Veřejná část bojové kantýny - !!!BAR!!!

[checkman]

Dveře od kantýny se otevřely a do nich vstoupil muž v mandalorianském brnění,těžce ozbrojen a v kapse mu byly slyšet cinkající se kredity...
Na zádech měl jetpack a v ruce těžkou opakovačku - jeho oblíbenou...
Šel kolem nějaké krásné ženy a přisedl si...Čauky...Je zde volno???Asi jo co???Neboj...Budu jenom sledovat souboj...
Řeknu a vytáhnu z kapsy padesát kreditů a dám je ženě...Ta je bez váhání vezme a nechá mě tam sedět...
Sleduji souboj (asi) jediu a přitom se usmívám,houpu na židli až po nějaké době půjdu za tím chalpem,kterej řekl jednomu lordovi Xavierovi,co jsem odposlechl ze sledování a až za ním dojdu,sedne si za chlapem,kterému ta padawanka sebrala ubrus až mu poklepám na rameno...
Zdravím...Sem Nick Galchek...Vypadáte schopně...Co si dát match???
Řeknu směle a zazubím se pod maskou...

[Lukin013]

Slyšel jsem poznámku lorda Xaviera a lord nelord jsem mu s úctou ukázal zády k němu prostředníček.

Ach, jak já nemám rád Sithy...

Potom jsem se ale usmál. Cítil jsem, že si o mě myslí, že jsem nervózní, takže asi tak schopný nebyl. Nechápal jsem, odkud to usoudil, ale byl jsem naprosto v klidu a odpověď vyšla z chladné hlavy. Má jízlivost už byla zkrátka mojí vlastností a na to, že jsem měl titul roven mistrovskému, jsem nikdy příiš nedbal na disciplínu.
Potom příjde další člověk a jen se představil, už mě vyzíval na souboj. Jen jsem kývnul hlavou, nasadil si svou masku a vytáhnul meč.

Omluvte mě, bude to chvilka.

Řekl jsem, když jsem se postavil. Úklonou jsem pozdravil svého soupeře a postavil se do mistrovského Soresu a čekal, až se připraví můj soupeř.

[checkman]

AAA tak pán má meč...No uvidíme jak jsi daval pozor v hodinách odrážení...
Řeknu a připravím opakovačku a celou výzbroj k boji...
Tak jo...Uvidíme jak jsem schopný proti jediovi...
Pomyslím si a připravím se...Měl jsem ještě v záloze vibromeč,který stačí na světelnej meč ale stejně byl v tomhle lepší...
Takže můžem...
Pomyslím si a vystřelím pár ran z opakovačky a vylítnu pomocí jetpacku do výše a najdu nějaké vyvýšené místo a tam se usadím,a začnu střílet po jediovy...

[Lukin013]

Čekal jsem, že použije Jetpack a začne palbou. Jeho střely jsem odrážel naprosto v klidu, i když to byla opakovačka. Rozběhl jsem se, vyběhl po zdi, přeskákal několikrát ze strany na stranu, vypnul meč a skočil Mandalorianovi kolem krku, kolem kterého jsem mu ovinul silnou kravatu, a to velmi bolestivou díky brnění.
Nakonec jsem si přitáhl dva kortózní špunty, které stříkat vodu a nacpal jsem mu je do raket tak, aby to necítil a okamžik na to jsem chytil meč, sekl jsem mu po zbrani, sundal si plášť. zavsil ho o lištu a elegantně se svezl dolů.

No tak, teď už mě zvrchu ostřelovat nemůžeš, pojď dolů...

Lákal jsem ho a posílil své obranné Síly.

[Zeike-kal]

Ten lord mě pěkně štve. No, zřejmě se asi taky rozloučím. A odešel jsem si sednout k jednomu stolu od kteryhop byl vyhled na souboj. O pár stolů dál se nejaký chlápek rozhodl bojovat s tím jedim, se kterým sem se před chvílí bavil Začal na něj sřílet svou opakovačkou. Zřejmě mandalorian. Pak ten jedi zakončí jeho let a donutí ho přistát dolů. Hergot, ještě aby se tady v kantáýně strhla mela. Tohle se mi nelíbí a začal jsem se připravovat na možnou bitvu v kantýně. Je tu docela málo prostoru, takže skákání by se zde nevyplatilo, protože bych si mohl rozbít hlavu nebo něco jiného. To je dneska zase den.m Nebo spíš noc

[Xavier]

Zůstal jsem stát osamocen. Rozhlédl jsem se a spatřil jak před chvílí odevší jedi bojuje s nějakým mandalorianem.
To si tu dnes všichni chtějí rozbít hlavy?
Ušklíbl jsem se o odebral se do rohu abych nepřekážel ale viděl na oba souboje.

[Jordi Linx]

Od pozorování souboje a zaměření se na výkon Elyon mě vyrušil nově příchozí, který se doposud bavil s jedním arogantním a příliš sebevědomým sithem.
Klidně se posaďte, místa je tu dost.
odpovím mu stručně a neznámý tak učiní, ale vzhledem k čerstvě příchozímu mandalorianovi si dlouho neposadí. Velkohubý mandalorian ho okamžitě vyzve na souboj a Jedi neváhá.
Taky se má ještě co učit. Trpělivost je cestou k mistrovství, i když se občas divím, jak můžu být já tak trpělivý.
probleskne mi hlavou a věnuju svou pozornost opět dvěma, jež jsem sledoval doposud. Dvěma, které znám tak dlouho a čekal jsem, jak se jejich duel vyvrbí.

[MrTukan]

Neznámý stál stále v obrnném psotavení přesouvajíc ubrus nad svou protivnici, ale náhle lehké cuknutí v Síle, které zachránilo čistý oděv číšnice, upoutal jeho pozornost. Jen letmo zavadily jeho oči na muži, jenž seděl u stolu bez ubrusu, který byl evidetně mistr Jedi, alespoň to Neznámý tak vycítil. Ta nepatrná cvhilka nepozornosti však mistru mohla celkem zavařit, protože právě v ten moment padawanka prudce zatlačila na ubrus, který teď letěl vstříc mistrovy, jenž ho Silou neuhlídal. Nebyl však natolik nekoncentrovaný či nepozorný, aby před ním nestihl uskočit vzad a elegantním sekem mečem ho rozpůlit.

Působivé.

Klidný a trochu uznalým hlasem pravil. Krátkým pohybem ruky odvál z "bojové plochy" zbytky ubrusu, slánky i pepřenky, což mělo za následek lehké rozprášení pepře do okolí několika nejbližších stolů, jejichž osazenstvo začalo krutě kýchat.

Neznámý mistr samozřejmě také zaregistroval nerovný souboj mezi jakýmsi mandalorianem a jedim, jenž odrážel střely mandalorianovy, které lítaly po celé kantýně a jen náhodou nikoho netrefily.

Mistr se vrátil na své původní místo a pokynem ruky vyzval dívku, aby zaútočila. Meč měl připraven k obraně a již byl pevně rozhodnut, že se nenechá v souboji ničím vyrušit, avšak byl si jist, že až toto skončí, bude si muset promluvit s tím muže, který zaujal jeho pozornost.

[checkman]

Sakra...Proč zase nefunguje jetpack???Je to křáp...
Pomyslím si,když spadnu dolů...
Vytáhnu dvě zbraně,podobné DC-15,které ale nevystřelují červenou či modrou plazmu nýbrž vystřelují kovové "špunty"...
Jsou rychlé a ani nějaká Assaj Ventress se jim neubránila a byla zasažena do nohy...Rána od toho bolí a odrážet se většinou nedají...
Tak a co teď???Řeknu a zazubím se...
Do zálohy si připravím vibromeč,pro případ,že mě bude chtít oběhnout...
Nadechnu se a vystřelím pětkrát z každé zbraně po jedim...

[Lukin013]

Mandalorianovy myšlenky jsem měl dávno přečtené a tak pro mě nebyl problém, aby se připravil na obranu: zastavil jsem se na místě a natáhnul obě ruce, abych pomocí Síly tyto šipky zastavil, nebo lépe, odrazil je, hned potom jsem vyběhl vpřed a tu jeho flustačku mu přesekl.

Nechceš se vzdát Mandaloriane?

Zeptal jsem se s úsměvem a zatočil mečem. Nechtělo se mi vytvářet příliš velký rozruch, ale tohle se mi nepovedlo. Proto jsem se hned na to začal soustředit na rychlost a bleskově vyrazil z kantýny. Mandalorianova výhoda byla zničena a tak už nebyl důvod v kantýně zůstávat.

Pokud je tvá odpověď ne, následuj mě.

Řekl jsem klidným hlasem.

[checkman]

Sakra...Když ani Ventress nedokázala se ubránit týhle zbrani tak tenhle jo...No...Je načase připravit překvápko...
Pomyslím si a jdu za jedim a připravím si vibromeč a plamenomet...
Tak jo...Můžeme to dokonat...Sice jsem to bral jako přátelský match ale klidně můžu přitvrdit...

[Lukin013]

Ale no tak, já z přátelského matche neupustil, jen mi nepřipadá dobré bojovat vevnitř, přece jen, je tam dost lidí...

Řekl jsem a připravil se na další útoky Mandaloriana. Měl jsem pocit, že si na mě nachystá další překvapení, ale teď jsem si nebyl příliš jistý jaké. Když potom vytáhl jen vibromeč, začal jsem pomalu přistupovat k němu v obranném postoji připraven kdykoli použít Sílu, či přejít do útočného Ataru.

Nechci ti ublížit, až to uznáš z vhodné můžeš se vzdát... jinak tě budu muset zbavit veškeré zbroje...

Zavřel jsem oči, posilnil se Sílou a jednu ruku jsem měl pořád v pozoru. Potom jsem si všiml nějakého bordelu po ulici a tak jsem jej zved a tvrdě jej hodil po soupeři...

[checkman]

Díky vytrénovanému reflexu jsem byl schopen hodit vibrodýku směrem k soupeřově noze,protože lépe jsem v ten okamžik zamířit nemohl...
Hodil jsem vibrodýku ale uhnout jsem už nestihl...
Ten předmět mě uhodil silně,až jsem odlétl pět metrů dozadu ale brnění to snad vydrželo...
Sakra...Ti jediové mě začínají lézt na nervy...

[Lukin013]

Nadskočil jsem dýku a od té se odrazil k soupeři. Byl vyrušen a ať byl jeho plán jakýkoli, teď ho nemohl použít tak dobře jako předtím. Přiskočil jsem hned vedle a přiložil meč k jeho hrdlu.

Víš, moc rád bych už pokračoval v rozhovoru s tím mužem, ke kterém jsem si sedl, takže mi prosím ušetři tu námahu a vzdej se.

Pod maskou jsem se usmíval.

To je brnění pro Mandaloriana důležitější než jeho život?

Přišlo mi to zvláštní. Najednou mě ale něco vyrušilo. Na malý okamžik jsem ztratil vědomí a to stačilo, abych se zhroutil na zem. Probral jsem se teprve až jsem klečel na koleně. Meč ležel vypnutý na zemi, ale když jsem si jej chtěl přitáhnout, nešlo to. Byl jsem naprosto vykolejen ze svého soustředění a udělal jsem chybu, kterou už nedělají ani padawani. Vůbec jsem nechápal, co to bylo, ale došlo mi, že mi to právě prohrálo souboj. To mi ale bylo úplně jedno, třeštila mi hlava a měl jsem horko za krkem. Navíc jsem na chvíli neovládal jedninou ze svých schopností.

[checkman]

Když jedi na chvíli ztratil vědomí,využil jsem toho a vypletl jsem se z dosahu meče,který se vypnul...
Připravil jsem plamenomet a přiložil jsem hlaveň jedimu k hlavě...
Tak vzdáš se???