Tým Eta - První nasazení

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Tým Eta - První nasazení

Příspěvek od Jordi Linx »

Tým ETA - První nasazení

Tipoca City bývalo obvykle klidné město, kde jediným vzrušením byly různé nácviky zdejších klonových sil. Nyní jim zněl hlasitý poplach znamenající okamžitou mobilizaci. Deset let zde byli trénováni a cvičeni klonoví vojáci v různých týmech a konečně mělo nastat jejich nasazení. A tahle mobilizace přišla zrovna ve chvíli, kdy Dred Priest musel sestavovat jednotlivé týmy klonových komand,která měl na starosti. Ve měl mít hotové již minulý týden, ale v poslední době se začal podezřele hodně věnovat tréninku s Isabet Reau a vlastně nejenom tréninku. A tak to nyní musel řešit narychlo, aniž by řádně procházel všechny výsledky z testů, cvičení a dále.
"Fierfek!" zanadával nahlas Priest a na počítačovém terminálu začal rozhazovat komanda podle toho, co si dovedl v hlavě vybavit. Díky drobným značkám vedle členů komand viděl jejich specializace, což mu nyní vše hodně usnadňovalo. Většinu těch známých klonů měl již hotovou, ale ti zbývající mu nyní činili problém a Priest neměl času nazbyt.
"Hmm, RC-1115 - ten měl dobré výsledky, takže z něj bude velitel," odříkával si Priest a přiřadil 1115ku jako velitele týmu Eta.
"Takže výbušniny, třeba RC-1127, technický specialista bude třeba RC-1307 a nakonec medik a to třeba tenhle, RC-1240," skládal víceméně náhodně Priest a doufal, že 1115ka, jediný, kterého si z těch klonů dovedl vybavit, si s takto složeným týmem poradí. Přeci jen měl výcvik Cuy'val Dar, tudíž to bude muset zvládnout. Takhle uzavřel Priest složení týmu s označením Eta a kliknul na poslední čtyři jedince z výběru, kteří se mu nedokázali vybavit už vůbec. Ale to ho netrápilo, protože on s nimi na bojišti nebude a přinejhorším má jejich zaměstnavatel dost kreditů na trénink nových.

V prostoru vyhrazenému výsadku se nyní nacházela čtveřice klonových vojáků ve speciálním brnění určeném pouze příslušníkům Republikových komand. Každý z nich měl na svém brnění označení týmu Eta. Teprve před chvílí nastoupili do tohoto transportu společně a až nyní si první z nich sundal svou helmu.
"Zdravím vás pánové, jsem RC-1115 a byl jsem vybrán jako váš velitel," představil se první z klonů, jehož označení na brnění bylo Eta-15.
"RC-1240, medik," připojil se k němu druhý člen a také si sundal helmu, aby odhalila úplně stejnou tvář. Pro tyto muže to nebylo nic neobvyklého, ale mnoho jedinců se tímhle nechalo hodně vyděsit.
"RC-1307, ale všichni mi říkají Rip. Specializace na techniku," pousmál se třetí z členů komanda a všichni se otočili na čtvrtého. Ten však nijak nereagoval, nebo odmítal mluvit. Tři odhelmovaní členové komanda se vyměnili nechápavé pohledy, než ten nejblíže sedící, RC-1240, do něj šťouchl. Čtvrtý člen komanda se sebou ošil, málem ztratil rovnováhu a potom se nechápavě otočil na své kolegy.
"Co se děje? Už jsme na místě?" zeptal se z části rozespalým hlasem.
"Ty jsi chrápal?" zamrkal Rip, zatím jediný, kdo se představil jinak, než jen číselným označením.
"Ehm, ne. Zkoušel jsem ... víte takové ty techniky, co dělají Jediové ... před bitvou," pokusil se poslední vysvětlit svou nečinnost. Eta-40 prokroutil oči a zadíval se ztraceně na strop transportu, zatímco Eta-15 vykouzlil nechápavý výraz.
"Meditace?" doplnil ospalce Eta-15.
"Jo, to je ono. Zkoušel jsem meditovat," pokýval poslední člen týmu.
"Aha, no - já jsem Eta-15, tohle je Eta-40 a támhleto Eta-07. Ty?" pokusil se uklidnit situaci velitel týmu.
"Ehm, jsem Rip. R-I-P," zaprotestoval Eta-07, ale Eta-15 mu jenom pokýval rukou, že to je teď jedno.
"Jo těší mě. Já jsem RC-1127. Odpálím všechno, co je zapotřebí, stačí říct," zazubil se Eta-27, když si také sundal helmu a poplácal batoh s výbušninami vedle sebe. To, že mu všichni jeho kolegové věnovali šokovaný pohled při takovém zacházení s výbušninami, ho nijak nerozhodilo.
"Skvělé, za chvíli jsme na místě. Takže ... ehm, no prostě jsme tým, jsme stejného genu, tudíž nepřítel nemá šanci. Spoléhám na vás!" pokusil se Eta-15 o motivační závěr, ale ten se mu příliš nepovedl. Ostatní Ety jenom pokrčili rameny.
"Měl jsem si přibalit nějaká antidepresiva. Aspoň pár kilo ..." povzdechl si Eta-40 a radši se rozhodl zkontrolovat svoje lékařské zásoby, o jejichž počtu měl stále horší a horší mínění. Zvlášť poté, co měl tu čest poznat své kolegy v týmu.

LAAT/i s naloženým republikovým komandem prudce klesalo atmosférou přímo k bojišti. Jeho členové si před chvílí naposledy zopakovali svou misi - zabránit úniku nepřátelské lodi, která v sobě měla skryté milióny bitevních droidů. Cíle měli dosáhnout prostou likvidací energetického vedení propojujícího loď s továrnou pod proudem, následkem čehož měla být dostatečně velká exploze k poškození celé lodi, nebo alespoň jejího pohonného systému. To byl tedy původní plán. K prostoru lodi se navíc měli dostat na speederových motorkách, což byl další důvod, proč byli v tomto LAAT/i jenom oni a posádka.
Plán však začal ztroskotávat, když se LAAT/i dostalo silné nepřátelské protiletecké palby. Eta-15 nakouknul do kokpitu k pilotovi, aby zjistil, jaká je situace.
"Nevypadá to dobře. Je tu příliš silná protiletecká palba na přistání, pane," odvětil pilot a Eta-15 hloubavě zkoumal prostor před sebou, když se LAAT/i znova otřáslo.
"Tak nás zkuste dostat k tamhletěm skalám při straně, odtamtud bychom se mohli dostat k té lodi okolo," naznačil Eta-15 a sledoval jak LAAT/i začalo prudce zatáčet, jen aby se vyhnulo protiletecké palbě. Spokojen s řešením se Eta-15 vrátil ke své jednotce.

"Nechci nic namítat, veliteli, ale kudy okolo jste myslel, že to vezmeme?" postěžoval si Rip, zatímco už podruhé během chvilky upravoval nastavení své speederové motorky. To předchozí jízdní vlastnosti zhoršilo a tato další slepá ulička v horách mu tak umožnila se pokusit to opravit.
"Někudy tudy," povzdychl si Eta-15 a otočil se pro radu o pomoc k dvěma zbývajícím členům komanda.
"Já bych tu stěnu před náma odpálil. Kdybychom obětovali jednu motorku, tak by to snad i šlo," pokrčil rameny Eta-27, když sledoval stěnu slepého tunelu v horách, kam se dostali.
"Nemá cenu tu postávat na místě. Asi bychom se měli vrátit na nejbližší rozbočku a pokračovat na druhou stranu. Případně nám můžu namíchat nějaké série a budeme to mít hodně rychle za sebou," odpověděl mu Eta-40, který sloužil i jako medik týmu. I když poslední navrhované řešení nasvědčovalo spíš na někoho, kdo rád trávil čas v márnici.
"Eh, skvělé. Nasedáme a vracíme se. Radši nebudu myslet, co by se stalo, kdybychom nestihli bitvu," polkl Eta-15 a vrátil se ke své motorce následován ostatními. Pouze Rip vyrazil o něco později, jak ještě rychle uzavíral kryt své motorky. Šroubků a jedné komponenty, které vymontoval a položil na zem, si nakonec ani nevšiml.

Trojice speederových motorek se zastavila a čtyřčlenné komando se potichu přikradlo ke skupině kamenů. Odtud měli také nejlepší výhled na tábor droidů přímo před nimi.
"Příště s tebou nejedu, nemáš cit pro jízdu," stěžoval si Rip Etě-27.
"Tak si nerozbíjej vlastní motorku," odsekl Eta-27.
"Já ji vylepšoval," bránil se Rip, ale důvěra ostatních v jeho technické schopnosti nyní notně poklesla.
"Nechte toho, radši se věnujte tomu před náma," okřikl je Eta-15 a makrodalekohledem si prohlížel tábor nepřítele.
"Pravda, odpálíme to tam," pookřál natěšeně Eta-27. Natočení jeho bratrů na něj však naznačovalo, že tenhle plán se jim moc nelíbí.
"Asi bych je obešel. Našim úkolem nejsou oni, ale tamhleten coreship asi kilometr za nimi," zauvažoval nahlas Eta-15, když vedle něj poklekl Rip.
"Souhlasím s dvacetsedmičkou - podíval bych se do toho tábora. Třeba si vypůjčit nějaké dopravní prostředky," dovolil si vzdorovat Rip.
"Co tím myslíš?" otočil se na něj Eta-15.
"Veliteli, možná ti dva nejsou opravdu tak tupí. V nějakém nepřátelském vozidle bychom se mohli dost jednoduše dostat až k našemu cíli a to aniž by si nás všímali," vmísil se do rozhovoru Eta-40 a přinesl trochu svěžího vánku do přemýšlení komanda.
"Jestli tohle není jejich jediný tábor na cestě tam, tak to je dobrý nápad. Dobře, provedeme to. Připlížíme se tam tamhletudy ze strany, skrz tamhletu budovu do jejich garáží. Žádné střílení, abychom se neodhalili, pouze zápěstní čepele," odsouhlasil Eta-15 návrh Ety-40 a otočil se po podivném zvuku ze své pravé strany. Rip si právě škrtal svými čepelemi o sebe navzájem.
"Co je, už se prostě těším, no," pokusil se to vysvětlit a nemohl slyšet komentář Ety-40 o tom, že skalpelem by si ten krk podříznul mnohem rychleji a chirurgicky čistěji.

Dostat se do garáže bylo až nečekaně jednoduché, když se většinu droidů šikovala k odchodu nebo nakládala zásoby na transporty vedle. A tak stál celý tým Eta před nepřátelskými vozidly.
"Co bereme?" zeptal se Eta-27 a koukal na čtveřici STAPů nebo opuštěné AAT.
"AAT bude asi nejlepší," poznamenal Eta-15, aby mu uniklo, jak si to Rip namířil k IG-227 Hailfire. Všiml si toho až tehdy, kdy se tento raketový droid zaktivoval.
"Ripe, co to sakra děláš?" zahulákal na něj skrz vysílačku Eta-15, ale Hailfire už se na ně začal otáčet a zaměřovat je. Trojice členů komanda si rychle vyměnila pohledy, než se rozprchla.
"Moment, hned to bude," odpověděl Rip sedící na droidovi a vrtající se v jeho obvodech. Droid se mezitím rozjel a hnal se přímo za Etou-40.
"Já ho rozpitvám!" křičel, zatímco na poslední chvíli uskočil, aby nyní droid naháněl Etu-40.
"Narvu mu termální detonátor do zadku a odpálím," vyhrožoval i on, když se mu povedlo před droidem schovat za několik beden. To už se droid otočil na velitele týmu a rozjel se přímo k němu.
"Ripe!!!" zakřičel Eta-15, zatímco se droid řítil přímo na něj. Eta-15 se rozhodl neuskakovat.
"Mám to!" zajásal Rip a konečně se podíval jinam, než do obvodů droida, který konečně zastavil. Přímo před ním ležel na zemi Eta-15 ke kterému se už sbíhali další dva členové týmu Eta.
"Je živej?" zeptal se Eta-27, zatímco Eta-40 prohlížel jejich velitele.
"Jo, jenom trochu otřesený, ale jinak v pořádku. Eta-15 má očividně hlavou tvrdou jako ořech," uklidnil všechny přítomné Eta-40, zatímco se Eta-15 probral.
"Já jsem snad blázen," zahlaholil Eta-15, když na něj ukázal Eta-27 rukou.
"Nut! Veliteli, právě jste si vysloužil svou přezdívku," vysvětlil svoje pobavení Eta-27.
"To se opravdu hodí, každopádně Nut je v pořádku a my bychom měli pokračovat dál," uzavřel Eta-40 diskuzi a Eta-15 se k tomu ani nemohl nijak vyjádřit. V duchu už se tak musel smiřovat s tím, že od nynějška bude známý jako Nut.

Celý tým Eta se tak nějak naskládal na povrch IG-227 a našel si dostatečně pevná místa.
"Můžete mi vysvětlit, proč jsme si vybrali tenhle krám, když na něm stejně budeme vidět?" otočil se Eta-27 na Nuta.
"Ptej se Ripa," pokrčil Nut rameny a stejně jako zbytek týmu se otočil k Ripovi, který si stále hrál s kabely droida.
"Počkejte až to rozjedeme, to bude fofr. A navíc máme celou baterii raket," bavil se Rip, když konečně uspořádal kabely tak, jak chtěl.
"Vyrážíme, držte se!" varoval své kolegy a zatáhl za jeden z kabelů, aby z levého raketometu vyšlehly dvě rakety a roztřískaly značou část stropu.
"Ripe, to nás chceš rozjet zpětným rázem raket?" poznamenal Eta-27, zatímco sledoval, jestli strop vydrží svůj zásah.
"Sorry, špatnej kabel," pokrčil rameny Rip a zatáhl za ten správný, aby se droid rozjel. Droid začal okamžitě rychle couvat a jenom manévrování s dalšími kabely nakonec způsobilo, že nějakou záhadou vycouvali z garáže ven a couvali dál, alespoň ve svém směru.
"Kde jsi dělal papíry?" postěžoval si klidným tónem Eta-40, zatímco se rozhodl zkontrolovat své další kolegy. Nově řečený Nut měl co dělat, aby se udržel a Eta-27 vylovil z kapsy dálkové ovládání. Eta-40 si na moment přál, aby před tím droidem neutíkal a nechal se zajet tak, aby umřel pokud možno nejrychleji.
Na následnou kompletní explozi opouštěné základny měl tak celý tým díky couvání droida výtečný výhled.
"Pamatujte si mě droidi! Jsem Eta-27, Demolice Extra Gigantické a Grandiózní!" zahučel nahlas do vysílaček Eta-27, zatímco ohromení členové týmu to nadšeně sledovali.
"Ty DEGGu jeden pitomej, zbylo ti něco na odpálení našeho cíle?" zařval na svého podřízeného Nut.
"Jasně, vzal jsem si místo toho všeho jednu protonovou hlavici," zdvihl Degg palec pravé ruky.
"Skvělé, aspoň zemřeme rychleme," neodpustil si Eta-40, čím narážel na konstantně nerovnou trasu, kterou se právě plnou rychlostí pozpátku řídili.
"A díky za přezdívku, Nute. Degg zní docela dobře. A navíc, máme rakety z tohohle droida, ne?" pokrčil viditelně rameny, protože na rozdíl od Nuta a Ety-40 se držel především nohama.
"Skvělé, mám v týmu šílence přes výbušniny, neschopného technika a labilního medika. Divím se, že jsem ještě naživu," povzdechl si Nut, když se na něj otočil Eta-40.
"Jestli chceš, Nute, tak nám můžu něco namíchat. Určitě tady někde roste něco extra jedovatého, co by to vyřešilo rychle a jednou provždy," pokusil se svého velitele ukonejšit Eta-40, ale spíše to vedlo k reálným úvahám o tom, že by se Nut přestal zuřivě držet IG-227ky a šel se radši vzdát droidům se zlomenými končetinami po pádu za plné couvací rychlosti.

Rychlost a směr pohybu IG-227, kterou okupoval tým Eta zmátla většinu droidů, které minuly, tudíž se jim bez větších potíží dařilo dostávat stále blíže k jejich cíli. Nyní byli vlastně skoro už u něho.
"Ripe, už jsme tam, mohl bys začít brzdit," vyzval Nut svého kolegu a už se těšil na to, jak se bude moci konečně pustit a slézt z téhle obludnosti.
"Eh, brzdit?" zarazil se Rip.
"Je snad nějaký problém?" natočil se k němu Nut, který z toho začínal mít hodně špatný pocit.
"No, mohl by být," polkl Rip a Nut praštil nevěřícně hlavou o konstrukci droida.
"Hehe, Nut k němu fakt sedí," poznamenal Degg, který na žádost týmu držel batoh s protonovou hlavicí v rukou, aby zajistil maximální bezpečí.
"Takže ty to neumíš zastavit?" zeptal se Eta-40, který jakžtakž zachovával chladnou hlavu.
"No, nechtěl jsem vás strašit, ale abych to rozjel, tak jsem musel vytrhnout pár vodičů a omylem jsem vzal i ten na brzdění," poznamenal Rip co nejvíce nevinným hlasem dokázal. Žádnému z jeho kolegů to však v téhle situaci moc neulehčilo.
"Skvělé, tak nás aspoň nasměruj přímo na tu jejich obludnost, abychom nepadli zbytečně," povzdechl rezignovaně Nut.
"Heh, tak to nastavím tuhle krasavici," zaradoval se Degg a začal si okamžitě hrát s protonovou hlavicí.
"Eh, Nute - vím, že to ode mě bude znít divně, ale pořád můžeme seskočit," poznamenal Eta-40.
"V téhle rychlosti? Ale proč ne, lepší, než se rozlítnout všude okolo. Ripe, pojede to i bez tvého ... držení drátů?" přikývl nakonec Nut a rozhodl se pro méně vražednou variantu s větší šancí na přežití. Rip ukázal pravý palec ruky, ale Nut tomu stejně moc nevěřil.
"Takže skáčeme," nadechl se Nut, podíval se na zbývající cestu a načasoval si moment tak, aby se odrazil ke stěně blízkého kamene a rozložil tak svůj pád do více směrů. Za ním seskočil Eta-40 a krátce potom i Rip, jen Degg se zdržel, když izolačkou přidělával hlavici ke konstrukci.

Když se Nut probral, tak se nad ním skláněl Eta-40 a dával mu dohromady nohu.
"Jsem naživu?" zeptal se nevěřícně Nut.
"Jistě, jenom ti zháčkuju nohu a budeš schopen dojít sám do bodu vyzvednutí," odpověděl mu Eta-40.
"Jop, Hooker odvedl skvělou práci na mé ruce," zubil se vedle Ety-40 Rip a chlubil se sešívanou rukou od svého pádu.
"Hooker?" zamrkal Nut, jehož helma byla taky dole.
"Jo, protože vás tady háčkuju dohromady, jak jsem se přeřekl, tak mi to zůstalo v přezdívce," povzdechl si Hooker a Nut si dovolil drobný úsměv, když se začal ohlížet po posledním členu týmu.
"Kde je Degg? On to snad nezvládl?" zeptal se nejistým hlasem.
"Ten? Byl z nás nejvíc v pořádku. Je o kus dál a baví se hořící jádrovou lodí. Ten splašený Hailfire do ní udělal takovou díru, že by se tam vešla čtyři AT-TE vedle sebe a očividně to zasáhlo další důležité systémy, takže to celé postupně bouchá. A Degg sedí na šutru, žere energetickou tyčinku a užívá si podívanou," vydechnul nechápavě Hooker, když se Nut i přes bolest v noze posadil.
"Cože? Chceš říct, že jsme tu věc fakt sundali?" zamrkal překvapeně Nut.
"Přesně tak, Nute. Teď už jenom sehnat dopravu na shromaždiště a máme padla," zazubil se znova Rip, jakoby byl hvězdou večera. Nutovo nadšení opadlo a vyměnil si chápavý pohled s Hookerem.
"Bude lepší, když tu nohu rozchodím," poznamenal Nut.
"A já na to dohlédnu, pro jistotu," přidal se Hooker, aby jenom sledovali ledabylé pokrčení v ramenou jejich kolegy-technika-možná někdy řidiče.

Členové týmu Eta kráčeli chodbou Acclamatoru, který je měl odvézt do jejich další destinace. Dva z nich hrdě a spokojeně, další dva vyčerpaně a šťastně proto, že jim zde moc velké nebezpečí nehrozilo.
"Tohle byla docela sranda, takový ohňostroj se mi už dlouho nepovedl," vychvaloval se Degg a nemohl se dočkat, až si stáhne ze své helmy záznam explodující jádrové lodi.
"Tobě? Chtělo to moje mistrovské řízení, aby se ta tvoje nálož vůbec dostala na správné místo," hodlal si zásluhy uzmout i Rip.
"Dobře, dobře, měl si svůj podíl, ale tváří měsíce se stanu já," pokrčil rameny smírně Degg.
"Klidně, já si vezmu příští měsíc," zazubil se Rip a dál spokojeně kráčeli vedle sebe.
"Eh, jaká tvář měsíce?" zeptal se Nut, který jakožto velitel týmu musel být neustále v plné pozornosti.
"To je jednoduché, Nute. Každý měsíc se z naší armády vybere jeden z nás, jehož tvář bude tváří měsíce za jeho skvělé skutky. Doufám, že mi ten návrh projde," otočil se s vědoucím výrazem v očích Degg. Nut si vyměnil nechápavý pohled s Hookerem.
"Ehm, uvědomuješ si, že máme všichni stejnou tvář?" poznamenal Hooker. Nyní to byl Degg, který se podíval po Ripovi a poté i na Nuta s Hookerem.
"Oh, kdo to má vědět, když máme na sobě pořád ty helmy. Vidím snad za ně?" bránil se Degg.
"On si snad odpálil i část mozku," povzdechl si Nut a dočkal se chápavého přikývnutí Hookera.
"Sice je to logicky nesmysl, ale vím, co tím myslíš," podpořil ho medik a určitě se mu v hlavě sbíhaly nové plány na testování různých prostředků jako potenciálních medikamentů s rozličnými vedlejšími účinky.
"Nevím jak vy, ale já mám na jistém místě unikátní znaménko," rozhodl se bojovat za svou jedinečnou identitu Rip.
"Fakt, to chci vidět, třeba ho mám taky!" přidal se nadšeně Degg.
"Že jsem nezůstal na tom Hailfiru," poznamenal Hooker, aby si po chvilce povšiml, že se Nut zastavil a věnoval mu zvědavý pohled, zatímco Degg s Ripem kráčeli dál dohadujíc se o tom, čímž jsou od sebe rozdílní.
"Nute?" zeptal se Hooker.
"A nejhorší je, že další misi budeme absolvovat taky spolu. Hookere, jdu se něčeho napít, nebo bych ti snad dovolil i pitvu zaživa," povzdechl si Nut a nevšiml si drobného zájmu v Hookerových očích. Jako lékaře to vzbudilo i část jeho zájmu, byť to nemělo přicházet v úvahu.
"To by ... ale ne, jdu se napít s tebou. Specialitky nám můžu namíchat jindy," zaváhal Hooker, aby se nakonec přidal k Nutovi.

"Prieste, na co jsi sakra myslel, když jsi tohle dával dohromady?!" vztekal se Walon Vau v zádech s Kalem Skiratou. Jejich kolega z Cuy'val Dar byl u nich nyní na koberečku, když měli k dispozici výsledky z bitvy u Geonosis. Nyní neřešili to, jak byla jejich precizně trénovaná komanda hloupě použita, ale to, jak Dred Priest odflákl svou práci při jejich sestavování.
"Z tvých komand přežila jenom dvě a tým Eta, plus tři až čtyři jedinci," zhodnotil výsledek bitvy na základě čísel Kal Skirata.
"Eh, proč jste řekli tým Eta zvlášť? Copak to není plnohodnotné komando?" dovolil se zeptat Priest, který už dal sbohem dnešním večerním plánům s Isabet.
"Ty se ptáš? Jak jsi mohl dát tyhle jedince dohromady? Velitel s drobným úrazem hlavy během brzkého vývoje by se dal přežít, kdybys mu dal vhodnou podporu. Ale medik se sebevražednými sklony? To mu moc nepomůže," začal kritizovat Vau a otočil se na Skiratu, aby mu předal žezlo.
"A k tomu jsi přidal technika, který nepoužívá žádné standardní postupy a všechno zdrátovává tak, aby to chvilku vydrželo. A navrch šílenec, který by odpálil i svou klonovací nádrž, kdyby na to přišlo," připojil se Skirata a Priest se ani neodvažoval zvednout pohled.
"Ale přežili a zvládli to," pokusil se o chabou obranu.
"Četl jsi jejich hlášení? Kdyby tohle měli k dispozici Jediové, tak by je okamžitě brali k sobě pro jejich schopnost používat Sílu, protože jinak si tohle vysvětlit nedovedu!" nehodlal ustoupit Vau.
"Hned se pustím do přerozdělení zbylých týmů, pánové," pokusil se už vycouvat Priest, kterého kárání už moc nebavilo.
"To není možné! Na co tu helmu vůbec nosí, aby mu vydržel účes?!" postěžoval si opět Vau.
"Jak tě to napadlo, dáš dohromady tým a teď ho chceš rozpustit? V žádném případě, Eta již nespadá pod tvoje velení! Odchod," ukončil kárání Skirata a Priest se vypařil tak rychle, jak to mezi mandaloriany umí snad jen Death Watch.
"Budeme muset velice pečlivě volit, kam je budeme posílat," povzdechl si Vau, když Priest zmizel.
"A snažit se, aby se z nich něco stalo. Sice jsou trochu šílení, ale pořád jsou jako naši synové," připojil se k němu Skirata a podíval se na svou helmu, jakoby mu snad mohla poskytnout odpověď.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“