Alex Toriel - Čert nikdy nespí

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Alex Toriel - Čert nikdy nespí

Příspěvek od Lance Skywalker »

Breshig, na ceste

Lenže ak Hutt poslal dva tímy... ten druhý o nás vie takmer všetko! pomyslel som si zhrozene.
"Takže by sme sa mali ponáhľať. Ako sa dostaneme do tých tunelov?" spýtal som sa otca počas našej spätnej cesty na speederových motorkách. Svoj počiatočný rešpekt k týmto dopravným prostriedkom som už prekonal a teraz som si jazdu celkom užíval. Stále ma však znepokojovali niektoré veci.
Akoby nestačilo že stopujeme supermocného bojovníka Impéria, ešte k tomu máme za pätami ďalšie tímy nájomných lovcov, možno dokonca iné Huttské gangy. Začína sa to stále viac a viac zamotávať, pomyslel som si a teraz som už naozaj zvažoval či je odmena v kreditoch naozaj dostatočnou kompenzáciou náročnosti tejto misie. Držal som sa tesne za otcom a čakal som, či vymyslí nejaký vhodný plán, ktorý budem mať šancu skritizovať. Pripomínalo mi to časy na Tarise, keď sme s priateľmi kradli sladkosti, ktoré predávali na tržnici. Vždy som bol najmladší a preto som len sledoval chrbát starším a potom rýchlo utekal, pretože to vždy nechali na mňa. Bola to dobrá škola života, pomyslel som si. Náhodne sa mi vybavil obraz twi´leekskeho dievčaťa, ktoré som videl v meste a moje myšlienky sa prudko ubrali iným smerom. Bol som rád že mi naozaj nikto v tom momente nevidel do hlavy, a že otec ide po tme predo mnou. Sedenie na speederi začalo byť akosi nepohodlné...

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Breshig, na cestě

Rakko na tebe křiknul přes rameno odpověď:
"Kdo hledá, najde!"
Cesta kolem vás ubíhala a skupinka černých, prasatům podobných tvorů, kteří rypáky očichávali povrch trati, se rozutekla, když na ně z dálky zasvítily kužely světla z reflektorů vašich speedermotorek.
"A teď když víme, kde začít, najít pár šachet pod městem nemůže být zas až tak těžké. Ale čas jsou kredity, můj synu, takže na to šlápněmež, ať už jsme tam!"
A jak jste řekli, tak jste i učinili. Rakko speedermotorce přidal výkon a netrvalo dlouho, než jste opět zaletěli do širokého tunelu vedoucího k hlavnímu městu, šinoucí si to maximální konstrukční rychlostí vašich strojů.
Ač jsi byl příjemně navnaděn myšlenkami na krásnou mladou rozmilou twi'lečku, čím více jste se blížili zpět k centru Breshigu, zaplavoval tě zvláštní pocit, jako by se mělo v následujících chvílích stát něco nepříjemného, který ještě podtrhnuly dva podlouhlé transportní kamióny, které se zezadu přiřítily na kvílících repulzorech, jeden zleva od vás, druhý zprava.
Následně s vámi transporty srovnaly rychlost a začaly se podivným manévrem přesunovat.
Tak, aby vás první vznášedlo předletělo, čemu ses musel podivit vzhledem k tomu, že ukazatel rychlosti se pohyboval už v červených číslech a tvůj stroj byl lehounký, v podstatě jenom konstrukce postavená kolem repulzoru, zatímco transporty měly sice aerodynamický podlouhlý vejčitý tvar, ale byly mohutné. Musely tedy mít velice silné motory. Ten jeden, co vás předletěl, se otočil o devadesát stupňů a letěl tedy jakoby bokem. Ten druhý udělal to samé, akorát za vámi a vzhledem k tomu, že transporty byly téměř stejně dlouhé, jako byl tunel široký, únik se zdál být vysoce nepravděpodobný, ať už se v těch vznášedlech skrývá cokoliv.
"Tohle se mi vůbec, ale vůbec nelíbí," řekl Rakko, když se boční stěny transportů otevíraly, aby se vzápětí zasunuly do střech a odhalily v řadě srovnané imperiální stormtroopery, již byli ustrojení v matně černých zbrojích namísto obvykle bílé a v rukou třímali zbraně.
A tys moc dobře věděl, jací stormtroopeři nosí černé brnění...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Alex Toriel - Čert nikdy nespí

Příspěvek od Lance Skywalker »

Breshig

"Kurva!" zanadával som, keď ma minulo pár blasterových striel. Narýchlo som vymyslel plán. Vytiahol som pištol a jednou rukou som sa snažil mieriť na stormtrooperov a čo najviac z nich zasiahnúť. Potom som prudko pridal rýchlosť a trochu zdvihol speeder, aby mieril presne do priestoru kde stáli čierni stormtrooperi. Tesne pred nárazom som prudko vyskočil do vzduchu a po salte som dosadol na strechu transportu pred nami. Zasunul som pištol späť do púzdra na stehne a vytasil som dve vibročepele, ktoré som mal na chrbte. Okamžite som ich zapol a snažil som sa kryť pred stormtroopermi z transportu oproti, prípadne ich odrážať. Prebehol som až do zadnej časti transportu a niekoľkokrát som zabodol obe čepeľe hlboko do oceľe podomnou, snažiac sa vyradiť systémy a hlavne motory. Ak by sa mi to podarilo, snažil by som sa skočiť na otcov speeder a nechať zvyšok na neho.

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Breshig, v dopravním tunelu

Vytasil jsi blaster a namířil jeho hlaveň, tak přesně, jak jen se to v tak velké rychlosti dalo, a vypálil proti asi devítičlenné jednotce blackhole stormtrooperů. Jednoho z nich jsi zasáhnul, ale stormtrooperovi to neublížilo jinak, než že střela poškrábala jeho zbroj.
Rakko mezitím strhnul ze zad decku a začal střílet za sebe, kropit stormtroopery modrými střelami, až jeden z nich přepadnul přes okraj vznášedla, držíce se za propálenou díru v boku. Zůstal tam ležet na podlaze tunelu a podlouhlé repulzínové vozidlo jej nechalo za sebou.
Ty ses mezitím postavil na sedlo letící motorky a vymrštil se, právě včas, neboť v okamžiku, kdy ses odrazil, proletěla místem, kde jsi měl ještě před několika desetinami sekundy hlavu, dávka červených energetických střel.
Pak se ozvala rána - to tvá motorka narazila do kamiónu, právě ve chvíli, kdy ses dotknul nohama střechy vznášedla. Byla zaoblená a stroj letěl velmi rychle, poryvy větru s tebou cloumaly a musel jsi tedy snížit své těžiště, aby tě nezfouknuly dolů.
Stormtrooperům okamžik trvalo, než si uvědomili, co jsi udělal, a stihnuli přemířit. Do té doby se ti podařilo vytáhnout své meče a zapnout jejich vibrační jednotky. Zkusil jsi několikrát postavit vibrující čepele do cesty blasterovým střelám, které na tebe mířily, a s úspěchem, avšak každý zásah vibročepel poškodil a poté, co meč v tvé levé ruce schytal třetí zásah, čepel napraskla a doslova se ti rozsypala v ruce, když ji roztrhaly její vlastní vibrace.
Přeci jen vibročepel není světelný meč a ty nejsi Jedi, avšak lepší rozstřílená vibročepel než rozstřílený Alex Toriel, takže jsi na tom nebyl zase tak špatně.
Následně jsi se napřáhnul, abys zbývající meč zabořil do místa, odkud vycházelo kvílení a mohlo tedy být krytem motoru.
Na poslední chvíli tě zadržela myšlenka na varování, které ti dal otec společně s těmito vibročepelemi. To varování znělo, ať se varuješ kontaktu čepele s velkým elektrickým proudem, protože by to zkratovalo vibrační jednotku a ta by vybuchla explozí dost silnou na to, aby ti utrhla ruku. Při ničení droidů vibročepelí to nevadilo, ale repulzína v motoru toho velkého vznášedla, na kterém jsi stál, musela mít pořádný tah a být tedy poháněna pořádně velkým proudem.
Než jsi stihnul dokončit myšlenku, spatřil jsi, jak se na okraji zorného pole něco mihlo. Jakási šmouha, nalevo, tam, kde byl ten druhý transportér s černými stormtroopery, na jeho střeše. Následně se šmouha žlutě rozzářila za hlasitého klap-bzzzz a střely, které proti ní letěly, se vracely zpět ke svým původcům.
Postava třímající světelný meč jej pak vrhnula přímo proti seřazeným stormtrooperům. Zbraň opsala oblouk a vrátila se svému majiteli do ruky jako bumerang, přičemž vojáci Impéria popadali k zemi rozseknuti vedví.
Následně dotyčný zabořil hučící žlutou energetickou čepel do místa, kde jsi ty prve tušil kryt repulzíny, a vyříznul kruh, několika dlouhými kroky se odrazil a než přistál skokem na dalším transportu, tedy na tom, na kterém jsi nyní stál ty, ten první za ním vybuchnul.
Všechno se to odehrálo tak rychle, že jsi ani nerozeznal tvář toho dotyčného. Až doteď.
Jedi doskočil na střechu, stále s hučícím světelným mečem v ruce. Měl na sobě bílý vědecký plášť a na tváři vytetovanou slzu pod okem. Na tváři, kterou jsi už dnes jednou viděl...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Lance Skywalker
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 510
Registrován: 08.9.2012 16:59:10
Bydliště: Zlín, Czech Republic

Re: Alex Toriel - Čert nikdy nespí

Příspěvek od Lance Skywalker »

Breshig, dopravný tunel

Tak to je v riti... pomyslel som si, keď sa jedna z mojich vibročepelí rozpadla. Prehodil som si tú druhú do ľavej ruky a pravou vytiahol blaster a snažil sa opätovať stormtrooperom palbu. Ešte stále som nedokázal pochopiť, prečo nás napadli ani odkiaľ o nás vedeli. Inkvizítori sú zjavne lepšie informovaní ako sme si myslel a niekto nás musel zradiť. Našiel som významné trhliny v mojom pláne, spomínajúc si na otcove varovanie. Cítil som, že z tejto situácie sa tak ľahko nedostanem.
Vtom sa však stalo niečo, čo som absolútne nečakal. Zlatý meč, krátky boj, ktorý som sotva stihol odpozorovať a zrazu stál oproti mne Jedi. A nie hocijaký, bol to presne ten Jedi, ktorého tvár som už spoznával. Nevedel som, čo sa bude diať, Jedi stál medzi mnou a otcom, takže únikovú cestu som nemal k dispozícií. Zaujal som bojové postavenie, namieril som na Jedia svoju zbraň a vibromeč som držal v ľavej ruke pripravený odraziť útok, aj keď som sám sebe nedával veľké šance proti svetelnému meču. Obzvlášť proti tomuto konkrétnemu mužovi.

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Breshig, v dopravním tunelu

Zatímco Jedi oděný do bílého lékařského hábitu zlikvidoval transportér letící vzadu, tvůj otec měl problém s osádkou toho vpředu, která na něho dštila proud energetických střel, jež pršely jako hustý, svítivě červený horizontální déšť.
Rakko nedokázal svou klonovou DC-17m opětovat palbu, když musel zároveň druhou rukou držet řídítka. Decka byla prostě příliš těžká. A tak se otec nyní nacházel v situaci, kdy nemohl ani pořádně střílet, ani pořádně řídit.
Vtisknul si decku mezi kolena a uchopil řídítka oběma rukama, aby vymanévroval, když mu teď zadní transportér nadále neodřezával cestu. Smýknul to prudce napříč a při té rychlosti, kterou se pohyboval, tunel zafungoval jako looping a Rakkova motorka projela po stěně a po stropě na protější stranu tunelu, aby pak Rakko zaaakceleroval tak prudce, že se v z chladících průduchů motoru zablýsklo, a jeho stroj vyrazil směrem pryč, jako by jej vystřelili z praku.
Jak to Jedi koutkem oka zpozoroval, v té jedné nekonečně dlouho se táhnoucí sekundě se na jeho rtech objevil lehký úsměv. A to, co udělal pak, se odehrálo strašlivě rychle. Rychleji, než jsi stačil cokoliv udělat, nebo skoro i jen pomyslet.
V okamžiku, kdy jsi na Jedie namířil hlavní své pistole, tě Jedi chytil za ruku, v níž jsi ji držel, a zároveň jediným elegantním pohybem zápěstí zabořil světelný meč do průduchu na střeše létajícího stroje.
A potom jsi jen vnímal, jak letíte vzduchem, zatímco vám záda olizuje plamenný jazyk z nastalého výbuchu. Vzápětí jsi ucítil prudký náraz, přičemž ti zakřupaly všechny kosti v těle, až bys je skoro dokázal spočítat, jak jsi jednu po druhé pocítil.
Nicméně přes to všechno se zdálo, že jsi dopadl do měkkého.
Jakmile ses trochu vzpamatoval a zaostřil pohled, uvědomil sis, na čem to ležíš a co zbrzdilo tvůj dopad.
Jediova tvář byla očouzená černými sazemi, stejně jako jeho vlasy, které již nebyly stříbrozlaté, nýbrž šedé, a kousíček pod slzou, co měl vytetovanou pod okem, měl zbrusu nový krvavý šrám. Kromě toho ale vypadal naprosto v pořádku.
Z hlavně tvojí zbraně stoupal obláček dýmu, zřejmě jsi při nárazu nechtěně stisknul spoušť a vystřelil, o čemž svědčila i černá vypálená díra ve stropě nad tebou. A když jsi sevřel prsty druhé ruky, shledal jsi, že v ní nic nedržíš - meč ti musel vypadnout.
"Jsi celý?" vydechnul pod tebou "doktor Anteas Magdalone", jak pravila visačka na jeho plášti, nyní už zdaleka ne tak bílém, tisknuvše v dlani deaktivovaný světelný meč.
Tunelem se opět ozvalo zaburácení speederové motorky, jak to Rakko otočil a mířil zpět k vám. Jakmile zabrzdil a položil nohu ze stupačky na zem, všiml sis, že krvácí z rány od blasteru na pravém boku...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“