Akademie Síly

Corellie, Coronet City, Modrý Sektor, podnik U Oběšence

Už od dob Konstituční Monarchie platí, že Modrému Sektoru je lepší se vyhnout, pokud jste: slušný občan, pacifista nebo příslušník nenáviděného systému. Naopak útočiště zde hledají: prostitutky, gambleři, sázkaři, dealeři drog, námezdní lovci, žoldáci, doktoři s propadlou licencí, zločinci, hledané osoby a v neposlední řadě turisté prahnoucí po vzrušení. Obyvatelům nejnebezpečnějšího místa na planetě bylo vesměs jedno, kdo vládne Corellii. Modrý Sektor měl svá vlastní pravidla a vládce. Jen výjimečně se strážci pořádku odvážili zasáhnout v této části města. Mezi diktátorem a představiteli zločineckých organizací fungovala jakási forma symbiózy. První nechával kšefty v Modrém Sektoru bez povšimnutí a druzí na oplátku odváděli nemalou část svých zisků prvnímu. Křehký mír byl výhodný pro obě strany.

Podnik U Oběšence byl vyhlášená kantýna a hráčské doupě v jednom. V době svého otevření nesl název Hvězdokupa. Nedlouho poté, zde ale jeden Bothan prohrál veškerý majetek a tak spáchal sebevraždu. Od té doby tomuto místu neřekl nikdo jinak než U Oběšence. Zamířil sem každý, koho svědily kredity v kapse, hledal hráčské vzrušení nebo posezení u dobrého drinku. Lovci a žoldáci na volné noze, zde uzavíraly nové kšefty. Právě z tohoto důvodu si zde byl i ty. Sháněl si muže jménem Gorothin. Bylo ti řečeno, že je to chlebodárce mnoha bytostí z branže a že se nejčastěji zdržuje právě U Oběšence.

Tady je tvé pivo, příteli.
Devaronianský barman před tebe postaví půllitr čerstvě natočeného, dobře vychlazeného Corelliánského ale. Sedíš u barového pultu asi čtvrt hodiny. Za tu dobu se v kantýně vystřídalo několik bytostí. Jednoho podnapilého Gamorreana musela vyprovodit ochranka. Spoře oblečené servírky procházely mezi stoly, přijímaly a vyřizovaly objednávky hostů. Na pódiu hrála kapela a do rytmu hudby se vlnily dvě Twi'lecké tanečnice. Dál od baru se nacházela řada boxů, do kterých si měl omezený výhled. Vchod po tvé pravé straně nevedl na ulici, nýbrž na chodbu, ze které se dalo jít buď do herny, nebo ven.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže začínáme. Jen pro pořádek, netušíš jak Gorothin vypadá, znáš pouze jeho jméno. Takže je na tobě zjistit víc. Zde je pár pravidel, kterých se musíš držet:
- nehraj za jiné postavy, než za tu svou
- posuň děj vždy o kousek dopředu, ale nemusíš se bránit návratu do minulosti v myšlenkách
- dodržuj pravidla a tvar příspěvků
V úvodním příspěvku máš nejvíc volnosti. Můžeš zavzpomínat na uplynulá léta. Na dětství, bratra, nějakou nedávnou událost, cokoliv.

Hezkou zábavu

Corellia, Coronet City, Modrý Sektor, podnik U Oběšence

Sedím v mnou nespočetněkrát navštíveném podniku s velmi zvláštní obsluhou a zvláštními hosty. S bratrem jsme tu trávili mnoho času, mnohdy jen vysedáváním u stolu a klábosením o všem možném. Znám to tu jako své boty, znám každou skulinku a každou rýhu na stole. Neni to sice žádná luxusní kantýna, ale ostudu ve zdejší části města taky neudělá. Všude na stěnách visí nástěnné tabule, a na nich jsou různé rekordy. Hned na nejbližší tabuli ode mně je např. papír s fotkou nějakého chlápka a hned pod ní nápis Co asi s tolika penězi udělal ? Pomyslím si a můj zrak se obrátí na barmana, který mi přinesl můj oblíbený nápoj.. pivo
Díky. Moje poděkování je ale stejně v tom hluku těžko slyšitelné. Napiju se a porozhlédnu se po kantýně. Hledam může jménem Gorothin. Je v tom ale jeden háček. Nevím jak vypadá, a z obličejů bytostí v kantýně jméno nevyčtu. Takže jsem se zvedl i s půllitrem piva a zamířil do vzdáleného rohu místnosti, kde seděl zarostlý stařec, který měl už zřejmně dost vypito, ale zkusím to.
Cestou mě ještě zláká herní automat, kam hodím nejmenší možnou částku. Automat podivně zachrčí, zabliká, a...nic.
Štěstí začátečníka mě nepotkalo, a tak jdu k zarostlému muži.
Zdravím.Vydím že už máte dost vypito, takže mi asi nepomůžete. Myslím si v duchu. Neznáte muže jménem Gorothin ?

Corellia, Coronet City, Modrý Sektor, podnik U Oběšence

Než si se ke starci dostal, musel si projít kolem několika stolů. Většina z nich byla v tuto "brzkou" hodinu ještě prázdná. Přesto se zde již nacházelo několik skupinek bytostí. První koho si minul, byla trojice ithorianů. O dva stoly dál seděl zamilovaný pár zabraků. Muž držel svou přítelkyni za levou ruku, zatímco pravou po stole sunul směrem k ní drobnou krabičku na šperky. Oplzlé výkřiky vydával rodian sedící nejblíže pódiu. Zelenými prsty svíral dva kreditové plíšky a nabízel je jedné z tanečnic. Smíšená šestičlenná skupina čítající jednoho bothana, klatooiniana, selkatha, twi'leka a dva lidi soutěžila právě v pití lumu, tak zvaném lumguzzlingu. Tento silný a pěnivý likér se v Corellianském systému těšil velké oblibě a pro tyto hospodské hry byl ideální, jelikož z jeho nadměrného požití nehrozila otrava alkoholem. Nicméně kocovinu měl každý z účastníků zaručenou. Nedaleko od staříka laškoval u svého stolu gran s mladou lidskou servírkou. Ta se ku podivu dvoření nebránila a s úsměvem snášela jeho doteky.

To už si však dorazil ke svému cíli. Odložil půllitr na stůl a přisedl si. S každým výdechem se od staříka šířil pach alkoholu. Do hustého, nicméně udržovaného plnovousu, stékal drobný pramínek slin. Levou rukou si, společensky unavený muž, podepíral hlavu. Nevěnoval ti pozornost, dokud si nepromluvil. V ten moment s vypětím všech sil otevřel oči a natočil vrásčitý obličej tvým směrem.

Znám... *škyt* neznám... Musíš mi trochu osvěžit paměť, chlapče.
Vycení na tebe nažloutlé zuby a kývne směrem k prázdné skleničce.

Jsem Razz. Razz Putin méno mé.
Usměje se a zvednutím ruky přivolá obsluhu. Pohledná twi'lečka se světle modrou pletí přispěchá s datapadem a melodickým hlasem promluví:

Prosím pánové, co to bude?