Alex Toriel - Čert nikdy nespí

[Shisco]

Prolog

ALEX TORIEL - ČERT NIKDY NESPÍ

Psal se rok 11 před bitvou o Yavin. Galaxie se zmítala v konfliktu, jenž byl později známý jako Galaktická občanská válka. Před osmi lety zanikla Galaktická Republika a na její místo nastoupilo Impérium, když se Nejvyšší kancléř Palpatine prohlásil Císařem a označil Řád Jedi jako zrádce, kteří musí být vyhlazeni.
Tvůj otec, Rakko Toriel, k Jediům neměl příliš kladný vztah, protože mu v dobách minulých leckdy značně znepříjemňovali život, ovšem jako strážce míru a jakéhosi pořádku, kteří vládnou mystickými schopnostmi, je respektoval a pohled na ně jako na renegáty nesdílel. V minulosti již dostal nabídku na odstranění Jedie, tu ale odmítnul.
Nutno říci, že po vyhlášení Impéria se z tvého otce trochu paradoxně stal patriot, přestože v průběhu Klonových válek Republiku svými skutky spíše podrýval.
Společně s otcem jste na planetě Nal Hutta právě čekali v jeho paláci na slyšení u Iiga Hutta, který pro vás měl speciální zakázku...

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Stáli jste přede dveřmi a čekali, až budete vpuštěni do Iigovy komnaty. Tvůj otec nervózně přecházel po chodbě sem a tam jako šelma chycená v kleci, přičemž se snad po každém pátém kroku ohlédnul přes rameno na chlupatého Wookiieeho se špinavými dredy a omračovací elektrotyčí v rukou, zda vás již konečně neuvede dovnitř. Sekundy se změnily v minuty, minuty se změnily v hodiny. Rakko - oblečený ve své modročerné plátované zbroji a vyzbrojený klonovou karabinou DC-17m, "deckou", jak on sám říkal - už přešel chodbu od jednoho konce ke druhému snad třicetkrát. Když naposledy došel k tobě, Wookieeovi zablikala dioda na zápěstním komunikátoru. Zvednul ho k ústům a zaryčel na srozuměnou, načež se obrátil ke dveřím, nakreslil drápem na dotykovou plošku nějaký symbol a dveře se se zasyčením zasunuly do stěny.
Zdravím tě, Rakko Torieli. I tebe, Alexi, promluvil Hutt, který se vypínal do třímetrové výšky a jeho ocas se táhnul daleko vzad.
Zdravím tě, Iigo Hutte, odvětil Rakko. Slyším a poslouchám.
Iigo hrál partii dejariku proti počítači a u toho sledoval holozprávy, přičemž měl ve svém kulatém zeleném obličeji doslova napsáno To jsou ale hovadiny.
Tvůj cíl, začal Iigo a a stiskem tlačítka na klávesnici, která se před ním vznášela na repulzoru, vyvolal na počítači vedle holografických oken s dejarikem a zprávami třetí, ve kterém se zjevila podobizna vysokého lidského muže. Měl jemné aristokratické rysy trochu jako Hapan, ovšem z očí mu přímo sršela nevýslovná krutost.
Je inkvizitor Taygor Megessa.
Hutt opět zmáčknul tlustou rukou klávesu na klávesnici a Megessův hologram vytasil krvavě červený světelný meč.

[Lance Skywalker]

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Značne znudene som sedel na zemi pri stene v paláci Iiga Hutta a sledoval som otca ako nervózne prechádzal sem a tam pred dverami do Iigovej komnaty. Robil to často. Naposledy som ho videl takto nervózneho pred akciou na Cato Nemoidia pred necelým rokom. Po nekonečnom čase, zdalo sa mi že tam čakáme celé hodiny, nás konečne chlpatá obluda pred dverami pustila dnu. Vošiel som do miestnosti so štiplavým zápachom vznášajúcim sa v ťažkom zatuchnutom vzduchu.
V momente keď som na tomto odpornom mieste uvidel obrovského tlstého Hutta naplo ma a len ťažko som dokázal skryť odpor. Huttov som stretával odmalička. Patrili k môjmu detstvu aj dospievaniu a prvého si pamätám keď som mal tri roky. Odjakživa som k nim taktiež cítil nezmierniteľný odpor a považoval som ich, rovnako ako môj otec, za úplnu spodinu spoločnosti, ktorá sa z núdze a spoločenského úpadku dostala k moci v týchto špinavých kútoch Galaxie. Otec pre nich pracoval odjakživa a ja som ich stretával celý život, čiže som k nim necítil žiadny strach a len pramalý rešpekt. Hutt prehovoril. Z núdze som sa úctivo uklonil, ale nepovedal som ani slovo. Vtom Hutt začal hovoriť o našom ďalšom cieli. Čakal som boháčov, senátorov, štátnych úradníkov, imperiálnych colníkov, vojenských dôstojníkov či pašerákov, rozhodne som však nečakal že muž, ktorý sa objaví na holografe bude inkvizítor.
Inkvizítor. To slovo vo mne vyvolalo vlnu neznámych pocitov, rozhodne však nie strachu, skôr zmätenia. Nevedel som čo mám čakať ale keď sa na obrazovke blysol červený svetelný meč neubránil som sa znepokojeniu. Vtedy som sa pozrel skúmavým pohľadom na otca a čakal čo bude ďalej.

[Shisco]

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Iigo se natáhnul pro veliký džbán s pitím a na ex ho vyprázdnil.
S inkvizitorem Megessou je mocná Síla, oplývá mystickými schopnostmi a ostranit ho nebude vůbec snadné, ovšem až bude po něm, nemine vás odměna osmi set tisíc kreditů, ušklíbnul se Hutt.
No, upřímě řečeno jsi mě... zaskočil, odvětil Rakko. Ale čím míň těchhle šílenců bude po galaxii pobíhat, tím bude život krásnější. Co ty na to, parťáku? Bereme to?
Otec se na tebe ušklíbnul, aby jeho pohled po chvíli sjel zpátky k hologramu inkvizitora. Zamračil se a sledoval, jak Megessa víří světelným mečem, až je z něho vidět jen rozmazaná červená šmouha, a odráží zářící energetickou čepelí déšť blasterových střel, jenž na něho padal.
V dalším okamžiku inkvizitorovi z prstů napřažené ruky vyšlehnul zářivý elektrický oblouk, který spálil něco mimo záběr kamery, načež hologram zablikal a zhasnul.
Podle nanejvýš spolehlivého zdroje se momentálně nachází v soustavě Breshig v Mandalorianském sektoru.

[Lance Skywalker]

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Osemsto tisíc kreditov? Tak za to si otec kúpi novú loď a ešte aj slušné bývanie na Coruscante. Čo je tento chlapík zač? pýtal som sa sám seba a hľadeľ som na obrazovku hologramu až kým postava s mečom nezmizla. Ani to čo som o inkvizítoroch počul nenasvedčovalo tomu že jeden z nich je hodný toľko kreditov. Mal som z toho zmiešané pocity. Otec mi položil otázku.
"Ako chceš. Je mi jedno akého parchanta predomňa postavia a či bude mať ten hlupák svetelný meč alebo nie" povedal som lahostajne a tváril sa nezúčastnene, s pohľadom upretým kamsi do rohu miestnosti, len aby som sa nemusel pozerať na hnusného tlstého červa predo mnou.
Posledná informácia ma však neskutočne prekvapila. Mandalore? Navštívil som ho niekoľkokrát, kým bol môj otec ešte pašerák. Ale na planéte Breshig som nikdy nebol, no z toho čo som o nej vedel, som netušil čo tam môže robiť imperiálny inkvizítor. Ako som tak premýšlal, pohľad mi padol na špinavých a škaredých strážcov Iiga Hutta a zasa som nasadil znechutený výraz.
"Hlavne odtadialto rýchlo vypadnime..." pošepkal som otcovi.

[Shisco]

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Iigo se odvrátil od klávesnice majestátně se vznášející v zatuchlém vzduchu a odplazil se k o kousek dál stojícímu počítači. Vytáhnul z něho malou paměťovou kartičku, dal ji do průhledného plastového pouzdra a hodil ji Rakkovi, který ji bez problémů chytil a zastrčil do kapsy.
Specifikace vašeho cíle je na té kartě. Neztraťte ji. A hodně štěstí přeji, budete ho potřebovat.
Když se Iigo poodsunul ke konzoli, mohl jsi vidět, že nebyl zase tak tlustý. To nebyl tuk, to byla svalová hmota, co se rýsovalo pod jeho kůží. Skoro jako by Iigo posiloval, jakkoliv to bylo u Hutta zvláštní. Jeho tělo vypadalo vypracovaně, ne jako u všech ostatních Huttů, se kterými ses předtím setkal.
Děkuji, odvětil mu Rakko, načež se obrátil na tebe.
Půjdeme.
Hutt na vás kývnul na rozloučenou a pak opět obrátil svou pozornost k holografickému oknu s rozehranou partií dejariku. Wookieeský bodyguard za vámi zavřel dveře a vykročili jste chodbou z paláce ven k plošině, kde stála vaše loď.
Alexi, dovol mi, abych ti připomenul, že za takhle hrubé podcenění protivníka se v akci platí smrtí, pokáral tě otec.
A že ten světelný meč se ani trochu nezpomalí, když ho tebou ten "hlupák" během zlomku sekundy prožene.
Udělal dramatickou pauzu.
Ta odměna je adekvátní. Tihleti maníci vládnou mocí, kterou si my ani nedokážeme představit. A nerozpakují se ji použít, protože vraždění je pro ně radost.

[Lance Skywalker]

Nal Hutta, palác Iiga Hutta

Na tomto Huttovi bolo niečo iné ako na ostatných. Nikdy som nevidel že by Hutt sám prešiel cez celú miestnosť len za pomoci vlastných svalov. Keď som si ho obzrel bližšie uvidel som že tento Hutt, Iigo, naozaj nejaké svaly má. Počul som príbehy o Huttovi ktorý bol dokonca Jedi, ale pokladal som ich len za rozprávky ktoré šíria Huttovia a ich prisluhovači aby ukázali že Hutt niekedy dávno dokázal niečo urobiť aj sám. Teraz som o tom trochu zapochyboval, ale nechal som to tak, pretože sme konečne mohli vypadnúť. Kývol som Iigovi na rozlúčku, pretože otec vyzeral trochu nahnevane. Teraz to začne... pomyslel som si keď sme prechádzali okolo páchnúceho Wookieho. A začalo. V momente keď sme vyšli von z Iigovej komnaty otec začal svoju tradičnú prednášku.
Bol to dobrý človek, napriek tomu že sa živil ilegálnymi aktivitami už roky. Na rozdiel odo mňa. Ja som túžil len zarobiť peniaze tým, že splním svoju prácu zabíjať a bolo mi jedno či ide o Inkvizítora. Koniec koncov - ešte som nikdy žiadneho nevidel.
"Odpusť mi otče. Ale zaujímalo by ma koľko toho vieš o Inkvizítoroch. Ja som nikdy nijakého nestretol a viem len. že ide o tajnú cisárovu jednotku zloženú z ľudí používajúcich silu, ale to je všetko. Máš aj nejaký plán ako ho v sústave Breshig nájdeme?" spýtal som sa otca a dúfal som že túto tému už nevytiahne. Keď som bol s ním, väčšinou som sa snažil byť slušný ale inak som vysoko pohŕdal neznámymi ľuďmi okolo seba. Naučila ma to ulica, na ktorej som vyrastal práve na tejto špinavej planéte. Keby som nebol nedôverčivý a tvrdý, nebol by som prežil ani do desiatich rokov a nikdy by som sa nestal lovcom. Na záver ešte otec dodal jednu vetu, ktorá ma zaujala.
Vraždenie je pre nich radosť... Mne osobne vraždenie nikdy nespôsobovalo potešenie. Bral som ho ako rutinu, ako keby som bol v práci a len upratoval. Odmalička som bol nútený brať život a preto som sám vôbec nevedel aká je jeho hodnota, teda som častejšie riskoval aj ten svoj. Ale nikdy som nikoho nezabil z toho dôvodu, že by mi to spôsobilo potešenie. Všetky deti ale aj dospelí z okolia nášho domova si nikdy nič nedovolovali. Jednak preto, lebo môj otec bol zabijak, čo sa všeobecne vedelo a jednak preto, že som dokázal holými rukami zmlátiť takmer kohokoľvek. Áno. Mnohokrát som ľudí mlátil, ubližoval im a kradol, ale zabíjal som len ak mi niekto ponúkol odmenu. To bola moja zásada.
Vyšli sme na pristávaciu plošinu a ja som musel trochu prižmúriť oči, kým si privykli na svetlo.

[Shisco]

Nal Hutta, přistávací plošina paláce

Konečně jste se dostali z paláce ven. Několik starých bitevních droidů B2, kteří hlídali vaši loď - frachťák NovaDrive 3-Z jménem Srdcerváč, s posílenými štíty a vyměněnou výstrojí - před ukradením, se rozestoupilo a nechalo vás projít k plošině.
Inkvizitorech? obrátil se k tobě Rakko. Jsou jako Jediové, používají Sílu, mají světelné meče. Ale tím jejich podobnost s Jedii končí. Neuznávají totiž žádný kodex cti, jsou krutí, krvelační a sadističtí.
Otec přiložil ruku k trupu lodi, dotyková ploška poznala jeho dlaň a rampa lodi se odklopila.
Jsou to honící psi Imperátora, plní jeho vůli a ničí jeho odpůrce.
Nastoupili jste dovnitř na palubu Srdcerváče. Rampa se za vámi zavřela a otec zamířil do kokpitu, kde se svalil do sedadla pilota a stiskem několika tlačítek na přístrojové desce spustil předletovou kontrolu systémů.
Jedno z pravidel, které ti může zachránit život - nikdy nedělej studený start, když letíš do akce. Pokud před něčím neutíkáš a nejde o sekundy, to je pak něco jiného.
Kontrolky na konzoli se probraly k životu.
A jak ho najdeme, to fakt nevím. Ale víme snad někdy? O to je to dobrodružnější.
Přes průzor se rozsvítil průhledný hologram s ovládacími prvky, zatímco systémy nabíhaly.
Kolují zvěsti, že se na Breshigu objevil Zlatonoš. Myslím, že ho ten inkvizitor hledá. Chceš letět ty? usmál se Rakko a uvolnil ti pilotní křeslo, aby tě nechal vystoupat s lodí na orbitu a provést hyperprostorový skok.

_____________________
Ten skok si popiš, jak budeš chtít. Tady na tebe žádné pikle kout nebudu

[Lance Skywalker]

Nal Hutta, pristávacia plošina

Vstúpil som do lode spolu s otcom a zamieril rovno do kokpitu. Sadol som si na svoje zvyčajné miesto vedľa otca. Vyzeral znudene a začal konečne hovoriť o Inkvizítoroch. Stále mi nepripadali tak hrozní aj keď určitý rešpekt k týmto chladným a supersilním zabijakom som už mal.
Kontrola systémov? Chcel som vypadnúť z tejto diery, no otec mi začal vysvetlovať prečo to robí. Pripadalo mi to celkom logicky tak som prikývol a počúval ho ďalej. Konečne naskočili všetky kontrolky a otec pokračoval.
Dobrodružnejšie... vždy som mal pocit že si to úžíva ale nie tú časť so zabíjaním ale to pátranie - zrejme mu to pripomínalo staré časy keď pašoval ilegálny tovar na Coruscant. Pousmial som sa ale bol to skôr taký úškrn. Tešil som sa na kredity a bol som zvedavý koľko mi otec dá.
"Otec, kto je Zlatonoš?" spýtal som sa keď otec skončil. Bol som si istý že som to už počul ale podrobnosti sa mi akosi nejavili. Ponúkol mi riadenie a to som s radosťou prijal. Lietanie som neobluboval ale, takýto jednoduchý úkon mi prišiel v tej chvíli ako prostriedok na zahnanie nudy, ktorá ma bezpochyby čakala. Prevzal som riadenie a niekoľkými ťuknutiami na holografickú obrazovku som naštartoval motory. Počul som vzadu za sebou ich syčanie a loď sa pomaly odlepila od pristávacej plošiny. Dával som si pri riadení pozor, aby som loď nasmeroval správnym smerom a nezasiahol náhodou vežičku Huttovho paláca. To by starého Iiga asi nepotešilo. Opatrne som vzlietol dosť ďaleko od paláca a kľúdným tempom pokračoval stále vyššie a vyššie. Nechcel som sa zraziť s inou loďou alebo čímkoľvek iným, keďže na Nal Hutta panoval v atmosfére večný smog. Loď stále zrýchlovala a zem pod nami sa vzdialovala. Huttov palác sa zmenil len na maličkú bodku na povrchu planéty. Posledné vrstvy smogu ustúpili a my sme konečne boli vonku z Atmosféry. Ocitli sme sa na orbite Nal Hutta. Tu už som mohol zrýchliť bez problémov, a začal som sa loďou vzdialovať od planéty, zatiaľ čo otec zadával hyperpriestorové súradnice.
"Môžeme?" položil som kontrolnú otázku a otec prikývol. Urobil som posledné nastavenia a potom som stiahol páku vedľa sedadla ktorou sa zapína hyperpohon. Všetky hviezdy a sústavy ktoré sa pred nami rozprestierali sa najprv len rozmazali a potom celkom zmizli v čarovnom modrom víre hyperpriestoru. Pustil som riadenie, oprel som sa o sedadlo a trochu som si vydýchol.

[Shisco]

Srdcerváč, v hyperprostoru

Dobrá práce, pochválil tě otec, zatímco si položil nohy nahoru na přístrojovou desku - tak, aby nemohl nechtěně zmáčknout žádné tlačítko - a pustil se do rozkládání své zbraně, aby se ujistil, že je jeho decka v dokonalé kondici.
Zlatonoš je bývalý Jedi, který ochraňuje chudé a utlačované a mstí se za bezpráví a nespravedlnost páchanou Impériem na lidu galaxie. Říká se, že se mu podařilo štípnout tři tuny zlata z Prakithu přímo inkvizitorům pod nosem.
Prakith je planeta, na níž sídlí hlavní inkviziční středisko. A jestli byla tato zvěst pravdivá, byl Zlatonoš schopný kousků neobvyklých dokonce i na Jedie. Rakko decku opět složil, pověsil si ji za popruh přes rameno a odněkud vytáhnul stříbrný sáček s čokoládovými kuličkami. Jednu z nich si s chutí strčil do pusy.
Nedívím se, že o něm nevíš - Impérium se ze všech sil snaží podobné události tutlat, ale dokud existuje Baobab Holonet, nikdy se mu nepodaří ututlat všechno. Čokoládu?
Baobab Holonet vznikl jako svobodná síť - náhrada za klasický starorepublikový holonet, jejž Impérium proměnilo v ostře sledovaný nástroj své vlastní propagandy.

[Lance Skywalker]

Hyperpriestor

Opieral som sa o pohodlné sedadlo a zatváral som oči. Zívol som ako sa loď len tak rinula modravým tunelom hyperpriestoru.
"Hovoríš ako skutočný revolucionár!" vyhlásil som trochu posmešne smerom k otcovi. Rozprávanie o Zlatonošovi však bolo zaujímavé, tak som ho počúval. Pritom som sa pohrával s myšlienkou že by nám práve tento človek mohol pomôcť pri likvidácií našeho cieľa. Potom mi však došli všetky problémy s tým spojené. Najprv tu bola odmena. Tento Jedi bude nepochybne chcieť podiel z našej odmeny a ja sa s nikým deliť nechcem. Ďalej tu bol samotný fakt, že je alebo bol rytierom Jedi.
Jediov rovnako ako Sithov či Inkvizítorov som nemal rád lebo som im nechápal. Nepatrili do tohto sveta, ich sila bola neprirodzená a tajuplná. Zavrhol som teda túto myšlienku a ďalej počúval otca. Ponúkol mi čokoládu. Vďačne som si zobral a ochutnal čokoládovú guličku.
"Čo teda urobíme? Skúsime hľadať informácie cez Holonet? A poznáš niekoho kto by nám na Breshigu pomohol?" spýtal som sa otca no približne som tušil aká bude odpoveď.

[Shisco]

Loď, v hyperprostoru

Rakko pokrčil rameny a nacpal si do úst rovnou několik kuliček najednou. Pak se začal smát a měl co dělat, aby celý kokpit nepoprskal čokoládou.
Revolucionář? Já? Sto bodů, tohle se povedlo...
Polknul a zamyšleně si prohrábnul kudrnaté tmavé vlasy.
Ne, přes holonet hledat nebudeme, stejně bychom našli starou bačkoru, protože Zlatonoš se stal legendou, na kterou se nabalují smyšlenky. Ale jádro je pravdivé.
Tvůj otec vytáhnul z přihrádky láhev s vodou a zavdal si pár pořádných doušků.
Na Abregado-rae jsem se před několika roky se Zlatonošem minul o pouhých pár hodin. Unesl planetárního guvernéra chvilku potom, co jsem odletěl z planety.
Mám na Breshigu jednoho starého kamaráda. Měl na Coruscantu bar, ale s nástupem Impéria musel uprchnout. Jeho bratránek byl Jedi. Vyzná se, to rozhodně ano... dodal otec a znovu se napil, načež ti láhev podal.

[Lance Skywalker]

Hyperpriestor, Rakkova loď

Tento Zlatonoš, nech už to bol ktokoľvek, sa mi z otcovho rozprávania začínal páčiť stále viac a viac. Na otcovu poznámku o kamarátovi na Breshigu som reagoval len krátko.
"Ak niekto uteká pred Impériom neznamená to že je z neho rebel? Myslím toho tvojho kamaráta. Dá sa mu veriť?" spýtal som sa trochu znepokojene a pritom som si prezeral obrázky z planéty ktoré boli v databáze palubného počítača.
*Nakoniec sa všetci pridáme na jednu alebo druhú stranu.* Presne túto vetu mi povedal jeden dobrý kamarát pred tromi rokmi na Nal Hutta. Bol to syn obchodníka so zbraňami pre Huttov. Jeho otec bol sviniar, ale žili si dobrý život. Mal asi o tri alebo štyri roky viac, ako ja a kedysi sme boli najlepší kamaráti. Prakticky všetko sme robili spolu. On bol ten, kto mi vždy pomáhal keď som sa pobil s ostatnými deťmi z našej štvrte a on bol ten, u koho som sa vždy ukrýval keď ma naháňali vojaci Huttov alebo ktokoľvek iný. Spolu sme plánovali, že vytvoríme najlepšiu dvojicu nájomných lovcov v celej galaxií - nechceli sme byť na nikoho strane - chceli sme mať svoju vlastnú. Pred tromi rokmi som ho však stretol s ruksakom na chrbte so zbalenými vecami. Čakal v medziplanetárnom prístave. Povedal mi, že odchádza na Dantooine aby sa pripojil k Rebelom. Dodnes netuším, čo ho k tomu viedlo no ani som sa s ním nerozlúčil - jednoducho som ušiel preč bez jediného slova. O pár mesiacov som sa dopočul, že ho spolu so stovkou ďalších rebelov zajalo Impérium na planéte Cularin. Všetkých ich umučili na smrť a záznam z tejto popravy rozšírili do celej Galaxie na výstrahu. Jeho otec pred rokom podviedol jedného z Huttov. Keď na to prišiel, dal s ním nakŕmiť svojich Corelliánskych psov.
Ale toto je už minulosť. Teraz mám svoju úlohu a musím sa plne koncentrovať! pomyslel som si.

________________________________________________________________
Ospravedlňujem sa že to trvalo tak dlho ale mal som posledný týždeň dvojfázové tréningy a celý víkend som bol na sústredení čiže som moc nemal ako aj keď som sa o to dvakrát pokúsil nikdy som to nedopísal. Tento týždeň by to už malo byť lepšie.

[Shisco]

Hyperpriestor, Rakkova loď

Z obrázkov, ktoré si si prehliedal na holoprojektore, si mohol vidieť, že Breshig je terestriálna planéta s dostatočným množstvom zeleni pokrytá poľnohospodárskou pôdou i mestskou zástavbou, a to sice len miestami, ale keď už, tak poriadne. Taká hustota osídlenia bola na pomery Mandalorianov celkom vzácnosť.
Utekať pred Impériom a byť rebel sú dve rôzne veci, hovoril Rakko zatial čo prevracel v rukách pamäťovú kartu. Po chvíľke ju vložil do čtečky na prístrojovej doske a vedľa obrázkov Breshigu sa objavil adresár zo súbormi.
Či sa mu dá veriť? Ja mu verím, vravil. Pred rokmi sme sa navzájom vytiahli z prúseru.
Prešiel prstom po holograme a vybral jeden zo súborov a otvoril ho. Bol to kus osobného profilu Taygora Megessy, ktorý vyzeral, ako by bol skopírovaný priamo z inkvizičných databáz.

Meno: Taygor Megessa
Rasa: Človek
Zaradnie: IAA
Oddelenie: Inquisitorious
Funkcia: Inkvizítor
Úspešných misií: 25
Neúspešných misií: 2
Najpoužívanejšie zbrane: Svetelný meč
Poznámky: Previerka 2. stupňa
ˇˇˇ

Otec listoval súborom a začal inkvizítora študovať, hľadal známku po jeho inkognitu alebo lodi, v akej cestuje.

O niekoľko hodín neskôr

Konzola lodného počítača zapípala a zobudila vás zo spánku. Do výstupu z hyperpriestoru zostávalo desať minút. Otec, doteraz rozvalený v kresle kopilota, prestal chrápať, zdvihol sa z kresla a začal si preťahovať telo stuhnuté dlhým spánkom v neprirodzenej polohe.
Priprav si výstroj, parťák, už tam budem.

____________________________
Schválně jsem to zkusil, odpověď, co by mi normálně zabrala hodinu, jsem psal dvě

[Lance Skywalker]

Orbit planéty Breshig, Rakkova loď

Po tom ako som si prehliadol všetky záznamy o našom inkvizítorovi, som upadol do hlbokého spánku, z ktorého ma vytrhol až zvuk pípania lodného počítača, ktorý nás upozornil, že o pár minút vystupujeme z hyperpriestoru. Otec mi čosi hovoril a aj keď som ho celý čas nepočúval, domyslel som si čo odo mňa chce. Ešte napoly rozospatý som sa odšuchtal do zadnej kajuty kde som mal svoje veci. Otvoril som skriňu a prezliekol som sa. Potom som zamieril k stolíku, na ktorom som mal výstroj ako opasok a dva pásy okolo ramien na ktorých som mal uchytené meče. Teraz v nich však neboli a tak som si len upevnil pásy aj opasok a otvoril som zakódovanú truhlicu, ktorá ležala na dlážke pri skrinke. Boli v nej dve asi polmetrové vibročepele a malý blaster typu DL-22. Pištol som umiestnil do špeciálneho púzdra na pravom stehne. Potom som vzal z truhlice príručnú taštičku, ktorý som nosieval na opasku a ktorá obsahovala náboje a iné drobnosti. Nakoniec som vybral obe vibročepele a jednu z nich som zapol nenápadným tlačítkom na rúčke. Čepeľ zasyčala a okolo nej sa vytvorila vrstva modrej statickej elektriny. Vypol som ju a spolu s jej dvojičkou som si ich vložil do púzdier na chrbte. Takto vyzbrojený som sa vrátil do kokpitu k otcovi. Po ceste som si ešte vzal koženú leteckú bundu ale tú som iba držal v ruke. Loď medzitým vyšla z hyperpriestoru a ja som bol zvedavý na svoj prvý pohľad na planétu Breshig.
"Som pripravený," oznámil som otcovi.

_________________________________________________________________________
Je to super! Zo Slovenčiny ti dávam jednotku. Dúfam že ja nemusím písať po česky....

[Shisco]

Orbit planéty Breshig, Rakkova loď

Keď ste vystúpili z hyperpriestoru, naskytnul sa ti pohľad na modro-zeleno-hnedú gulu Breshigu pretkanú svietiacami zlatými nitkami miest, ako sa majestátne klenie na pozadí hviezdičkami poseté mrákavy vesmíru.
A sme tu, vravil Rakko a sadol si miesto teba do kresla pilota.
Z toho, co som čítal o našom cieľu, som vyvodil, že skutočne hľadá Zlatonoša. Pristaneme v hlavnom meste, tam zo všetkého najskôr nájdem svojho priateľa a potom začneme s lovom.
S tými slovami sa chopil kniplu, aby sa priblížil k planéte, na jej orbitu a následne začal zostup do atmosféry.