Pod povrchem V

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jedi Pablo Hol
Učedník
Učedník
Příspěvky: 121
Registrován: 13.3.2011 13:34:37
Bydliště: Jaroměřice n. Rok

Pod povrchem V

Příspěvek od Jedi Pablo Hol »

V. Zpět na povrch

Eppsioni sebrala meč, odešla z pokoje a nechala Nila osamotě. Twi'lek chvíli jen seděl na velké posteli a přemýšlel. Podle jejich konverzace se ještě více utvrdil v tom, že ženu něco opravdu trápí.
Vzpomněl si na datapad, který nedávno zahlédl na stole. Stále tam ležel. Nechtěl se vrtat v Eppsionině soukromí, ale byl odhodlaný ji pomoct. Prohlídka datapadu může lecos vysvětlit. Chlapci se stačilo jen netáhnout a už jej měl v ruce.
Přístroj nebyl ani zakódovaný. Eppsioni nejspíš nenapadlo, že by se v něm mohl někdo vrtat. Bydlela zde sama, nebo to tak aspoň vypadalo a nebylo potřeba záznamy kódovat. To byla nyní vedlejší otázka. Pustil se do práce.

Zběžná prohlídka ukázala spoustu osobních poznámek, od nejrůznějších textů po recepty jídel k obědu a večeři. Ke konci však Twi'lek našel malou ikonku. Zcela nenápadný obdélníček, který ani neměl popis.
Po otevření Nilo našel záznamy časových i zeměpisných údajů. V každém případě pochyboval o tom, že by Eppsioni nevěděla na jaké planetě se toto místo nachází, že by to opravdu zapoměla? Zapoměla i to, že ty záznamy mohou v datapadu být? Spíš skutečnost před chlapcem tajila, ale proč? Ví jak se sem Twi'lek dostal? Neměl ani tušení jak se v údajích zorientovat a tak se zaměřil na osobní poznámky.
  Vrátil se zpět, ale nemohl najít nic, co by mu pomohlo. Při pročítání nacházel jen jakési nelogické blábolení. Jakoby při psaní Eppsioni přecházela od myšlenky k myšlence každých pár minut. Nilo viděl, že to nemá smysl. Vůbec to nechápal. Vypnul zařízení a vrátil je zpět.
Twi'lek si uvědomil, jak dlouhou dobu nad záznamy strávil. Eppsioni byla stále někde pryč a když vyšel z pokoje uslyšel slabé bzučení, které vycházelo od někud z chrámu nad ním. Pomalu kráčel po schodišti a bzučící tón se stupňoval.
Nilo došel na konec schodiště a viděl, že v chrám bylo něco jinak. Na levé straně se mezi sloupy nacházela plošina a na jejím konci vchod. Vydal se k němu a vstoupil.
Za krátkou chodbou uviděl něco, co nečekal: velká místnost plná počítačů, monitorů a různé elektroniky. U jednoho ze zařízení stála Eppsioni a její úsměv se odrážel od naleštěných panelů. Zde určitě trávila většinu svého času.

„Á Nilo málem jsem na tebe zapoměla. Můžeš mi to přinést.“
„Co? Já nic nemám.“
„Ovšem že nemáš. Nejsi přece žádný hlupák. Nic si asi nerozluštil co? Kdyby ano, nestál by si tady. “
Eppsioni zanechala ťukání do panelů a otočila se k Nilovi a zvážněla. Místo aby mu vynada, jen pokynula hlavou, aby šel blíž.
„Pojď něco jsem našla na záznamech. Nejspíš vím jak ses sem dostal. Ukážu ti to.“
Twi'lek k ní přistoupil a pohlédl s nadšením na monitory „Ukaž mi to.“
Eppsioni něco zadala a na obrazovce se objevila nahrávka.
„Vidíš to? ukázala na malý bod na obloze.
„To je loď?“ zeptal se.
„Dřív jsem si toho nevšimla, obávám se, že je to Twi'lecká loď.“
Chlapcova nálada spadla o něco vic k bodu mrazu a začal mít opravdu divný pocit.
„A zachvíli spadne. Někdo ji zestřelil... vidíš, dva výstřely s turbolaserové baterie. Vyšly z opačné strany planety ...a … bum!“
„To je hrůza.“ vydechl Nilo
„Ještě jsem našla jeden záznam, ale ten vidět asi nechceš nebo ano?
Eppsioni nadzvedla obočí a nasadila takový až podezřele potěšený výraz a chlapci to neuniklo.“
„Co je na něm?“
„Ach ta tvoje zvědavost, musíš všechno vědět. Nechceš se třeba posadit?“
Eppsoni pustila záznam a Nilo nevěřil svým očím.
„Někdo jde a pic a pic zase pic a pic, pic, pic!“ žena se smála na celé kolo a Twi'leka přepadl strach. Vzal nohy na ramena a vyběhl z místnosti.
„Najednou utíkáš. A kudy to zkusíš, nahoru do tunelů, nebo snad dolů do svého nového pokoje?! Jak když bude zavřeno!“ sáhla po tlačítku, kterým zablokovala všechny dveře a vydala se za Nilem.
Chlapec stál nad uzavřeným schodištěm. „Proč?“ zeptal se.
„Ze začátku jsem se jen chtěla zbavit všech, co by mě tu mohli najít. Bylo mi tady dobře, zvikla jsem si, vyhovovalo mi to. Pak přiletěli tvoji rodiče. Nemohla jsem riskovat, že zde přistanou. Neber si to osobně. Byla to nutnost. Zabila bych tě už tam nahoře, ale netušila jsem, že ten malí Twi'lek přežil pád. Páni.. byl si tři metry od lodi. Tři!“
„A co se mnou bude teď?“ Nilo to pochopil, jeho cesta se blížila ke konci. Eppsioni zažehla svůj zelený meč s typickým Klap-bzzzz.
„Ale když už si tu byl, chtěla jsem to s tebou zkusit, ale nejde to. Víš co? Dám ti šanci. Braň se!“
Eppsioni vypnula meč a hodila jej Twi'lekovy. Vykročila ke dveřím do chodeb, kterými před pár dny Nilo přišel. Než se za ní dveře zavřeli měl chlapec čas na poslední otázku: „Proti komu.“
Dřív než chlapec stihnul sáhnout po jediné zbrani, kterou měl, Hssisský kamenný drak se probudil stejně jako tomu bylo u Kowakiánských opičích ještěrek. Až na jeden malý detail. Nila už neměl kdo zachránit.
"Dejte si pozor, mistře Jedi, abyste pro vaši neopatrnost a lhostejnost nevypustili v galaxii příšeru..."
- Bodo Baas, mistr Jedi

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“