Veřejná část bojové kantýny - !!!BAR!!!

[Lukin013]

Mandalorianovu otázku jsem úplně ignoroval, byl jsem zničený tím co se stalo a to, že měl u mé hlavy plamenomet mě ani náhodou nezajímalo. Po nějaké době jsem však konečně začal cítit, že se mi Síla vrací. Okamžitě jsem se posílil a začal vnímat okolí. Přede mnou stál Mandalorian mířící na mě svou zbraní.

Takže plamenomet...

Nabral jsem Sílou několiki kamenů tak, aby to Mandalorian neviděl a potom jsem udělal starý trik, jako u Jetpacku, tentokrát to ale udělá bum a utrhne mu to ruku, pokud to použije.

Neradil bych ti to použít, má to úplně stejnou poruchu, jako tvůj batoh.

Řekl jsem Mandalorianovi a prudce jej odhodil k nejbližší zdi. Přitáhl jsem si svůj světelný meč a jeho dýku jsem mu Silou donesl zpět.

Co takhle si dát souboj meč proti meči?

Zeptal jsem se klidným hlasem. Přesto mi stále vrtalo hlavou, co se to stalo.

[checkman]

Dobrá...Dobrá..Vzdávám se...Ale ta moje droga chvíli působila že???
Zeptám se a zazubím se...
Ono...I mandaloriani mají svý přednosti...
Řeknu rozvážně a zvednu se ze země...Vezmu dýku a schovám ji...
Tak už můžeme jít...

[Girik Narth]

Pozoruji souboje v kantýně... Většina návštěvníku měla dost a tak radši dopili a odešli. Všichni zdrhli kvůli zbrani toho obrněnce a poté se i s tím mistrem odebral z kantýny. Chvíli pozoruji co se děje kolem a nakonec vyjdu z kantýny kde se právě chystá souboj na blízko.
Ááááá tak to bude maso... Hehehe.
Zasměju se a opřu se o zeď čekajíc co bude dál.

[Zeike-kal]

Po velmi působivém souboji mandaloriana s tím jedim jsem se opět začal věnovat souboje neznámého a mladé padawanky. No mandalorian a jedi byly mohem živější souboj. Zde to bude spíš na Sílu. Celkem se nic moc v tom souboji nedělo, a tak jsem se začal rozhlížet po baru. Byla zde velké množství lidí. Jak jediové, tak i obyčejnáí lidé, přesto však svým spůsobem význační. Teda ten chlápek v tý bílý zbroji, to by mě zajímalo kdo to je. Na mandaloriana moc nevypadá. Tak kdo to může být?

[Jordi Linx]

Svou pozornost k souboji jsem vrátil v pravé chvíli, protože Elyon se opravdu málem podařilo výrazně překvapit jejího soupeře, jak zachytil mé menší natáhnutí po Síle.
Heh, jestlipak si už vzpoměl ? Ale i kdybych ho rozptýlil znova, tak by to zase nebylo na dlouho a navíc by to ode mě nebylo fér. A co se týká férovosti, tak bych měl spíš pomoct jemu, než té zlobivé holce.
pomyslím si a v duchu se i pousměju a aby mi neukloznul žádný hlasitější úsměv, tak se napiju ze své sklenky, jejíž obsah se poněkud zahřívá, jak neustále držím sklenku v ruce. Jenomže riziko vylití drinku, když jej nechám spočinout na stole mi za to nestálo.

[Lukin013]

Usměju se na Mandaloriana a ukloním se mu. Byl to celkem schopný bojovník a porazit ho mi dělalo větší problém než jiné, ale ta droga mě dostala. Byly to asi hodně silné smrtičky, pokud se nevymyslelo něco, co by Sílu tlumilo ještě více. Potom jsem se usmál a Mandalorianovi odpověděl.

To teda jo, má to grády... bylo mi ctí bojovat s tak vynalézavým bojovníkem...

Ztlumil jsem se a jen tak mimoděk jsem dodal.

Jo, doporučoval bych pročistit plamenomet a jetpack, máš tam nepořádek, ale spolehlivě ti to obojí ucpalo... nečekal jsem, že nejsme jediní, kdo dokáže soupeře zbavit jeho nejúčinějších zbraní...

Řekl jsem s odkazem na Jedie a Sithy v boji proti vojákům a uznal jsem, že jsou zbraně, které dokáží Jedie překvapit. Potom jsem ale odešel do kantýny, abych hodil řeč s tím mužem, kterého jsem musel takto znenadání opustit.

[Mandalorian]

Jak mi fousatá slečna poradila, představil jsem si že sem tři dny nic nepil. Vodu ani chlast a elá hop. Sklenka byla v mé ruce.
Skvělý, takže přece jen to má holka po mě
řeknu si a začnu se bavit posunem sklenic po stole bez tělesného kontaktu. Zabavil jsem se tím nějak dlouho, protože když jsem zhlédl bylo tam nějak moc forceuserů na začínajícího forceusera. Jak jsem tam na ně koukal, bylo mi špatně od žaludku a šel jsem ven na čerstvej vzduch.
Venku bylo pěkně a protože semi nechtělo vrátit se k těm forceuserům prozkoumával jsem okolí kantýny a najednou koukám jak maďar v kukuřici.
Voni tady maji Zoo
v zoo jsem nebyl pěkně dlouho a tak jsem vydal pokochat se pohledem na zvířatka. Procházel jsem se mezi pavilony, některý zvířatka jsem lekal, pár jich vylekalo mě. To samé se dalo říct i o návštěvnících. Pár krát mě vylekali, ale mám za sebou pěknou řádku mnou vylekanejch.
Když jsem procházel okolo jendnoho pavilonu něco jsem ucítil. Bylo to, jako když sem se vrátil v čase a necítil sílu. Ono to s tou sílou nebude tak žhavý, dokázal jsem jen hejbnout s půllitrem chlastu, ale mě to pro začátek stačilo. Zvlášť když si už nepamatuju, jak jsem jej donutil pohnout.
Ale stačilo to na to, abych dokázal zjistit, že ji necítím a jsem v nějakém poli které ji ruší či odpuzuje. Ušel jsem pár kroků a síla byla zpět
Divné
řekl jsem si, když jsem se vracel zpět do pole beze síly. Podařilo se mi zjistit polohů okraje pole a já vevnitř hledal to, co tu sílu rušilo. Přišel jsem na to, že střed pole je ve výběhu zvířatka Ysa...ir. Vážně se mi v mém stavu nepodařilo přečíst ta všechna písmenka.
Rozbil jsem lavičku a tyčí z ní, jsem povolil mříže a rozbil sklo jeho výběhu. Zvířatko jsem si vzal a umínil si, že se budu muset zítra podívat co žere, aby mi nezdechlo.
Heej
přiběhl nějakej místní zřízenec či policajt a valil do mě, co že to dělám a že se to nesmí, trestný je to a podobný blbý pindy. Jaá sem jej chytl pod krkem a hodil sem jej do výběhu toho zvířátka aby se náštěvnicí mohli pokochat pohledem aspoň na něj.
Se zvířátkem kolem krku jsem opustil zoo a vracel se ke kantýně. Síla tomu chtěla
nějak sem propadl jediiským kecům
a skončil jsem před nějakým zverimexem.
Zřejmě sem zabloudil
řekl jsem si a chtěl se vevnitř zeptat na cestu. Vevnitř mi nejen poradili a navíc mi daly nějaký info o tom zvířátku a krmivo pro něj. Výjmečně jsem za něj zaplatil a dokonce i poděkoval.
Tak Vadere, ukážem jim začje toho loket
řekl jsem zvířátku. Nějak mi přirostlo k srdci, po mé dceři to totiž bylo mé druhé zvířátko a já se jsem s ním okolo krku a jeho žrádlem na opasku vešel do budovy, kde se odehrává turnaj.
Než jsem se vrátil do baru, vzal jsem si i přes odpor obsluhy své zbraně zpět a zkontroloval jsem dceřiny zbraně.
Už tam nebyli, takže buď si je vzala Mamt a ty ji daly pěkně zabrat, páč ten kanón byl pěkně težkej nebo nějakej zloděj a Mamt se aspoň troku pobaví, až se jí dostane do ruk.
Hehehe
zasmál jsem se při té představě a vešel do baru. Ten typan ve zbroji už jaksi proti jediovi nefajtil a tak jsem se porozhlédl ke komu bych se přidal.
Ten dědula plesnivej tam bojoval na meče a kdyby mi jeho protivník nestál v ráně, byl by na řadě.
Sakra, tak zatím nic Vadere
řeknu zvířátku a tomu se to jméno asi líbí. Buď to, nebo jsem si jeho reakce špatně vyložil. Sednul jsem si k jednomu stolu, který jsem vyprázdil jednou salvou z mého Repeateru.
Kdo umí, ten umí
zasměju se a sednu si, Repeater si dám do klína a jsem rád, že nemám stormský brnění. Ta červená by z něj šla pěkně težko sundat. Vader se zřejmě polekal ze zvuku palby a vlezl mi pod zbroj, tak, že mu čouhala jen hlava.
Chlapec ví, že ta zbroj jej ochrání

[checkman]

Mně bylo také ctí...Už dlouho jsem potřeboval protáhnout se...
Řeknu a vydám se do kantýny...
Zajímavé...Kdybych chtěl tak bych ho mohl zabít...Mohl jsem mu dát silnější drogu a nebo jed,po kterém by okamžitě lehnul...
Pomyslím si a zasměju se...
Hej jedi...Mohl jsem tě zabít...Mohl jsem ti píchnout jed místo smrtyček ale neudělal jsem to...
Řeknu a připravím si arsenál jedů a drog...
Vejdu do kantýny kde je bohužel plno a tak si musím místo udělat sám...
Projdu kolem jednoho bothana a píchnu mu drogu,že hned lehne na zem a uvolní mi místo...
Sednu si a tomu druhému bothanovi řeknu:Neboj se...Jenom spí...Za takovejch osm hodin se probere...

[Girik Narth]

Áááá to už končíte?
Zeptám se toho obrněnce a toho Jediho. Vstoupím zpět do kantýny a rozhlídnu se... Ten obrněnec práve složil jednoho ze zbylých návštěvníků. A ten co furt mele o tom Císaři či čem právě vykosil pár dalších aby si moch sednout.
Hmmm... ten to docela přebral... Hehe... chci ho zítra vidět bojovat.
Sednu si ke stolu a sedím.

[Zeike-kal]

Mandalorian a Jedi se vrátili, ale tamten chlápek v rohu se mně nějak nelíbí. Furt mele o nějaký Císaři či co, ale najednou začal používat Sílu. Sakra jak to dokázal? Vždyť je tupej jak poleno, ale najednou začnu používat sílu. Přemýšlím a stále sleduji souboj Neznámého a padawanky. Sakra tak udělejte konečně nějakou tu pořádnou akci.
U dalšího stolu sedí nějaký Jedi. No půjdu se podívat po okolí, jestli tu není něco novýho. Zvedám se od stolu a vycházím ven. Ovane mě svěží vánek dantooinských plání. Jak tohle zbožňuju. Procházím se po pláních, ale ochladilo se a to celkem dost rychle. Okamžitě se vracím zpět do kantýny a zde sem viděl toho vojáka s Ysalamiriem. Tak už se naučil používat Sílu a teď si sežene zvíře, který odpuzuje Sílu. Sakra tomu to pálí rychle. By jsem nečekal, že se takhle pojistí, před Sílou.
A sedám si zpět ke stolu a sleduji, nyní už celkem nezajímavý souboj, ale nedávám to najevo.

[keny]

Hned potom co odešel imperiální vojáček, objednal jsem si rundu a zarazil se na tom, kde mám svůj sifónovskej pohárek. No vydal jsem se ho okamžitě hledat, ale narazil jsem na dva tupce.
Jednoho Mandaloriana, kterého jsem nakopl okamžitě do zadnice, v rámci toho že mi zavazel a navíc se tak nesmyslně bil, a poslal ho směrem k Jedimu, co s ním před chvílí bojoval. Bez debat jsem šel dál a narazil na toho pěkného sithského lorda, co mi už dlouhou dobu pil krev.
Na co čumíš ksindle... otázal jsem se ho.
Chceš taky jednu po... ale moje slova přehlušil rámus v baru.
Pokračoval jsem dál, až u stolu, kde jsem seděl našel svůj sifon, který si pracně donesl ze záchodu.
Když jsem se pak vracel, cítil jsem jasnou nevraživost, k mé osobě. Postupoval jsem rázným krokem zpět k baru, rozhodnut, zlámat ruce nohy každému co jen slůvkem něco naznačí.
Tak a ted vás pobodám všecky, stačí říct...

[Xavier]

Zatímco jsem sledoval soboj neznámého s padawankou narazil do mě nějaký vousáč a okamžitě mi začal nadávat.
Neuvěřitelné. Viděl jsem i regulérní bitvy které byly více kultivované.
Zavrtěl jsem hlavou a raději dál sledoval zápas. To že má obliba zde byla spíše v záporné částistupnice mi bylo zcela jedno.

[Elinor Yall]

Po vyčištění bojového prostoru od zbytků ubrusu a pepřenky tedy Elyon přešla do útoku. Zdánlivě přímočarého seku vedeného směrem k mistrovu pravému ramenu, který však nebyl víc než jen úhubný manévr - jehož cílem bylo protočit se kolem Neznámého a dostat se mu do zad.
Zároveň postřehla návrat imperiálního vojáka i s jakýmsi velmi užitečným zvířátkem, a pohled se jí na zlomek vteřiny zatoulal k němu a od něj k jistému stolu bez ubrusu.
Doufám, že si tam přisedne, prolétlo jí hlavou.

[MrTukan]

Neznámý klidně kontroloval mečem úhybný manévr své sokyně a po letmén skřížení mečů se zároveň s dívkou, která se kolem něj ladně obtáčela, otočil čelem vzad, což znamenalo že teď byli oba soupeři opět tvářemi k sobě, avšak si vyměnili svá místa. Mistr následně nelenil a provedl krátký a lehký sek svým mečem drženým pouze v levé ruce po boku pravém boku dívky a čekal na její reakci, kterou byl připraven bránit a zároveň vyhodnotit a udělat si představu o stylu, kterým bojuje. Svou mysl upíral pouze do svého meče, Síly a padawanky, které ho vyzvala. Byl naprosto koncetrován, stejně tak jako kdykoli když byl kdy dřív na lovu některé ze svých obětí. Nepřipouštěl si jakékoli ohrožení, byl si sebou tak jist, že naprosto věřil, že ho dívka v žádném případě nemůže porazit.

[Zeike-kal]

Nějakej vousáč právě nakopal pr**l Mandalorianovi a zanadával si sithovi. Tohle je naučí a usměji se. Opět jsem se začal věnovat souboji, který konečně ožil. No hurá! Konečně se rozhodli pořádně bojovat. Minimum síly, maximum meče. Souboj se začínal celkem dobře vyvájet. Ten vousáč co zkopal Mandaloriana měl v očích vražedný pohled. Sakra vousáče něco naštvalo. Toho bych neprovokoval. Nerad bych přišel k nějakému úrazu od nějakých těch jeho záchodových potřeb. Jen doufám, že si to nevyšine přímo ke mně.