Alex Toriel - Čert nikdy nespí

[Lance Skywalker]

Orbit planéty Breshig, Rakkova loď

Breshig. Tá planéta už na pohľad vyzerala odpudivo, ale keď som si miesto nej predstavil inkvizítora, ktorý pre nás predstavuje chodiacu kopu kreditov, musel som sa zlomyselne uškrnúť.
"Hlavne by sme mali byť opatrní," navrhol som, "čím neskôr ten inkvizítor zistí že po ňom ideme, tým lepšie pre nás" poznamenal som a čakal som čo mi otec odpovie.
"Keď si vravel že je husto osídlená, nečakal som až toľkoto miest. Bude ťažké ho tam nájsť, obzvlášť ak si on sám dáva pozor na to aby o ňom ľudia nevedeli," povedal som ale tieto pochybnosti vo mne nevyvolávali znepokojenie. Koniec koncov, ak niekto chodí po svete s výzorom sitha a červeným svetelným mečom a na každú stranu chŕli blesky, nemôže byť nenápadný, pomyslel som si a dúfal som že mám pravdu.

[Shisco]

Breshig, Rakkova loď

Když jste proletěli atmosférou a prodrali se skrz husté temně šedivé mraky, na obzoru se objevily obrysy hlavního města Breshigu, už z výšky naprosto nepřehlédnutelného kruhovitého útvaru, jenž zlatě svítil do tmy, neboť v této části planety zrovna vládla noc.
Jak jste se přibližovali k městu, reproduktor zapraskal statickou elektřinou, když se k vám otevřel komunikační kanál a vzápětí promluvil ospalý hlas dispečera.
Srdcerváči, tady letová kontrola. Upravte kurz o 41 stupňů doleva, hrozí vám kolize.
Zprava se blížící tečka na senzorové obrazovce dispečerova slova potvrdila.
Letová kontrolo, tady Srdcerváč. Rozumím.
Srdcerváči, jaký je účel a cíl vaší cesty?
Hlavní město, obchodní záležitosti.
Rozumím. Byl vám přidělen hangár 517 v obchodní čtvrti. Letová kontrola konec.
Nad přístrojovou deskou se rozsvítila holografická šipka, která vás naváděla k přidělenému hangáru. Zařadili jste se do vzdušného dopravního pruhu a za několik minut už jste přistávali v obchodní čtvrti, místem se spoustou vysokých budov z kovu a skla plných úředníků, bankéřů a podobných existencí.
Už teď tohle místo začínám nesnášet. Všude samá kancelářská krysa. Tibbinův bar, U Kulatý krychle, je ve vedlejší čtvrti, pojedeme tam vlakem. Nebude to tak nápadné, jako kdybychom letěli lodí přímo.
Rakko postupně povypínal lodní systémy a za chvíli už jste mířili městem ke stanici repulzorového vlaku.

[Lance Skywalker]

Breshig, Hlavné mesto, Obchodná štvrť

Kým sme pristávali, kochal som sa výhľadom na mesto. Bolo omnoho civilizovanejšie ako Nal Hutta, dokonca mi prišlo civilizovanejšie ako Coruscant, ktorý si pred pádom republiky síce dobre nepamätám, ale po vypuknutí Impéria je to tam strašné. Pristáli sme v štvrti zazobancov a byrokratov. Nenávidel som takých ľudí ale čisté a moderné prostredie ma ukľudňovalo. Vzal som si z lode ešte bundu a obliekol si ju, pretože tu bolo o poznanie chladnejšie podnebie ako na horúcej Nal Hutta, či na Tarise. Nasledoval som otca a počúval ho. Takéto bezpečnostné opatrenia sa mi videli zbytočné, no dúfal som že otec vie čo robí a tak som nič nenamietal.
"Dúfam že to nebude trvať dlho..." zašomral som, keď sme nastupovali do repulzorového vlaku spolu so skupinou ďalších bytostí zo všetkých kútov galaxie. Sem tam sme pri chôdzi stretli akúsi "políciu" či bezpečnostné zložky len tak prechádzajúce ulicami a pri pohľade na nich som sa vždy trochu znepokojil, no snažil som sa byť nenápadný a nevyčnievať.

[Shisco]

Breshig, hlavní město, obchodní čtvrť

Ozbrojenci v soupravě kolem vás k tvé velké úlevě prošli bez povšimnutí. Cesta repulzorovým vlakem mohla trvat odhadem tak maximálně pět minut, souprava zastavila ještě na dvou zastávkách, načež jste s Rakkem vystoupili a vydali se ke Kulatý krychli. Obytná čtvrť už vypadala mnohem příjemněji než ta obchodní, byla tady zeleň, nudnou úřednickou šeď vystřídaly barvy a v průběhu vaší cesty sis mohl všimnout dokonce i květin, které byly však vzhledem k tomu, že je noc, zavřené.
Budovy byly postavené v typicky mandalorianském architektonickém stylu, dýchala z nich na tebe atmosféra holofilmů o Revanovi a Malakovi.
Možná by tady přeci jen mohlo být nakonec docela příjemně, nechal se slyšet Rakko, když jste minuli mladou zamilovanou lidskou dvojici a přešli skrz malé náměstíčko, kde už vás navedi reklamní poutač.
Bar, kam jste měli namířeno, nebyl daleko. Zabralo vám tak deset minut chůze, než jste jej našli. Kulatá krychle se zdála být poměrně solidním podnikem s vlastním hotýlkem a restaurací, jejíž specialitou jsou masové kapsy. I samotná budova šla příkladem názvu podniku, neboť byla navržena a postavena podle principů neeuklidovské geometrie.
No, jedno corellianské přísloví praví, že každý příběh začíná v hospodě, pousmál se otec, načež jste vešli.

[Lance Skywalker]

Breshig, Hlavné mesto, Obytná štvrť

Napriek tomu, že planéta vyzera zrazu omnoho domovskejšie a prívetivejšie, necítil som sa tu o nič lepšie a z neznámych dôvodov som chcel byť čo najrýchlejšie preč. Svoje obavy som však pred otcom úspešne zakryl a spolu s ním vystúpil z repulzorového vlaku.
"Myslíš že bude ochotný nám pomôcť?" spýtal som sa otca opäť na jeho priateľa, pretože som o ňom stále pochyboval. Vedel som s akými ľuďmi sa môj otec kedysi stýkal a jeden z nich sa ma raz pokúsil zabiť. Na moje prekvapenie podnik vyzeral veľmi solídne. Predstavoval som si smradlavú dieru plnú ožranov a najšpinavšieho odpadu spoločnosti celej galaxie, aké som si pamätal z Undercity hlboko pod povrchom Coruscantu, kde sa skrývali najhorší zločinci.
Keď otec vytiahol zase raz "ľudovú múdrosť" musel som sa zasmiať. Vtom som však uvidel mladú twi'lekskú ženu, s veľmi zvodnými krivkami, ktorá bola oblečená len natoľko, aby mohla legálne výjsť na ulicu. Bola v spoločnosti asi dvojmetrového chlapa, neznámej rasy, keďže bol otočený chrbtom a na hlave mal helmu. Zrejme to nebol človek. Pristihol som sa ako mimovolne otváram ústa no rýchlo som ich zavrel a čakal som kým otec vojde dnu, potom som ho nasledoval.

[Shisco]

Breshig, U Kulatý krychle

Postava ve zbroji postávající u baru se pootočila a tys tak mohl rozeznat typické rysy mandalorianského brnění, jaké nosívali někteří ostatní námezdní lovci nebo mandalorianští válečníci. Pak se dotyčný otočil k twi'lečce a něco na ni promluvil. Nerozuměl jsi mu, ale i přesto, že byl hlas zkreslený filtrem, jsi z něho poznal, že ten hlas člověku rozhodně nepatřil.
Vzal Twi'lečku za ruku a pomalu spolu vešli dovnitř, načež jste následovali i vy.
Zevnitř podnik vypadal útulně, zdi byly obložené lakovaným dřevem, jež bylo v podivném, avšak líbivém kontrastu se svítivou ocelí, sklem a leštěným černým kamenem. U baru seděl zabracký pár a vedl družný hovor, zatímco on popíjel černé pivo a ona jakýsi koktejl. Mohutný Whiphid shrbený k pro něj sotva dostatečně vysokému stolu si pochutnával na svém jídle, které vonělo opékaným masem a mořskými řasami až ke dveřím. Bothanka s dredy na hlavě spokojeně pojídala zmrzlinu a sledovala holoobrazovku nad barem, jež právě vysílala přímý přenos zápasu v nunaballu, zatímco pět Mandalorianů u vedlejšího stolu kouřilo vodní dýmku a hrálo sabacc.
Dobrý večer, vítejte u Kulatý krychle, otočil se na vás lepijský barman s temně modrou srstí, když dočepoval sklenici corellianského ležáku s dobrou mírou a nadýchanou pěnou, a na pozdrav zastříhal ušima, dlouhýma, huňatýma, králičíma ušima.
Co si dáte? Specialitou dnešního týdne je kapsa s grilovanou rybou a mořskými řasami, usmál se Lepi.
Ta kapsa zní dobře, ner vod, pozdravil jej Rakko. Po dlouhé cestě nám vyhládlo a huttských blivajzů už máme po krk.
Barman zmateně zamrkal a pak se jeho zaječí tvář roztáhla do úsměvu.
Rakko? Starý kamarád Smažák Rakko? Né!
Rád tě vidím, Tibbine. Jak ti dupou králíci? mrknul na něj otec.
Jej, ty vlastně nic nevíš... Zlé, zlé časy. Musel jsem utéct z Coruscantu, nechat všechno, co jsem vybudoval, za sebou a začít od nuly.
Pak se Tibbin naklonil přes bar a následující slova Rakkovi pošeptal, ovšem tak, abys je slyšel i ty.
Přišla si pro mě inkvizice do baru. Že jsem těm parchantům jen tak tak utek.
Následně se Lepi narovnal a pokračoval už normální hlasitostí.
A koho to máš s sebou? zeptal se.
To je můj syn, Alex, odvětil Rakko.
Ty máš syna? usmál se barman. No neke. Ahoj Alexi, rád tě poznávám.

______________________
Jen tak pro vysvětlení, "neke" je zkratka, kterou používají Češi jako důvěrnou a znamená to "no nekecej", " no nepovídej", "no teda..."

[Lance Skywalker]

Breshig, U Kulatý krychle

Vošli sme do baru za podozrivým párikom a mne hneď udrela do nosa krásna vôňa pečeného mäsa a rýb. Pozeral som sa okolo seba a toto miesto mi naozaj prišlo príjemné. Nemal som bary a krčmy rád, hlavne nie tie na Nal Hutta, ale tento sa mi proste páčil. Prišli sme až k baru. Tu sa nám prihovoril barman, králik Lepus Carnivorus, ako ich rasu nazývali odborne. Tento výraz som sa naučil ako malý, keď som bol v krčme na Tarise svedkom hádky medzi lepim a veľmi drzým a agresívnym zabrakom, pričom mu Lepi veľmi ručne a stručne vysvetlil, že nie je nijaký zajačik.
Otcov kamarát sa zdal byť milý a takpovediac, príma chlap ale stále som bol obozretný. Z jeho rozprávanie bolo zrejmé že už viackrát mal problémy s inkvizíciou. Chvílu sa rozprávali a potom sa mi prihovoril.
"Teší ma. Otec vraví že vy nám môžete pomôcť", povedal som a čakal som čo povie otec. Trochu som sa rozhliadol po okolí. Príliš veľa ľudí.
"Myslíš že toto je vhodné miesto?", pošepol som trochu pochybovačne otcovi.

[Shisco]

Breshig, U Kulatý krychle

Králík se na okamžik zamyslel, načež stisknul tlačítko pod barem a přivolal tak servírovacího droida, jenž za několik okamžiků přisvištěl a ty ses nemohl zbavit dojmu, že vypadá jako popelnice na pásech.
Vystřídej mě tu, W8, promluvil barman na droida, který zapípal na srozuměnou a jal se vykonávat své instrukce.
Pojďme dozadu, pokynul Tibbin huňatou rukou a vedl vás postranní chodbičkou až ke skladu. Otevřel dveře, vpustil vás dovnitř a opět za vámi zavřel.
Tady můžeme mluvit.
Skladiště bylo odlehlé od zbytku restaurace a měli jste tu tedy absolutní soukromí, pokud tedy nepočítáš úhoře, kteří si spokojeně plavali mezi skalkami v dlouhém akváriu u stěny a netušili, že nejpozději za pár dní skončí na talíři.
Jestli vám můžu pomoct? To záleží na tom, co byste potřebovali. Před čím utíkáš tentokrát, Rakko? pokračoval Tibbin.
Před chudobou, příteli. Jsme tu pracovně, odvětil Rakko a Lepi se ušklíbnul.
Podle našich informací po Breshigu pobíhá oživlých osm set tisíc, neviděls náhodou tohohle chlapíka? na to otec, přičemž vytáhnul z kapsy datapad a ukázal Tibbinovi na jeho displeji fotografii inkvizitorova obličeje. Barman si ho převzal a několik nekonečně dlouhých úderů srdce obrázek zkoumal.
Ukaž? Myslím, že jsem tohohle chlápka viděl, když jsem letěl před třemi dny vlakem do Qigardu kvůli... Kvůli pracovním záležitostem. Obličej vypadal o něco jinak než tenhle, těžko říct, protože vy lidé mi připadáte jeden druhému strašlivě podobní, ale ty oči... Ty hnusné, zlé, mrtvolné oči...

[Lance Skywalker]

Breshig, U Kulatý krychle, Skladište

Počúval som rozhovor ktorý viedol môj otec a Lepi ale viac som sa sústredil na okolie. Koniec koncov, mojou úlohou bolo vždy kryť otcovi chrbát a to som aj robil. Bez toho aby si to ktokoľek všimol. Vyšli sme z baru a Lepi nás zaviedol do skladu. Tam mu otec ukázal datapad. Kým si prezeral fotku, môj otec len trpezlivo stál a uprene sledoval jeho tvár, no mne po pár sekundách začali dochádzať nervy. Musel som sa otočiť a odísť k akváriu s úhormi. Sledoval som ich ako sa vlnia a plávajú medzi umelými skalami, Závidel som im ich bezstarostnosť ale vtom mi došlo, že čoskoro z nich králik uvarí jednu z jeho špecialít, tak som sa len znechutene otočil a počúval nášho hostiteľa, ktorý sa práve rozhovoril.
Takže je tu... pomyslel som si a čakal som čo sa bude ďalej diať.

[Shisco]

Breshig, U Kulatý krychle, Skladište

Qigard? zeptal se Rakko a natáhnul ruku, aby od Lepiho převzal zpátky svůj datapad.
Menší město ležící tak 150 kilometrů severozápadně odsud, vysvětloval Tibbin.
Rakko se zamyšleně poškrábal na bradě a pokračoval v otázkách:
Co tam je?
Loděnice. Stojí tam už hezkých pár tisíc let, říká se, že pamatují ještě Mandalorianské války, na to králík, přičemž si protáhnul záda a ozvalo se zapraskání kostí.
Čí loděnice? Impské?
Přesně tak. Koupil je Kuat Drive Yards a vyrábí se tam Venatory pro Imperiální flotilu.
Tibbin se na okamžik odmlčel a pak se zeptal:
Co je zač ten chlap, po kterém jdete?
Nepokládej otázky, na které nechceš znát odpověď, příteli, odvětil otec.
Možná máš pravdu, přitakal. Bude se mi v noci aspoň líp spát. Na vašem místě bych začal s hledáním právě v Qigardu, ovšem za to, že vám budu pomáhat, chci desetiprocentní podíl. Přeci jenom i pro mě to je riziko...
Pche, ušklíbnu se Rakko. Vyliž si. Pět procent.
Nebuď svině, Smažáku, aspoň sedm, opětoval králík úšklebek.
Platí.
S těmi slovy si plácli, položili jeden druhému ruku na rameno a srazili se hlavami, jako by to byl nějaký jejich rituál z dávných dob.
Předpokládám, že budete chtít pokoj. Vyberte si, jaký se vám zamlouvá, a přes terminál si objednejte jídlo, droid vám ho doveze až tam. Dneska večer je to na mě.
S těmi slovy Tibbin zalovil v kapse zástěry a podal vám malé kolečko - elektronický klíč.

[Lance Skywalker]

Breshig, U Kulatý krychle, Skladište

Vzal som si od Lepiho elektronický klúč od izby a poďakoval som mu. Potom som zostal s otcom v skladišti sám. Vážne som sa naňho pozrel.
"Bolo jasné že sa bude vyskytovať niekde okolo imperiálnej základne v tomto sektore. Lenže ak sú tu lodenice, budú ich strážiť stovky stormtrooperov a ťažká technika. Inak by to bol pre rebelov ľahký cieľ. Zajali by nás a popravili - musíme ho dostať keď bude mimo Qigardu" povedal som mu a utrápene som sa poškriabal na hlave.
Potom sme odišli obaja späť do reštaurácie a vybrali sa nájsť našu izbu. Elektronický kľúč fungoval a automatické dvere sa otvorili.
"Ak chceš vráť sa dole a porozprávaj sa s priateľom. Dlho ste sa nevideli. Ja nemám chuť na jedlo, necítim sa dobre, radšej zostanem v izbe a trochu sa vyspím" zaklamal som a už som sa zberal smerom ku jednej z postelí, na ktorú som si sadol a začal som si vyzúvať čižmy.
"Sedem percent pre zajačika... sedem posraných percent" mrmlal som si popritom unavene.

[Shisco]

Breshig, váš pokoj U Kulatý krychle

Poté, co jste odešli ze sklepa k pokojům a vybrali si ten, co se vám zdál nejlepší jak komfortem, tak strategickou polohou v budově a počtem možných únikových cest pro případ, že by šlo do tuhého, se otec vydal po schodech z tvrzeného skla, průhledného, ovšem krásně pevného a všechno, jen ne kluzkého, dolů zpátky do přízemí, aby se v restauraci najedl, napil a porozprávěl s Tibbinem.
Ty ses mezitím zabydlel v pokoji, složil vaše věci do prostorných skříní, aby nepřekážely, a udělal sis pohodlí na jedné ze dvou velkých a obstojně, ovšem ne zas příliš měkkých postelí. Sundal sis zbroj a uložil ji do skříně tak, aby byla okamžitě k dispozici, stejně jako tvé zbraně, jež je radno umístit tak, abys na ně dosáhnul přímo z postele.
Blíže neurčitelnou dobu od chvíle, co ses zahrabal pod peřinu, tě přemohl spánek a usnul jsi.

Neznámé místo, neznámý čas

Stál jsi v nějaké chodbě, byla vykládaná drobnými kachlíky, jejichž barvu jsi díky světlu, které stěží dostačovalo na to, abys viděl, nedokázal určit. Konec chodby se táhnul do nedohledna. Vzduch byl vlhký a měl zvláštní vůni, snad jako bys byl někde pod zemí. Rozběhnul ses vpřed a v chodbě se po chvíli objevilo rozcestí. Běžel jsi dál a dál, pod nohama ti čvachtala asi pěticentimetrová vrstva vody a objevilo se další rozcestí. A za ním další, jako by to nikdy nemělo mít konce.
Vím, že tady někde jsi, ozval se děsuplný hlas jakoby odnikud, ale zároveň odevšad, o což se zasloužila ozvěna a tento efekt onomu hlasu na děsuplnosti ještě přidával.
Cítím tvoji přítomnost. Nepotřebuju oči, abych tě viděl...
Instinktivně jsi toužil sáhnout pro zbraň, ale žádnou z tvých zbraní jsi u sebe neměl. Utíkal jsi dál temnotou, až jsi náhle do něčeho narazil. To něco, jen téměř nepostřehnutelná siluleta, jako kdybys vyříznul černotu z okolní černoty a kousek ji posunul, se najednou otočilo a tys spatřil zvláštní, jakoby plazí oči, které doslova svítily do tmy přízračným ohnivým světlem. Neviděl jsi z ní nic, jenom obrys a ty oči, ani tvář, ani vlasy... Jako by to byl jen oživlý plášť.
Ách, tady jsi...
Temný přízrak k tobě natáhnul svou ruku a tys náhle cítil, jak ti neviditelná síla svírá hrdlo a zvedá tě za něj ze země. A pak tě mrštila na stranu. Dopadnul jsi tvrdě obličejem na kachlíkovanou stěnu oné chodby, nebo snad spíše kobky, a ucítil jsi na jazyku chuť vlastní krve.
Následně se ozval přízračný, ďábelský smích a té věci se v ruce zablísknul stříbřitý váleček. Nebylo pochyb, že je to světelný meč. Bytost stisknula aktivační tlačítko a krvavě rudá čepel se se zaprskáním probrala k životu, přímo skrze tvou hruď. Neměl jsi ani sílu vykřiknout...

Breshig, váš pokoj U Kulatý krychle

Alexi, doléhal k tobě známý hlas, avšak jakoby z velké dálky. Stále jsi cítil pálení energetické čepele v prsou.
Alexi, probuď se. Jdeme do akce, a to hned! Máme žhavou stopu!
Rakko z tebe stáhnul přikrývku, sám už měl na sobě zbroj a u sebe všechnu svou výbavu, přičemž i decka už mu visela v pouzdře na zádech.

[Lance Skywalker]

Breshig, váš pokoj U Kulatý krychle

Vyzliekol som sa ľahol som si do postele. Pár minút na to som upadol do hlbokého spánku.

...............................

Prudko som sa strhol a otvoril oči, keď ma otec zobudil. Bola ešte noc. Nedokázal som dobre vnímať čo mi hovorí, lebo som ešte stále bol akoby v sne, z ktorého ma práve vytrhol. Bezmyšlienkovite som prikývol akoby som mu odpovedal a pomaly som sa postavil, aby som sa odobral do kúpelne. Zavreli sa za mnou dvere a ja som zostal stáť oproti zrkadlu. Inštinktívne som si strhol tričko aby som si prezrel hruď, avšak po červenej čepeli ani stopa. Trochu som si vydýchol a sklonil sa nad umývadlo.
O pár sekúnd, keď som sa umyl, som sa vrátil do izby. Obliekol som si tričko, nohavice a aj zvyšok výzbroje. Na záver som si vzal zbrane a obul si ťažké letecké čižmy. Ešte som si odbehol do kúpelne a o dve minúty som stál nastúpený pri otcovi.
"O čo teda ide?" pýtal som sa otca popri tom ako som si doťahoval pás, ktorým som mal na stehne pripútané púzdro na zbraň. Stále som mal podivný pocit a myslel som na ten sen, no otcovi som nedal nič najavo. Zjavne sa plne sústredil na prácu a nechcel som mu to kaziť mojimi problémami. Bol to len sen... opakoval som si stále dokola, až som tomu začal veriť. Nebol som prliš unavený, čiže je zrejmé že som pár hodín spal, mohlo však ísť aj o adrenalínovú reakciu.

[Shisco]

Breshig, váš pokoj U Kulatý krychle

Sotva ses v rychlosti nastrojil a uchystal, vyběhli jste s otcem chodbou a s dusotem seběhli po skleněných schodech dolů. Když jste byli v předposledním podlaží zespodu, otevřely se dveře a z nich vykoukla hlava Gotala oblečeného v pyžamu.
Musíš tak dupat, vole? Já chci spát-
Jakmile pohlédnul na dvě po zuby ozbrojené postavy v brnění, hlas mu zamrzl a jen tam stál s otevřenou pusou jako ryba, přičemž z výrazu v jeho tváři bylo patrné, že lituje toho, že vůbec něco říkal.
Vyběhnuli jste zadním vchodem, kde už na vás čekaly přistavené dvě speederové motorky stejného výrobce a stejné modelové řady, identické až na to, že jedna byla zelená a druhá modrá.
Nasedat, zavelel Rakko a vyhoupnul se do sedla té zelené.
Jo, koupil jsem nám motorky, dodal, když spatřil zmatený výraz ve tvé tváři. Ale ještě se moc neraduj, protože nevím, v jakém stavu je přivezeme zpátky. Pokud vůbec...
Následně přejel prstem po dotykovém tlačítku na přístrojovém panelu. Malý displej s rychloměrem a pár kontrolkami se probral k životu, načež repulzní motor stroje zaburácel a halogenový reflektor zažhnul skoro až oslňujícím světlem.

[Lance Skywalker]

Breshig, U Kulatý krychle

Adrenalín vo mne stúpal čoraz viac. Hneď ako sme opustili izbu, ponáhlal som sa čo najviac za otcom a len tak tak som za ním stíhal letieť po schodoch. Na predposlednom poschodí na nás zakričal nejaký hosť hotela, avšak keď nás uvidel rýchlo sa stiahol. Mal som rád takéto chvíle. Rád som sa predvádzal.
Trochu rozptýlený som dobehol za otcom až von. Stáli tam dva speedery. Skôr než som stihol zakričať "Zelený je môj", si môj otec sadol na zelený speeder a naštartoval motor. Nezostávalo mi nič iné ako si šomrajúc naštartovať svoj zostávajúci. Všetky kontrolky zasvietili a prístroje nabehli. Na holoobrazovke sa objavil merač rýchlosti a iné údaje a halogénové silné svietidlá osvetlili celú zapadnutú uličku, Na moju úlavu na nej nebol nikto okrem nás a zopár bezdomovcov, krčiacich sa medzi škatulami a odpadkovými košmi v bočnej uličke.
"Ešte stále si mi neoznámil, kam vlastne ideme," podotkol som sediac na speederi. Keď otec vyrazil, držal som sa tesne za ním a približne som sa snažil odhadnúť kam ideme.