CT-4671 "Alf" - Udeří-li bouře

[Shisco]

Prolog

CT-4671 "ALF" - UDEŘÍ-LI BOUŘE

Psal se rok 22 před bitvou o Yavin, dle soudobého datování 978 po Ruusanské reformaci. Uplynuly dva standardní měsíce od bitvy o Geonosis, kterou započaly KLONOVÉ VÁLKY, a v klonovacích zařízeních na planetě Kamino byli každý den plozeni další a další vojáci, vyšlechtění k poslušnosti a smrtící bojové efektivitě. Všichni tito muži měli stejnou tvář a nad mechanickými droidími vojáky měli jednu důležitou výhodu - schopnost samostatného uvažování.
Jedním z nich byl i voják s označením CT-4671 řečený ALF, dosud umístěný na patrolové základně Třetí sektorové armády na planetě BORLEIAS střežící hranici mezi Republikovým vesmírem a neutrálním arkanianským prostorem...

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

Na Borleiasu se toho po většinu času moc nedělo. Před čtyřmi standardními týdny tě sem i s celou tvojí jednotkou dopravil Acclamator z Kamina a připojeni k dvě stě šedesátému šestému speciálnímu batalionu jste zdejší čas z většiny trávili cvičením. Tento pobyt tedy nebyl nijak zvlášť nepodobný tvému dennímu režimu doma na Kaminu v dobách, kdy jsi byl cvičen. Avšak jeden rozdíl tady byl, již jste nepodléhali svým výcvikovým seržantům, nyní jste ty a tví bratři byli svými vlastními pány.
Akci, když se nepočítá ta tréninková, jste si neužili ještě takřka žádnou. Arkania si však svou neutralitu v průběhu války nemusí zachovat a přes Borleias je to už jenom kousek, pokud by se separatistická vojska rozhodla tímto směrem táhnout na Coruscant. Pak byste se ocitli rovnou uprostřed války.
Asi před půl hodinou jste se vrátili z terénu, kam vás kapitán Rage, velící důstojník základny a v této věci odborník na slovo vzatý, vzal za účelem cvičení na speedermotorkách 74-Z, a nyní byl čas na oběd.
Tvá četa, Anvil Squad, se disciplinovaně seřadila u dlouhého pultu, kde vojáci konající službu v kuchyni společně s kuchyňskými droidy servírovali tři různé pokrmy. Nerfí steak, smažené houby a jednoduchá, avšak velmi chutná sladká kaše, díky jejíž přípravě se seržant Hammer Squad, kterému říkali Čuňas a který byl ve službě již od bitvy o Geonosis, stal napříč batalionem proslulý.
Sedma, tvůj bratr ve zbrani a seržant tvojí jednotky, stál v řadě před tebou.
"Čuňasi? Kaši, nalož mi tam toho pořádně," ušklíbnul se na klona za okénkem, když na něho přišla řada.
"To se ví," ušklíbnul se Čuňas. "Jak jste si užili motorky, Sedmo? Vytekl zas kapitán kvůli někomu z vás leštěnek?"
"Si piš," kývnul a převzal hluboký talíř naplněný sladce vonící oranžovou hmotou. "Neříkají mu Rage jenom tak pro nic za nic."
Následně se Čuňas otočil na tebe a vynikla tak jizva po zranění na jeho nose, suvenýru z Geonosis, díky němuž jeho nos připomínal prasečí rypák.
"Ahoj Alfe, co si dáš?"

____________________________________
Jen ještě malá poznámečka, všiml jsem si toho až teď - na Arkanii nebyla Republiková základna, Arkaniané byli za Klonových válek neutrální. Každopádně tohle není zas tak vážná věc a udělám to jinak.
Pár rad do začátku - nehraj za jiné postavy a nepředbíhej děj, trochu můžeš, to bývá i žádoucí, ale ne moc. Příjemnou zábavu...

[Clonetrooper Neyo]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

Po cvičení na speederu, jsem si jen tak seděl na železné bedně a přemýšlel jsem co se mnou bude po válce. No moc dlouho
mě to nebavilo tak jsem šel do muničního skladu pro odevzdání zbraně a munice. Přišel jsem k pultu a sundal helmu, dal si
ji vedle pasu a podíval se na chlápka za pultem.
"Alf"
řekl jsem a zbraň s municí jsem položil na pult. Byla mi podána tabulka s mým jménem, kterou jsem podepisoval mnohokrát.
Podepsal jsem, usmál se a tabulku jsem položil zpátky na pult, podíval jsem se na zeď kde byly hodiny. Byl čas na oběd.
Sláva, už mi docela vyhládlo
Pomyslel jsem si, nasadil helmu a rychle jsem zaběhl do kasáren, uvnitř už nikdo z naší jednotky nebyl. položil jsem helmu na postel a s chutí jsem se vydal ke kantýně. Když jsem se přibližoval uviděl jsem zbytek jednotky jak vstupují dovnitř. Trochu jsem popoběhl abych dohnal ostatní, vběhl jsem dovnitř a s ostatníma jsem se zařadil k pultu.
"Tak, co je dneska k meny ?"
řekl jsem a přitom jsem se díval přes skleněné vytrýny na nabídku jídel. Sedma, jeden z mých bratrů stál předemnou.
"Čuňasi ? Kaši, nalož mi tam toho pořádně,"
Řekl a ušklíbnul se.
"To se ví,"
Ušklíbnul se čuňas.
"Jak jste si užili motorky, Sedmo? Vytekl zas kapitán kvůli někomu z vás leštěnek?"
"Si piš,"
kývnul a převzal hluboký talíř naplněný sladce vonící oranžovou hmotou.
"Neříkají mu Rage jenom tak pro nic za nic."
Čuňas se na mě otočil.
"Ahoj Alfe, co si dáš?"
řekl.
"Zdravím Čuňasi, po dlouhém přemýšlení, si dám Kaši."
Usmál jsem se a převzal talíř plný kaše. Rozhlédl jsem se a vydal ke stolu kde sedí zbytek jednotky. Posadil se a s chutí se pustil do jídla.

[Shisco]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

"Po dlouhém přemýšlení? Asi se urazím," ušklíbnul se Čuňas.
Jakmile jsi obdržel své jídlo a usadil se k dlouhému stolu, kam zamířilo i ostatních osm mužů z Anvil Squad v čele se Sedmou, vaším seržantem.
Přisednul si k vám ale ještě jeden z bratrů. Protože jídelna byla ani ne poloprázdná, Čuňas plně přenechal práci servírovacímu droidovi a přisednul k vám do druhého čela stolu, takže oba seržanti seděli naproti sobě.
"Slyšel jsem, že se něco chystá," začal Sedma směrem k Čuňasovi a na chvilku přestal jíst. "Nějaké zprávy z velení?"
Ostatní z čety se mlčky věnovali svému jídlu a poslouchali, co se bude dít.
"Ano," přikývnul Čuňas. "To jsi slyšel správně. Už tady budeme čtyři týdny, pokud se nepletu. Plus mínus pár dnů, nepočítám to. Je už generálův zaběhaný zvyk, že po čtyřech týdnech převelí jednotky v aktivním nasazení na základnu, aby si odpočinuly od bojů, a ty čerstvé na základně naopak posílá do akce. Rage je na informace skoupý, znáte ho, ale podle toho, co jsem zaslechl od poručíka, máme být přidělení na hvězdný destruktor Lenience přímo pod velení komandéra Boleyna."
Následně pozvednul hlavu od jídla bratr, kterému říkali Zakkeg podle mandalorianského zvířecího kolosu.
"Vždycky jsem chtěl vidět Jedie v akci," zahuhňal s plnou pusou.

_______________________
Nebraň se myšlenkám, pocitům, zkus třeba i zavzpomínat... A to, co řekly ostatní postavy, už opisovat nemusíš.

[Clonetrooper Neyo]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

S chutí jsem si dával jedno sousto kaše za druhou, když v tom Sedma řekl že se něco chystá.
No už bylo načase, konečně si budu moct udělat pár zářezů.
Pousmál jsem se a vzpomínal na Kamino.
Jak jednou přijeli kloni, kteří si prošli bitvou o Geonosis a s sebou přivezli droidí prsty. Tehdá to pro mě bylo něco úplně nového. I když nás od útlého věku učili nejen poslušnost a věrnost Republice, ale taky že si nesmíme nosit zakázané věci z bojiště. Bohužel jsem věděl, že i přesto si jednou udělám něco podobného.
Tahle vspomínka v mě probouzela pocit nadřazenosti vůči droidům. Znova jsem se pustil do jídla a poslouchal Čuňase.
"Vždycky jsem chtěl vidět Jedie v akce"
Řekl Zakkeg s plnou pusou kaše. Pousmál jsem se.
"To nejsi jedinej"
Odvětil jsem.
"Hvězdný destruktor říkáš ? Ty jsou prý pod neustálým útokem sepíků..."
Řekl jsem a podíval se na Čuňase. Spolkl jsem poslední sousto a šel uklidit tác. Poté jsem se vrátil zpět, posadil se a poslouchal dál.

[Shisco]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

Nad tvou poznámkou se Čuňas, sedící nakloněný přes stůl k Sedmě, pousmál.
"Ach vy nováčci... I když já jsem byl naprosto stejný. Taková chuť zažít konečně boj, dostat se do centra dění mezi jednotky nepřátel... A jakmile se tak stane, jeden zjistí, že ve skutečnosti to není tak romantické. Ale tohle se nedá vysvětlit, člověk to nemůže chápat, dokud si tím sám neprojde a neuvidí umírat kamarády, kteří s ním byli, kam až paměť sahá, a najednou jsou pryč..."
Zakkeg spořádal svou porci jako první a odstrčil misku. Seržant Hammer Squad s prasečím nosem na něho pohlédnul a pokračoval:
"Je na ně úžasný pohled. Jsou jako tanečníci, svými světelnými meči přesměrovávají palbu a zabíjí střelce jejich vlastními střelami," vyprávěl Čuňas.
"Rozhodně je člověk rád, že jsou na naší straně, když je vidí," dodal, načež upřel svou pozornost opět na tebe.
"Není to pravda, Alfe. Je sice fakt, že se dostávají často do akce, ale není to pořád a brzy uvidíte sami, že služba na takové lodi může být rutina až k posrání. A teď úsměv, hoši, přichází kapitán."
Čuňas se zvednul od stolu a zasalutoval, načež ostatní vojáci v jídelně následovali jeho příkladu.
"Vojáci," začal silným hlasem, dobře se rozléhajícím, když celá jídelna ztichla. "Dostal jsem zprávu, že podle přímého rozkazu generála Agmetera je Dvě stě šedesátý šestý okamžitě převelen na hvězdný destruktor Lenience, který právě dorazil do soustavy Borleias. Váš pobyt tady na základně je u konce, střídání proběhne za dvě hodiny v hlavním hangáru. Mezitím se připravte."

[Clonetrooper Neyo]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky


Čuňas se pousmál.
"Ach vy nováčci... I když já jsem byl naprosto stejný. Taková chuť zažít konečně boj, dostat se do centra dění mezi jednotky nepřátel... A jakmile se tak stane, jeden zjistí, že ve skutečnosti to není tak romantické. Ale tohle se nedá vysvětlit, člověk to nemůže chápat, dokud si tím sám neprojde a neuvidí umírat kamarády, kteří s ním byli, kam až paměť sahá, a najednou jsou pryč..."
Trochu jsem se nad tím zamyslel, ale hned jsem odpověděl.
"Ano, chceme zažít boj k tomu jsme byly stvořeni. Je to naše poslání, bojovat za republiku a taky za ní zemřít"
Řekl jsem hrdě a tak trochu namyšleně.
"Jak je to stěma loděma Čuňasi ?"
"Není to pravda, Alfe. Je sice fakt, že se dostávají často do akce, ale není to pořád a brzy uvidíte sami, že služba na takové lodi může být rutina až k posrání. A teď úsměv, hoši, přichází kapitán."
Okamžitě jsem stanul, narovnal se a zasalutoval.
"Vojáci,"
začal silným hlasem, dobře se rozléhajícím, když celá jídelna ztichla.
"Dostal jsem zprávu, že podle přímého rozkazu generála Agmetera je Dvě stě šedesátý šestý okamžitě převelen na hvězdný destruktor Lenience, který právě dorazil do soustavy Borleias. Váš pobyt tady na základně je u konce, střídání proběhne za dvě hodiny v hlavním hangáru. Mezitím se připravte."
Vyšel jsem z kantýny a vydal se směrem do muničního skladu.
Přišel jsem k pultu.
"Standart"
Řekl jsem nedočkavým hlasem. Podepsal jsem tabulku a vzal zbraň a munici.
Měsíce výcviku na simulacích, a teď konečně pravý boj, teda doufám.
Pomyslel jsem a zamířil do kasáren, na postel vedle helmy, jsem položil zbraň.
Doufám, že na lodi se dostane kvalitního alkoholu.
Začal jsem se usmívat a vydal jsem se do menšího vrakovišetě, kde jsme skladovali rezavé a zničené stroje, které zničil meteorický déšť.
Začal jsem hledat nějaký delší drát, který by se hodil na trofeje z bitev.
Asi po půl hodině jsem našel to co jsem potřeboval, stačilo ho vyrvat z motoru jednoho speederu.
"To by mělo stačit..."
Řekl jsem si jen pro sebe.
Vrátil jsem se zpět do kasáren, přehl drát a připl ho na zbraň.
Rovnou jsem vzal helmu a šel do hangáru.
Hmmm nikde nikdo.
Položil jsem helmu na zem a o bednu hned vedle opřel zbraň.
Sedl si na ni a opřel se o zeď.
Po chvíli nic nedělání, jsem jednoduše usnul.

[Shisco]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

"Rozumíte?"
"Ano, pane!" ozvala se disciplinovaná sborová odpověď od všech přítomných.
"To je pravda, Alfe, je to náš úděl," přikývnul Čuňas, jakmile kapitán Rage předal instrukce a otočil se na podpatku, aby odkráčel pryč.
"Ale i tak je to zvláštní pocit."

Ve skladu vybavení ti voják pověřený jeho správou podal tvou zbraň, přičemž jsi stvrdil převzetí přiložením zápěstí označeného za běžných okolností neviditelným tetováním k senzoru. Tohle tetování měli všichni z miliónů tvých bratří k jednoduchému identifikování například v situaci, kdy jste zranění a nejste ve stavu, abyste mohli mluvit.
Později tě CT-212/30 řečený Střep zavedl do té části skladu, kde byla uložena vyřazená technika určená buď k opravě nebo k likvidaci. Sám si vyrobil svítící červený medailonek z vykuchaného senzorového oka vlastnoručně zastřelené droideky.
"Můžeš být v klidu, náš generál braní trofejí toleruje," řekl ti, neboť bylo zjevné, k čemu bys takový drát mohl chtít.
"Pod jednou podmínkou. Nebrat nic, co je dostatečně vcelku na to, aby to mohlo stále fungovat. Opovaž se přitáhnout na loď droidí mozek, který odvysílá naše souřadnice separatistické flotile."

Čtvrt hodiny před oznámeným časem srazu tě slabým, ale citelným zavibrováním probudil zápěstní komunikátor, abys nezaspal. Nepamatoval sis, že bys ho nastavil, zřejmě to byl obecný signál, upozornění pro celou jednotku. Hangár se pomalu, ale jistě začínal plnit vojáky se vztyčenými zbraněmi v rukou v naleštěných bílých zbrojích, připravených na bojové nasazení.
"Nemusels to tolik leštit," řekl Čuňas jednomu z vojáků, jehož přezdívku ani označení jsi neznal, ale jehož brnění se obzvláště blýskalo. "Pokud bude naše mise probíhat ve vesmíru, a velká část jich probíhá, dostaneme nové zbroje upravené pro tento účel."
I kapitán Rage již korzoval mezi vojáky seřazenými po četách, takřka všichni již byli na svých místech a jen čekali na loď, která měla každou chvíli přiletět s novou posádkou pro základnu na Borleiasu, aby obratem nabrala vás.
Jakmile nadešel čas, stěna hangáru naproti vám se otevřela a kapitán Rage zavelel mužům:
"Pochodem vchod!"
Kilometr dlouhý hvězdný destruktor třídy Venator, béžovo-stříbrný s typickým širokým vínovým pruhem uprostřed, se za vydatného kvílení a burácení snášel k zemi. Když jste vypochodovali na prostranství před základnou, bylo vidět, jak se jeho stín ve tvaru vykouslého trojúhelníku na zemi zvětšuje.
"Zastavit, stát!"
Když se podpěry kolosu dotkly země, spustila se velikánská rampa a po ní začaly pochodovat dolů zástupy vojáků v bělostných zbrojích podobných těm, jaké jste nyní měli na sobě vy, akorát mohutnějších a na pohled odolnějších.
Úplně vepředu kráčela žena. Také na sobě měla zbroj, po úchytech na nenasazenou helmu jí splývaly kadeře dlouhých vlnitých modrých vlasů lemujících její narůžovělou tvář. Jak pochodovala v čele vojáků, vlál za ní hnědý plášť a střídavě odhaloval a zahaloval rukojeť světelného meče visícího jí u pasu. Na levém nárameníku se jí skvěl výrazný fialový emblém Jediů.

[Clonetrooper Neyo]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky


"Co ?, aaaa !"
Zděšeně jsem vykřikl a spadl z bedny, přičemž si parádně natlouk zadek.
"Auuu !, u všech Jediů, to už je čas ?..."
Zvedl jsem hlavu ze země a rozhlédl se, hangár byl skoro plný.
Sláva..
Načež bolest utichla a já se usmíval, stanul jsem ze země a prohrábl si dva pruhy vlasů na hlavě.
Sebral jsem helmu a zbraň, prohlédl a zkusil drát jestli drží pevně.
Nasadil jsem si helmu, přičemž jsem zpozoroval nablýskanou zbroj a Čuňase.
Hmmm, asi jsem měl trávit víc času leštěním, než spaním
zase jsem se zasmál a rozběhl se k formacím, zařadil se, vztyčil zbraň a vyčkával.
Zanedlouho se otevřela hlavní vrata. Do hangárů začal proudit hluk motorů Křižníku.
Začal jsem mít husí kůži a byla mi menší zima, nervnost naštěstí přestala v pravý čas.
"Pochodem vchod!"
Zavelel Rage.
Mezitím jsem zpozoroval přistávajicí Venator
Páni to je krása...
Vypochodoval jsem z otevřenou pusou, štěstí že to přes tu přilbu nejde vidět.
Tohle jsem na Kaminu neměl šanci vidět, všechny křižníky tam byly předem a navíc to byly typy Acclamator, takže taky o dost menší...
Zavzpomínal jsem a s upřenou hlavou dále pozoroval kolos.
"Zastavit, stát!"
Zavelel Rage.
Zastavil jsem někde na palouku, mezitím se spustila obří rampa a z ní jsem vypochodovalo spousta vojáků, ve velice podobné zbroji.
Nejvíce jsem upřel pohled na ženu pochodujcí ve předu.
"To je Jedi..."
Řekl jsem potichu, přitom jsem nevěřícně pozoroval rukojeť světelného meče.
Tak proslulá a nebezpečná zbraň a tak malá...
Nedalo mi to a zase jsem se usmál.
Mezitím jsem vstupoval na rampu a pochodoval do lodi.
Zastavil jsem někde v dalším hangárů, ovšem tento byl oproti tomu dole o dost větší.
Rozhlédl jsem se a uviděl plno postraných hangárů,a v nich lodě několika typů včetně Jediské stíhačky.
Stál jsem uprostřed a čekal na další rozkazy.

[Shisco]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

Jakmile šiky v čele se jedijkou zakutou v brnění vypochodovaly z lodi, vkráčely dovnitř do hangáru, ze kterého jste před chvíli vypochodovali vy. Tam už s nimi ale velitelka nešla, zastavila se naproti vám a obrátila se k vám čelem. Kapitán Rage se postavil po jejím boku.
"To ano," odvětil voják z vaší čety řečený Kocour, stojící vedle tebe z pravé strany, zatímco seržant Sedma stál po tvé levici.
"Netušil jsem, že komandér Boleyn je žena."
"Nejen to," ucedil Sedma a skoro jsi cítil, jak se pod helmou také usmál. "Je to Zeltronka. A moc pěkná."
Těžko říct, nakolik to platí v případě členů řádu Jediů, avšak o Zeltronech se říká, že jsou mistry v milování a nenávidění. Když nemůžou milovat, bojují, a v obojím jsou po čertech dobří.
"Dvě stě šedesátý šestý speciální batalione, pozor!" zavelela a všichni vojáci za vydatného zařinčení zbrojí jako jeden muž srazili paty.
"Zdravím vás, vojáci! Jsem komandér Dragostea Boleyn a od této chvíle přebírám velení! A teď se naloďte! Pochodem vchod!"
Otočila se na podpatku a opět sama pochodovala v čele. Vaše obrněné boty rozechvívaly rampu, jak celý batalion, všech šest set šedesát mužů, stejným krokem mířilo vzhůru.
Procházeli jste hangáry až do toho hlavního, co se jako na každém hvězdném destruktoru této třídy táhnul prostředkem lodi po většině jeho délky jako osa souměrnosti.
Tvému pohledu neunikly desítky výsadkových člunů LAAT/i, nabarvených dravými zvířecími vzory s otevřenými zubatými tlamami na přídi, pozoruhodné však bylo, že mezi nimi nebyl jediný nosič vozidel LAAT/c, jako by na Lenience nebyly žádné tanky či technika, která by takový transport potřebovala. Dále ale tvé pozornosti nemohly uniknout dva jediské stíhače Delta-7B, jeden v bílo-červeno-fialovém barevném schématu a druhý nastříkaný žlutě a modře.
Hangár byl velmi široký a všech šest set šedesát se vás sem vešlo takřka jako nic.
"Zastavit stát! Pohov! Takže... Hm, vítejte na palubě. Tahle kráska se jmenuje Lenience, je pod velením mého mistra, generála Kehliana Agmetera, a bude sloužit jako naše operační základna v nadcházejících bojových akcích. Doprovázet nás budou další dvě lodě, Acclamator Bravery jakožto náš nosič stíhaček a Patience, Pelta CR90 sloužící jako lékařská fregata a podpůrné plavidlo."

[Clonetrooper Neyo]

Borleias, patrolová základna Třetí sektorové armády Velké armády Republiky

Pozoroval jsem výsadkové čluny a jejich nakreslené vzory zvířat.
Také jsem upřel pozornost na Jediské stíhačky, které měli velice pěknou barvu.
Po úvodní řeči, se začaly číst jména jednotlivích skupin, které budou na určitých ubikacích.
Jakmile bylo řečeno poschodí a jméno naší jednotky, ihned byl zavelen rozkaz. Celá jednotka včetně mě se vydala do chodby v pravo. Cestou jsem se rozhlížel zda tu není Kantýna, ale místo toho jsem zpozoroval značně poškozené zdi chodeb.
Vypadá to že nedávno byly v boji.
Pomyslel jsem a představoval si jak to asi probíhalo. Po chvíli toho pochodování, jsme dorazili ke větším dveřím.
A jsme tu...
Jakmile se dveře otevřely, do nosu mě udeřil zápach potu.
"To tu neuklidili, nebo co ?..."
zašklebil jsem se a vstoupil dovnitř.
Uprostřed místnosti byl velký prostor, a postranách byly postele.
Jelikož jsem si mohl vybrat postel jakou jsem chtěl, bral jsem tu co byla nejblíž dveří. Sedl jsem si na ní, sundal si helmu a položil si ji vedle sebe.
Ach, konečně v první linií...
Oddechl jsem si a o postel opřel zbraň.
Všiml jsem si na zdi mapy lodi.
Paráda konečně se dozvím kde je kantýna.
Stanul jsem a vydal se k mapě. Chvíli jsem si ji studoval, nakonec jsem se dozvěděl, že je někde uprostřed lodi.
Zhruba tam kde jsem zrovna já.
Fakt podrobná mapa.
Otočil jsem oči v sloup, vyšel jsem ven a dal se chodbou do leva.
Šel jsem stále rovně, po stranách byly dveře, a spousta menších odboček. Narazil jsem na rozscestí, rozhlédl se a dal jsem se do prava. Na konci chodby jsem vešel do většího sálu, ve kterém byly stoly a pulty.
To musí být ono.
Vydal jsem se k bílému pultu, nikdo živí jen droid.
"Máš tu něco k pití ?"
Zeptal jsem se zvědavě, droid ani neodpověděl a dal mi sklenku nějakého pití.
Vzal jsem ji do ruky a sedl si ke stolu.
Pomalu jsem si zívl, ale spat se mi nechtělo, rozhlédl se kolem sebe.
Krom droidů jsem tu byl dočista sám.
Začal jsem mít tušení jestli se něco neděje, ale bral jsem to s klidem.

[Shisco]

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience, nad Borleiasem

Odebral ses do kajut poté, co komandér Boleyn dokončila svou instruktáž, kterou jsi, ač to bylo kvůli jejímu výraznému hlasu téměř nemožné, vlastně ani moc neposlouchal. Ve tvojí kajutě bylo deset postelí a měl jsi zde bydlet společně se zbytkem Anvil Squad. Zbytek tvojí čety byl ještě kdoví kde, takže jsi měl možnost výběru lůžka, jaké se ti zamlouvá nejvíc.
Zatímco jsi studoval plánek lodi, stoh secvaknutých listů flimsu visící na šňurce na šroubu v kovové stěně, kde každý list znázorňoval půdorys jednoho patra lodi s vyznačenými jednotlivými sekcemi, podlahou se začaly šířit vibrace z motorů a kovem rezonovalo tiché bručení.
Lenience vzlétala.
Rozhodl ses nečekat na nikoho z ostatních a vykročil jsi ke kantýně na tomto patře. Po chodbách se míhali vojáci z batalionu ve svých zbrojích a ozývalo se pípání astromechanických droidů s barevnými kopulemi, provádějících zřejmě nějaké opravy, přičemž od výsuvných nástrojových paží jim odletovaly jiskry a ve vzduchu bylo cítit svařování.
Jako by Lenience skutečně v nedávné době prošla nějakým významnějším válečným střetem, možná i to mohlo mít za následek nefungující ventilaci ve vaší ubikaci, která šla cítit potem po předchozích obyvatelích.
Ještě projít kolem výtahů a když se další dveře se zasyčením zasunuly do štěrbiny ve stěně, již za nimi čekala kantýna s kruhovým pultem a čtyřrukým servírovacím droidem za ním.
"Dejte si kaktusový džus, vojáku. Odžízní vás. Nic neodžízní lépe."
Nalil do vysoké sklenice nazelenalou mléčnou tekutinu s malými kousky pevné hmoty a poslal ti ji po pultu tak, aby se zastavila přímo před tebou.
Kaktusový džus byl dobrý, chuti nasládlé až trochu sladkokyselé, která po spolknutí zůstávala dlouho na jazyku, a zatímco jsi ho usrkával, na hladině se dělala kolečka, jak loď stále rychleji a rychleji stoupala atmosférou Borleiasu k orbitě.
Nějakou dobu jsi tam jen tak seděl a popíjel, pak se otevřely dveře a vstoupil jimi kapitán Rage.
Když tě uviděl, celý zbrunátněl a otočil se k tobě.
"Vojáku? Identifikujte se!" zakřičel s tváří rudou jako rak.
Jakmile jsi uposlechnul, tak pokračoval:
"Cé čtyři šest sedm jedna, jaktože nejste na svém stanovišti? Co má tohle znamenat, vyvalujete se tady jako velryba a skráte pitíčko?! Bylo snad vyhlášeno osobní volno, vojíne? Co, tak bylo vyhlášeno, nebo nebylo vyhlášeno, cé čtyři šest sedm jedna?!"
Přišel k tobě až na těsnou vzdálenost a málem ti řval do obličeje.
"Kde si myslíte, že jste?! Tohle je zasraný dvě stě šedesátý šestý speciální batalion Velký armády Republiky, máte být obrněná pěst Coruscantu, máte být pýchou kaminoánskýho genetickýho inženýrství, takže buď budete dělat svou práci, nebo se vraťte na Kamino a přihlašte se k vyřazení!"

[Clonetrooper Neyo]

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience, nad Borleiasem


Sedím a v ruce svírám skleničku osvěžujicího pití.
"Ach, to je lahoda"
Řekl jsem jen tak do prázdna a protáhl si záda.
Bylo slyšet značné křupnutí, zase jsem se napil a nasadil jsem zhulený úsměv úlevy.
Po chvíli toho lenošení se otevřeli dveře a v nich stál Kapitán Rage.
"A doprdele !"
Přiblblý úsměv zvážněl, pomalu jsem začal odsunovat sklenku za mě, aby nebyla vidět.
Pomalu jsem stanul a šel do pozoru.
"Vojáku? Identifikujte se!"
Zařval Rage celý červený.
V jeho očích byl poznat hněv a taky to že uviděl sklenku.
"Pane ! CT-4671 pane !"
Odpověděl jsem a modlil se ať se z toho nějak vykecám.
"Cé čtyři šest sedm jedna, jaktože nejste na svém stanovišti? ¨
Co má tohle znamenat, vyvalujete se tady jako velryba a srkáte pitíčko?!
Bylo snad vyhlášeno osobní volno, vojíne? Co, tak bylo vyhlášeno, nebo nebylo vyhlášeno, cé čtyři šest sedm jedna?!"
Zařval a došel až ke mě.
"Pane ! Nikdo mi žádné rozkazy nedal. Pane !... tohle pití není moje, bylo tu už když jsem přišel pane !. Chtěl jsem se
podívat na horní palubu, ale když jsem sem vešel tak mě hrozně rozbolel žaludek. Pane ! Radši jsem se posadil a v tom jste přišel vy, Pane !"
Došel až ke mě, sice ne těsně ke mě, ale i přesto jsem cítil pach z jeho úst.
Ouch to je smrad, že by jeden pad.
Zašklebil jsem se.
"Kde si myslíte, že jste?! Tohle je zasraný dvě stě šedesátý šestý speciální batalion Velký armády Republiky,
máte být obrněná pěst Coruscantu, máte být pýchou kaminoánského genetického inženýrství, takže buď budete dělat svou práci,
nebo se vraťte na Kamino a přihlašte se k vyřazení!"
Sklidnil hlas.
"Pane ! jsem expert na výbušniny, ale zatím jsem žádné nedostal. Pane ! Tudíž nemám jak svou práci splnit, pane !"
Hned po to co jsem domluvil mě začala bolet hlava.
Poté co Rage odešel jsem si mi ulevilo, chytil jsem se za hlavu, sklonil se ke skleničce a šoupnul ji do sebe.
"Ach"
Povzdechl jsem a vyšel jsem z Kantýny, šel jsem zpátky do ubykací.
Když se otevřeli dveře byl tam jenom Sedma.
Přišel jsem k posteli, odhrnul jsem helmu pryč a posadil se.
Prohrábl jsem si dva pruhy na hlavě a posunul jsem se ke stěně, opřel jsem se o ni zády a podíval jsem se na Sedmu.
"Sedmo... Víš kde je tady skladiště zbraní ?"

[Shisco]

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience, nad Borleiasem

Na tvé vysvětlení ti kapitán odpověděl tvrdým pohledem do očí.
"Jestli je vám zle, vojáku, ošetřovna je výtahem o palubu výš a chodbou vlevo. Ale já jsem původní specializací medik, poznám, co vám je. Simulanteóza!" křiknul opět Rage poté, co byl na dobré cestě se uklidnit.
"A víte co? Dosud si pamatuji i léčbu této choroby. Teď si vezmete z úklidové místnosti kartáč a vypucujete všechny záchody v téhle sekci paluby, že se budou jenom blýskat! Teď jděte a splňte rozkaz, Cé čtyři šest sedm jedna! Hned!"
Nato se Rage otočil na podpatku a nasupeně vykráčel z místnosti a tys do sebe kopnul zbytek svého pití.
"Dáte si ještě, vojáku?" zeptal se tě droid za pultíkem nenuceným elektronickým hlasem, jako by se nic nedělo.

_______________________________
Tu část potom už jsem nechal být, protože je to předbíhání děje. Jak můžeš napsat, co budeš dělat, když ještě ani nevíš, co se bude dít? Třeba jak jsi napsal, že odešel, i když jsi to nemohl vědět.

[Clonetrooper Neyo]

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience, nad Borleiasem

Odpovědi se mi nedostalo, povzdechl jsem a stanul z postele.
Kouknul jsem na mapu, chvíli jsem dělal že tomu rozumím, ale opak je pravdou.
"Aaaa, k čertu s tím !"
vykřikl jsem a pěstí vrazil do zdi.
Vyšel jsem ven a dal se do prava, došel jsem na konec chodby a všiml si cedulky.
Na ní byl nakreslený zásobník. Dal jsem se tedy cestou tam kam ukazovala tabulka.
Nakonec jsem došel do menších dveřích, vešel jsem dovnitř a rozhlédl se.
Velká místnost, ve které byl pult a za ním velká spousta zbraní.
Vedle pultu byly dveře nad kterými byl nápis úklidova komora, vešel jsem dovnitř.
A tady to je...
Podíval jsem se do rohu, kde stál nějaký smeták, kýbl a kartáč.
Kdo by čekal, že úklidova komora je spojena se zbrojnicí...
Vzal jsem kartáč, a šel na nejbližší záchody.
Vešel jsem dovnitř, postrannách byly v kabinkách záchody, vypadaly čistě.
Přišel jsem blíž a uviděl hotovou spoušť.
A do toho mám jako šahat ?
"Bóže, to je hnus"
Nasadil jsem škleb rudého srágory a šáhl do hajzlu.
V ten moment jsem byl červenější než jablko.
"Doufám, že tu nikdo nepříjde..."
Začal jsem drhnout, nahoru, dolů, nahoru, dolů...
Z jedné strany a z druhé strany, zezhora a zezdola.
Když jsem přišel k poslednímu záchodu v místnosti, spatřil jsem v něm něco napohled zeleného, ale jakoby živého...
Oooo, bože asi budu zvracet.
Když se to pohlo, málem jsem hodil šavli.
Kartáč jsem obrátil dřívkém ven, jakmile se to zase pohlo majznul jsem to kartáčem.
Což jsem dělat neměl, rozprsklo se to po celé kabince.
"Doprdele, já se na to můžu vysrat !!"
Zařval jsem vztekle a kartáčem jsem třísknul o zem.
Stanul jsem a šel k umyvadlu, pustil vodu a začal si čistit zbroj od hoven.
Smradu jako v cařím hradu a ke všemu ještě na moji uniformě.
Po několika minutách čištění, na mě zůstaly jenom fleky.
Vrátil jsem se zpět do kabinky, zvedl kartáč a začal ji celou drhnout.


______________________________
Bohužel nevím odkud jsem měl začít, jestli od kantýny nebo od kasáren.

[Shisco]

Paluba Republikového hvězdného destruktoru Lenience

Od chvíle, co se Lenience zlehka otřásla a vstoupila do hyperprostoru, uplynulo něco přes hodinu. Po celý tento čas ses věnoval vykonávání rozkazu, který ti uložil kapitán Rage, tedy jsi putoval od jednoho záchodu k druhému a kartáčoval je, dokud se neleskly.
Potkal jsi mezitím pár vojáků, kteří si zašli odskočit. Někteří tě pozdravili, někteří jen beze slova prošli kolem tebe. Ten poslední byl voják tobě dobře známý, technický specialista, stejně jako tys byl demoliční. Díky jeho specificky tvarovaným vousům, samozřejmě zastřihovaným dle platných předpisů, které dodávaly jeho tváři trochu kočičí vzezření, si vysloužil přezdívku Kocour.
"Vida," ušklíbnul se a položil ti ruku na rameno, zatímco jsi dokončoval předposlední pisoár na posledních záchodech této sekce paluby.
"Rage? Čím jsi ho vytočil tentokrát?" zeptal se a výraz, který ti věnoval, než zaplul do jedné z kabinek a zabouchnul za sebou dvířka, vypovídal o tom, že naprosto ví, jak se cítíš. Stále měl v živé paměti to čištění před třemi měsíci, kdy jste spolu po velmi úspěšném cvičném turnaji ukradli z laboratoře líh na konzervování vzorků a strašlivě se ožrali, a zatímco ty ses statečně držel, jemu se podařilo pozvracet dva dlouhokrké kaminoánce a boty výcvikového seržanta, který vám přišel pogratulovat.
"A jo," ozvalo se z kabinky. "Nevím, cos Rageovi řekl, ale komandér Boleynová vzkazuje, že se už dlouho tak nenasmála. Ale prý nemáš takhle trollovat moc často, ať se to nedostane ke generálovi."
"Upozornění, všichni vojáci, kteří tak již neučinili, nechť si co nejdříve vyzvednou vybavení ve zbrojnici," řekl z reproduktorů ve stropě kapitánův hlas.
"Prošvih jsi opravy. Vypadá to, že Lenience po cestě sem někdo celkem solidně pocuchal. Měl jsi vidět ty zakouřené stěny v inženýrské sekci. A všude střepiny z granátů a bordel, i když většinu věcí už spravili ti, co tu sloužili před námi."
Nato, zrovna v okamžiku, kdy jsi dokončil poslední záchod, se ozvalo spláchnutí a Kocour opustil kabinku.
"Výstup z hyperprostoru za třicet minut," oznámil chladný strojový hlas lodního počítače.
"Hotový? Pojď si pro tu zbroj, já ten kýbl už odnesu," nabídnul se Kocour a odebral ti tvé náčiní.
Letěli jste do bitvy. A měl jsi ani ne půl standardní hodiny na to, aby ses připravil, převlékl do své nové zbroje a dostavil se do hangáru na nástup...