Akademie Síly

Yavin IV – Akademie

Pár měsíců uplynulo od doby, co twilecký mladík Dacen Fall absolvoval podivnou soutěž, která se nakonec zvrhla v únos Mistryně Lipp a Mistra Zerona. Mistr Rick Wayne, který celou věc vyšetřoval se svou padawankou, dospěl k závěru, že za únos může pravděpodobně frakce radikála Sayo Dinna. Bývalého vojáka, který zažil klonové války a nenáviděl každého, kdo měl co do činění s řádem. Od té doby nám Dacen hodně vyspěl. Stal se z něj vzorný student...

Dacen seděl ve svém pokoji a dokončoval domácí úkol, jenž spočíval v pozorování a určování poloh jednotlivých planet. Byl už skoro hotový, když tu do místnosti vběhl Ringo. Nutno říci, pokud se nějak změnil Dacen, tak Ringo se nezměnil vůbec. Už jsi to slyšel? Jsou nový svědectví o Lipp a Zeronovi! To je skvělý ne?

Yavin IV – Akademie

Byli to už tři měsíce... tři měsíce od doby, co jsem se stal obětí té zrádné soutěže Lipp a Zerona.
A to jsem Zeronovy tak věřil...
Ale během těch tří měsícu jsem se hodně změnil... začal jsem studovat historii tvorby světelných mečů, začal jsem se zajímat o jedijské tranzy, ale nejvíc mě zajímala histroie řádu jedi.
Díky tomu jsem se hodně zblížil s mistriní Tionne, která byla neoficiální archivářka našeho nového řádu. Podnikl jsem s ní dokonce pár výprav na světy, které měly něco společného z řádem. Byli jsme na Ossusu, na Tylothu a v ruinách chramu jediu na Corusantu.
Teď jsem ale právě končil s úkolem ohledně určování pozic planet...
Yavin, nedaleko sektoru Meridian...
V tom vpadl do místnosti můj přítel Ringo, se kterým jsem se seznámil na te divné soutěži. Brzy po ní jsem se s ním a celou "partou" spřatelil a myslím, že mě přijaly mezi sebe.
Když mi pověděl o údajném svědectví Lipp a Zerrona, chvíly jsem nevěděl o čem mluví...
Svědectví? Ne o tom jsem neslyšel, co se stalo?

Akademie – pokoj

Ringo byl zřejmě spokojen s tím, že Dacen je tak pilný student. Ovšem ne z důvodu školních povinností, ale spíše za vlastním zviditelněním. No... Rozhodně nebyli spatřeni na republikovejch slavnostech... Pokusil se o vtip, ale když zjistil, že to nezabralo, opřel se o zeď a nabíral druhý dech.

Když se dost nadýchal složky O2, tak pokračoval. Řekněme, že byli spatřeni na planetě Kuat a Jediové teď dávají dohromady průzkumnej tým. Samozřejmě, že my jako studenti se tohohle mišmaše, nemůžem zúčastnit... Ringo rozladěně pohodil svou zrzavou hlavou. Prej praktický cvičení... Chápu, že bude tahle mise složitá, ale vždyť bychom to zvládli! Řečník nechtě za své gestikulace praštil pěstí do nočního stolku, z jehož útrob bylo možno zaslechnout vystrašené pištění...

Akademie – pokoj

Když Ringo praštil do stolku, ozvalo se nespokojené zapískání a ze šuplíku vylétl Kex. Rozlobeně zacvrkal a vystřelil po Ringovy slabý blasterový výboj, který ho sice nezranil, ale popálenina, kterou výboj vyvolal, pěkně bolela.
Ringo zasupěl a jakmile jsem se přestal smát, řekl jsem:
No, to že nepoletíme na misy má i své výhod... Tady na akademii nás nikdo zabít nemůže a alespoň budu mít více času na studium.
Odmlčel jsem se a zvednutým prstem jsem Ringovy zabránil v odpovědi.
A když už jsme u toho studia, myslím, že by ty jsi mu taky věnovat času.
Pokáral jsem ho.
Otočil jsem se k pracovnímu stolu a doplnil polohu Correlie, čímž jsem dokončil svůj domácí úkol. Vypnul jsem datapád a znovu zabránil Ringovy v odpovědi:
A jestly si myslíš, že ti dám tenhle úkol opsat, tak se pleteš.
Ušklíbnul jsem se

Akademie – pokoj


Hej!!! Ringo se zacukal. To je podvádění! Ty máš výboje a já jenom svoje pěsti... Při těch slovech si promnul prsty, až mu zapraskaly klouby. Ovšem na Kexe to dojem neudělalo. Se zlomyslným krátkým zapískáním počastoval vejtahu ještě další mini blasterovou sprškou. Dacene!!!!! Ringo přešel ze svého altu, do pro uši nepříjemné fistule.

Vše utichlo ve chvíli, kdy se otevřely dveře pokoje a dovnitř vešel mladý muž. Se zájmem přelétl místnost pohledem, až se zastavil pohledem na Ringovi. Velmi zajímavé polohy hlasu... Poznamenal. Neuvažoval jste o angažmá v divadelní sféře? Ringo se vzápětí proměnil v lidského chameleona. Během deseti vteřin vystřídal snad všechny základní barvy. Ne děkuji... Odpověděl sice už svým normálním hlasem, ale pravda trochu přiškrceným.

Nicméně, aby si váš přítel něco nemyslel... Pokračoval muž a otočil se k Dacenovi. Byl jste mi doporučen jako jeden z nejlepších z ročníku mladý pane... Muž mluvil s velikou podřízeností, což bylo nezvyklé a mělo to za následek krátké Ringovo zakašlání. Muž si toho však zjevně nevšiml. Abyste mi rozuměl... Pokračoval dál, jakoby se nechumelilo. Jmenuji se Rawn Dhall a jsem osobním komorníkem senátora Zhuna Parela. Panu senátorovi nedávno přišel anonym hrozící bombovým útokem.

Rytíři Jedi sice zahájili vyšetřování, ale můj pán by byl rád, kdyby se našel někdo, kdo by měl na povel jeho ochranku a staral se o jeho bezpečnost. Znovu opakuji, že jste mi byl doporučen. Čekám na vás v hangáru. Muž už odcházel, Ringo však za ním zavolal. Nejste na ten svůj úřad nějakej, mladej? Dhall se otočil ve dveřích. Být na blízku panu Parelovi je pro mne dar. S těmi slovy odešel.

Akademie – pokoj

Když se komorník představil, uctivě jsem se poklonil a když mi pověděl svoji žádost, odpověděl jsem:
Jistě to pro mne bude velká čest... dejte mi jen trochu času na to, abych si zbalil ty nejpotřebnější věci.
Komorník kývl a odšel.
Po chvíly jsem Ringa jemně vyzval, aby opustil můj pokoj a pustíl se do balení.
Takže... co s sebou..
Vzál jsem kufr a začal do něj strkat nejrůznější věci...
oblečení na dva měsíce, zubní kartáček, náhradní díly do světelného meče, soupravu na udržování droidů a datapad
Oblékl jsem si své nejlčistší oblečení, k opasku připevnil světelný meč popadl kufr a v doprovodu Kexe jsem vyrazil do hangáru, kde už na mě čekal Komorník Dhall.
Pozdravil jsem a řekl:
Nuže... můžeme letět?
Komorník se podíval na Kexe.
Snad nebudue vadit, když se mnou můj malý přítel poletí?

Hangár - ke startu

Komorník se usmál. Teď mám o důvod víc se domývat, že jste skutečně jedním z nejlepších v ročníku. Kex jako by chtěl Dhallova slova potvrdit povzbudivě pískl. Ano můj příteli, skutečně si to myslím. Odvětil komorník. Budete chtít řídit loď? Tedy pokud dokážete naložit svá objemná zavazadla...
Teprve teď se Dacen pořádně rozhlédl. Stáli před obrovskou stříbrnou lodí ve tvaru trojúhelníku s podivným erbem jakéhosi cizokrajného ptáka po bocích.

Hangár - ke startu


To je moc pěkná loď... určitě se ní bude lítat jedna báseň.
Bude mi ctí řídit tuto nádhérnou loď.
Řekl jsem a nastoupil.
Loď byla velmi luxusní, zdi měla stříbrné a na podlaze byl modrý koberec. Své zavazadlo jsem položil hned vedle rampy a v Kexově doprovodu jsem vyrazil do kokpitu.
V kokpitu byli čtyři křesla. Dvě byly vzadu, vedle vchodu a dvě byly ve předu, u pilotní konzole. Křesla byla stříbrna a měla modré potahy.
Posadil jsem se do křesla pilota a kdež jsem se přesvědčil, že jsou Dhall i Kex na palubě a že jsem si nic nezapoměl, nastartoval jsem a vyrazil pryč z hangáru.
Opravdu úchvatná loď
Letíme na Corusant nebo někam jinam?
Zeptal jsem se Dhalla.

Mezi hvězdami

Dacen spolu se svými cestujícími vyletěl z hangáru a v duchu obdivoval loď, kterou teď dostal do rukou a nebyl sám. Jeho věrný, plechový přítel Kex poletoval po interiéru a nadšeně pískal. Komorník Dhall si pohrával s prsty na rukou a zdálo se, že o něčem hluboce přemýšlí.

S myšlenkového chodu ho vyrušila mladíkova otázka. Poletíme do senátorovy soukromé rezidence na Dantooine. Je tam hodně klidu a příroda. Dokonce se odvažuji tvrdit, že sympatizuje s některými názory Jediů, což mu do značné míry komplikuje pozici v senátu...

Mezi hvězdami

To je dáva smysl, kdyby patřil k Fey´lovcům tak by si nas asi nenajal..
Pomyslel jsem si a začal se věnovat řízení lodi. Nastavil jsem souřadnice na Dantooine a jakmile jsme byli v hyperprostoru, odešel jsem si (z komornikovím svolením, samozřejmě) prohlížet loď. Byla velmi luxusně zařízena měla velmi prostornou a dobře vybavenou kuchyň, nádherný obývací pokoj, jídelnu a tři útulné kajuty.
Tohle je opravdu luxusní loď... i na senátora.
Pomyslel jsem si, když jsem si doprohlížel všechny místnosti.
No jo, ale co strojovna?
Strojovnu jsem hledal v celku dlouho, ale nakonec jsem jí našel. Byla velmi důmyslně ukryta, na zádi lodi.
Když jsem si prohlédnul všechny motory, usoudil jsem, že tahle loď je nejen luxusně vybavená, ale má i luxusní výkon.
Pak jsem se vrátil do kokpitu kde jsem strávil celý zbytek cesty...

Mezi hvězdami

A bylo to tady. Planeta Dantooine. Planeta s velmi zajímavou minulostí a vyhledávaná destinace. Bohatá, jak na faunu, tak flóru. Dacen se zkušenostmi zkušeného pilota podle zadaných souřadnic, za což si vysloužil od Dhalla palec nahoru. Inu, borec na konec... Kex toto tvrzení kvitoval souhlasným písknutím. Loď pozvolna přistávala...

Mezi hvězdami

Tak... výlet začína.
Pomyslel jsem si a společně z Dhallem a Kexem vystoupil z lodi.
Senatorova rezidence byla vzkutku nádherna. Byla to nádherná usedlost, bez hangáru. Loď jsem navedl přímo vedle ní a přistál na vyleštěné přistávací ploše. Celá usedlost byla hlídana velkýmy turbo-laserovými věžmi.
Ani jsem si tuto nádhernou usedlost pořádně prohlédnout, když už mě Dhall pobízel, abych ho následoval.

Setkání

Dacen následoval Dhalla do domu. Pokud byste čekali soukromou malou chatičku uprostřed lesa, byli byste zklamaní. Jednalo se skutečně o pravý palác, v pravém slova smyslu. Jen hangár tu chybí... Poznamenal Dhall trochu smutně. Pojďte za mnou... Vybídl mladíka. Šli přes terasu, která by se dala klidně nazvat zahradou. Rostlo zde mnoho zvláštních druhů květin. Pan senátor je velký milovník květin... Dodal komorník. Když přešli i přes terasní zahradu ocitl se Dacen v obrovské hale.

Její prostor byl obrovský, ale mohl být klidně ještě větší, ale pravda v jejím větším rozprostření ji bránili mramorové sochy. Zdi a strop zdobily různé ornamenty a podlaha byla pokryta červeným kobercem. Vítám vás pane Dacene... Twilecký mladík se div nepropadl hanbou, když zjistil, že ze schodů na nichž se pro samou nádheru, ještě nestihl podívat, schází Ithorian...

Setkání

Tak tohle je... nádhera. Vypadá to, že tenhle chlápek si na luxus rozhodně potrpí
Mezitím, co jsem se udiveně rozhlížel kolem sebe, po schodech vztoupil Ithorian ve skvostném rouchu a div jsem se nepropadl hanbou, když mě pozdravil
Ani jsem si ho nevšiml...
Spěšně jsem se uklonil a řekl:
Omlouvam se, senatore Rarele. Jsem jen udiven touto nádhernou rezidencí... ale kde jsem nechal své vychování? Mé jméno je Dacen Fall a je mi nesmírnou ctí vás konečně poznat.

Rezidence – setkání

Těší mě pane Dacene, jsem věru potěšen, že vás poznávám. Jsem rád, že jste „jiný“... Když senátor zjistil, že se na něj mladík dívá poněkud zmateně omluvně vysvětloval. Víte... Ne každý naši rasu akceptuje. Kvůli své rase jsem dokonce musel přijmout příjmení. Vím, že se Republika snaží o rovnoprávnost, ale zvláště lidé odsuzují naše stáda, a proto mě těší, že jste nás poctil návštěvou právě vy. A proto bych byl rád, kdybyste mě oslovoval pouze mým, skutečným jménem.

Komorník, který nečinně přihlížel zakašlal. Pane... Měli bychom tady hostu ukázat důkazy, které jsme zatím nashromáždili? Ano, myslím, že by bylo vhodné seznámit vás se stávající situací. Následujte mě prosím... Senátor se vydal po schodech nahoru následován Dacenem a v závěsu i Dhallem... Nesnáším tyhle mocenský camci... Vrčel Dhall. Doufám, že vám nevadí, že jsem děj trochu popostrčil.