Akademie Síly

Korriban, místní archív

Sedíš v archivu, kde ti mistr zajistil zvláštní přístup skrze své kontakty. Nevěděl jsi moc o tom, jak tráví čas či jak dosahuje svých cílů a stoupá po velmi vratkém stupínku moci vzhůru. Vlastně jsi nevěděl často, jaká je hodina, denní doba či dokonce den v týdnu. O situaci na frontě ani nemluvě. Občas tě donutil někam letět, většinou v jeho doprovodu a podpořit válečné úsilí či potlačit nepokoje na dobytých planetách.

Zda se ti to zdálo, či se ti zjevila starší vzpomínka, vybavil sis scénu v Korribanském hangáru. Právě ses vracel z mise, když proti tobě šli dva příslušníci Řádu Sith. Vysoký Pau'an, Darth Shad a jeho učedník Darth Lasses s Kaleeshskou maskou. Mistr známý svými organizačními schopnostmi, vynikající obchodník, který pomáhal držet ekonomický pilíř války a jeho učedník, obávaný bojovník a schopný stratég. Šli k jedné z lodí přímo proti a Kaleesh se tě pokusil srazit ramenem. Nepodařilo se mu tě shodit, ale i tak jsi musel přešlápnout, abys neupadl. Kaleesh se ani neotočil a viděl jsi je vstoupit do lodi, kde na ně čekal voják v uniformě vysokého důstojníka.

Zapípal komlink se zprávou, že se máš dostavit ke svému mistrovi.

//klidně si vytvoř postavu svého mistra, jestli si dobře rozepíšeš svého strýce, může to být on, ale spíše zvol jinou postavu. jinak další věci znáš rozepsat dávnou i blízkou minulost a plány do budoucna

Korriban, místní archív

Tato vzpomínka se mi poslední dobou jevila čím dál častěji a vůbec jsem nevěděl proč, nedávalo mi to smysl, vesměs se nic nestalo, o nic nešlo. Je pravdou, že Kaleeshany nemám zrovna v lásce a Lassese jsem považoval za jednoho z mých hlavních rivalů, potkal jsem na akademii již řadu dalších z jeho rasy, vesměs všichni stejní, tvrdohlaví válečníci, mnoho se jich neuchytilo a selhali, avšak tenhle byl jiný, úplně se lišil od ostatních, jeho chování neodpovídalo předpokladům, které jeho rasa má. Lasses byl mnohem větší, silnější a inteligentnější než ostatní. Často jsem ho pozoroval při výcviku, ale i při běžných setkáních, snažil jsem se přijít na jeho silné a slabé stránky, avšak jde to velmi těžko.
Poté co mi zapípal komlink jsem přestal přemýšlet nad touto vizí či snem a pomalu jsem kráčel za mistrem. Sídlil ve 4 patře akademie, která měla dohromady 7 pater, úplně na hoře byla místnost, kde sídlil hlavní mistr akademie, Darth Simius. Byl tu teprve krátce, nahradil předchozího mistra, který padnul někde v Corelliánském systému, za "záhádných okolností". Nynější mistr Akademie, Darth Simius byl velice záhadný, prakticky ho až na pár vyvolených nikdo nikdy neviděl, nikdo o něm nic nevěděl, odkud je, kde se tu vzal, jeho zkušenosti, postavení, nic. Dokonce ani můj mistr o něm nic nevěděl.
Už jsem byl téměř u svého mistra, pocházel z prastarého šlechtického rodu, snad celá jeho rodina sloužila nebo slouží sithskému impériu, byl to člověk střední postavy, černé dlouhé vlasy do culíku a nosil tmavě rudou zbroj s jemným zlatým pruhem uprostřed a malým erbem jeho rodiny na srdci. Jeho přesný věk jsem nevěděl, odhadoval jsem ho tak na 45-50 let, ale říká se, že mu je dokonce i přes 100 let, že jeho rodina získala nějakou "moc nesmrtelnosti" nebo tak něco. Jinak nebyl moc zajímavý, jediná věc která mě na něm fascinovala, bylo jeho dokonalé přečtení každé nepříznivé situace, jakoby byl vždy o dvě sekundy před nepřítelem, téměř vždycky dokázal najít vhodné řešení, jak se dostat z nepříjemných šlamastik. Občas se mi i zdálo, jakoby nebyl sith, ale ani jedi, jakoby nestál ani na jedné straně, věci se nejdříve snažil řešit slově, či diplomaticky, než vytasil svůj světelný meč, což jsem u jiných sithských mistrů a učedníků mockrát neviděl.
Znal jsem ho téměř již od jeslí, je to strýcům dobrý přítel, ale není dlouho mým mistrem, do nedávna mě učil můj strýc, ale před půl rokem padnul ve vesmírné bitvě u Ruusanu. Jeho smrt mě nijak nezasáhla, toho jsem se již dávno zbavil, jeho služba byla u konce.
Nevěděl jsem, co ode mě může chtít, před poslední misí na Kashyyyku mluvil něco o zvláštním úkolu pro nás dva, někde na vnějším okraji, více již neřekl. Předtím si prý musí ale něco důležitého zařídit, nezmínil se, o co jde.
Sakra, zapomněl jsem mu vzít ty holodisky, které jsme získali na poslední výpravě, no nic, donesu mu je později. Snad se nebude zlobit. A doufám že nebude nabručenej za to poslední corellianský pivo, které jsem mu vypil, no, možná to ještě ani nezjistil, na další výpravu budeme muset doplnit zásoby.
Proběhlo mi hlavou a následně jsem zaklepal na jeho dveře a vešel dovnitř. Neměla nijak zvláštní pokoj, vesměs jako ostatní, na zdech měl obraz svého pradědy, který byl prý učedníkem samotného Pána ze Sithu, ale někdo říká že je to jen fáma, že byl velice slabý a hloupý, nikdy jsem se ho na to nezeptal, nezajímalo mě to, nepřišel mi ničím zajímavý, mě zájmy se soustředil na staré, mocné Sithy z dob vytvoření našeho řádu a postupného výkvětu.
Volal jste mě, mistře ?


// No, snad to bude pro začátek v pohodě a dokážeš něco vymyslet, dlouho jsem nic nenapsal.

Korriban, osobní komnata mistra

Ke komnatě mistra jsi nespěchal. Již se smířil s tím, že někdy jsi zabrán do studia natolik, že ani jeho volání nevnímáš, či na něj během několika okamžiků zapomeneš. Cestou sis vybavoval různé postavy akademie, každá z nich ovlivňovala tvůj osud více či méně, pozitivně či negativně. Kolem tebe bylo rušno, oproti tichu v archivu rozhodně. Spousta procházejících měla na sobě brnění a spěchala jedním či druhým směrem, někteří se ti vyhýbali, jiným ses automaticky vyhýbal sám. Případný konflikt by tě zdržel a problémy z toho plynoucí by na tebe nějakým způsobem dopadl. Mezi nejhorší tresty patří věnovat se nově příchozím. Zastavil ses před komnatou, zaklepal a záhy na to vešel dovnitř. Mistr právě dokončil rozhovor a holoprojekce zmizela.

Hm?
Zahuhlal mistr a zdálo se, že zapomněl, že tě volal. Neměl na sobě brnění, z toho se dalo usoudit, že na akademii je již několik dní.

Ah ano, vezmi si to nejnutnější a ihned odlétáme. Neletíme bojovat na frontu, tedy ne na tu bitevní. Víc ti řeknu cestou, zdi tu mají velmi dobrý sluch.
Zaúkoloval tě mistr. Možná ti to mohl sdělit rovnou přes komlink, možná se obával špehů či se detaily dozvěděl krátce před tvým příchodem. Každopádně je na čase se vydat a pobrat vše, co budeš považovat za nutné. Dle mála informací jsi usoudil, že jde o nějakou skrytou operaci. I mistr se zvedl a začal v místnosti uklízet nejrůznější dokumenty, amulety a vše, co by nemělo padnout do rukou komukoliv, kdo by se dostal přes dveře do komnaty.

/kratší příspěvek, nechtělo se mi vymýšlet jméno mistra, tak si jej vyber. sejdete se v hangáru, mistra tam zatím neuvidíš.

Korriban, akademie.

Rozumím, mistře L'arre.
Krátce jsem odvětil, otočil se a odešel pryč směrem ke svému pokoji, abych si sbalil své nejnutnější, ponožky a trenky nevyjímaje. Cestou jsem viděl opět nově příchozí mladé studenty, přišlo mi, že jich bylo stále více a více, každý měsíc nové várky, až jsem se sám divil, kde se tolik "nadaných" vzalo, avšak realita byla jiná, více jak polovina nevydržela déle jak tři měsíce, začátky jsou těžké, fyzicky i psychicky náročné a zvládne je jen ten, který je opravdu silný a to ne jen v síle, ale celkově. Vzpomněl jsem si na své začátky, nechybělo moc a též jsem mohl být z těch, který to nezvládl a má mrtvola by byla obědem pro tlupy hladových tuk'at v jeskyních poblíž akademie.
Přišel jsem před svůj pokoj a otevřel dveře, ihned jak jsem vešel dovnitř, všiml jsem si, jako by tu bylo něco jinak, jakoby zde někdo byl v dobu mé nepřítomnosti, pár věcí bylo jinak, než si je pamatuji, někdo zde pravděpodobně něco hledal, otázka bylo co, jelikož si zde nic neschovávám. Nevěnoval jsem tomu teď nějakou extra velkou pozornost, jelikož jsem věděl, že zde nikdo nemohl nic získat a pokud by sem někdo nainstaloval nějaké odposlouchávací zařízení, bylo by mi to vcelku jedno, ve svém pokoji se stejně moc nezdržuji, případné důležité rozhovory vedu mimo svůj pokoj a pokud jsem zrovna na akademii, většinu času trávím studováním a čtením starých knih, o začátcích našeho řádu, o jeho postupném růstu, o mocných temných pánech a jejich učení a oddání temné straně až po jejich holocrony. Vždy bylo mým přáním alespoň jeden získat, dalo by se říct, že to byl sen každého sitha, který se chce opravdu oddat temné straně a neschovávat se jen za její stín.
Naposledy jsem se přesvědčil, že mám vše důležité, otočil jsem se, zavřel dveře a odešel směrem do hangáru. Cesta trvala zhruba 5 minut, hangár byl mimo akademii, muselo se projít venkem. Cestou jsem nenarazil na nic co by zaujalo mou pozornost, akademie byla momentálně vesměs prázdná, většina učedníků a mistrů byla buď to přímo na bojišti a nebo plnila jiné mise. Když jsem dorazil do hangáru, většina lodí byla pryč, byla zde jen naše a dvě další, jedna vypadala jako by zažila velmi krušné chvíle. Zamířil jsem to směrem k naší lodi a rozhlížel jsem se kolem ale mistra jsem zatím nikde neviděl, to bylo běžné, vždycky se někde zdržel, takže jsem byl celkem zvyknutý.
Pokud na něj budu čekat posledně tak si můžu v lodi klidně ještě zdřímnout, zahrát si pazaak a dát si něco k jídlu. Snad bude pro tentokrát rychlejší, když tak naléhal. Zajímá mě, o čem to celé bude, když jsou kolem toho takové tajnosti, jako tenkrát když jsme letěli na Nal Hutta dohodnout obchodní dohody a ještě než jsme vletěli do Huttského prostoru, už o nás republika dávno věděla, takže bych se nedivil kdyby to tentokrát dopadlo podobně.
Řekl jsem si v hlavě a šel jsem si zatím odnést své věci do lodi a poté zpět ven, zkontrolovat, jestli je vše v pořádku, mechanikům se občas stalo že zapomněli někde něco "utáhnout", takže osobní kontrola byla na svém místě.

Korriban, akademie

Nepříjemný pocit z toho, že ve tvém pokoji mohl někdo být a prohledávat tvé věci ti příliš dlouho nevydržel. Sebral sis běžnou výbavu, jejíž seznam sis během krátké doby vytvořil. Mistra L'arra jsi doprovázel na různých misích, ale tvá základní výbava vždy dostačovala. Jedná se o několik typů civilního oblečení, zbraně včetně granátů, elektronické zařízení od komlinků po hackovací přístroje. Vše bylo naskládáno do dvou brašen. S nimi jsi rozhodně nebyl nenápadný, ale z této sady jsi ještě nikdy nepoužil víc jak polovinu během stejné mise. Vydal ses směrem k hangárům, kde stála osobní loď tvého mistra a také dvě další. Jedna byla silně poškozená a byla obsypaná asi tuctem techniků a jistě jich bylo dost i uvnitř lodi. Vstoupil jsi do mistrovy lodě, do své kajuty umístil své věci a vydal ses na kontrolu lodi. Když jsi vyšel ven, zahlédl jsi mistra, jak právě vyšel z té druhé, nepoškozené lodi. Když se vaše pohledy setkaly, pokynul ti, ať nastoupíš k němu. Snadno ti došlo, že poletíte neoznačenou lodí. Přenesl jsi tedy věci a sotva jsi vešel, zavřela se nástupní plošina a loď vzlétla, krátce po opuštění orbity jste přímo skočili do hyperprostoru.