Mise pro Gwendolin Wanderer

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Zakousnu se do spodního rtu, jakmile dočtu zprávu. Mělo mi dojít, že Patricka neoblafnu. Ale za pokus to stálo. Hlavně, když chybu rychle napravím. Pak by následný trest nemusel být, tak přísný. Snad... Stisknu ovladač dveří. Nic. Ozve se pouze odmítavý zvuk zámku. Naštěstí strhnu pozornost osazenstva kanceláře a ti mi vzápětí sami otevřou. Jen co dveře zajedou do stěny vystřelím. První rána propálí zlatem vyšívané roucho a zasáhne Caraena do hrudi. Muž se skácí na svůj pracovní stůl mrtev. Za krátko ho doplní i tělo Elomina.

Příliš snadné... Ovečky sami vpustili vlka do ohrady.
Přistoupím ke stolu, abych ukořistila datapad. Zastavím se asi metr před ním. Ne jen Síla mě varuje, že něco není v pořádku. Otočím se. Jediné, co však stihnu je krýt si rukou obličej. Proud krve potřísní bílou halenku a několik drobných kapek najde cestu i na můj obličej a vlasy. Oběť se skácí k zemi. Nad ní se nyní tyčí v plné kráse anděl smrti.

Patricku...
Nestačím říct víc. Chytím datapad na jehož displeji je zaznamenán poslední cíl. Chci se Patricka zeptat na detaily, ale je pozdě. Muž jako vždy neztrácí zbytečnými řečmi čas. Rychle seberu ze stolu Elominův datapad, vyndám z něj paměťovou kartu a upustím ho. Pro jistotu na ležící přístroj ještě šlápnu. Z chodby seberu bundu a za běhu si ji nasadím. Alespoň částečně zakryji krví zašpiněné oblečení. S blastrem v jedné ruce, datapadem v druhé a paměťovkou v kapse doženu Patricka těsně před turbovýtahem.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Patrick tě bez váhání a varování chytne za ruku, ve které držíš blaster a otočkou tě pošle přímo do výtahu. Otočka tak rychlá a ladná, že se ti blaster ztratil z ruky k Patrickovi. Než nastoupí za tebou do výtahu, ohlédne se na obě strany a zkontroluje okolí. Prstem projede většinu tlačítek, až se zastaví na patře, kam míříte. Je to asi o padesát úrovní výš než jste a pokud jsi si vybavovala orientační ceduli správně, zelená barva patra označovala pomocné chodby, plné uklízecích prostředků a kanceláří s úředníky, kteří nebyli dost důležití na to, aby dostali místnost mezi ostatními byrokraty.
Ve volné chvilce ti hodil zpět zbraň a upravil si oblečení. Jeho čistě bilé oblečení kazila pouze malá červená skvrnka ze spodu na rukávu. Pomatuješ si, když si Patrick tento oblek vybíral. Šli jste kolem obchodu s luxusním zbožím a tebe zaujal právě tento kousek. Pro Patricka, který vše pečlivě pozoroval, nebylo těžké všimnout si tvého zájmu a dostala jsi dokonce pochvalu za vkus. Za kredity, které oblek stál, by mohl Řád koupit spoustu život ulehčujících věcí, ale na to jsi musela rychle zapomenout. Ten den ti Patrick koupil užasné šatičky, které nebyly o nic levnější. Bylo super být na této straně barikády. Ale vše nemohlo být perfektní a za vše co jsi měla tu byl stále kritický Patrick, pro kterého nebylo nic dokonalé a stále zvyšoval cíle, kterých jsi měla dosáhnout.
Ani teď nevypadal nijak vesele. Poté, co naťukal do komunikátoru další zprávu, otočil se na tebe s káravým pohledem.
"Diskrétnost není slovo, kterým se straší malý dětí Gwen, zkus se tím občas řídit. A dělej co ti řeknu hned jak ti to řeknu. Improvizace je dobrá pro děvky, co chcou dýško. Dokuď nepochopíš rozdíl mezi rozkazem a plánem, nebudeme se bavit o jakékoliv samostatnosti. Hodnocení? Devět bodů. Dobrej vstup."
Jakkoliv ti to říkal klidně, kritika tě donutila pohlédnout na panel výtahu a zkontrolovat kdy konečně ze stísněného prostoru můžeš odejít. Z padesáti pater vám zbývalo už pouze dvacet, což ti dalo moment na obranu, ale Patricka to určitě moc nezajímalo, když už měl vlastní názor. Proto opět psal zprávy a v jednom okamžiku vyměnil plynový zásobník své osobní zbraně.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

S mrštností maarlaasa mě Patrick uchopí a ladnou otočkou, za kterou by se nemusel stydět ani zkušený tanečník, mě nasměruje do výtahu. Během tohoto pohybu mi vytrhne blaster z ruky a naposledy zkontroluje chodbu. Za pár standardizovaných sekund už stojíme proti sobě. Jsem bezmála stejně vysoká jako on, ale nyní, po předchozích komplikacích si připadám titěrná. Patrick má úžasný dar ve mě vyvolat pocit naprosté neschopnosti jediným přísným pohledem. Proto se snažím dívat kamkoliv, jen ne na něho. Mou pozornost na sebe strhne až ve chvíli, kdy se mi rozhodne vrátit zbraň. Jakmile mám blaster opět ve svém držení, načerpám dostatek kuráže na to, abych čelila mužově kritice, která bude jistě brzy následovat. Nečekám dlouho. Promluví klidným, důrazným hlasem. Jeho slova na mě dopadají, jako kamenná lavina. Zasahují ta správná místa, tak aby srazila mé sebevědomí. Zranila pýchu.

Nezapomínej, že v organizaci si na posledním místě v potravním řetězci. I uklízecí droidi jsou užitečnější!
Bleskne mi hlavou během proslovu. Hodnocení působí na mé ego, jako hojivá bacta. Přesto si neodpustím vzdor. Napřímím se a pohlédnu svému společníkovi zpříma do očí.

Přesně to jsem udělala! Řekl si, že mi nemá utéct a že nemám vyvolávat pozornost...
Rozum buší na poplach. Vstupuji na nebezpečné území. Hádky s Patrickem nikdy nekončili mým vítězstvím. Nemohu si však pomoct.

Kdybych věděla, co mám získat, tak neváhám a okamžitě jednám. V rámci možností jsem líp reagovat nemohla.
Dokončím obhajobu. Na sucho polknu. Až zpětně mi dochází k čemu jsem se to právě odvážila. Nepřímo jsem obvinila svého mentora z toho, že za špatný vývoj úkolu mohou jeho nepřesné pokyny. Vždy slepě poslušný akk zavrčel na svého páníčka. Takové chování se u zvířat přísně trestá. Mě s největší pravděpodobností čeká stejný osud. Na druhou stranu je to opojný pocit překročit svůj stín!
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Patrick zvedl pravý koutek úst, jako kdyby se usmál nad tvojí obhajobou. Cuknutí hrudníku a větší množství vydechnutého vzduchu najednou opravdu dokazovali, že Patricka tvoje slova pobavila. Podíval se k zemi a se stejným úsměvem několikrát zakýval hlavou ze strany na stranu.
"Přesně to jsi udělala? V rámci možností, kdy jsi měla zabít cíl a minutu na to jsi ho potkala v malé chodbě, jsi ho měla zabít v malé chodbě."
Tvůj ochránce pohlédl na komunikátor pár sekund před příjezdem do vašeho patra. Avšak v tu chvíli se ti rozbušilo srdce a těsný prostor na tom nijak nepřidával. Pouze v Patrickovi si mohla hledat útěchu, když se výtah zpomalil, světlo se ztlumilo a rozezněl se poplach.
"Drž se u mně, schov všechny zbraně a naber zase barvu..."
Klepnul tě nataženým ukazováčkem do čela, aby jsi se dala do práce. Když se otevřeli dveře, stál v nich už člen ochranky a bez váhání na vás spustil nezaujatým hlasem.
"Mohl bych vás požádat, aby jste mně následovali? Stala se nehoda a snažíme se shromáždit všechny..."
Patrick neváhal a neobtěžoval se ani s tím, aby muž domluvil. Strčil mu před ksicht nějákou kartu, jen na pár sekund, poté jí hned sklidil. Stejně chladně a nezaujatě spustil i Patrick na dobře obrněného muže.
"Proto jsme tady. V nebezpečí je další zaměstnanec. Neviděl jste muže, dvacet pět let, modré kalhoty a oranžová košile..."
Při svém rozhovoru tě Patrick vystrčil před sebe do chodby a protočil se se všemi tak, že jsi stála mezi Patrickem a vojákem. To dalo ochrance nevynucenou chvíli promyslet si, jak by mohl pomoct. Nakonec lousknul prsty, jako kdyby přišel na něco velkého.
"Všichni úředníci dostali rozkaz se zamčít ve svých kancelářích, takže jestli tu pracuje, bude v té své."
Patrick mu kývnutím hlavy poděkoval, obešel tě z prava a s rukou na tvém rameni vedl cestu dál do chodby. Společně jste míjeli kanceláře a Patrick byl zaměstnán sledováním cedulek se jménem. Chodba byla alespoň sto metrů dlouhá, než se objevila zatáčka, a dveří zde bylo nespočetně. Občas se kanceláře střídali s pomocnými pokoji, toaletami a odpočívárnami. Patrickova ruka už nebyla dávno na tvém rameni a váš synchronizovaný krok byl jako z filmu. Ale mohl tě varovat, když se zastavil před kanceláří a ty jsi ušla ještě dalších pět kroků. Díky tomu se ale nemusel ani otáček za sebe a pouze pohlédl do strany tvým směrem. Ukázal na dveře a než promluvil, lehce si odkašlal.
"To je on..."
Chvíli se díval na dveře, než se jal jejich otevírání. Z vnitřní kapsy saka vyndal podlouhlý nástroj, kterým sundal kryt ovládání dveří a obnaženému rozhraní připojil svůj komunikátor. Několik sekund poskakoval jeho prst po klávesnici, než se nahoře objevilo zelené světlo. Odpojil komunikátor a všechny své nástroje schoval.
"Postarej se o něj, já hlídám tady..."
Ukázal na zelené tlačítko a ustoupil dva kroky dozadu. Nečekaně se nejal plnění sám, ale opět využil tebe, což bylo po vší té kritice milé překvapení a ukázka Patrickovi důvěry v tebe.
"A když myslím postarej se o něj, tak né že s ním ještě skočíš po společném obědě do zoo když bude chtít..."
Neodpustil si poznámku, než se opřel o zeď hned vedle tlačítka dveří a nenuceně zkřížil nohy, aby ti dal najevo že je vše na tobě.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Co jsem to udělala?! Ačkoliv správná otázka by měla znít: Co se mnou teď Patrick udělá? Seřve mě? Ukáže mi, kdo je tu šéf? Kdysi, ve staré základně, jednoho chlápka praštil za hloupou poznámku tak, že mu zlomil čelist... No, ale mě by snad něco takového neudělal... Ne teď! Jak by to vypadalo, kdybych za ním chodila s pohmožděným obličejem.
Pokouším se vyčíst svou blízkou budoucnost z Patrickova obličeje. Jeho pobavená reakce pro mě znamená jediné. Zatím jsem trestu unikla. Mohu si oddechnout, avšak ne na dlouho. Jako vždy hodlá mít poslední slovo. Mlčím. Odevzdaně sklopím hlavu a skousnu spodní ret.

Neřekl si, že ho mám zabít!
Pomyslím si vzpurně. Nahlas, ale nic nevyslovím. Touha hájit se je pryč. Akk je opět poslušný, jak se na správného psa patří... Blížíme se do cíle. Výtah zpomalý. Jak je při akcích, kterých se účastním dobrým zvykem, nic nemůže jít podle plánu. A tak se i teď vše zkomplikuje, jen co se rozezní poplach. V ten moment by se ve mě nikdo krve nedořezal. Vyděšeně pohlédnu na svého společníka. Jeho tvář je jako vždy ledově klidná. Není pochyb, že s takovým vývojem situace počítal.

Pokusím se.
Odpovím. Mezitím zajistím blaster a zastrčím si ho pod bundu. Naštěstí není příliš velký a pod oblečením výrazně nevyčnívá. Přesto se musím snažit na sebe zbytečně neupozorňovat. Jakmile se výtah otevře postavím se ke členovi ochranky čelem a spojím ruce na hrudi. Tak se pokusím minimalizovat šanci, že něco zahlédne. Naštěstí ho můj společník plně zaměstná. Během hovoru napodobím chladný, nepřístupný výraz, jaký zdobí i Patrickův obličej. Vystoupíme z výtahu a jen, co se dozvíme potřebné informace zamíříme dál do chodby.

To bylo těsný!
Znatelně se mi uleví, že máme tuto nepříjemnost za sebou. Ráda bych se Patricka zeptala, co za kartičku to vlastně vojákovi ukázal a kde k ní přišel. Ale zaženu zvědavost z obavy, že by nás mohl někdo zaslechnout a tím by se naše krytí prozradilo. Po několika minutách konečně nalézáme kancelář poslední oběti. Zatímco muž se pustí do nabourávání ovladače dveří, já sleduji okolí. Jakmile dostanu pokyn ke vstupu, vytáhnu blaster, odjistím ho a naposledy pohlédnu na muže.

Můžeš jít s námi. Určitě si v zoo dlouho nebyl... Hned budu zpět.
Otočím se ke dveřím a stisknu ovladač.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Dveře se rozjedou a ty zacílíš pracovní místo muže, konkrétně jeho křeslo. O to větší je překvapení, když uvidíš místo prázdné. Patrick si všimne tvého zaváhání a uvědomí si, že je něco špatně. Obejde tě a vejde do místnosti, aby se sám ujistil že je prázdná.
"Kurva...patnáct minut než skončí poplach, to stihnem..."
Patrick vypadal na chvilku nervozní, ale tento stav hned přemohl když se rozhlédl po chodbě. Úsměv na jeho tváři značil vrácenou sebejistotu. Lehce tě poplácal po hlavě, neměl k tomu důvod, jen mohl, protože zvládl vyřešit problém.
Urgentnější než vlastní život je urgentní potřeba odskočit si, toalety jsou támhle...
Rozejdete se k nejbližšímu WC a Patrick už si připravuje nůž, jakoby kašlal na diskrétnost. Zastaví tě až před dveřmi na ono místo a už slyší někoho, jak vypouští obsah svých střev do mísy.
"Počkej tady, hlídej. Za žádnou okolnost tam nikdo nesmí v nejbližších pěti sekundách."
Chlápek spláchne a slyšíte jeho kroky. Poté se spustí proud vody. To je signál pro Patricka. Vejde dovnitř a ty nemáš šanci vidět, co se děje vevnitř. Neslyšíš nic, jen Patrickovy kroky, když rozrazí dveře a vyjde ven.
"Můžem jít, tady máš všechny datakarty, nech si je u sebe. Máš žízeň?"
Nalije dva kelímky vody z automatu a jeden ti podá. Je to čistá voda, chemicky ošetřena a s lehkou příměsí oxidu uhličitého. Patrick vypije malý kelímek na jedno douško a zmáčknutou jí hodí do koše.
Dvanáct minut Gwen, jestli si pomatuju dobře z lesa, tak omdlývat umíš dobře že? Jdeme k východu a ať ti věří...
Společně jdete k výtahu a navolíte nejnižší patro. Patrick nejspíše plánuje dostat se ven skrz hlavní vchod, ale jakmile přijedete do prvního patra, uvidíte z balkonku uzavřený turniket a spoustu vojáků u nich. Mají těžké zbraně a oblast je rozhodně těžce uzavřena. Věřila jsi, že jen tak odsud neodejdete, ale Patrickův sebevědomý pohled tě stále ujišťoval. Kdy se spletl naposledy? To byl přesně Patrickův obličej, když se na tebe podíval.
Já jdu dolů, za tři minuty sejdi schody a zahraj svojí roli perfektně, víc po tobě nechci...
Bez dalšího očního kontaktu se od tebe vzdálil mezi vojáky. Něco s nimi probíral a opět se několikrát ohnal svým průkazem. Ty jsi pomalu počítala čas, stojící trochu bokem, aby jsi nebyla na balkonu tak viditelná a podezřelá. Z něj vedlo dolů dvojí schodiště a díky tomuto výškovému rozdílu mohla vstupní hala vypadat opravdu obrovská.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Už zbývá poslední. Poslední..
Připomenu si, že se blíží konec naší mise. Dveře zajedou do stěny a já vstoupím do kanceláře. Zbraň držím před sebou, připravená okamžitě vypálit. Hlaveň blasteru opíše dokonalý půlkruh, ale svůj cíl nenalezne. Místnost je prázdná. Naše oběť tu byla, to dokazuje kufřík na stole a kabát na věšáku, ale kde je teď? Z kanceláře vedou jediné dveře a to ty, kterými jsem právě vstoupila. Muž musel ve spěchu odejít těsně před tím než jsme dorazili. Ale kam? Všichni pracovníci dostali rozkaz zamknout se u sebe a nevycházet.

Máme problém.
Dostanu ze sebe po dlouhém mlčení. Absence výstřelů a typického šplouchavého plop, zvuku, jenž vzniká, když výstřel narazí do živého těla, dovnitř přivede i Patricka. Na jeho tváři jsou jasně znatelné překvapení a nervozita. Ne však na dlouho. Mezitím co já si schovávám blaster opět pod bundu, on vyjde na chodbu a přemýšlí, kam se mohl náš cíl ztratit. Úsměv je pro mě jasným důkazem, že nalezl odpověď.

Hej...
Ustoupím o krok stranou. Zareaguji tak na Patrickovo plácání. Poté následuji muže k toaletám. Dle pokynů čekám u dveří. Přikývnu na srozuměnou a rozhlédnu se po chodbě. Nikde nikdo. Pravděpodobnost, že se v následujících sekundách někdo objeví a já ho budu muset posílat pryč je mizivá. V mysli si představuji obraz toalet. Náš cíl právě vykonal potřebu a zamířil k umyvadlům. Do místnosti vstoupí můj společník s nožem ukrytým za zády. Oba muži si vymění pohledy. Zatímco jeden netuší, že se v následujících sekundách stane obětí trestného činu, ten druhý přistoupí k volnému umyvadlu. Jakmile se úředník otočí, aby si osušil ruce Patrick zaútočí. Levou rukou ho chytne a pravou zabodne nůž do mužovi hrudi. Nebo mu možná podřízne hrdlo. Tak či tak poslední cíl je eliminován a můj společník vítězoslavně opouští místnost.

Vlastně jo.
Odpovím na dotaz. Schovám si poslední kartu do kapsy u bundy, zapnu zip a přijmu nabízený kelímek s vodou. Jakmile je prázdný vyrazíme zpět k výtahu.

Omdlívat? Spíš padat, to jsem poslední roky trénovala dennodenně... Počkej! Snad nechceš? Co když na to neskočí? Co když mi při pádu vypadne tohle!
Ukážu na zbaň pod bundou během cesty výtahem. S touto skutečností si, ale Patrick neláme hlavu. Mé dotazy ignoruje a zarputile mlčí. Jeho sebevědomí výraz mé obavy nezažene ani při pohledu na uzavřený turniket a hromadu vojáků. Vytřeštím oči a s otevřenou pusou pohlédnu na svého společníka.

To nemyslíš vážně!
Zašeptám potichu, nicméně důrazně. Jenže to už Patrick odchází podle plánu k vojákům.

Jestli tě nezastřelí oni, udělám to já! Pět, šest, sedm...
Slíbím v duchu muži a odstoupím z balkónku. Rozhlédnu se a naposledy poupravím zbraň pod bundou. Poté se zkusím zavrtět, abych se ujistila, že drží na svém místě.

Proč odsud nemůžeme odletět, jako normální zločinci? Třicet tři, třicet čtyři...
Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Soustředění je nejdůležitější. V hlavě si promítám svůj další postup. Kurzy herectví jsem nikdy nenavštěvovala, ale s pády, potažmo omdléváním skutečně zkušenosti mám.

U Síly! Pokud nám to projde, tak dlužím Patrickovi omluvu. Dvě minut třicet...
Vyrazím. Na několik sekund zadržím dech, abych docílila zarudnutí obličeje. Tím je má role připravena. Pomalým krokem sestoupím ze schodů a zamíří k východu. Jakmile mě několik vojáků zaznamená, chytím se za hlavu a zatvářím se vyčerpaně. Ještě několik vrávoravých kroků popojdu. A nakonec se sesunu k zemi. V mysli se modlím k Síle, aby nikoho nenapadlo rozepnout mi bundu.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Tvůj artistický pád zaujme pozornost každého člověka v okolí. První k tobě přiskočí Patrick a vytvoří si tak s tebou chvilku mezi čtyřma očima.
"Přišla jsi brzo...Potřebuju pomoc, zavolejte někdo paramediky!"
To bylo to poslední, co jsi slyšela. Poté přišlo zatmění. Nemohla jsi se nadechnout a pocit dávení ti pouze přidával na stresu. Snažila jsi se přemoc tento náhlý stav a každé otevření očí ti naskytlo novou scénu, která se před tebou odehrávala. Cítila jsi brnění v celém těle a celé tělo s sebou občas nečekaně škublo. To bylo vše, co jsi si uvědomovala. Otevřela jsi oči a Patrick už stál opodál. Všude kolem tebe byly hlasy. Některé žádali o výpomoc, ostatní se domlouvali, jak s tebou naložit. Ani jsi si neuvědomila, že tvé tělo zaujalo novou polohu na boku. Opět jsi otevřela oči a byl u tebe opět Patrick. Cítila jsi jeho ruku na hlavě.
"Jedeme dom..."
Jeho hlas tě utěšoval jako Mara, když jsi byla malá a rozbila jsi si koleno. Bylo paradoxní, o jak moc byla situace nyní vážnější. Slyšela jsi další hlasy. Řvali, ať vypnou detektory u vchodu a dva muži, Patrick a nějáký člen ochranky tě zvedli do vzduchu. Prázdno pod tělem tě trochu probudilo, takže jsi zmateně rozhodila končetinami, ale nemohla jsi dost dobře ovládat žádnou část svého těla. Hned za turniketem jsi opět ležela, poznala jsi oranžové lehátko zdravotníků, dokonce i uniformy, které hlásili Coruscantskou první pomoc.
Další flashback přišel až ve vozu ambulance. Zdravotnická loď s tebou letěla neznámo kam, ale už jsi byla konečně při vědomí. I když zmatená, poznala jsi kolem sebe dva mediky, kteří tě naložili do lodě. Patrick nebyl opět nikde. Jeden z mužů ti vyndal z ruky kanylu a hodil prázdný pytlík infůze do koše.
"Patrick ti posílá pozdrav a omlouvá se za ty vitamíny, co ti hodil do vody. Nebudeš mít žádné trvalé následky, jen tě bude další jednu až tři hodiny bolet hlava."
Druhý medik ti předal tvojí bundu která byla bezpečně srolovaná kolem blasteru. Loď zastavila a k tvému překvapení tě vyhodila přímo před branami nemocnice, nikdo si pro tebe nepřišel a tak jsi, s mírnou migrénou, mohla odejít. Když jsi našla svůj komlink v bundě, hned vedle zbraně, byla na něm už zpráva: Dnes máš volno. Na parkovišti stojí tvůj stroj. Uvidíme se na základně pro debriefing. Zvedla sis hodnocení, máš 39. Já si dal 99 ze 100. Opatruj se, brouku.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, budova Galaktického Senátu

Jak jsem doufala, první kdo ke mě dorazil je Patrick. Jeho slova ke mě z nevysvětlitelného důvodu přicházejí ze stále větší dálky, ztrácím kontrolu nad svým tělem. TMA!
Otevřu oči. V uších slyším tlukot srdce. Hrdlo mám stažené, jako by mě něco škrtilo. Nemohu dýchat a chce se mi zvracet. Snažím se o této skutečnosti informovat své okolí, ale bezúspěšně. Nedokážu se nadechnout, natož promluvit. Strach a stres nade mnou získávají kontrolu. Poslední naděje vložím do Síly. Instinktivně se s její pomocí snažím příčinu tohoto stavu ve svém těle nalézt a potlačit. TMA!
Jako v mlze zahlédnu bytosti pobíhající v mém omezeném výhledu. Podobají se barevným šmouhám na obraze nějakého duševně chorého malíře. Zvuk srdce přehlušily hlasy přicházející ze všech směrů. Snažím se je nevnímat. Je mi jasné o čem se baví. Místo toho se opět koncentruji. Tato snaha mě stojí poslední zbytky sil a má za následek sérii křečí. Na to, abych to zastavila je pozdě. TMA!
Příjemné bezvědomí vystřídá tvrdá realita. Jediné co cítím je mravenčení, bolest v žaludku a mokrý pocit na tváři. Na hlavě mi přistane něčí dlaň a konejší mě mužský hlas. V mysli se mi zjevují různé výjevy z minulosti. Mara, na kterou jsem už měla jen pár mizivých vzpomínek. Akademie na Yavinu, mistr, Kia, Triss... Celou věčnost mi trvá otevřít oči. Když se tak stane, vznesu se do vzduchu. Šero v budově vystřídá ostré denní světlo. Opět ležím. Tmavé a bílou šmouhu doplní šmouhy červené.

Spát, chci spát. A už se neprobudit...
Zmůžu se na jedinou myšlenku než mě opět pohltí tma.

Otevřu oči. Po chvilce mžourání zaostřím. Čistá loď plná zdravotních přístrojů, léků a pomůcek nemohla patřit nikomu jinému než Coruscantské záchrance. K mé nemalé radosti se mohu opět nadechnout. Křeče i bolest v žaludku zmizeli. Na jejich místě zůstalo pouze brnění a nepříjemný pocit. Stále jsem slabá, avšak mohu se hýbat. Otočím hlavu. Jsem tu pouze já a dva medikové, můj společník je pryč. Zamračím se, když mi jeden z mužů vytáhne kanylu.

COŽE?! Tohle mi udělal Patrick!

Já toho par... parchanta zabiju.
Dostanu ze sebe výhružku. Hlava mi třeští, jako by mě nakopla bantha. Léky zabírají. Neutralizují škodlivou látku a já znovu získávám sílu. Za moment už jsem schopná posadit se. To je pro muže znamení mě vysadit. Vrátí mi zpět bundu a blaster a vyhodí mě před nemocnicí. Prohledám kapsy u bundy a naleznu komlink. Zobrazím zprávu a nejistým krokem zamířím na parkoviště. Jakmile naleznu svůj speeder posadím se dovnitř. Na sedačku spolujezdce položím své věci a na chvíli zavřu oči. Několik minut tak sedím a relaxuji. Jen co si utříbím myšlenky a nasbírám dostatek sil nastartuji vozidlo a zamířím domů. Na chvíli zaváhám, jestli nezamířit do nějakého baru a neosvěžit se. Nakonec ale vyhraje touha po sprše!
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant

Sprcha je pro tebe jako vysvobození po těžkém úkolu, který jsi ale splnila. Konkrétně konec byla ta nejtěžší část, ale bylo to za tebou a mohla jsi si říct, že úspěšně. A to i díky všem těm šampónkům a parfémkům, které ti Patrick koupil. Ono mít vlastní kredity byl trochu problém, Patrick ti pomály nic nedával. Občas, když jsi šla něco koupit, ti nechal drobný, ale nepotřebovala jsi u sebe mít hotovost, ven jsi se dostala stejně pouze s Patrickem. Teď jsi u sebe měla asi sedmdesát kreditů, co jsi ušetřila při smlouvání s obchodníkem zbraní. Pochvala od Patricka přišla v podobě blasteru, který ti přenechal za to, že jsi usmlouvala dobrou cenu.
Hlava tě nicméně nepřestávala bolet ani po sprše, ale každou minutou to bylo lepší a lepší. Uplynuli necelé tři hodiny a ty jsi se cítila skutečně fit. Byla to vítaná změna po všem tom ležení a neustálém střídání aktivit, které tě brzo přestávali bavit. Uplynula asi další půlhodina, když Patrick rozrazil tvoje dveře, jakoby se nic nestalo.
"Vstaň a zař zlato, hned dojdi do zasedačky jedna..."
Dveře nechal otevřený, aby dal najevo, že tím myslím opravdu hned a díky tomu jsi ho slyšela vrazit ještě asi do čtyřech pokojů, a až na jeden vynechal oslovení zlato.
Zasedací místnost jedna byla velká asi pro dvanáct lidí, byl tam projektor uprostřed místnost a vedle něj sedačky ve dvou řadách po třech. Byla to jedna z menších místností. Před projektorem byla jedna židle a stůl se zabudovaným terminálem. Když jsi tam došla, v první řadě napravo od projektoru už seděl muž se ženou a něco probírali. Zabrala jsi si jednu ze sedaček, bylo to pohodlné kožené křesílko, do kterého se dalo zaplout jak do obláčku. Muž, o něco vyšší než Patrick, s výrazně rezavou hlavou a bradkou spletenou do copu, vysvětloval přísedící atraktivní ženě. Ta na sobě měla výrazně zelenou podprsenku a přes to zašměrovaný latexový kabátek, černé úplé kalhoty, ale hlavně úžasnou blonďatou hřívu. Po tobě přišli do zasedačky ještě další dva muži, zatímco jeden měl na sobě oblek podobný tomu, co nosí Patrick, druhý přišel v kožených kalhotech a jednoduchém tílku s nápisem "Blow my dick or I blow yo head off". A jako poslední přišel Patrick.
"Dámy a pánové, sem rád že jste se dostavili tak rychle. Gwen je odteď oficiálně součásti mise. Nez začnem, máte někdo nějáké otázky?"
Zeptal se Patrick přičemž zapnul projektor a nechal načítat soubory. Muž v tílku se zvedl, aby si ho ostatní všimli.
"Eh, jo, já mám jednu, Patricku. Včera jsem zajistil ty dokumenty a dneska jsem je už v databázi nenašel. Co s nima je?"
Patrick hned zapnul terminál a napojil se. Chvilku něco ťukal do klávesnice, než databázi zavřel. Podíval se na tazatele, který už seděl a klidně mu oznámil:
"Ty dokumenty jsou oficiálně top secret a přesunuty do naší interní databáze. Tam do nich můžeš nahlížet, Greyi...ještě něco?"
Ruku zvedla blondýna a opět si stoupla.
"Byla jsem na policii, přerušit vyšetřování vraždy Gurney Hallecka, ale nechtěli mně k tomu pustit. Můžeš to zařídit?"
Patrick na ní kývnul a opět se připojil na terminál. Po napsání krátké zprávy se opět otočil k publiku.
"Považuj to za vyřízené. Ještě nějáké otázky? Gwen, abych to neprodlužoval, to je Lucy, Grey, Prell a Taurik..."
Ukázal postupně na ženu, muže v tílku, muže v obleku a nakonec na zrzavého mladíka.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, tajná základna

Voda. Životodárný živel. Osvěží, zažene žízeň, ale dokáže i zabít. Pokud udeří ve formě záplavy nebo smrtonosného tsunami zanechává za sebou spoušť. Zničené domovy, vyhaslé životy. Něco takového, ale zde na Coruscantu nehrozilo. Stojím ve sprše a dopřávám si dlouhou koupel. Pečlivě smývám z každého centimetru těla i vlasů špínu, pot, krev. Namydlím se sprchovým gelem, poté použiji šampón. Pěna mi stéká po pokožce, štípe v očích. Poslepu vstoupím pod proud vody a zvednu hlavu. Užívám si ten pocit, kdy horká tekutina objímá celé mé tělo. Zahřívá svaly a nabíjí mě novou energií. Mohla bych zde takhle stát celé hodiny. Avšak o slovo se začíná hlásit únava, a tak vypnu proud, opustím sprchu, osuším se, vezmu si čisté spodní prádlo a lehnu si. Nespím, pouze relaxuji se zavřenýma očima. Uvažuji nad průběhem mise, zvláště nad jejím koncem. Jedna má část obhajuje Patrickův čin. Dodal tím mému omdlení důvěryhodnost. Ale zahrávat si tak hrubě s mým zdravím je věc druhá. Stále se zlobím.

Zmetek! Mohl mi aspoň něco říct. Co kdybych tu vodu nevypila? Strčil by mi ten jed do pusy proti mé vůli?
Asi dvacet minut bloumám nad dalšími možnostmi útěku. Žádný by se ale s největší pravděpodobností neobešel bez konfrontace s obrannými složkami budovy a následně města. Nakonec se rozhodnu svou zlobu vybít cvičením. Série protahovacích cviků jemně zvýší mou celkovou hybnost. Tělem začne proudit endorfin, hormon štěstí, který stimuluje dobrou náladu. Brzy se cítím lépe. Jedinou připomínkou na nepříjemný závěr naší mise tak zůstává bolest hlavy. Vstanu a ze skříně vytáhnu čisté oblečení. Volné, látkové kalhoty modré barvy a bílé tričko. Ze stolu seberu datapad a lehnu si na postel. Otevřu holonetový prohlížeč a pročítám nejnovější zprávy. O vraždách v senátní budově zatím nevidím žádnou zmínku. Během následujících dvou hodin brouzdám po holonetu, stavím se v jídelně na obědě a opět se vrátím do pokoje. Tentokrát čistím blaster, který mi dnes tak dobře posloužil. Jen co práci dokončím do pokoje vejde Patrick. Mám nutkání se muže zeptat, zda někdy slyšel o klepání. Avšak můj mentor mě předběhne a promluví první.

No, jo. Hned tam budu.
Odpovím neradostně. Těšila jsem se, že budu mít zbytek dne volno, ale to jsem se jak se zdá spletla. Na druhou stranu jsem neměla žádné plány a tak bude porada zajímavé ozvláštnění dne. Konec konců na takové schůzky jsem se často nedostala. Původní zklamání se rychle změní ve zvědavost.

Co se bude řešit? Že by ta akce v senátu? To snad ne, vše dopadlo dobře. Možná se dozvím, co za informace bylo na těch kartách.
Spekuluji nad možným tématem porady. Dorazím do menší zasedací místnosti a posadím se na volnou židli. Zatím tu jsem pouze já a dvojice, která je právě plně zaujata svým hovorem. Za krátko dorazí další dva muži a nakonec Patrick.

Těší mě.
Promluvím krátce a pokynu všem na pozdrav.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, tajná základna

Patrick se usadil za stůl a pustil pět fotek na projekci. Dva z nich si poznala, byl to Elomin a druhý muž ze senátu.
"Žádné další otázky? Super, takže pokročíme dál. Lucy se postarala o Gurney Hallecka. O Vance Hendrickse, Kandy Manna a Marc Corye jsme se postarali s Gwen..."
Čyři fotky odstranil z prezentace a zvětšil poslední, ošklivě vypadajícího muže.
"Jmenuje se Neil West. Datakarty nám prozradili vše. Kde bydlí, kam chodí na oběd, jakou má oblíbenou značku pornáče. A ne Greyi, není to Big Lekku. Do akce si beru Lucy, Prella a Gwen. Jake a Taurik budou naše záloha..."
Odstranil fotku muže a objevilo se schéma nějákého bytu. Byl to obyčejný čtverec, rozdělený na čtyři místnosti, průměrně stejně velké.
"Počítáme s odporem, čtyři až pět ozbrojených bodyguardů, plus se Neil zvládne o sebe postarat. Sedm let v armádě, dvanáct let žoldák, než se rozhodl, že to zkusí s politikou. Bohužel jeho staré zvyky zůstali a vesele prodává zásoby Republiky komukoliv, kdo nabídne dost zajímavou nabídku. Umí za sebou dobře zametat stopy, ale jeho posledním kšeftem šlápl vedle...Tauriku?"
Zrzek se zvedl a předstoupil před vás, hned vedle Patricka. Za ním vyběhnul seznam položek, trochu jsi se v tom ztrácela, ale byl to seznam zboží, často se tam objevovali farmaceutické výrobky a zbraně.
"Před týdnem nám prodal nové armádní pušky a lékárničky v hodnotě dvěstě tisíc kreditů. Pak se odmlčel. Naštěstí stále řídil své obchody z domu, takže nebyl problém vypátrat jeho přesné umístění. Je to jeho dvanáctá lokace, kterou sme získali. Zatím je nejčerstvější, takže musíme vyrazit hned."
Vyndal ze stolu čtyři datapady, a každému podal jeden. Byla tam vlastně shrnuta celá prezentace, takže jsi si jí mohla projíždět i po cestě. Patrick se napil ze sklenky, kterou teprve před chvilkou naplnil vodou a vypnul projektor.
"Takže, situaci znáte dámy a pánové, přejdem k plánu. Schéma, co máte k dispozici je pouze schéma druhého patra. Počítáme, že první patro obývá jeho rodina, konkrétně prarodiče a sestra s manželem a třemi dětmi. To je úkol Gwen, musíš se postarat, aby nám nezavazeli ani nedělali rozruch. Já a Lucy půjdem přímo, Prell to vezme zvrchu balkonem. Koho jsem neřekl?"
Dva zbývající zvedli ruku a Patrick to vzal na vědomí.
"Vy to jistíte z venku. Nemáme podporu policie, kvůli politické imunitě se od toho musí distancovat. Počítáme, že Neil má k dispozici osobní armádu, takže akce musí proběhnout rychle, než jí stihne svolat. Chceme ho živého, žádné zbytečné ztráty...to by bylo asi všechno, za dvě hodiny buďte připraveni v garáži, nějáké otázky? Jestli ne, můžete jít."
Opět se vás všech zeptal, protože na tuhle akci chtěl být dokonale připravený. Všichni čtyři se shodli, že nemají otázky a vydali se připravit, takže v mísntosti jsi zůstala sama s Patrickem.
Promiň za ten plán úniku, byla to jen směs minerálů a vitamínů, něco jak když sníš kilo čokolády a dostaneš se do cukrovýho šoku...
Zasmál se a vracel místnost do původního stavu, přičemž čekal, jestli nebudeš něco chtít.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, tajná základna

Můj předpoklad se ukázal jako správný. Následující mise má návaznost na akci v Senátu a informace získané z karet. Hrdě se v křesle napřímím, když Patrick zmíní náš podíl na odstranění tří mužů. No, co? Je to můj první větší úspěch, tak si tento okamžik náležitě užívám. Zbystřím v okamžiku, kdy čtyři fotky nahradí jediná. Lidský muž, nepříliš atraktivního vzezření. Naneštěstí se zdá, že co mu Síla ubrala na kráse, to mu vynahradila na schopnostech. Sedm let se živil jako voják, následně dvanáct jako žoldák. Přestože vyměnil zbroj za roucho politika, lze předpokládat, že při zadržení bude dělat problémy.

S tím bych se nerada ocitla v jedné místnosti sama.
Dlouhé roky mě Patrick cvičil, abych byla schopná přemoct kde jakého protivníka. Nehledě na skutečnost, že mnohdy mohla být ona bytost větší, těžší a silnější. To, ale neznamená, že by potlačil můj pud sebezáchovy. A ten nyní říkal: Na tohole týpka si dávej pozor. Slova se ujme Taurik. Informuje nás o obchodu, který proběhl mezi Westem a naší organizací. Avšak na otázku proč ho chce vedení nyní mrtvého odpověď nedostanu.

Že by začal být příliš chamtivý? Nebo neopatrný. Hrozilo, že ho republika odhalí a tím by se mohli dostat i k nám?
Uvažuji nad důvody "našeho" zájmu o tohoto muže. Přijmu datapad a letmo zkontroluji informace na displeji. Slova se ujímá opět Patrick a začíná s rozdělováním úkolů. Jdu přímo do akce. Nevím jestli se radovat, nebo obávat. Naštěstí se vzápětí dozvídám, že budu mít na starost Westovu rodinu.

Ti by snad neměli dělat vážnější problémy. Omračovací výboj z blasteru takovou situaci vždy pojistí.
Na dotaz zda nemá někdo nějaké otázky se rozhlédnu po svých kolezích. Všichni mlčí, jejich tváře jsou plné sebedůvěry a odhodlání. Na rozdíl od nich mě pár dotazů napadá. Na hlas však žádný nevyslovím ze strachu, že by jim mohli připadat hloupé. Nehodlám se před nimi hned ztrapnit. Jakmile zůstanu v zasedačce sama s Patrickem obavy odezní. Jeho omluva mě překvapí, zároveň však potěší.

Mohl si mi o tom alespoň říct. Vypila bych to, ale byla bych na to co následovalo alespoň připravená. Ačkoliv... nedokážu říct, jestli bych povědomě s tím "předávkováním" nebojovala.
Z vlastní zkušenosti vím, že některé látky v organismu se dají za pomoci Síly utlumit nebo rychleji vstřebat. Alkoholem počínaje. Pokud bych věděla co mě v následujících minutách čeká, je možné, že bych se na to připravila a výsledek by nebyl tak "přesvědčivý".

K té misi... Proč toho chlápka organizace chce? Ty lékárničky byli prošlé a zbraně napadené korozí nebo co? A jak se dostaneme k němu domů? Nemyslím k budově, ale dovnitř. A co ta jeho rodina? Umí někdo z nich bojovat a zacházet se zbraní? Ráda bych se vyhla zbytečnému krveprolití a to se podaří jen pokud budu vědět o všem.
Nakonec mé dotazy nezní příliš hloupě. Alespoň dle mého názoru.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Pear
Temný Jedi
Temný Jedi
Příspěvky: 2233
Registrován: 31.12.2007 18:03:02
Uruguay

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Pear »

Coruscant, tajná základna

Patrick kývnul hlavou nad tvojí verzí, proč ti neřekl o svém plánu, přesto měl opět co dodat.
"O to nešlo, říct ti o tom bylo zbytečné, plán byl omdlít, ber to jako kdybych ti řekl zabij a schoval ti do oblečení nůž, jako dárek."
Vysvětlil ti situaci po svém a potěšeně se usmál nad tvými otázkami. Byl rád, že se ptáš. Ostatní věděli, co mají dělat. Mise byla jejich už delší dobu, to ty jsi se tam zničehonic připojila a doteď jsi ani nevěděla, že nějáká rozvětvenější mise vůbec je. Proto neváhal a vzal v potaz všechny otázky a plně ti odpověděl. Musel tě zasvětit do toho, co pro něj bylo samozřejmé.
"Naopak, lékárničky byly kompletní a v nejlepším stavu, pušky připravené zabíjet a trefit cíl na uctihodnou vzdálenost. Proto toho chlápka, jak říkáš, organizace chce. Krade zboží Republice a prodává ho na černém trhu. A Republika ho nemůže zatknout, jak jsem řekl, Neil ví, jak za sebou zametat stopy. Až teď se nám povedlo dostat do jeho obchodního řetězce někoho od nás a udělat obchod. Ten důkaz jsme potřebovali, abysme dostali zelenou. Plán bude standartní. Pojedem ve dvou lodích. Ty budeš v zajišťovacím týmu, v lodi s Jakem a Taurikem. Vysadí vás asi sto metrů od domů a jakmile zajistíte nejbližší oblast, vysadí mně s Lucy další loď přímo u domu a Prella na střeše. Tou dobu musíš být za náma a pokračovat až do domů, budeš jediná ve spodním patře. Jeho prarodiče asi nebudou problém, ale synovci by se ti mohli postavit do cesty, předpokládá se, že mají stejný výcvik jako jeho soukromá armáda. Ten člověk tím doslova žije."
Patrick se podíval do stropu, když se zamyslel, jestli ti řekl vše, co chtěl. O misi jsi si nyní mohla udělat ucelenou představu, stejně jak jsi znala své místo při útoku. Patrick už ti neměl co víc říct, proto se dal na cestu, aby zajistil vše důležité k misi.
"Jestli potřebuješ ještě něco vědět, tak si to nech do garáže, tam to celé shrnem. Jestli vše půjde podle plánu, můžeš si výrazně rozšířit své možnosti uplatnění. Ber tuhle misi jako rozhodující, hlavně kvůli sobě...Já jdu zařídit oficiality, nezapomeň být včas v garáži Gwen..."
Nechal tě sedět samotnou, plnou informací a sám se vydal pryč, dělat si své věci. A to zbývalo i tobě, protože si tě opět nikdo nevšímal.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka: :guard: :maul: :guard:
Darth Revan ♥

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Mise pro Gwendolin Wanderer

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, tajná základna

Tyhle Patrickovi metafory už mi začínají lézt krkem. Raději o noži vím hned, než abych byla později (ne)mile překvapena. Pokud to jde, chci mít vše pod kontrolou. Svůj pohled na věc dám najevo otráveným obličejem. Naštěstí toto téma vzápětí opouštíme a bavíme se opět o práci. Mužův potěšený výraz nelze přehlédnout. Tyto zdánlivě banální dotazy mohou ovlivnit celý průběh mise. A od nováčka, který svou práci vykonává svědomitě se očekává, že se bude ptát.

To jsme se rozhodli pro zajímavou strategii, jak upevnit obchodní vztahy.

Podepřu si pravou rukou bradu a pečlivě vstřebávám další informace.

Už to nezní, tak snadně, jako prve. Proti sobě budu mít ochranku a po akci žíznící synovce.
Instinkt bránit svůj domov a rodinu dokáže i ze zapřísáhlého pacifisty udělat nebezpečného protivníka. Což teprve, když mají ti mladíci řádný výcvik.

Tohle bude ještě zajímavý den.

Za dvě hodiny jsem tam.
Zavolám za odcházejícím mužem. Neztrácím čas. Ze zasedačky zamířím nejrychlejší cestou do zbrojnice vypůjčit si dýku a vrhací nože. Vybrodýka je naprosto totožná s tou, kterou jsem podstrčila Nicolasovi. Vrhací nože dostanu spolu s opaskem, do kterého mohu zbraně schovat. Je jich celkem osm. Všechny vyrobené z jednoho kusu kovu, se souměrnou čepelí. U každého zkontroluji ostří a poté vyvážení uprostřed. Nůž si položím na prst a čekám, zda se nebude naklánět na jednu či druhou stranu. Když se ujistím, že je vše v pořádku, podepíšu výpůjčku. Jakmile dorazím zpět do pokoje zkontroluji chronometr. Zbývá hodina a čtvrt. Šedesát minut na převlečení a přípravu, patnáct na přesun. Začnu tím prvním. Ze skříně vytáhnu černé kalhoty, černé triko a překvapivě černou bundu. Celý outfit doplním o vysoké, pohodlné boty. Do pravé zasunu dýku. Připevním si opasek a na ruku náramkový chronometr. Ve zbylém čase pročítám informace z datapadu. Dvacet minut před začátkem akce vstanu. Do kapsy u bundy schovám komlink, seberu blaster a vyrazím.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“