
Chceš ty poznat pravou sílu temné strany, jestli ano, tak si počkám až tě imperiál pořádně zmaže a pak se do toho obuju já...
A beze zbraní, frajere... a opět se rozezněl dardanův hrdelní smích.

Opět jsem se zvedl a došel jsem k němu. předstíral jsem slabost a snažil jsem se dostat zpátky můj meč.

To, co zprvu vypadalo jako elegantní řešení problému Vader, nakonec nevedlo k ničemu jinému než osvobozovací akci a la 501. legie.

Elyon měla to štěstí, že její těžký plášť zůstal mimo alkoholovou sprchu, a tak jej bylo možné ihned použít k hašení mistra.
Padawančiny pocity se daly nejlépe popsat jako: Hovado jedno imperiální! Tupec! ************** ********************** **************** ********** ****************** ******************** ********** ***************** ******** (= mnoho výrazů ošklivých ať co do významu, tak do způsobu myšlení, které by v hlavě příručkového padawana neměly co dělat). Namyšlený arogantní bastard!
Pokud by ovládala patřičné dovednosti a zvládla zabíjet pohledem, z imperiála by dost možná byla hromádka škvařícího se organického materiálu (a nebo také ne, s přihlédnutím k Vaderovi zastrčenému za zbroj).
Vystřelit na Korriban v hyperprostorovém motoru málo...! shrnula svůj aktuální názor na vojáka do zavrčení.

Koukám, že se zloděj už vyhrabal ze sutin. Příště to něčím zašlapu, minimálně AT-ST.
řekl jsem si, když jsem zporoval jak se ten zoufalec postavil ve dveřích. Potom jsem se začal smát, protože se vrhl na někoho jiného, asi má otřes mozku, když mě vidí všude možně.
Vadere, dáme druhý kolo a když reknu teď tak jej kousneš!
řekl jsem Vaderovi a ten se na mě podívál pohledem, jenž jsem si přeložil do "nemluv na mě, ty pyromane". Asi jej zapálení větve dost naštvalo
Kurňa! Tady je více lidí se světelnými meči! Proč mi to nikdo neřekl, nemusel sem se zahazovat s takovým trotlem jako je tamten co teď povalili nebohého mandaloriána a něco mu přesekl. Blb jeden namyšlený
Repater na záda, meč do ruky a Vader pod zbrojí. Co víc si přát.
Stůj při mě, Vadere
trošku divné zvolání, když jej mám pod zbrojí, ale co už. Rozběhl jsem se na toho pakoňe a kopl jej vší silou mezi nohy
Používej výstroj úderných jednotek, šetří to bolest
rána kolenem do hlavy a zanechám ho ležet tam kde byl
A neštvi pána, nebo tě zašlapu AT-ST
zařvu na něj

Opět mě zbil.

TAk a ted toho mám právě tal dost.

Znova se postavím a vrazím mu takovou ranu, že spadne na zem. Vezmu si zpět můj meč se slovy:

KDY TI KONEČNĚ DOJDE, ŽE JE TO MŮJ MEČ!!!!!!

Aktivuji ho a rozsekám jeho zbroj. Pod zbrojí najdu Ysalamirie a toho jednoduše přeseknu. Cítím znova Sílu a Sešlu na něj vír a Vysaji z něj 2/3 Síly. Posilnil jsem se a připravil se na další boj.

KDYŽ UŽ ZAČNE BOJ, JÁ HO VŽDYCKY VYHRAJI!!!!!

Teď když má brnění v čudu to bude lehké.