2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Pokud šlo o jídlo, tak jsem si oproti tomu, co se podávalo doma na Nar Shaddaa výrazně polepšila. O předkrmech či aperitivu si zaměstnanci základny mohli nechat jen zdát. Podobně na tom byl pravděpodobně i zbylí personál korvety, který neměl do důstojnické jídelny přístup. Poděkuji stewardovi a na rozdíl od doktora ze své sklenky vína pouze usrknu. Světlé, dle mého odhadu polosuché víno se výborně hodilo k předkrmu, kterým byl salát. Stejně jako před tím, ani nyní se mi nedaří na sebe nepoutat něčí pozornost. Tentokrát mi ji věnují dva starší důstojníci.

A je to tady. Co teď?
Hledám pomoc u Jeroma a následně i Dana, avšak ani jeden z mužů se nehodlá vyprávění zhostit. Napiji se na kuráž a opatrně spustím:

Neřekla bych, že to bylo až tak hrdinské. To vůbec ne. Spíše jsme měli víc štěstí než ti lovci.
Chodím opatrně kolem horké kaše.

Navíc nebýt poručíka Dana a jeho mužů, kteří se postarali o valnou většinu útočníků. Pravděpodobně bychom tu dnes nebyli.
Přestože mě zmínka o Danově trávení volného času pobavila, rozhodnu se nenechat si všechnu slávu jen pro sebe.

Co se samotné historky týče... Ráda Vám ji povím, ale nevím, jestli je nyní nejvhodnější doba.
Pokusím se z vyprávění vykličkovat. Naneštěstí v přítomnosti vojáků se obávám, že mi má finta nevyjde.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Všichni muži ti ze zájmem naslouchají. Mohla jsi pozorovat, že na kapitána Franka udělala dojem tvá skromnost, druhého z velících důstojníků ovšem zase zřejmě trochu popudila tvoje obrana poručíka Dana. Na druhou stranu poručík Dan zářil jako sluníčko a zdálo se, že sis z něj tímhle svým výrokem udělal kamaráda. No, minimálně sis ho neznepřátelila. Ač v klidu jedl, tvářil se, jako by na kapitána dělal dlouhý nos, což si patřičně užíval. Protože nebýt velitelem osobní Jeromeho stráže, byl by kapitán v zeleném jeho nadřízeným a jak často se člověk může vysmát nadřízeným? Pěchotní kapitán se už už nadechoval, že tě povzbudí, abys mluvila dál. Ovšem korvetní kapitán Frank byl rychlejší.

Určitě jste zbytečně skromná slečno. Pan hrabě nám už říkal, jak jste pro něj nasadila život. Ovšem máte pravdu, tu historku si můžeme nechat na nějaké posezení u kvalitní whiskey. příležitostí bude při tomhle dlouhém letu určitě dost.

Šibalsky mrkl na svého kolegu a bylo zcela zřejmé, že se tihle dva rádi špičkují. To už však bylo po salátu (a po třech sklenkách vína v podání doktora Ibereho, který se naopak svého salátu ani nedotkl). Stewardi odklidili špinavé nádobí a začali na stůl nosit hlavní jídlo. To obsahovala pořádný nášup ogrilovaných žeber nějakého většího zvířete a jako příloha k nim byl chléb. Na první pohled se tohle jídlo na luxusní jídelníček příliš nehodilo. Když ses však podívala na Jeromeho, byl z toho přímo unešen. S úsměvem se k tobě otočil a prohlásil pár slov před tím, než se do žeber pustil holíma rukama.

Vím, že to pro tebe bude asi trochu šok, ale i hrabě může mít občas slabou chvilku. Tohle mi dělával otec, když dostal chuť si zagrilovat. Rukama je to nejlepší.

Při poslední větě šlehnul očima okolo stolu, kde se někteří z mladších důstojníků neohrabaně pokoušeli zjistit, jak se to jí příborem, aby neurazili hraběte nevhodným způsobem stravování. Za to doktor Ibere se toho nebál a okusoval jedno z žeber s náležitými zvuky, které potom doplňovat o tiché poškytávání když opět vyprázdnil svou sklenku vína. Oba vyšší důstojníci vyčkávali, jak se do jídla pustíš ty a potutelně se usmívali. Poručík Dan se usmíval také, protože byl rád, že se ho jednou někdo zastal. A navíc nebyl pravda, že by utrácet svůj žold za děvky. Aspoň zrovna v tu dobu kdy se hrabě vypařit totiž spal.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Se zájmem pozoruji obličeje svých společníků. Danovo pošramocené ego se opět zahojilo a nyní se s o to větší chutí pustil do svého předkrmu. Jerome se tvářil spokojeně. Očividně ho potěšilo s jakou grácií jsem z nastálé situace vybruslila. Doktor Ibere se staral především o to, aby jeho sklenička nezůstala dlouho prázdná. Nebo plná? Mladší důstojníci vypadali trochu zklamaně, že přišli o možnost poslechnout si můj příběh, zatímco kapitán Frank uznale pokýval hlavou. Jediný, kdo se nehodlal vzdát byl pěchotní kapitán. Naštěstí mě před vyprávěním zachrání jeho kolega. S vděčností na muže pohlédnu a odpovím:

Sklenka dobré whiskey se nikdy neodmítá. Slibuji, že pak Vám o našem útěku povím.
Musím se neustále soustředit a hlídat. Nejsem zvyklá na tak "dobrou" společnost. Zatím si však vedu skvěle a svou prostořekost držím na uzdě. Bezmála prázdné talíře s předkrmem nyní nahradil hlavní chod. U grilovaných žeber mi pomůcka brát si příbory od nejkrajnějších není k ničemu. Tentokrát mi hodí záchranné lano sám pan hrabě. Jakmile se mladík pustí do své porce pohodím odevzdaně lekku a uchopím jedno z žeber. Maso je šťavnaté a skvěle na kořeněné. Pravděpodobně chvíli odpočívalo naložené v marinádě.

No co? Nikdy jste neviděli Twi´lečku jíst rukama?
Připadám si nesvá, když každý můj pohyb se zájmem sledují oba kapitáni.

Aby Vám to nevystydlo, pánové.
Promluvím jejich směrem, jakmile spolknu sousto, v naději, že si uvědomí, že mi jejich pohledy nejsou příjemné.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Jak madam poroučí.

Ušklíbl se s úsměvem kapitán v zelené a pustil se, stejně jako jeho kolega, do jídla rukama stejně jako vy. Mladší důstojníci si pořád něco špitali a chvílemi se koukali tvým směrem. Význam jejich rozhovoru jsi však nepostřehla a radši ses soustředila na svoje žebírka, která byla skvěle propečená. Doktor Ibere je spořádal v téměř rekordním čase a dál pracoval na svoji opičce. Byla na něm však vidět, že je zvyklý pít, a tak se jeho opilost moc nezhoršovala. To už však stewardi pomalu odnášeli talíře plné jenom ohlodaných kostí. Přinesli samozřejmě vlhčené ubrousky, abyste si mohli otřít ruce a potom následoval zákusek. Kousek čokoládového dortu přišel vhod v každou chvíli.

...takže jsme změnili kurz na Naboo. Měli bychom tam dorazit přibližně za týden? Pokud tedy zase nepoletíme rojem asteriodů jako posledně. Co vlastně víme o té planetě? Kromě toho, že to není moc daleko Eiattu.

Pěchotní kapitán si opět rýpl do svého kolegy a potom nenápadně nenápadně směřoval svoji otázku tvým směrem zřejmě proto, že patrně slyšel o tom kdo měl nápad zamířit právě tam. Případně si to sám logicky domyslel. Kdo jiný by totiž takto hraběti radil, když oni to nebyli.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Kapitánova odpověď mi na tváři vykouzlí úsměv. Jak často se lovci lidí naskytne příležitost "rozkazovat" nejvyšším důstojníkům na korvetě? Mohu se jen domnívat, zda je právě tohle tématem diskuze mezi zbylými muži. Raději se však věnuji své večeři. Po grilované pochoutce brzy zůstanou pouze prázdné talíře a ohlodané kosti. Otřu se do navlhčeného ubrousku a jen co dostanu dezert pustím se i do něho.

Na takové večeře bych si nemusela zvykat dlouho. Jen, abych po nich nedopadla jako ta togrutka z Nebeské vyhlídky.
Zamyslím se nad možnostmi tréninků na palubě lodi. Avšak než dojdu k uspokojivému závěru mou pozornost na sebe strhne pěchotní kapitán. Nepochybuji, že si vyhledal o planetě dostatek informací. Svým dotazem mě pouze zkouší.

Je to zapadlá, nepříliš obydlená planeta. Možná trochu blíž Eiattu, ale víte, co se říká? Pod svícnem je největší tma.
Zatím nehodlám prozradit, jak jsem se o Naboo dozvěděla ani své důvody, proč bych ji ráda navštívila.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Hm, to se skutečně říka. Zajímavé, a už jste na téhle Naboo někdy byla? Je to tam bezpečné? Kdo tam vládne a jaký mají vztah s okolními sektory a Republikou, případně s hutty? Máme nějaké takové informace?

Pěchotní kapitán se začal vyptávat trochu nepříjemným tónem jako by mu bylo trochu proti srsti že letí někam, o čem vůbec nic neví a kde by mohly být potíže. To přimělo zmlknout i mladší důstojníky a ti na tebe upřeli zrak taktéž. Jenom doktor se bez špetky zájmu o tvou osobu ládoval dortem a upíjel víno. Když si všimnul, že důstojníci nedávají pozor, pokusil se nejbližšímu z nich ukrást dort. Jeho počínání vypadalo velmi komicky zvlášť proto, že se mu to téměř podařilo.

Jerome se trochu zamračil a už už chtěl něco říct. Potom se však zřejmě rozmyslel a počkal, jestli, případně jak zareaguješ ty. Zřejmě tě nechtěl před ostatními ponížit nebo nějakým způsobem chránit, aby nezhoršil mínění důstojníků o tobě. Samozřejmě taky proto že věděl, že se o sebe jistě dokážeš postarat sama. A tak se na tebe jenom mírně usmál a čekal.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Jsem zahnaná do kouta. O Naboo toho vím asi tolik, jako dělník v překladišti o astrofyzice. Mohu si něco vymyslet. Doufat, že se trefím a má lež později nevyjde najevo, nebo přiznat barvu. Je tu ale ještě třetí možnost. Zlatá střední cesta. Tento okamžik chápu, jako chvíli, kdy muž zkouší, co všechno si ke mě může dovolit. Je zvědavý, jak zareaguji. Jestli se zachovám, jako zbabělá gizka anebo nebojácný akk. Úctu si vysloužím jedině, když zvolím druhou možnost. Dám všanc to, že si důstojníka poštvu proti sobě. Na druhou stranu nemám co ztratit. A Dan se alespoň dobře pobaví. Napřímím se a pohlédnu muži zpříma do očí.

Se vší úctou, kapitáne...
Můj hlas je klidný. Nijak se nevymyká normálu. Prostý emocí. Mluvím zřetelně, s důrazem na ta správná slova.

Tyto detailnější informace by jste měl mít Vy a Vaši lidé. Nepochybuji, že k jejich získání máte vhodné prostředky. Navíc, jak tu nejednou padlo, je Naboo v podstatě váš soused.
Dovolím si krátkou pauzu. Nikoliv však tak dlouhou, abych někomu jinému dovolila chopit se slova.

Osobně jsem na této planetě nikdy nebyla. Vím, že zde mají hutté svého zástupce, ale jaký je jeho vztah s místními orgány vskutku netuším.
Jakmile domluvím, napiji se ze své skleničky. Dost možná je to můj poslední doušek vína před tím, než mě kapitán nechá vyhodit do vesmíru společně s odpadky.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Do přísně vypadajícího postaršího důstojníka ses opřela takovým způsobem, že zůstal ještě chvíli zírat v němém úžasu. Nešlo vlastně ani o to, co jsi říkala, ale spíš jakým způsobem jsi to říkala. Na mladších důstojnících byla vidět až němá hrůza z toho, co by mohlo přijít. Zřejmě si představovali, co by se stalo jim být na tvém místě a vypustit něco takového z úst. Korvetní kapitán byl zřejmě taky mírně překvapen, ale narozdíl od svého kolegy to na sobě nenechal tolik znát a mírně se usmíval. Stejně tak jako Jerome, který od tebe vskutku zřejmě čekal nějakou tu ostřejší reakci. Doktor Ibere tě patrně vůbec neposlouchal a znovu se pokoušel zaútočit na sousedův dortík, zatímco poručík Dan si zavdal po tvém proslovu ze sklenky, aby skryl svůj úšklebek směrem ke kapitánovi v zeleném.

Pěchotní kapitán se po chvilce tíživého ticha ovšem začal smát. Nejdřív pomalu a potichu, ovšem jeho smích nabíral na intenzitě a za chvilku se smál už na celou jídelnu. Mladší důstojníci se nechápavě koukali jeden na druhého, zatímco kapitán Frank s Jeromem a poručíkem Danem se smáli decentnějším způsobem. Doktor Ibere ukořistil dortík sousedního důstojníka a už si ho ládoval do pusy rychlostí blesku dřív, než si toho muž všimne. Kapitán v zeleném po další chvíli, když si otřel slzy ze záchvatu smíchu, promluvil.

Ta holka se mi vážně líbí.

Potom pozvedl svou sklenku s vínem v gestu přípitku směrem k tobě a dvěma mocnými loky ji zcela vyprázdnil. Zdálo se, že jsi i v jeho testu uspěla. Mladší důstojníci byli tak šokovaní, že si nevšimli ani dalšího zmizivšího dortíku, a tak byl doktor Ibere ještě o to veselejší. Zvlášť potom co zkonzumoval třetí kus dortu a asi osmou sklenku vína. Měl už hezky červené tváře a potom co dojedl se zdálo, že brzo začne vyprávět peprné historky. Všichni ostatní, kromě šokovaným mladých důstojníků už taky dojídali své zákusky a zdálo se tedy, že večeře bude pomalu u konce. Noc ovšem byla ještě mladá.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70 - důstojnická jídelna

Co se stalo? Mladá žába drze odbyla jednoho ze tří nejdůležitějších lidí na palubě. Na něco takového není kapitán zvyklí. O čemž ostatně svědčí i jeho zaskočený výraz. Já, narozdíl od něho, zachovávám sabacc face. Z postaršího důstojníka nespouštím oči, aby viděl, že se nebojím jeho reakce, ať bude jakákoliv. Možnosti jsou pouze dvě.
První: Rozlobí se a přede všemi mě seřve, jako nějakého kadeta, který si špatně upravil stejnokroj.
Druhá: Ocení, že nejsem další bezpáteřní bytost, která se bojí v jeho přítomnosti byť jen nadechnout a rozesměje se.
V nastálém tichu se neodvažuje nikdo ani špitnout. Koutkem oka zaznamenám vyděšené obličeje mladších důstojníků. Jejich pravým opakem je poručík Dan, který má co dělat, aby své pobavení skryl za sklenkou vína.

Nezastřelí mě. To by mu Jerome nedovolil. Maximálně mi bude následující týden dělat ze života peklo.
Napadne mě. Ve stejný okamžik postřehnu, jak kapitánovi začnou cukat koutky úst. Smích zakrátko propukne v plné síle. Stejně jako ostatní i já se nechám strhnout uvolněnou atmosférou.

Jeromeho korveta CR70

Říct, že má první večeře v důstojnické jídelně dopadla na jedničku dostatečně nevystihuje význam této chvíle! Na oba kapitány jsem udělala skvělý první dojem. Dan má o mě o 100% lepší mínění a mezi posádku prosákli zvěsti o tom, jak jsem se opřela do velitele pěchoty. Den za dnem jsem se zde cítila líp. Zvlášť poté, co jsem zprovoznila Bota. Cupitání kovových nožiček a starostlivé pípání už mi chybělo, jako karbaníkovi dobré karty. Pokud mu to povinnosti umožňovali, snažil se být Jerome se mnou a pobyt na lodi mi zpříjemnit. V opačném případě jsem trávila volný čas vysedáváním u konzole a rozšiřováním svých znalostí z holonetu a místní databáze. Jedno odpoledne jsem si vylepšila malý, obranný blaster. Jednoduchou úpravou jsem docílila zvýšení rychlosti a palebné síly. Naneštěstí nemám zbraň, kde vyzkoušet a tak případné mouchy odhalím až na Naboo. Protože se ale nejedná o první zbraň, kterou jsem předělávala nemyslím si, že by se nějaké potíže měli objevit. Jak jsem byla zvyklá z Nar Shaddaa, každé ráno jsem začala dvaceti minutovou procvičkou, abych se udržela ve formě. Předešlého večera se oba kapitáni dočkali a u sklenky dobré whisky jsem jim vyprávěla o našem útěku před lovci...

...vrátila jsem se tedy do sanitky. Poučila doktora, co má dělat jestliže se ten muž pokusí dostat dovnitř, vzala si dýchací masku a vystoupila zadními dveřmi, abych se mu dostala do zad. Viditelnost byla minimální. Na druhou stranu i to je možná důvod proč si mě ten zabiják nevšiml. A jelikož vám tu historku nyní vyprávím, asi tušíte, jak to dopadlo.
Dokončím své vyprávění. Úmyslně vynechám tu část, kdy mě jeden z mužů poručíka Dana poslal do bezvědomí, abych ho tak uchránila před rýpavými poznámkami pěchotního kapitána.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70

Po celý týden byla nálada na korvetě velice dobrá. Neměla jsi problém zpřátelit se s většinou posádky a zejména potom co se roznesly zvěsti o důstojnické večeři už na tebe posádka koukala spíš s obdivem než s nedůvěrou. Prošla sis celou loď a kromě spousty dalších zajímavostí jsi odhalila na boku lodi i malý hangár, kde se tísnila upravená dvoumístna stíhačka cloakshape, která byla evidentně ve výborném stavu. I oba kapitáni z tebe byli unešeni a stejně jako Jerome rádi vyhledávali tvoji společnost a tvé vyprávění je evidentně bavilo. Možná taky proto, že už dlouho sami nebyli v pořádné akci. Samozřejmě s tebou ovšem trávili míň času, než pan hrabě, se kterým ses pomalu zbližovala a stále jste si měli o čem povídat.

Zhruba po osmi dnech na palubě a po jedné krátké zastávce pro doplnění paliva, jste se blížili bodu, kde jste měli vystoupit z hyperprostoru. Bylo to pochopitelně v systému Naboo, kousek od planety, abyste měli možnost obhlédnout situaci z větší vzdálenosti. Právě jste si povídali ve společenské místnosti s Jeromem, když jste ucítili lehké škubnutí, které signalizovala vystoupení z hyperprostoru. Jen chvíli na to se rozezněl poplach nižšího stupně, který velel pohotovost a volal veškerou posádku na svá místa.

Pohotovost? Co ten Frank blázní? Že by tu na nás někdo čekal?!

Zeptal se trochu nechápavě a mírně rozhozeně Jerome a podíval se na tebe. V jeho pohledu sice nebylo podezření, ale zdálo se, že se snaží si utřídit myšlenky. Dobře si totiž vzpomínal, že s Naboo jsi přišla ty a on ti zkrátka důvěřoval. Sice nemohl uvěřit tomu, že bys ho takhle rafinovaně vlákala do pasti s celou jeho lodí a posádkou, ovšem přeci jen tu pochybnost mohla být. A i kdyby jí nepocítil on, mnoho lidí na palubě jí cítit jistě bude.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70

Okamžik našeho výstupu z hyperprostoru se pomalu, ale jistě blížil. Nemohla jsem se dočkat a dospat rána. Myšlenkami jsem byla u Naboo. Představovala si, jak asi voní vzduch na této planetě. Jak chutná voda. Jací jsou obyvatelé a těšila se, že uvidím nefalšovanou přírodu! Posadím se do trávy a zaposlouchám do zpěvu ptáků.. Někomu by to možná připadalo směšné, ale pro mě jako měšťáka to bylo jednoduše něco nepředstavitelného. A pak tu byl druhý důvod, moji rodiče. Nepochybuji, že tam někde jsou a čekají na mou pomoc. Ale poznají mě vůbec? Co řeknou až zjistí, co se ze mě stalo?

Budou rádi, že žiju a jsem šťastná. Na ničem jiném nezáleží.
Uklidňuji sama sebe. Sedím s Jeromem ve společenské místnosti. Ačkoliv přesnější by bylo říct, že tu sedí mé tělo. Má mysl opět zabloudila k našemu cíli. Dnes již nesčetněkrát. Zvednu hlavu, abych se vzápětí setkala s mladíkovým tázavým pohledem.

Omlouvám se. Nad něčím jsem se zamyslela. Na co ses ptal?
Dřív než dostanu odpověď ucítím škubnutí, načež se rozezní poplach.

Nekoukej tak na mě! Jsem stejně překvapená jako ty. Asi bude nejlepší dojít na můstek a zjistit, co se děje.
Navrhnu mírně dotčeným tónem. Zmocňují se mě nemalé obavy. Pokud se nyní cokoliv pokazí, někdo nás napadne, tak si to každý spojí se mnou.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70

Tak jo, dobře, promiň. Jdeme.

Vypadne rychle z Jeromeho bez ladu a skladu a to už oba míříte chodbami k malému můstku na přídi. Po cestě minete mnoho vojáků, kteří právě dobíhají na svá stanoviště, případně se vyzbrojují tak, jak mají nařízeno při vyhlášení pohotovosti. Po chvíli však už dorazíte na můstek, kde kromě několika mladších důstojníků obstarávajících běžné záležitost sedí i kapitán Frank a nervózně tam přešlapuje i jeho kolega od pěchoty, jak jsi zjistila během letu, nesoucí jméno Clint. Říkal taktéž něco o východním lesu, ovšem to se ovšem moc neujalo.

Co to krucinál má bejt? Nějaká past nebo co?!

Obul se do tebe okamžitě kapitán Clint a zaujal vůči tobě velmi nedůvěřivý pohled. Když jsi vyhlédla průzorem ven, mohla jsi vidět Naboo, ještě poměrně v dálce jako malou planetu. Díky svému dobrému zraku jsi mohla kolem Naboo pozorovat několik velkých objektů. Zřejmě lodí nebo stanic. Na senzorech byly jistě vidět podrobnosti.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70

Co sem komu udělala?! Vždycky, když to vypadá, že se vše obrací k lepšímu někdo zaútočí! Smůla se mi nepřestává lepit na lekku.
Postěžuji si sama pro sebe, zatímco procházíme chodbami korvety. Pohled na ozbrojené, spěchající vojáky jen přiživuje mou představivost, co se naší (hlavně mé) špatné situace týče. Že by na nás čekali lovci z celého Huttského sektoru? Ne! Něco takového není možné! Neexistuje způsob, jak by loď mohli sledovat! Nebo ano? Napětí a nervozita ve mě narůstá s každým dalším krokem. Na můstku již na nás čekají oba kapitáni. Clint se na mě okamžitě oboří, já ho však příliš nevnímám. Jako v hypnóze hledím průzorem ven na planetu, kolem níž se soustředilo několik objektů. Nechápavě zakroutím hlavou.

Co to u všech slizkejch huttů je?
Promluvím tichým, zmateným hlasem.

Vy si myslíte, že s tím mám něco společného?
Obrátím se na pěchotního kapitána a poté pohledem přejedu i zbytek personálu. Ukazováčkem levé ruky zamířím na Naboo. Dřív než stačí, kdokoliv zareagovat pokračuji:

Čistě teoreticky. Kdybych dala někomu echo o našem cíly. Nečekalo by tu na nás něco takovýho, ale spíš kocábky prolezlý rzí. A upřímně pochybuju, že by o sobě dali vědět ještě před útokem... Navíc nikdo koho znám není tak bohatý, aby si mohl dovolit vlastní armádu.

Dokončím obhajobu a opět se zadívám na pomalu se zvětšující planetu.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od MrTukan »

Jeromeho korveta CR70

Korveta se ještě setrvačností pohybovala blíž k planetě, také proto že ještě nebyly vydány nové rozkazy. A tak se planeta i objekty pomalu přibližovaly. Brzy byly patrny velké bitevní lodě, které obepínaly celou planetu.

Obrázek

Do doby, než byly lodě skutečně dobře rozeznatelné na tebe všichni koukali dost nedůvěřivě, nikdo tě však, pro jeho štěstí, dále ani slovně nenapadal. Když byli všichni schopní skutečně vizuálně rozpoznat co se to před vámi objevilo, bylo nad míru jasné, že tohle nejsou lovci lidí. První se z šoku probral kapitán Frank a postavil se na tvou obhajobu.

To děvče má pravdu, tohle je celá bitevní flotila, pochybuji, že by kdokoli investoval tolik peněz a zdrojů do toho na naši jednu korvetu nasadit něco takového. Navíc při jejich současném postavení bychom byli v hyperprostoru dřív, než by nás vůbec dohnaly stíhače. Otázka ovšem zůstává, že pokud tu nejsou kvůli nám, tak proč tu ta flotila je.

Po jeho slovech bylo vidět, jak nedůvěra v tvou osobu mezi osazenstvem zase opadla. Brzy na to se ozval důstojník zajišťující komunikační panel.

Kapitáne, volají nás.

Na obrazovce nad průzorem se objevil Neimoidian v uniformě, která spíše vypadala jako převlek na maškarní než vojenský úbor. Každopádně ihned začal mluvit.

Neznámá korveto CR70, musím vás upozornit, že planeta Naboo se nachází pod přísnou a naprosto legální blokádou ze strany Obchodní federace. To znamená, že není dovoleno žádné lodi projít zkrze blokádu ven ani dovnitř. Tudíž ať je váš cíl a úmysl jakýkoli, musím vás vyzvat, abyste opustili tento systém.

Neimoidian mluvil jakoby nepovažoval vaší loď za žádnou hrozbu, a tak i opomněl otázku identifikace. Bylo na něm vidět pohrdání a lhostejnost. Na druhou stranu s palebnou silou, kterou flotila disponovala, nebylo vůbec předmětné přemýšlet o ohrožení ze strany jednou korvetou. Kapitáni se na sebe chvíli koukali, vyměnili si pohled i s Jeromem a potom kapitán Frank odpověděl takovým způsobem, aby neměla flotila jakýkoli důvod podnikat nějaké kroky.

Děkujeme za upozornění, rozumím, brzy opustíme systém.

Po jeho slovech také Neimoidian z obrazovky zmizel a zůstali jste zase sami. Vojáci se tázavě dívali na Jeromeho, ten se zase otočil na tebe.

Počítám, že tady se asi moc neschováme, zkusíme tu druhou planetu v tomhle sektoru?
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: 2. mise pro Gwendolin: Ztratit sebe a nalézt jiné

Příspěvek od Gwendolin »

Jeromeho korveta CR70

Po mém proslovu se již nikdo neodvažuje vznášet další obvinění. Jednak jsem mužům předložila vcelku rozumné argumenty. Ale hlavně i na mě samotné je znát překvapení z nastalé situace. Byla tu samozřejmě i celá řada jiných skutečností, která hrála v můj prospěch a každému průměrně inteligentnímu jedinci museli dojít. Pokud bych tuto past zinscenovala, nešla bych na můstek neozbrojená. Jestli vůbec. S největší pravděpodobností bych se snažila dostat z lodi pryč a zachránit si tak kůži před nadcházející bitvou. Navíc k zabití hraběte jsem měla víc než dost příležitostí na Nar Shaddaa. Musela bych být mimořádně slaboduchá, abych Jeromovi dovolila vrátit se na korvetu a až zde se ho pokusila odstranit společně s jeho lidmi.

Nedovedu si představit, kolik by mi museli zaplatit, abych s takovým stupidním plánem souhlasila. Do toho by nešel ani samotný Jango Fett! Kývnul by na to jen naprostý kretén! Copak působím dojmem, že když mi zůstane kousek jídla mezi zubama, tak ho začnu dolovat hlavní blasteru?
Zamračím se. Planeta se pomalu, ale jistě přibližovala. A s ní zákonitě také plavidla v její blízkosti. Malé body získávali přesnější obrysy až nakonec nemohlo být pochyb, že zde nejsou kvůli nám. První, kdo se o toto zjištění podělí nahlas je kapitán Frank.

Děkuju.
Otočím se vděčně za velitelem lodi. Ze srdce mi spadne velký kámen. Mé jméno je očištěno, avšak stále zůstává nezodpovězena zásadní otázka: Co tu tato flotila dělá?.. Odpověď získáme jen, co se na obrazovce objeví Neimoidian.

Obchodní federace? Proč se tyhle zrůdy, co vypadají jako zmlácení Durosové trpící otravou jídla, zajímají právě o Naboo?!
Mlčky přihlížím rozhovoru mezi kapitánem a Neimoidianem. Pomalu se mě začíná zmocňovat zoufalství. Už jsem přeci byla tak blízko! Teď se nemůžu jen tak otočit a odletět!

Je tu ještě druhá možnost.
Ze všech sil se snažím, aby můj hlas zněl, co možná nejklidněji a nezaujatě.

Během cesty jsem měla dost času rozšířit si své znalosti o tomto sektoru. Naboo má tři měsíce. Pokud se nachází mimo blokádu mohli bychom přistát tam. Konkrétně myslím Roriho. Je to bažinatý svět, ale kolonizovaný. V hlavním městě Narmle by neměl být problém přistát. Příjmy měsíce plynou převážně z těžby. To by mohl být také oficiální důvod naší cesty. Jerome by mohl jednat s místními zástupci o dodávkách surovin. Nemyslím si, že by nás tam nějaký lovec pronásledoval a riskoval tak střet s obchodní federací. Jestli by jim vůbec došlo, že můžeme být tak hloupý a schovávat se tak blízko něčí flotily.
S každým dalším slovem svému zdůvodnění věřím čím dál tím víc. Dává smysl. Je to sice nebezpečné přiblížit se k flotile Obchodní federace, ale dost smělé, aby to vyšlo!
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“