Jaleer Anaro - Když jsme na to sami

[OrionCZ]

Alderaan, jeskyně

Ti tři muži se nezdáli jako úplní zelenáči. Člověk ležící na zemi se na druhou stranu zdál... nedbalý. Zjevně sázel na své dva společníky, že to tu ohlídají. Za to zabrak byl uvolněný a byl jsem si celkem jistý, že to bude tím, že je schopný. A druhý člověk... těžko říct. Ale neměl zbraň v dosahu, čehož se dalo využít.
Vzato kolem a kolem jsem jako největší nebezpečí identifikoval zabraka. Další pohled na vězně mi odhalil, že to pravděpodobně past nebude. Tedy pokud nebyl masochista.
Chvíli jsem v hlavě přehrával možnosti. Další člověk by se hodil. Zvlášť pokud to tu zná.
Po chvíli jsem hodil svítilnu do brašny a ze země vzal kámen či kost. Prostě cokoli, co by se dalo hodit. Trochu jsem tím pohodil v ruce a vyhlédl opatrně z rohu. Poté jsem to hodil tak, aby se trefil do pušky, o kterou se opíral téměř ležící člověk. To by ho mělo podlomit a přinutit si lehnout. V ideálním případě by to odtáhlo pozornost ostatních dvou a měl bych čas je dostat. Blaster v ruce jsem pevněji sevřel a odjistil.

[Phate]

Alderaan, jeskyně:

Trojice mužů se dále věnovala svým záležitostem, které čítaly hromadu nicnedělání a hlídání vězně. Malá zeltronka se snažila vypadat nenápadně, ale moc dobře o tobě věděla. Vzhledem k tvému chování dobře usoudila, že nejsi jedním z kumpánů a viděla v tobě šanci k záchraně vlastního života.
Naposledy jsi vykoukl zpoza rohu a ještě jednou potěžkal kámen v ruce. Bylo potřeba, abys trefil pažbu zbraně o kterou se spící muž opíral. Mírný nápřah a hod. Kámen dopadl na správné místo a podtrhl uži zbraň pod hlavou. Ten se okamžitě svalil na zem a spal dál.
Jak jsi správně odtušil, přilíkalo to pozornost obou zbývajících mužů, kteří se rozesmáli a dělali si ze svého kolegy legraci. Ten je tak jako tak nevnímal.
Tobě to poskytlo dost času zaútočit. Starší z mužů se nahnul, takže byl teď dál od blasteru a zabracký mladík se pomalu shýbal k ležícímu kolegovi, přičemž nůž stále svíral v ruce.

[OrionCZ]

Alderaan, jeskyně:

Hod se mi vcelku povedl. Byl přesný, léta tréninku se vyplatila. A můj odhad o odvedení pozornosti byl též přesný. Počkal jsem, až se oba muži přesunuli ke svému kolegovi, načež jsem se vyklonil zpoza zdi a vypálil nejdříve na zabraka, poté na staršího a nakonec na ležícího. Poté jsem se rychle schoval zpět za zeď, pro případ, že bych se netrefil. Člověk nikdy neví a mně se nechtělo umřít.

[Phate]

Alderaan, jeskyně:

Sebral jsi odvahu a třikrát rychle vystřelil směrem ke svým cílům. První rána mířená na zabraka našla svůj cíl celkem přesně a muž se skácel k zemi bez jediného hlesnutí a s vypálenou dírou v hrudi. Postarší muž, hned jak to zaregistroval, se vrhl k blasteru, který měl předtím položený po svém boku. Tvá rána ho pouze lehce lízla a jediné co zasáhla byl cíp jeho bundy. Poslední z nich, který pokojně dřímal na pušce, kterou jsi mu podrazil pod hlavou, už se také nikdy neprobudí.
Když jsi se opět schoval, dopřál si staršímu muži dostatek času aby došáhl na zbraň. Schoval se za řadu beden s výbavou a zásobami a vypálil dvě rychlé rány, které proletěly okolo místa, kde jsi se schovával.
"Kdo je tam?!" zařval na tebe a jeho hluboký hlas se rozezněl soustavou jeskyní. "Jestli seš vod Jaheda, tak mu kurva řekni, že to zboží už nemáme a raději vypadni!" dodal ještě a opět poslal dva ryclé výstřely tvým směrem. Ty tentokrát odlouply kus kamene u tvého ramene.
Zeltronka, která všechno vyděšeně sledovala se pomalu sunula k nejbližší zdi, aby tak byla chráněná před dalšími střelami a měla co největší možnost tohle přežít.
"Tak se kurva ukaž ty srabe, nebo si pro tebe přídu!" ozvalo se zpoza rohu a ty jsi uslyšel, jak se muž pomalu přesouvá k místu, kde ležela mrtvola jeho přítele na blasterové pušce.

[OrionCZ]

Alderaan, jeskyně:

Zabraka jsem trefil a stejně tak spícího muže. Nicméně starce jsem jen lízl. Byl rychlejší, než jsem předpokládal. Schoval jsem se tedy za zeď a pozoroval úlomky skály, kterou odstřelil.
"Je mi líto, ale od Jaheda nejsem. Řekněme, že mi stojíte v cestě."
Houkl jsem na něj a potěžkal v ruce další kámen. Ten jsem poté hodil směrem k protější stěně tak, aby si toho všiml. Doufal jsem, že to odvede jeho pozornost, protože hned poté jsem vyklouzl zpoza stěny, dvakrát rychle vystřelil jeho směrem a rychle se vrátil do krytu.

[Phate]

Alderaan, jeskyně:

Tvůj další pokus o odlákání pozornosti, pomocí vržení menšího kamene, se ukázal jako naprosto neefektivní. Starší muž kámen naprosto ignoroval a neustále se přesouval k blasterové pušce, ke které se dostal právě když jsi znovu vykoukl zpoza rohu abys poslal dvě rychlé střely jeho směrem. Ani jedna nezasáhla cíl, ale velmi hbité reflexy staršího muže mu dovolili sesunout se za mrtvolu jeho společníka a rychle vystřelit tvým směrem. Jedna ze střel ulomila kousek kamene u tvé hlavy a zasypala ti oči množstvím prachu. Druhá ze střel se neomylně zavrtala do tvého levého ramene a nechala tak za sebou spálené oblečení a palčivou bolest.
"Jo tak my ti stojíme v cestě! Myslim, že tohle je spíš její konec mladej!" zařval na tebe muž a vyprostil blasterovou pušku zpod těla svého kumpána, kterému se neustále kouřilo z ožehlého oděvu po tvé střele.
Situace se pro tebe poměrně zhoršila. V zásobníku ti zbývalo šest ran a rána na rameni tě velmi omezovala v pohybu levou rukou.
"Můžem do dohodnout mladej. Necháš tady všechno co máš a vypadneš. Já tě za odměnu nezabiju a pudu si po svejch, co ty na to?" křikl na tebe muž už trochu mírnějším tónem, neboť si ovědomoval svou převahu.
Ležel za mrtvým společníkem a mířil tvým směrem blasterovou puškou, která byla dozajista nabitá. Tělo mu skýtalo celkem slušný úkryt.

[OrionCZ]

Alderaan, jeskyně:

Můj pokus se ukázal být naprostou fraškou, kterou jsem získal jen díru v rameni. Sykl jsem a instinktivně si ránu přikryl rukou. Musel jsem bohužel uznat, že za současných podmínek jsem měl opravdu malou šanci na to, že odtud vyváznu živý. Ale rozhodně jsem mu tu nehodlal nechat vše co mám, zeltronku tuplem ne. Nicméně v hlavě se mi začal rýsovat plán.
"Okay, okay. Nestřílej."
Poslal jsem mu po zemi zbraň a následně i batoh, ze kterého jsem si ale nejdříve vzal dýku, kterou jsem si schoval do rukávu. Poté jsem opatrně vyšel do otevřeného prostoru.

[Phate]

Alderaan, jeskyně:

Tebou vržené předměty nechaly muže naprosto chladným. Stále se schovával za svou hradbou z mrtého těla a mířil na tebe blasterovou puškou. Když jsi vyšel ze tmy, pomalu vstal, ale mířit nepřetával.
"Jsi docela důvěřivej, chlapče. Řekni mi jedinej důvod, proč bych tě neměl na místě odprásknout?! Sejmul si dva mý kámoše!" řekl trochu posměšným tónem. Když jsi se podíval na zeltronku, stále se tisknoucí ke zdi, uviděl si jak kroutí hlavou nad tvým postupem.
V jeskyni začala celkem houstnout atmosféra. Mezi tebou a nepřítelem ležela dvě těla a několik beden. Byla zde tedy pouze pramalá možnost, že stačíš překonat překážky dřív, než muž vystřelí. Jak jsi na vlastní kůži zjistil, střelec to nebyl špatný. Zraněná ruka by tvému výkonu dozajista nepřidala.
"Tak co s tebou, ty hajzle..." promluvil muž do ticha prokládaného praskáním ohně.

Uzamčeno pro neaktivitu. Pokud budeš chtít pokračovat, pošli mi PMku a domluvíme se.