Akademie Síly

Jsem je povoleno psát pouze Star Wars poezii, jakékoliv jiné příspěvky jsou porušením tohoto tématu a budou mázany a uživatel napomenut a trestán.

Strážce v stínu

V stínu skryt, pozorně dohlíží,
na cesty dat, jež před ním se kříží,
meč žhnoucí, čepel modrou,
v ruce vždy k akci připravenou.

To Jedi, admin, Jordi jest,
strážce poezie cest,
jež tímto tématem se klikatí,
jichž tvůrci fantazie jsou bohatí.

P.S.: Dodržujte nějaký základní tvar, tj. oddělujte nadpisy apod. ...

Jordiho boj

K Jordimu se kápě blíží,
a temná strana všude srší.
Tu rudá záře zažehne se,
když ta postava ozve se.

"Připrav se na smrt Jedii"
a mečem kresbu udělá
Jordi je ale Jedi pravý,
modrý meč už v ruce má.

Dlouhý boj snad neskončí,
nikdo se nemá k úprku.
Tu však Jordi zaváhá
a má rudý meč u krku.

Jedi však již silný jest a
na Sílu se soustředí,
když rudá čepel odletí
a ta postava s ní.

Jordi však nespichl nad jistým vítězstvím,
přiběhl k té postavě a odkrývaje tvář
se zděšením pozoruje jaká v očích plaje zář.
Postava už nedýchá - náraz byl silný.
Jordi s povzdechem odchází,
a hlas postavy mu zní.
Je škoda že ta slova byla jeho poslední.

__________________________________
sry Jordi, že sem použil tvoje jméno, ale hodilo se mi tam

[/u]

Bitva o Galaxii

Galaxií nové zlo se šíří,
neschopni zastavit ho ani Jedijští rytíři.
Temná flotila vše ničí,
nejednomu člověku se to už příčí.
Řekli si: ,,Už toho máme dost!"
Zamávali blastery a vyhlásili pohotovost.
Piloti do lodí ihned skáčou,
zatímco jejich ženy a děti pláčou.
Některým se hlava zatočí závratí,
vědomi si, že se možná už nikdy nevrátí.
Lodě rychle startují a k nebi letí,
kde se stavají jednou jedinou perutí.

Mezitím se Temná flotila chystá,
pod vedením samotného Dartha Fiesta
na boj, který může být jejím posledním.
Nikdo si to ale nepřipouští,
jejich pán prohru neodpouští.
Vědomi si toho, že by je pak čekal hrozný konec,
neodváží se nikdo ani ceknout,
protože by se nestihli ani leknout
modrých blesků, kterými Darth Fiesto vládne.
Potichu a beze slov, všechny lodě k nepříteli letí,
aby ho mohli proměnit na hromadu smetí.

Obě flotily se srazili,
do jednoho se pobili.
Dodnes to místo zdobí trosky,
které každého upozorní na to,
že zde se odehrála bitva,
mezi světlem a tmou, odvěkými to nepřáteli.
Jako památník ty trosky působí,
každý při pohledu na ně slzu uroní.
Světlo i tma prohrála,
neboť to rovnováha vyhrála.

Poslední hodinka anonymního temného pána

Tmavá a tichá místnost,
osvětlená pouze plameny z krbu,
ukrývala starého snad pobudu?
Projevovala mu lítost
svým pochmurným zjevem
nebo ho jen ignorovala?
Mohlo být dobrým vjemem,
že ho opravdu litovala.

Stařec v křesle sedíc,
hledíc vpřed a cítíc,
že nastává jeho poslední hodinka,
přemýšlí o tom co je to chvilinka,
jenž mu zbývá z života
hrdiny či idiota?

Vzpomíná na léta své slávy,
na léta své moci,
na léta své vlády
a počátek nemoci,
jenž se život jmenovala
a mnoho pak zahubila.

Stačilo tak málo,
a mnohá zvěrstva by se nestala.
Stačilo tak málo,
a galaxie by se radovala.
Stačilo tak málo,
a ten, jenž je teď starcem,
nikdy nemusel být psancem.

Vzpomínka na mládi
radostná jest.
Avšak ne v podání
těch jeho cest.
Učili, drezúrovali a bili ho,
aby jednou zabil Billyho
a stal se velkým sithem,
jak bylo jejich zvykem.

Po léta sloužil
při čemž toužil
po síle, krutosti a moci,
jakou neměli otroci,
kterou chtěl a musel mít,
tak pro nic jiného nemoh žit.

Jednoho dne se převrat stal.
To už starší byl
a v mnoha bitvách stál.
Toho, kdo ho bil,
v souboji krutě rozporcoval
a mocný sith se z něj rázem stal.

Zaslepen krutou vášní a mocí
nerozeznal kdo mu je ku pomoci.
Tak čistku ve svých řadách nařídil,
mnoho svých věrných povraždil.
Náhle se ho všichni báli
Slepě ho hned uctívali.

Teď pravým temným pánem byl
a mnoho světů znetvořil,
než po letech přišla chvíle,
kdy se projevila píle
a jeho učedník tak chytrý byl,
že pána ze světa málem sprovodil.

Sith pochopil, že nic na vždy netrvá,
a uchýlil se v podobě netvora,
na svět, kde ani Jedi by ho nehledal,
protože by zde neobstál.
Sith pochopil, že jeho život je u konce
a litoval že užovce,
jenž ho ohrožovala na životě,
nedopřál další pěkné chvíle.

Sith pochopil, že život není o moci,
ale o tom jak někomu pomoci,
a tak na sklonku života,
učil se ctít práva člověka,
jenž vždy byl objektem na hraní
či na vydatné mučení.

Stáhnul se do téhle místnosti,
kde podléhal lítosti.
V krbu stále dřevo hořelo,
avšak srdce starci již nebušilo.
Žil jak žil a nic se vrátit nedá,
Nikdo však nevěděl, že se poká.
Falešná či pravá lítost,
teď opouští temnou místnost,
kde ještě před chvílí umíral vrah,
který zažil vzestup i krach.

Yoda sithem

Yoda je sithem,
tenhletem děda.
Kdo prošel sítem,
tomu je běda.

Yoda je sithem,
není to věda.
Už není štítem,
je nám všem běda.

Yoda je sithem,
čí je to syn?
Kdo přijde po něm,
snad Anakin?

Zakázané stránky černé kroniky

Obi-Wan jednou do boje šel,
jak to chutná skoro už zapomněl.
Ač v chrámu ho učili,
že Jedi je ochráncem nevinných,
tak ten náš Obi na temnou stranu se dal.

Zlobí se Windu,
zlobí se Yoda,
že není nikoho,
kdo by mladíkovi záchranou ruku podal.
Až někomu jednou do hlavy plesklo,
že snad by jeden mohl vykonati ten hrdinský čin.

Ano nemýlíte se.
Je to náš známý Mistr Jinn.
I svedl s žákem bitvu ukrutnou,
a pak dohlížel na napravení
a doufal, že se jeho nadaný žák změní.
Buď, jak buď pro list ohořelý,
víme už jen že se z něho stal pravý Jedi.

Tragická smrt růžového sitha aneb Óda na Dartha Viruse

Když byla galaxie ještě mladá,
ještě když měl Yoda vlasy,
žil byl jeden velký sith,
jež zvláštní barvu kůže měl,
takovou, jakou svět ještě nikdy neviděl.
Podle něj tu nejkrásnější,
růžovou nejjasnější.
Jeho život pln velkých činů byl,
ačkoli rozumu moc nepozbyl.

Jeho smrt tragická je,
neb spadl do hnoje.
Samotný pád přežil,
to šok z ponížení ho ale dorazil
a ukončil tak jeho velký život.
Jeho přátele měli pro něj jenom chválu,
neboť se báli, že jinak přijdou o hlavu.

Teď už se ho ale nebojí,
neb skapal ve hnoji.
,,Jen ať se ten bastard v hrobě točí,
mě už nic nevytočí!
Splnil se mi totiž sen,
neboť je konečně amen s tím blbým Darthem Virusem!"

Ze života hmyzu: Epizoda I.

aneb přesmutná balada o zrození Darth Ropuchy

Jednoho dne Palpatine
procházel se po louce...
stormtrooperům hrdě kyne,
když zří Ferdu Mravence.

Ferda sedí na balvanu
a šátkem si skrývá tvář
po které mu slzy kanou...
smutný je to samotář.

Copak, copak, mravenečku,
že tu sedíš takhle sám?
Vždyť tu nemáš žádnou dečku,
na piknik jsi nepozván!

Vtom si Ferda promne oči,
na sitha si zamrká.
Svět se nějak rychle točí -
ale žádná panika.

Já jsem zabil hutthlemýždě,
bych dokázal, že jsem muž...
prý jsem propad temné straně,
Sekora mě nechce už!

Palpimu hned pohled svitne,
z setkání je náhle rád.
Učedníka potřebuje -
Ferda umí poslouchat.

Povídá mu: milý Ferdo!
Řeknu ti, jak z toho ven...
Uděláme spolu terno,
jen se na mě podívej!

Skrytě vládnu galaxii
a jsem temných sithů pán,
pobuď si v mých službách chvíli,
což to není skvělý plán?

Mraveneček uvažuje;
stejně nemá na výběr.
Čertovinu pěknou čuje,
však takhle mu bude hej.

Jako klaďas nemám klidu,
takhle sbalím Berušku
na svoji omnitopéru
a pozvu ji na hrušku.

Jářku, pane, tohle beru!
Bude ze mě mocný sith.
Na morálku Jedi s**u,
nakopu jim - budem kvit.

A tím končí tahle píseň,
ta balada přesmutná...
na všechny pak padla tíseň
- z Ferdy je DARTH ROPUCHA.
[/i]

Prolog:
Vkládání slov do úst aneb velice nebezpečná hra na provokaci kapitána Hana Sola.

Nechť veliký a mocný administrátor odpustí,
nikdo se snad již ničeho takového nedopustí,
ale byla nutnost použít prvního pádu,
aby báseň dostala správného spádu.

(Bláboly zhlouplého básníka)


Vivat Akademie!

V noci jako duch plížím se tmou,
tmavou a černou Akademií tou,
jenž svůj život jsem zasvětil
a vzestup mnoha tak posvětil.

V noci jako démon jdu mhou,
krutou a temnou Akademií svou,
kterou jsem tu vytvořil
a svou mysl do ní ponořil.

V noci jak ďábel přicházím s hrou,
žhavou a rudou Akademií mou,
jejíž zákon sám jsem přikázal
a taky zde něco dokázal.

Akademie žije!
Akademie píše!
Akademie pije!
Akademie spí(še)!

Svítáním vytrácím se rád,
svým druhům místo přenechám snad,
aby dokázali svou cenu
a získali tak vytouženou ženu.

Svítáním mizím sám,
ten plac nechávám vám,
abyste dostali už Věru,
věříte snad na nevěru?

Svítáním se ztrácím dál,
ne, nejdu na žádný bál,
jen podlehnu tomu vínu
a neutopím se v hnusném splínu.

Akademie žije!
Akademie píše!
Akademie pije!
Akademie spí(še)!

Akademie moudří!
Akademie stárne!
Akademie shoří!
Akademie vzplane!

Ve dne se zas vrátím,
pokus o převrat zhatím
a viníky drsně zlískám,
ty se neboj, na holky pískám!

Ve dne sem zas scházím,
když sníh ze střechy sházím
a přeji si jediné,
nechť mě život nemine!

Ve dne sem sám zas přicházím,
čím zacházím tím taky scházím
a již čekám na noc mou,
kdy se budu znovu plížit tmou.

Akademie žije!
Akademie píše!
Akademie pije!
Akademie spí(še)!

Akademie moudří!
Akademie stárne!
Akademie shoří!
Akademie vzplane!

Akademie létá!
Akademie roste!
Akademie, LÉTA!
Akademie, PROSTĚ!

Darth Moul, Anakin a podobná verbež

Darth Moul nebyl moula.
Nebyl ani žádnej šmoula,
páč jeho pleť byla černá a rudá,
A ne tak hezky modrá, tak hurá!

Modrá je dobrá,
však ta rudá je horší,
kdo má zas KOPRa,
ani psa nevyvenčí.

Pes sere v lese,
kočka zas na dráhu,
Obi ten v řece,
Anakin do Chrámu.

V Chrámu je mela,
ten rozkaz je tu.
Jedium je běda,
speeder dělá tutututu.

Tutututu si v klidu troubí,
kde kdo si tu jen tak vraždí.
Mrtvá těla se k zemí hroutí,
kdopak je to zase za zdí?

Za zdí se schoval mizera,
Anakin, ten pocholek!
Anakin, ten posera!
A věřil síle báchorek.

Tak dostal se taky na stolek,
kde z Anakina se Vader stal.
Jupí, vyvěste praporek,
životy by hnedka bral.

I Vader však jednou chcíp,
však nechtělo se mu ze světa,
i když jen pro vyšší princip,
konečně už neměl právo veta.

ta moje populární improvizace z SB, aby byla v kodifikované verzi 3):

Když si Yoda pustil vodu,
nic neteklo z vodovodu.
Ach! Toť léčka strany temné
- mumlá mistr - to je zřejmé!
Vždyť důkladná očista
děsí sithy dojista.

Naděje umírá poslední
Tři léta spor už trvá,
tahleta nesmyslná vřava,
v níž lidi proti stroji,
od počátku stojí.

Však vysvitla naděje,
že člověk vyhraje,
v čele rytíří ctnostnými,
symboly míru jasnými.

Jejich vojska tvoří,
identičtí bratři,
tvář, uši, oči shodné,
paže, ruce, ramena silné.

Plechy o zem již řinčejí,
čtyřrukému plíce selhají,
hned poté co černý elegán,
o mysl, o rozum byl obrán.

Tak roste a sílí naděje,
jenž k vítězství žene Jedie,
než však přijde zvěst,
rokaz šedesát šest.

Tu mír, nahradí smrt a tyranie,
chrám vznešený a mohutný plameny vzplane,
sťati jsou, staří i mladí,
temnému pánu všichni vadí.

Hvězdy upadnou do stínu,
národy do splínu,
radost, štěstí skomírá,
seč málokdo se vzpírá.

Jediné co zůstalo,
co tu bude nastálo,
co v každém z nás trochu je,
to je ta slabá, nicotná naděje.

_____________________________________________
Píšu co mě napadne a pravděpodobně je to volovina...
až píčovina.
A sry za ty Wookijky ale hodilo se mi to tam.
_____________________________________________

Jedi

Nalezena lesním světě byl,
aby jako dobrý Jedi žil.
Rodinu zabili Wookijci,
v lásce zde nejsou cizinci.

Na Coruscant odvezen byl,
aby zde v chrámu žil.
Čeká ho cesta těžká,
opravdu nejdes se na ni zlehka.

Léta výcviku přešel,
bez myšlenky že by ze světla sešel.

Když náhle on dostal první misi,
to když už mu dávno zmužněly rysy.
Měl jet na planetu plnou houští,
Togorie není žádnou pouští.

A tak on letěl z vůle rady,
aby zde rozkmotřil davy.

Když doletěl viděl spoušť,
nejeden muž zde zmáčkl spoušť.
Vydal se zdrojem nepokojů,
zastavit mnoho dalších bojů.

Tak došel k jeskyni černé,
místem strany Temné.

Vešel dovnitř a našel Sitha,
před nímž přidušený člověk lítá.
Člověk náhle spadl na zem,
to Sith s ním praštil o zem.
Uviděl Jedie s mečem modrým,
o nic méně než ten jeho ostrým.

A začal boj lítý,
Kolik lidí se dostalo do Temných sítí?

Boj trval snad hodinu,
Sith málem zabil našeho hrdinu.
Když tu Jedi máchl mečem,
setnul Sitha rychlým "smečem".

Ukončil tak nepokoje,
na té velké planetě,
vrátil tam vše do pokoje,
čímž Sithy dostal do odboje.

A začala velká válka,
na každé straně je i droidů várka.
Na jedné straně rytíří cnostní,
na druhé jsou Sithové zlostní.

A tak náš Jedi zapojil se do války,
a kosil Sithy na várky.
Přešly roky válka trvá,
galaxie je z té války skoro mrtvá.

Když tu náš Jedi zabil pána,
Sithů velkého chána.
Rytíři Jedi zvítězily,
a Sithi se dlouho nevrátily.

*Konec*

Lásko má, jediná, aneb vyznání jednoho neznámého sitha

Lásko má jediná,
proč mě opouštíš?
Lásko má, milovaná,
proč mě k vodě pouštíš?

Byly jsme spolu už mnoho let,
tak proč ode mě odcházíš?
Společně jsme mohli ovládnout svět,
ale teď naše plány za hlavu házíš.

A těch nepřátel, jež jsme společně zničili,
to už také pro tebe nic neznamená?
A co ti neviní, jež jsme umučili,
pamatuješ si vůbec, má lásko ztracená?

Lásko má jediná,
proč jsi mě opustila?
Lásko má, milovaná,
proč ses mě tak nemilosrdně zbavila?

Tak proč jsi mi to udělala?
Copak jsem byl tak špatný?
Nebo jsem byl jen blbá tlama
a k tomu navíc mocichtivý?

Nikdy sem se k tobě špatně nechoval,
ani jednou o tobě špatně nepomyslil.
Nebo jsem se k tobě někdy špatně zachoval?
Prosím, řekni mi co jsem zkazil!

Lásko má jediná,
vrať se mi!
Lásko má, milovaná,
odpusť mi!

Bez tebe nejsem nic,
dokonce ani blbej jedi!
Teď je ze mě jenom hnis,
jež smrdí až na měsíc!

Chtěl jsem tě mít,
chtěl jsem totiž od života víc!
Bez tebe ale už nemůžu dál žít,
neboť jsem teď nic.

Lásko má jediná,
já už končím.
Lásko má, milovaná,
odcházím navždy do temných končin.

Temná strano síly,
jak já tě miloval.
Temná strano síly mnou milovaná
svůj život jsem ukončil...

HVĚZDNÉ VÁLKY

Můj soused je pěkný dárek
blázínek do Hvězdných válek
není to nic k nevíře
znát Jediho rytíře
v jednom domě tu s ním žiji
každý ve své galaxii
každý ve své garsonce
mám souseda pitoimce.

Pozemšťan dost toho snese
ne však když se barák třese
pro takové cvoky, ať jsou zvláštní domy
když chci oka zamhouřit, on bojuje s klony
a tak buším do topení
v kosmu však mě slyšet není
jako blázen nadávám
blbec jeden- padawan!

Jednou už jsem na něj klepal
div se chlapec nevylekal
řval jsem rázně: „Pomsta Sithů!“
Otevřel mi [ártů dýtů]
„Kde máš pána plecháči?“
Robot pípat nestačí
a že už mi tekly nervy
kop jsem do něj- do konzervy.

„Když chceš válku tak si dojdi
nezastaví mě tví droidi!“
Než jsem ale dořek větu
už bitevní křižník je tu
a můj soused na kluzáku
přímo ve svém obýváku
míří na mě svoje zbraně
že prý sloužím temné straně.

Křičel: „Jsem tvůj otec Luku!“
a pak mi chtěl utnout ruku.
„Nezlobte se sousede
zářivka dost dovede
pěkně svítí to se ví
není však meč světelný!“
Zachránil mě mrštný skok
jinak mě s ní přetáh- cvok!

Běsnil jako mistr Yoda
ještě že tam byla voda
tak jsem ho chtěl trochu zchladit
pozdě je mi teďka radit
jak vánoční stromek svítil
zářivku měl totiž v síti
manévr se nezdařil
Darth Vadera jsem uškvařil.