Korriban-hrobka Tulaka Horda
Mistrův výkřik mě zamrazí v kostech.
Co tam pro všechno na světě je, že ho to tak vyděsilo?
Na nic nečekám a okamžitě vběhnu za ostatními do temné chodby. Běžím chodbou a plně se spoléhám na sílu, která mě drží na nohou a nedovoluje abych zakopnul. Běžím stále rychleji a rychleji. Konečně je doběhnu a zůstanu stát jako přimražený. Mistr a zbylí Sithové útočí na něco co nemělo být nikdy probuzeno.
U síly co to je?
Netvor byl obrovský se spoustou ostnů a velikou tlamou plnou jako břitva ostrých zubů. Každý útok sithů končil nezdarem. Házelo to s nimi přes celou místnost a pohlcovalo to blesky i jiné druhy síly. Padl další Sith a dalšímu to ukouslo hlavu. Už zbíval jenom mistr a dva Sithové, které to odmrštilo na stěnu. Sesunuli se na podlahu a omráčení zůstaly ležet. Namířilo si to jejich směrem, aby je to dodělalo. V ten momen jsem se na to vrhl se svím hněvěm já. Běžel jsem s řevem k tomu a naprosto jsem se nachal prostoupit silou.
AAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!!!!!!!!!!
byl jsem na dva metry od nestvůry, když si mě všimla. Mocně máchla pařátou ve vzduchu a poslala mě několik metrů zpátky do chodby.
Ještě, že mě neodpálkovala na zeď. To už by moje záda asi nevydrželi.
Pozoruji příšeru, která se pomalu sune ke mě a snažím se zjistit její slabiny.
Ano silná je. Velká taky, ale rychlá? To moc ne. To je moje výhoda
Rozběhnu se na příšeru a skočím do vzduchu. V momentě kdy letím nad příšerou udělám přemet a seknu ji mečem do zad. Nic. Usekl jsem jeden osten, ale kůže zůstala jen lehce popálená.
No do háje! Ono je to imuní vůči síle a dokonce i světelnému meči.
Pomalu ustupuji dozadu a přemýšlím jak to monstrum sejmout. Je pomalé , ale maximálně odolné.
Zkusím to ještě jednou. Tentokrát to bodnu, třeba to projde skrz.
Znovu se na ní rozběhnu. Příšera si zřejmě myslí, že zase skočím a seknu jí dozad, protože zvudne ruce nad hlavu. A to je moje šance! Skočím pod ní a vší silou jí bodnu do nohy. Kus čepele prošel zkrs a zabodnul se jí do masa. Zařvala, sehla se, popadla mě a zvedla do vzduchu, ale nechala mi volné ruce. Seknul jsem jí do ruky a podařilo se mi jí useknout. Co následovalo bylo strašné. Druhou rukou mě čapla za nohu a vrhla mě do chodby. Letěl jsem strašně daleko a přistál na prachem pokryté zemi. S duněním monstrum běželo chodbou směrem ke mě.
Do Sithu! Tohle je konečná.
Skoro se smířím se svým osudem, když tu si na něco vzpomenu.
MARIANA!!! Ne to ne! Jak jsem na ní mohl zapomenout? Určitě jí zajmou republikáni! To ne!
Při myšlence, že ta republiková špína osvádí a vyslíchá mojí milovanou Marianu se ve mě rozpoutá obrovský zničující hněv. A ten soustředím na jeden jediný bod. Na příšeru. Zrychlím se silou s úmyslem zasáhnou jí do břicha kde má nejslabší obrnění.
CHCÍPNI!!!
A bodnu mečem.
Koribanský pád a znovuzrození (pro uživatele Darth Revan)
Moderátor: Moderátoři
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - hrobka Tulaka Horda - místnost s Rancorem:
Bodneš příšeru do břicha, a ta se s řevem zhroutí na zem. Křik přstane, a příšera je mrtvá.
Mistr: Výborně padawane, výborně! Zvedl jsi si u mě prestiž! A u mých dvou padawanů jistře taky že?
Zeptal se mistr, který mezitím vstal spolu se sithy ze země. Padawani svorně řekli: Ano!
Mistr: A teď již pojďmě. Musíme ještě urazit dlouhou cestu! Tak pojďte, pojďte!
Řekně mistr a vyrazí dál, sithové a ty za ním. Jdete dál do tmy, když najednou uslyšíte nějaké hlasy.
Neznámá osoba 1: Republika na nás zaútočila, musíme se ukrýt někde tady v hrobce!
Neznámá osoba 2: Když někde na povrchu je můj přítel. Jmenuje se Morzan. Musíme ho najít!
Ten hlas si poznal, byla to Mariana! Vyšli jste ze stínů, a tam stála Mariana a ještě asi dalších 20 sithů. Byli v jedné velké místnosti, která nebyla osvětlena. Když jsi se překvapeně podíval na Marianu, vrhla se na tebe a políbila tě.
.......................................................
______________________________________
Jo a dobrý rozepsání!
Bodneš příšeru do břicha, a ta se s řevem zhroutí na zem. Křik přstane, a příšera je mrtvá.
Mistr: Výborně padawane, výborně! Zvedl jsi si u mě prestiž! A u mých dvou padawanů jistře taky že?
Zeptal se mistr, který mezitím vstal spolu se sithy ze země. Padawani svorně řekli: Ano!
Mistr: A teď již pojďmě. Musíme ještě urazit dlouhou cestu! Tak pojďte, pojďte!
Řekně mistr a vyrazí dál, sithové a ty za ním. Jdete dál do tmy, když najednou uslyšíte nějaké hlasy.
Neznámá osoba 1: Republika na nás zaútočila, musíme se ukrýt někde tady v hrobce!
Neznámá osoba 2: Když někde na povrchu je můj přítel. Jmenuje se Morzan. Musíme ho najít!
Ten hlas si poznal, byla to Mariana! Vyšli jste ze stínů, a tam stála Mariana a ještě asi dalších 20 sithů. Byli v jedné velké místnosti, která nebyla osvětlena. Když jsi se překvapeně podíval na Marianu, vrhla se na tebe a políbila tě.
.......................................................
______________________________________
Jo a dobrý rozepsání!
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-hrobka Tulaka Horda-katakomby
Držím Marianu v náruči a líbám ji. Je to krásné a nekonečné. Přeruší nás až světlo, které se rozsvítilo uprostřed místnosti. Někdo vzal svítilnu.
Alespoň někdo umí používat mozek.
Mistr stojí u svítilny a hovoří se staršími Sithy. Stojí v hloučku a o něčem se dohadují.
No a zatímco mi tu stojíme a debatujeme republikáni nám zabírají území.
Chytnu Marianu za ruku a vydáme se za mistrem, aby jsme zjistili co se děje. Cestou se rozhlížím kolem. Všichni Sithové jsou špinavý a vypadají dost přepadle. Tohle asi nečekaly.
Jen by mě zajímalo co uděláme. Utečeme někam za hranice galaxie? Zůstaneme tady a budeme čekat jestli neodejdou? Zaútočíme?
Tolik otázek, ale žádná odpověď. Dojdeme až k mistrovi. Vypadá naštvaně a ostatní Sithové u svítilny taky. Zírají buď do země nebo jsou otočení zády.
Ehm mistře? Můžete mi říci co se tu děje?
Držím Marianu v náruči a líbám ji. Je to krásné a nekonečné. Přeruší nás až světlo, které se rozsvítilo uprostřed místnosti. Někdo vzal svítilnu.
Alespoň někdo umí používat mozek.
Mistr stojí u svítilny a hovoří se staršími Sithy. Stojí v hloučku a o něčem se dohadují.
No a zatímco mi tu stojíme a debatujeme republikáni nám zabírají území.
Chytnu Marianu za ruku a vydáme se za mistrem, aby jsme zjistili co se děje. Cestou se rozhlížím kolem. Všichni Sithové jsou špinavý a vypadají dost přepadle. Tohle asi nečekaly.
Jen by mě zajímalo co uděláme. Utečeme někam za hranice galaxie? Zůstaneme tady a budeme čekat jestli neodejdou? Zaútočíme?
Tolik otázek, ale žádná odpověď. Dojdeme až k mistrovi. Vypadá naštvaně a ostatní Sithové u svítilny taky. Zírají buď do země nebo jsou otočení zády.
Ehm mistře? Můžete mi říci co se tu děje?
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Koriban - hrobka Tulaka Horda - katakomby:
Mistr byl tolik zabraný do debaty, že jsi ani nevšiml že na něj mluvíš.
Mistr: Co jsi říka Morzane?
Zeptal se tě mistr a ty jsi mu musel otázku zopakovat.
Mistr: Ahh, tak! No vypadá to že Republika se reorganizovala a chce nás vyhnat z Koriba.....
Ozval se výbuch, dveře místnosti vylětěli z pantů a dovnitř vtrhlo nejméně 50 vojáků Republiky.
Sith: Zabijteje! Nesmí podat zprávu na velitelství že jsme tu!
Pak se sithové vrhli na vojáky Republiky. Tvůj mistr skryl Marianu a pár holocronů do další místnosti a pak se vrátil do bitvy. Ty jsi se ohédl po bitvě: Jeden sith byl zasažen blastrem a dalšího probodl vibromeč.Třetí už leže nehybně na zemi.Tvůj mistr odrážel výstřeli z blastru vojáků a pak na ně zaútočil.
Mistr: Na ně!! Zabte je všechny!!
Pak jsi se ohlédl za sebe. Stálo tam asi 10 vojáků, kteří k tobě rozběhli s vytasenými vibroměči nebo blastry.Rychle jsi vytasil světelný meče a čekal na jejich útok.
..............................................................
Mistr byl tolik zabraný do debaty, že jsi ani nevšiml že na něj mluvíš.
Mistr: Co jsi říka Morzane?
Zeptal se tě mistr a ty jsi mu musel otázku zopakovat.
Mistr: Ahh, tak! No vypadá to že Republika se reorganizovala a chce nás vyhnat z Koriba.....
Ozval se výbuch, dveře místnosti vylětěli z pantů a dovnitř vtrhlo nejméně 50 vojáků Republiky.
Sith: Zabijteje! Nesmí podat zprávu na velitelství že jsme tu!
Pak se sithové vrhli na vojáky Republiky. Tvůj mistr skryl Marianu a pár holocronů do další místnosti a pak se vrátil do bitvy. Ty jsi se ohédl po bitvě: Jeden sith byl zasažen blastrem a dalšího probodl vibromeč.Třetí už leže nehybně na zemi.Tvůj mistr odrážel výstřeli z blastru vojáků a pak na ně zaútočil.
Mistr: Na ně!! Zabte je všechny!!
Pak jsi se ohlédl za sebe. Stálo tam asi 10 vojáků, kteří k tobě rozběhli s vytasenými vibroměči nebo blastry.Rychle jsi vytasil světelný meče a čekal na jejich útok.
..............................................................
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-hrobka Tulaka Horda-katakomby
No výborně! To nám scházelo!
Zažehnu meč a prohlédnu si vojáky. Půlka má vibromeče a půlka blastery.
Blázni! Neví proti komu stojí.
Republikáni začali střílet z blasterů a druhá půlka začala postupovat ke mě. Střely jsme bez problémů odrážel. Podařilo se mi poslat dvě střely zpátky na útočníky. Dva zásahy. Dva mrtví.
Dva mimo, osum zbývá.
Skupinka s meči se dostala ke mě a jala se útočit. Přeskočil jsem je saltem a po dopadu jsem podnul mečem dozadu a probodl jsem jednoho vojáka. Opět mne začali ostřelovat blastery, ale to byla chyba. Bez větších problémů jsem odrazil střely zpátky a zlikvidoval zbylé tři vojáky.
Už zbejvaj jenom čtyři.
Otočím se abych skoncoval se zbytkem a jen tak tak stihnu zvednou meč na obranu, přesto mě špička vibromeče řízne do ruky.
Auu! Za to zaplatíš!
Silou odhodím vojáka na stěnu. Je slyšet praskot zlomených kostí a voják se bezhlesně sesune k zemi. Pošlu další, ale malý impulz na zbytek vojáků. Škobrtnou a to mi stačí. Přiskočím k nim a zabiju je.
A máte to vy hajzlové!
Pozvednu meč a vrhnu se do víru bytvy na pomoc ostatním.
No výborně! To nám scházelo!
Zažehnu meč a prohlédnu si vojáky. Půlka má vibromeče a půlka blastery.
Blázni! Neví proti komu stojí.
Republikáni začali střílet z blasterů a druhá půlka začala postupovat ke mě. Střely jsme bez problémů odrážel. Podařilo se mi poslat dvě střely zpátky na útočníky. Dva zásahy. Dva mrtví.
Dva mimo, osum zbývá.
Skupinka s meči se dostala ke mě a jala se útočit. Přeskočil jsem je saltem a po dopadu jsem podnul mečem dozadu a probodl jsem jednoho vojáka. Opět mne začali ostřelovat blastery, ale to byla chyba. Bez větších problémů jsem odrazil střely zpátky a zlikvidoval zbylé tři vojáky.
Už zbejvaj jenom čtyři.
Otočím se abych skoncoval se zbytkem a jen tak tak stihnu zvednou meč na obranu, přesto mě špička vibromeče řízne do ruky.
Auu! Za to zaplatíš!
Silou odhodím vojáka na stěnu. Je slyšet praskot zlomených kostí a voják se bezhlesně sesune k zemi. Pošlu další, ale malý impulz na zbytek vojáků. Škobrtnou a to mi stačí. Přiskočím k nim a zabiju je.
A máte to vy hajzlové!
Pozvednu meč a vrhnu se do víru bytvy na pomoc ostatním.
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - hrobka Tulaka Horda - Katakomby:
Vrhneš se do bitvy, když tě najednou zasáhne výstřel do ruky. Klekl jsi si na kolena a mačkal si ránu. Klečel jsi na zemi a kolem tebe bojovali sithové vs. Republikový vojáci. Uviděl jsi svého mistra jak se nad tebou sklání. A následně odráží výstřely z blastru.
Mistr: Zvedej se! Musíme pryč, je jich tu moc!
A opravdu sithové začali ustupovat a mistr s nimi.
Mistr: Nemám jiou možnost! Promin padawane! Bude to bolet!
Řekl mistr, zvednul tě do vzduchu a poslal tě silou asi 20 metrů přes celou místnost až do nějaké chodby. Spadnul jsi znovu na záda, a měl jsi toho zase dost! Postupně se sithové stahovali, až se stáhli k tobě. Pak sithové silou zničili strop, takže spadnul na Republikové vojáky a pohřbil je zaživa.
Mistr:Musíme jít! Rychle! Už je to jenom chvíli cesty.
Pak se mistr vydal dál přes chodbu. Chtěl jsi se vydat za ním, ale zastavil tě jeden sith.
Sith: Jak že jse to jmenuješ padawane?
Zeptal se tě sith, najednou se ale ozval výkřik. Spěchali jste za mistrem. Ležel zhroucený na zemi, a vedle něho stál ten Zabrak Kalo.
Kalo:A znovu se setkáváme! Tentokrát vás ale zabiju všechny!
Křikl na vás Zabrak. Sithové se na něho rozběhli se zažehnutými světelnými meči, ale Zabrak je oba dva zabil svým světelným mečem.
Kalo: A teď ty, můj neštastný a hloupý padawane!
.............................................................
Vrhneš se do bitvy, když tě najednou zasáhne výstřel do ruky. Klekl jsi si na kolena a mačkal si ránu. Klečel jsi na zemi a kolem tebe bojovali sithové vs. Republikový vojáci. Uviděl jsi svého mistra jak se nad tebou sklání. A následně odráží výstřely z blastru.
Mistr: Zvedej se! Musíme pryč, je jich tu moc!
A opravdu sithové začali ustupovat a mistr s nimi.
Mistr: Nemám jiou možnost! Promin padawane! Bude to bolet!
Řekl mistr, zvednul tě do vzduchu a poslal tě silou asi 20 metrů přes celou místnost až do nějaké chodby. Spadnul jsi znovu na záda, a měl jsi toho zase dost! Postupně se sithové stahovali, až se stáhli k tobě. Pak sithové silou zničili strop, takže spadnul na Republikové vojáky a pohřbil je zaživa.
Mistr:Musíme jít! Rychle! Už je to jenom chvíli cesty.
Pak se mistr vydal dál přes chodbu. Chtěl jsi se vydat za ním, ale zastavil tě jeden sith.
Sith: Jak že jse to jmenuješ padawane?
Zeptal se tě sith, najednou se ale ozval výkřik. Spěchali jste za mistrem. Ležel zhroucený na zemi, a vedle něho stál ten Zabrak Kalo.
Kalo:A znovu se setkáváme! Tentokrát vás ale zabiju všechny!
Křikl na vás Zabrak. Sithové se na něho rozběhli se zažehnutými světelnými meči, ale Zabrak je oba dva zabil svým světelným mečem.
Kalo: A teď ty, můj neštastný a hloupý padawane!
.............................................................
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-hrobka Tulaka Horda-katakomby
Podívám se na Kala a povzdechnu si.
To je, ale den. A tenhle maňas mi taky pořád kazí náladu. Tak mu jí zkazím taky.
Zažehnu a pozvednu svůj světelný meč. Jeho záře je hřejivá. Podívám se znovu na Kala, abych zjistil jestli má nějaká zranění kvůli tomu jak na něj spadli ty sutiny. Má ránu na hlavě kolem, které je stále krev. Na ostatních částech těla má různě velké tržné rány a asi něco s nohou.
Alespoň něco dobrýho. Zdá se, že má ještě těžší zranění než já.
Nechám svým tělem proudit sílu aby mi zklidnila rozechvělé svaly. Povolávám svůj hněv, aby mi pomohl v souboji. Poté se na Kala drze ušklíbnu.
Už mě to nebaví Kalo. Lezeš mi pěkně na nervy. Skončíme to.
Skočím přímo k němu a udělám několik rychlík výpadů. Všechny odrazí. i když je zraněný je to stále mocný protivník. Kalo přejde do protiútoku a já mám co dělat, abych se ubránil. naštěstí ta rána do hlavy ho i trochu zpomalila a asi zatemnila myšlení. Pomocí síly na něj pošlu pár malých kamenů, které ho vyvedou z rovnováhy a znovu zaútočím. Útok střídá útok. Jeden úder za druhým. Kameny létající vzduchem a všude je zvířený prach. Je to jako nezkrotný tanec, ale Kalo začíná ztrácet sílu, ale já jí mám stále dost, protože mě pohání myšlenka na Marianu.
Copak Kalo? Nějak jsi splasknul?
Posmívám se zabrakovy a zatlačuji ho dozadu. Brání se do posledního okamžiku. Nakonec mu krásným pohybem zápěstí, které jsem se kdysi naučil od mistra Kavara mu useknu zápěstí. Jeho meč spadne do prachu a Kalo vysílením padne na kolena. Namířím mu na krk světelný meč.
Mymochodem nebyl jsem, nejsem a nebudu nikdy tvím padawanem. Jmenuji se Morzan. Darth Morzan.
Švihnu mečem a Kalova hlava padá do prachu vedle jeho světelného meče. Deaktivuji svůj meč a zhluboka se nadechnu. Je po všem.
Podívám se na Kala a povzdechnu si.
To je, ale den. A tenhle maňas mi taky pořád kazí náladu. Tak mu jí zkazím taky.
Zažehnu a pozvednu svůj světelný meč. Jeho záře je hřejivá. Podívám se znovu na Kala, abych zjistil jestli má nějaká zranění kvůli tomu jak na něj spadli ty sutiny. Má ránu na hlavě kolem, které je stále krev. Na ostatních částech těla má různě velké tržné rány a asi něco s nohou.
Alespoň něco dobrýho. Zdá se, že má ještě těžší zranění než já.
Nechám svým tělem proudit sílu aby mi zklidnila rozechvělé svaly. Povolávám svůj hněv, aby mi pomohl v souboji. Poté se na Kala drze ušklíbnu.
Už mě to nebaví Kalo. Lezeš mi pěkně na nervy. Skončíme to.
Skočím přímo k němu a udělám několik rychlík výpadů. Všechny odrazí. i když je zraněný je to stále mocný protivník. Kalo přejde do protiútoku a já mám co dělat, abych se ubránil. naštěstí ta rána do hlavy ho i trochu zpomalila a asi zatemnila myšlení. Pomocí síly na něj pošlu pár malých kamenů, které ho vyvedou z rovnováhy a znovu zaútočím. Útok střídá útok. Jeden úder za druhým. Kameny létající vzduchem a všude je zvířený prach. Je to jako nezkrotný tanec, ale Kalo začíná ztrácet sílu, ale já jí mám stále dost, protože mě pohání myšlenka na Marianu.
Copak Kalo? Nějak jsi splasknul?
Posmívám se zabrakovy a zatlačuji ho dozadu. Brání se do posledního okamžiku. Nakonec mu krásným pohybem zápěstí, které jsem se kdysi naučil od mistra Kavara mu useknu zápěstí. Jeho meč spadne do prachu a Kalo vysílením padne na kolena. Namířím mu na krk světelný meč.
Mymochodem nebyl jsem, nejsem a nebudu nikdy tvím padawanem. Jmenuji se Morzan. Darth Morzan.
Švihnu mečem a Kalova hlava padá do prachu vedle jeho světelného meče. Deaktivuji svůj meč a zhluboka se nadechnu. Je po všem.
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - hrobka Tulaka Horda - místnost:
Zabiješ Kala, a v místnosti se rozhostí ticho. V hlavě se ti neustále ozývá hlas mistra Vandara. Máš výčitky svědomí!
Vandar: Nikdo si nazaslouží zemřít, nehledě na to co udělal.
Najednou se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Mariana. Přiběhne k tobě a políbí tě, ale pak se odtrhne. Podívá se na mrtvé těla a vypadá zaskočená.
Mariana: Ttttoooo ..... tělo! On je .... mrtvý? A a a a.... mistr a ostatní sithové??
Mariana se zhrozí a pak se podívá na tebe.
Mariana: Ty máš výčitky svědomí! Že ano? Za to že jsi zabil Kala.
Pak tě znovu políbí, a obejme tě. Podívá se na tebe podívá a spolu odejdete dál do hrobky. Nalezneš pár holocronů, z kterých se můžeš učit. Naštěstí tě komunikoval tvůj mrtvý mistr, zkrz sílu.
Mistr: Padawane, musíš se dostat do akademie a pak utéct pryč. Je tam jedna loď, pro nouzové případy. Musíš pro ni jít, ale až zítra. Teď jsou tam ještě vojáci Republiky. Hodně štěstí!
Pak se hlas již neozval.
.................................
____________________________________
Napiš co jsi dělal celý den, a pak jak se snažíš proniknout zpátky do akademie.Jenom prvních pár bojů! Ty všechny vyhraješ, to máš za odměnu.Ale víc než dva boje né! OK?
Zabiješ Kala, a v místnosti se rozhostí ticho. V hlavě se ti neustále ozývá hlas mistra Vandara. Máš výčitky svědomí!
Vandar: Nikdo si nazaslouží zemřít, nehledě na to co udělal.
Najednou se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Mariana. Přiběhne k tobě a políbí tě, ale pak se odtrhne. Podívá se na mrtvé těla a vypadá zaskočená.
Mariana: Ttttoooo ..... tělo! On je .... mrtvý? A a a a.... mistr a ostatní sithové??
Mariana se zhrozí a pak se podívá na tebe.
Mariana: Ty máš výčitky svědomí! Že ano? Za to že jsi zabil Kala.
Pak tě znovu políbí, a obejme tě. Podívá se na tebe podívá a spolu odejdete dál do hrobky. Nalezneš pár holocronů, z kterých se můžeš učit. Naštěstí tě komunikoval tvůj mrtvý mistr, zkrz sílu.
Mistr: Padawane, musíš se dostat do akademie a pak utéct pryč. Je tam jedna loď, pro nouzové případy. Musíš pro ni jít, ale až zítra. Teď jsou tam ještě vojáci Republiky. Hodně štěstí!
Pak se hlas již neozval.
.................................
____________________________________
Napiš co jsi dělal celý den, a pak jak se snažíš proniknout zpátky do akademie.Jenom prvních pár bojů! Ty všechny vyhraješ, to máš za odměnu.Ale víc než dva boje né! OK?
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-hrobka Tulaka Horda-místnost
Podívám se na Marianu, která ohledává mrtvá těla a sbírá všechno co se může hodit.
Nemám výčitky lásko. Já jen.....bylo to poprvé co jsem zabil někoho bezbraného. Už jsem zabíjel v bitvách a potyčkách, ale nikdy nikoho bezbraného. Musím si zvyknout.
Taková slabost se pro Sitha nehodí.
Mariana ke mě přistoupí a znovu mě políbí. Je to tak hřejivé a krásné. Netrvá to dlouho a už ležíme na hadrech, které poscháněla Mariana od padlých Sithů a vojáků republiky. Znovu po dlouhé době jsme se milovali. Usnuli jsme vedle sebe.
Tohle je šílené. Chtěl jsem být s ní a místo toho jsem jí zatáhl doprostřed války, která zuří už tisíciletí. Teď jí musím dostat do bezpečí a pak nějak poskládat Sithy dohromady a oplatit republice tento hanebný útok.
Můj spánek netrval dlouho. Opatrně abych Marianu nevzbudil jsem vstal a oblékl se. Ránu na ruce jsem měl už vyčištěnou a obvázanou. Odnesl jsem svítilnu a všechny naše věci na druhý konec místnosti kde Marianu nerušil. Prohrabuji věci a rozděluji je na hromádky. Je tu spousta užitečných i neužitečných věcí. Holokrony, světelné meče, blastery, blasterové pušky, lékárničky, balíčky jídla a podobné věci. Všechno až na pár věcí jako blastery naskládám do potrhaného batohu, který dřív patřil nějakému republikovému vojákovy.
Jen by mě opravdu zajímalo jak dám Sithy dohromady, když jsou rozsetí po celé galaxii a snaží se jí ovládnou jednotlivě nebo ve skupinách. Hlupáci!
Přejdu k Marianě a jemně s ní zatřesu. Otevře oči, podívá e na mne a usměje se. Usměju se také a políbím ji.
Pojď. Musíme jít. Musíme se dostat do akademie. Je tam ukrytá loď pro nouzové případy. Tady už asi žádnou ofenzívu neprovedeme. Dnes ne.
Mariana vstala a začala se oblékat. Podal jsem jí blaster, který jsem si nechal jelikož byl výborné kvality. Meč jsem jí dal taky, ale řekl jsem jí aby ho použila jen v krajním případě jelikož s ním ještě moc neumí. Mohla by si ublížit. Sebereme všechny naše věci a vydáme se temnou chodbou.
Je to jak bych přesně věděl kam mám jít. Zajímavé.
Dojdeme až na konec chodby. Je to slepá ulička. Mariana začne nadávat.
Mariana: No to je skvělý! My jdeme takovou dálku a zbytečně!
Já se, ale usměji a vyšlu impulz síly na stěnu. Zhroutí se jako domeček z karet.
A jde se dál.
Dojdeme skoro k akademii, když zaslechneme hlasy. Opatrně vyhlédnu a spatřím deset vojáků republiky jak stojí v kroužku kolem mrtvé Sithky. Mrtvola na sobě nemá žádné šaty a vypadá, že jí zabily před chvílí. Zaslechnu jejich rozhovor a hned si pomyslím, že jsou to prasata.
Voják republiky: Bylo to dost dobrý co? Takový mam rád.
Druhý voják: Jo a dost se bránila. Ty sou nejlepší.[/i]
Ihned mi dojde, že jí znásilnili a poté zabili. Už se na ně chystám vrhnou a rozsekat je na kaši, když mě něco napadne.
Mariano hele jdi k nim a dělej, že jsi zraněná. Vrhnou se na tebe a taky tě budou chtít znásilnit. Mě si vůbec nevšimnou. Dostanu se jim do zad a pobiju je.
Mariana přikývne, políbí mne a vyrazí vpřed. Po chvilce už je obklopena těmi prasaty. A to je moje chvíle. Potichu se k ním přiblížím. Prvního vojáka probodnu a dalším dvěma setnu hlavy. Vojáci jsou překvapení a vůbec nestihnou zareagovat. Až poslední dva vytáhnou blastery, ale Mariana je zastřelí. Dojdu k ní a políbím ji.
Skvělá práce!
Pobereme svoje věci a pokračujeme v cestě. Asi po sto metrech ucítím narušení síly a chvilku na to se zpoza skály vynoří Jedi. Je to Seth Khaal. Můj bývalý přítel. Otevře pusu a chce něco říct,ale já ho předběhnu.
Šetři dechem Khaale! Já se ke světlu nevrátím! Jsem daleko mocnější než dřív a dokážu to tím že tě teď a tady zabiju!
Ohlédnu se na Marianu stojící za mnou.
Běž se schovat támhle za ten balvan. Vyřídím to s ním a přijdu pro tebe.
Ujistím se, že je Mariana schovaná a pohlédnu na svého soka. Už má aktivovaný meč a vyčkává v obraném postoji.
Si blázen Khaale! Možná jsi nade mnou vždycky vyhrál, ale věci se změnily. Nyní na vlastní kůži pocítíš moc Temné strany!
Pošlu na něj blesky, které ho zasáhnou do hrudi a odhodí deset metrů daleko. Zažehnu meč a skočím k němu. Už je na nohou a brání se. Svou zuřivostí ho zatlačuji stále dál a dál až se zastaví. Jsem sice mocnější, ale stále jo to dobrý bojovník Souboj je nekonečný a unavující. Tentokrát ovšem ani jednou nespadnu na záda. Soustředím svůj hněv a znovu zaútočím. Khaal už je unavený a nezvládá tempo. Odrazí můj výpad a odskočí. Vypne meč a odhodí ho pryč. Poté se narovná ve své plné výši.
Khaal: Zabij mě jestli to dokážeš Morzane. Nevěřím, že to uděláš. Ještě nejsi ztracen.
Přejdu k němu a pozvednu meč.
V tom se velice mýlíš.
Rudá čepel protne vzduch a Jedi Seth Khaal mrtvý padá k zemi.
Podívám se na Marianu, která ohledává mrtvá těla a sbírá všechno co se může hodit.
Nemám výčitky lásko. Já jen.....bylo to poprvé co jsem zabil někoho bezbraného. Už jsem zabíjel v bitvách a potyčkách, ale nikdy nikoho bezbraného. Musím si zvyknout.
Taková slabost se pro Sitha nehodí.
Mariana ke mě přistoupí a znovu mě políbí. Je to tak hřejivé a krásné. Netrvá to dlouho a už ležíme na hadrech, které poscháněla Mariana od padlých Sithů a vojáků republiky. Znovu po dlouhé době jsme se milovali. Usnuli jsme vedle sebe.
Tohle je šílené. Chtěl jsem být s ní a místo toho jsem jí zatáhl doprostřed války, která zuří už tisíciletí. Teď jí musím dostat do bezpečí a pak nějak poskládat Sithy dohromady a oplatit republice tento hanebný útok.
Můj spánek netrval dlouho. Opatrně abych Marianu nevzbudil jsem vstal a oblékl se. Ránu na ruce jsem měl už vyčištěnou a obvázanou. Odnesl jsem svítilnu a všechny naše věci na druhý konec místnosti kde Marianu nerušil. Prohrabuji věci a rozděluji je na hromádky. Je tu spousta užitečných i neužitečných věcí. Holokrony, světelné meče, blastery, blasterové pušky, lékárničky, balíčky jídla a podobné věci. Všechno až na pár věcí jako blastery naskládám do potrhaného batohu, který dřív patřil nějakému republikovému vojákovy.
Jen by mě opravdu zajímalo jak dám Sithy dohromady, když jsou rozsetí po celé galaxii a snaží se jí ovládnou jednotlivě nebo ve skupinách. Hlupáci!
Přejdu k Marianě a jemně s ní zatřesu. Otevře oči, podívá e na mne a usměje se. Usměju se také a políbím ji.
Pojď. Musíme jít. Musíme se dostat do akademie. Je tam ukrytá loď pro nouzové případy. Tady už asi žádnou ofenzívu neprovedeme. Dnes ne.
Mariana vstala a začala se oblékat. Podal jsem jí blaster, který jsem si nechal jelikož byl výborné kvality. Meč jsem jí dal taky, ale řekl jsem jí aby ho použila jen v krajním případě jelikož s ním ještě moc neumí. Mohla by si ublížit. Sebereme všechny naše věci a vydáme se temnou chodbou.
Je to jak bych přesně věděl kam mám jít. Zajímavé.
Dojdeme až na konec chodby. Je to slepá ulička. Mariana začne nadávat.
Mariana: No to je skvělý! My jdeme takovou dálku a zbytečně!
Já se, ale usměji a vyšlu impulz síly na stěnu. Zhroutí se jako domeček z karet.
A jde se dál.
Dojdeme skoro k akademii, když zaslechneme hlasy. Opatrně vyhlédnu a spatřím deset vojáků republiky jak stojí v kroužku kolem mrtvé Sithky. Mrtvola na sobě nemá žádné šaty a vypadá, že jí zabily před chvílí. Zaslechnu jejich rozhovor a hned si pomyslím, že jsou to prasata.
Voják republiky: Bylo to dost dobrý co? Takový mam rád.
Druhý voják: Jo a dost se bránila. Ty sou nejlepší.[/i]
Ihned mi dojde, že jí znásilnili a poté zabili. Už se na ně chystám vrhnou a rozsekat je na kaši, když mě něco napadne.
Mariano hele jdi k nim a dělej, že jsi zraněná. Vrhnou se na tebe a taky tě budou chtít znásilnit. Mě si vůbec nevšimnou. Dostanu se jim do zad a pobiju je.
Mariana přikývne, políbí mne a vyrazí vpřed. Po chvilce už je obklopena těmi prasaty. A to je moje chvíle. Potichu se k ním přiblížím. Prvního vojáka probodnu a dalším dvěma setnu hlavy. Vojáci jsou překvapení a vůbec nestihnou zareagovat. Až poslední dva vytáhnou blastery, ale Mariana je zastřelí. Dojdu k ní a políbím ji.
Skvělá práce!
Pobereme svoje věci a pokračujeme v cestě. Asi po sto metrech ucítím narušení síly a chvilku na to se zpoza skály vynoří Jedi. Je to Seth Khaal. Můj bývalý přítel. Otevře pusu a chce něco říct,ale já ho předběhnu.
Šetři dechem Khaale! Já se ke světlu nevrátím! Jsem daleko mocnější než dřív a dokážu to tím že tě teď a tady zabiju!
Ohlédnu se na Marianu stojící za mnou.
Běž se schovat támhle za ten balvan. Vyřídím to s ním a přijdu pro tebe.
Ujistím se, že je Mariana schovaná a pohlédnu na svého soka. Už má aktivovaný meč a vyčkává v obraném postoji.
Si blázen Khaale! Možná jsi nade mnou vždycky vyhrál, ale věci se změnily. Nyní na vlastní kůži pocítíš moc Temné strany!
Pošlu na něj blesky, které ho zasáhnou do hrudi a odhodí deset metrů daleko. Zažehnu meč a skočím k němu. Už je na nohou a brání se. Svou zuřivostí ho zatlačuji stále dál a dál až se zastaví. Jsem sice mocnější, ale stále jo to dobrý bojovník Souboj je nekonečný a unavující. Tentokrát ovšem ani jednou nespadnu na záda. Soustředím svůj hněv a znovu zaútočím. Khaal už je unavený a nezvládá tempo. Odrazí můj výpad a odskočí. Vypne meč a odhodí ho pryč. Poté se narovná ve své plné výši.
Khaal: Zabij mě jestli to dokážeš Morzane. Nevěřím, že to uděláš. Ještě nejsi ztracen.
Přejdu k němu a pozvednu meč.
V tom se velice mýlíš.
Rudá čepel protne vzduch a Jedi Seth Khaal mrtvý padá k zemi.
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - hrobka Tulaka Horda - místnost:
Zabiješ jediho a Mariana vykřikne, přiběhne k tobě celá bledá a zděšená.
Mariana: Proč jsi ho zabil?? Měl jsi ho nechat jít, uspat ho nebo tak nějak! Morzane já tě nepoznávám!
Obejmeš Marianu, najednou ale uvidíš ve dveřích do chrámu, které byli asi 10 metrů před vámi, mistra Vrooka.
Vrook: Á, myslel jsem si to! Znovu se setkáváme že? Morzane!
Řekne ti mistr a podívá se na mrtvého Khaala.
Vrook: Byl to jeho osud! Ale Morzane .....
Mistr k tobě zvedne hlavu a zadívá se na tebe svým přísným a takovým polo arogantím tónem.
Vrook: ... nikdo si nezaslouží zemřít, nehledě na to co udělal! Vzhledem k tomu, co jsi udělal.. Jménem galaktické Republiky, Řádu jedi tě zatíkám!
Řekne ti mistr a rozsvítí svůj zelený jednočepelový meč.
Vrook: Víš že nemáš šanci, možná používáš hněv, ale né dost na to, abys mě porazil! Jsi jenom padawan, bez zlušeností a hlavně bez srdce!
Pak mistr vyskočil těsně před tebe, a odstrčil tě svým světelným mečem.
Vrook: Mariano ustup, tohle není místo pro tak sličnou dívku!
Řekl mistr a odhodil tě skoro přes celou místnost.Něž jsi vstal, mistr Vrook byl už u Mariany.
Vrook: Pojď! Doma na tebe čekají! Maminka o tebe má strach!
Marana chvíli stojí a pak přijde pomalu k mistru Vrookovy.
Mariana: Promiň Morzane! Měla jsem tě ráda, ale moje rodina je pro mě víc!
Vrook: Sbohem padawane! Myslím že se už nepotkáme...
Řekl mistr Vrook a poslal impuls síly na strop, který se po pár sekundách propadl. Když si pak kameny odhodil, mistr Vrook i Mariana byli pryč. Zalil tě pocit samoty a prázdna. Najednou jsi neměl pro co žít! Klekl jsi si a plakal, najednou se za tebou ale ozvou zvuky. Zvedneš se a podíváš se tam. Je tam asi 50 vojáků Republiky.
Velitel Vojáků: Zabijte ho!!
Vykřikne a všichni vojáci začnou pálit z blastru.
.......................................................
_________________________________
Znovu výborné rozepsaní a skvělá zápletka. Zvlášť ty prasáci! :DChválím! 10/10
Zabiješ jediho a Mariana vykřikne, přiběhne k tobě celá bledá a zděšená.
Mariana: Proč jsi ho zabil?? Měl jsi ho nechat jít, uspat ho nebo tak nějak! Morzane já tě nepoznávám!
Obejmeš Marianu, najednou ale uvidíš ve dveřích do chrámu, které byli asi 10 metrů před vámi, mistra Vrooka.
Vrook: Á, myslel jsem si to! Znovu se setkáváme že? Morzane!
Řekne ti mistr a podívá se na mrtvého Khaala.
Vrook: Byl to jeho osud! Ale Morzane .....
Mistr k tobě zvedne hlavu a zadívá se na tebe svým přísným a takovým polo arogantím tónem.
Vrook: ... nikdo si nezaslouží zemřít, nehledě na to co udělal! Vzhledem k tomu, co jsi udělal.. Jménem galaktické Republiky, Řádu jedi tě zatíkám!
Řekne ti mistr a rozsvítí svůj zelený jednočepelový meč.
Vrook: Víš že nemáš šanci, možná používáš hněv, ale né dost na to, abys mě porazil! Jsi jenom padawan, bez zlušeností a hlavně bez srdce!
Pak mistr vyskočil těsně před tebe, a odstrčil tě svým světelným mečem.
Vrook: Mariano ustup, tohle není místo pro tak sličnou dívku!
Řekl mistr a odhodil tě skoro přes celou místnost.Něž jsi vstal, mistr Vrook byl už u Mariany.
Vrook: Pojď! Doma na tebe čekají! Maminka o tebe má strach!
Marana chvíli stojí a pak přijde pomalu k mistru Vrookovy.
Mariana: Promiň Morzane! Měla jsem tě ráda, ale moje rodina je pro mě víc!
Vrook: Sbohem padawane! Myslím že se už nepotkáme...
Řekl mistr Vrook a poslal impuls síly na strop, který se po pár sekundách propadl. Když si pak kameny odhodil, mistr Vrook i Mariana byli pryč. Zalil tě pocit samoty a prázdna. Najednou jsi neměl pro co žít! Klekl jsi si a plakal, najednou se za tebou ale ozvou zvuky. Zvedneš se a podíváš se tam. Je tam asi 50 vojáků Republiky.
Velitel Vojáků: Zabijte ho!!
Vykřikne a všichni vojáci začnou pálit z blastru.
.......................................................
_________________________________
Znovu výborné rozepsaní a skvělá zápletka. Zvlášť ty prasáci! :DChválím! 10/10
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-před akademií
Bleskově se odvalím za balvan, protože tolik střel bych asi nevykryl. Dřepím za balvanem a přemýšlím. Stalo se toho hodně.
Mistr mrtvý, Mariana pryč, mistr Vrook mě zase porazil a zůstal jsem sám.
Vojáci si asi uvědomili, že ten balvan nerozstřílí takže vytáhli meče s úmyslem zdolat mne početní převahou.
Nic mi nezbylo. Jen můj vztek a pomsta. A ta bude strašlivá! Vrook bude platit za to, že mi Marianu sebral. A sním zaplatí i celý řád Jedi!
Pře očima se mi vybaví několik vzpomínek. Vrook mě poprvé poráží, republikový vojáci zabíjí mé nové přátele, Kalo zabijí mého mistra a Vrook znovu mě poráží a bere mi Marianu.
Při těchto vzpomínkách se ve mně rozhoří hněv jaký jsem doposud nepocítil. Větší než kdy dřív. Větší a silnější. A ten hněv chce ven. Zažehnu svůj meč, odrazím se od země a přistanu přímo uprostřed jednotky vojáků. Zahájím dílo zkázy. Odrážím, bodám, sekám, skáču a vysílám mocné impulzi síly. Vojáci padají jeden za druhým. Prach se výří všude kolem. Uvolnil jsem svůj hněv naplno a ten teď přináší bolest, utrpení a smrt.
Bleskově se odvalím za balvan, protože tolik střel bych asi nevykryl. Dřepím za balvanem a přemýšlím. Stalo se toho hodně.
Mistr mrtvý, Mariana pryč, mistr Vrook mě zase porazil a zůstal jsem sám.
Vojáci si asi uvědomili, že ten balvan nerozstřílí takže vytáhli meče s úmyslem zdolat mne početní převahou.
Nic mi nezbylo. Jen můj vztek a pomsta. A ta bude strašlivá! Vrook bude platit za to, že mi Marianu sebral. A sním zaplatí i celý řád Jedi!
Pře očima se mi vybaví několik vzpomínek. Vrook mě poprvé poráží, republikový vojáci zabíjí mé nové přátele, Kalo zabijí mého mistra a Vrook znovu mě poráží a bere mi Marianu.
Při těchto vzpomínkách se ve mně rozhoří hněv jaký jsem doposud nepocítil. Větší než kdy dřív. Větší a silnější. A ten hněv chce ven. Zažehnu svůj meč, odrazím se od země a přistanu přímo uprostřed jednotky vojáků. Zahájím dílo zkázy. Odrážím, bodám, sekám, skáču a vysílám mocné impulzi síly. Vojáci padají jeden za druhým. Prach se výří všude kolem. Uvolnil jsem svůj hněv naplno a ten teď přináší bolest, utrpení a smrt.
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - před hrobkou:
Zabijíš, a za méně než pět minut jsou všichni vojáci mrtvý, když už jsi myslíš že je konec, za tebou se ozve hlas.
Neznámá osoba: Haló, je tam někdo?
Je to nějaké přeživší sithka.
Sithka : Ty jsi taky sith, že? Utekla jsem z akademie! Mám prý jít k nějaké lodi, která je v akademii. Taky jí hledáš? Pokud ano, pojď se mnou!
Sithka byla docela hezká, měla dlouhé černé vlasy až na záda. Černé oči a krásnou černou róbu, kterou nosí pouze sithští mistři. Uvědomli jsi si že jsi jí již viděl. V akademii, připadala ti již tam hezká. A tady ještě víc.
Sithka: Tak pojď!
Zařve na tebe, a ty jsi uvědomíš že ona už vyrazila zatímco ty stojíš na místě. Spolu jdete přes písečnou pláň, až k akademii. Měli jste štěstí, žádný Republikový voják na obzoru nebyl. Když jste došli k akademii, sithka se zastvila.
Sithka: Jó, zapoměla jsem. Jmenuji se Talion. A ty?
Zeptala se tě Talion a čekala.
.............................................
Zabijíš, a za méně než pět minut jsou všichni vojáci mrtvý, když už jsi myslíš že je konec, za tebou se ozve hlas.
Neznámá osoba: Haló, je tam někdo?
Je to nějaké přeživší sithka.
Sithka : Ty jsi taky sith, že? Utekla jsem z akademie! Mám prý jít k nějaké lodi, která je v akademii. Taky jí hledáš? Pokud ano, pojď se mnou!
Sithka byla docela hezká, měla dlouhé černé vlasy až na záda. Černé oči a krásnou černou róbu, kterou nosí pouze sithští mistři. Uvědomli jsi si že jsi jí již viděl. V akademii, připadala ti již tam hezká. A tady ještě víc.
Sithka: Tak pojď!
Zařve na tebe, a ty jsi uvědomíš že ona už vyrazila zatímco ty stojíš na místě. Spolu jdete přes písečnou pláň, až k akademii. Měli jste štěstí, žádný Republikový voják na obzoru nebyl. Když jste došli k akademii, sithka se zastvila.
Sithka: Jó, zapoměla jsem. Jmenuji se Talion. A ty?
Zeptala se tě Talion a čekala.
.............................................
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Korriban-někde u akademie
Eh...no já. Jmenuji se Morzan.
Připadám si dost hloupě a asi vypadám trochu trapně, protože se Talion začne pochechtávat.
Ta má, ale krásnej úsměv. Ty vlasy a rty.
Jako mávnutím kouzelného proutku zapomenu na Marianu. Vidím jenom Talion před sebou a zatoužím po ní.
Je to kočka! Až budeme v lodi tak by se mohlo stát něco zajímavého.
Jdeme pořád dál a dál. Kráčím za Talion a fascinovaně na ní hledím. Je tak krásná a vypadá nebezpečně. A ty oči! Krásné tmavě modré studny vášně. to by nenechalo chladným nikoho.
Snad jenom Vrooka a ostatní Jedie.
Když si představím Vrooka jak civí na Talion začnu se culit. Bylo by to opravdu divné.
Eh...no já. Jmenuji se Morzan.
Připadám si dost hloupě a asi vypadám trochu trapně, protože se Talion začne pochechtávat.
Ta má, ale krásnej úsměv. Ty vlasy a rty.
Jako mávnutím kouzelného proutku zapomenu na Marianu. Vidím jenom Talion před sebou a zatoužím po ní.
Je to kočka! Až budeme v lodi tak by se mohlo stát něco zajímavého.
Jdeme pořád dál a dál. Kráčím za Talion a fascinovaně na ní hledím. Je tak krásná a vypadá nebezpečně. A ty oči! Krásné tmavě modré studny vášně. to by nenechalo chladným nikoho.
Snad jenom Vrooka a ostatní Jedie.
Když si představím Vrooka jak civí na Talion začnu se culit. Bylo by to opravdu divné.
-
Mastr Kavar
- Mistr Jedi
- Příspěvky: 569
- Registrován: 26.8.2007 21:48:23
- Bydliště: Enkláva rytířů jedi na Dantooin
- Kontaktovat uživatele:
Korriban - místo s loďí:
Culil jsi se a díval jsi se na Talion. Ona se taky pochchtávala a několikrát jsi postřehl, že se dívá i ona na tebe.Za pár minur jste došli k lodi, byla postevená kousek od akademie a Republikový vojáci si jí nejspíš nevšimli.
Talion: Tak, jsme tady! Pojď musíme odletět!
Řekla ti a vstoupila do lodi. Byla celkem velká a vnitřek byl slušně vybaven. Talion si zabrala kajutu pro sebe a ty jsi měl taky svojí vlastní. Lákal tě pocit být s Talion v kajutě ale zřejmě si ona to samé nemyslela. Loď odstartovala a vy jste odletěli bez problémů z Karribanu.
Talion: Poletíme na Onderon, měli by jsme se schovat v lesích!
Řekla ti a zadala souřadnice na Onderon a zapla autopilota. Pak jste se rozešli do svých kajut. Jednou v noci k tobě přišla na "návštěvu".
Talion: Ahoj, jak se máš?
Zeptala se tě a čekala na odpověď a šibalsky se usmívala, jakoby něco od tebe čekala.
............................
Culil jsi se a díval jsi se na Talion. Ona se taky pochchtávala a několikrát jsi postřehl, že se dívá i ona na tebe.Za pár minur jste došli k lodi, byla postevená kousek od akademie a Republikový vojáci si jí nejspíš nevšimli.
Talion: Tak, jsme tady! Pojď musíme odletět!
Řekla ti a vstoupila do lodi. Byla celkem velká a vnitřek byl slušně vybaven. Talion si zabrala kajutu pro sebe a ty jsi měl taky svojí vlastní. Lákal tě pocit být s Talion v kajutě ale zřejmě si ona to samé nemyslela. Loď odstartovala a vy jste odletěli bez problémů z Karribanu.
Talion: Poletíme na Onderon, měli by jsme se schovat v lesích!
Řekla ti a zadala souřadnice na Onderon a zapla autopilota. Pak jste se rozešli do svých kajut. Jednou v noci k tobě přišla na "návštěvu".
Talion: Ahoj, jak se máš?
Zeptala se tě a čekala na odpověď a šibalsky se usmívala, jakoby něco od tebe čekala.
............................
Nakonec jsme všichni sami!
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
Abys cestu domů našel, svíci tobě já zapálím.
-
Darth Revan
Zpráva
Hyperprostor-sithská loď
Usměju se na ní, protže je mi jasné proč přišla a vůbec mi to nevadí.
Ale jo je mi celkem fajn, ale je mi trochu zima. Na Korribanu bylo dost horko a tady ve vesmíru je chladno. A tyhle deky jsou opravdu na nic.
Mrknu na ní a olíznu si rty.
Nemáš něco na zahřátí?
Podle jejího úsměvu určitě měla. Čekal jsem, že zhasne světlo, ale nezhasla. Ladně spustila róbu na zem a já se tak mohl pokochat její krásou. Chvilku tam tak stála a pak teprve zhasla světlo. Vlezla si ke mě a pomohla mi sundat mojí róbu. Bylo to nádherné a vášnivé. S Marianou to bylo taky krásné, ale tomuhle se to nevyrovná. Ani nevím jak dlouho to trvalo,ale bylo to nekonečné. Usnuli jsme propletí do sebe. Osud zdá se je na mojí straně.
To je jedině dobře. Pomůže mi to získat silnou pozici u Sithů.
Spali jsme dlouho a nechali si o sobě zdát.
Usměju se na ní, protže je mi jasné proč přišla a vůbec mi to nevadí.
Ale jo je mi celkem fajn, ale je mi trochu zima. Na Korribanu bylo dost horko a tady ve vesmíru je chladno. A tyhle deky jsou opravdu na nic.
Mrknu na ní a olíznu si rty.
Nemáš něco na zahřátí?
Podle jejího úsměvu určitě měla. Čekal jsem, že zhasne světlo, ale nezhasla. Ladně spustila róbu na zem a já se tak mohl pokochat její krásou. Chvilku tam tak stála a pak teprve zhasla světlo. Vlezla si ke mě a pomohla mi sundat mojí róbu. Bylo to nádherné a vášnivé. S Marianou to bylo taky krásné, ale tomuhle se to nevyrovná. Ani nevím jak dlouho to trvalo,ale bylo to nekonečné. Usnuli jsme propletí do sebe. Osud zdá se je na mojí straně.
To je jedině dobře. Pomůže mi to získat silnou pozici u Sithů.
Spali jsme dlouho a nechali si o sobě zdát.