Akademie Síly

Abregado-Rae, Ogloanoův dům

Celý den od rána vydatně pršelo a ulice města proto byly klidné a tiché jako po vylidnění. To se nedalo říct o jedné z hal v továrně tvého otce, kde právě finišovaly dokončovací práce na nové lodi pro někoho jménem Lugam. Nikdo ze zaměstnanců o něm nikdy neslyšel, takže nebyl zdejší, a platil hotově.
Malaqi, tak se loď jmenovala bylo 75,3 metrů dlouhé, třípalubové vojenské plavidlo, i když vypadala spíš jako větší frachťák. Její trup zčásti připomínala republikovou korvetu třídy Foray, zejména střední část trupu, záď spolu s umístěním motorů. Přední část lodi, kde byl i můstek byl po vzoru křižníků třídy Hammerheadu protažená, ovšem do stran. Z obou motorových gondol, kde byly umístěny značně předimenzované motory vyčnívaly směrem ke přídi lodě dlouhé tubusy, ve kterých byly skryty dvouhlavňové turbolasery, které byly napevno namířeny dopředu. Další turbolaser byl dole na břichu lodě, kde byl jednohlavňový těžký turbolaser v otočné věži. Na vrchní části trupu byly umístěny dvě otočné věže, každá s dvouhlavňovým laserem. jedna věž byla nad můstkem a druhá u motorů. Raketovou výzbroj Malaqi zcela postrádala.
Pro optimální řízení lodě bylo zapotřebí deset osob, dva piloti, pět střelců a dva technici, kteří měli na starosti hlavně hangár lodě a stroje v něm. Hangár na lodi byl skromných rozměrů, jen pro pár stíhačů. Ale i tak hangár zabíral skoro polovinu lodě a dvě její paluby. Hangár byl umístěn na zádi lodě mezi motorovými gondolami. V útrobách lodi bylo i místo až pro třicet dalších pasažéru spolu s několika desítkami tun nákladu.
Interiér Malaqi byl jednoduchý, až strohý až na dvě místnosti na druhé palubě, které byly honosněji zařízeny. I ostatní vybavení bylo spíše standartní, až na pancíř, kterým se na lodi opravud nešetřilo a generátor štítu, který patřil k těm rozměrnějším a výkonnějším typům.
Kolem lodi v hale pobíhalo pár lidí, kteří kontrolovali monitory na měřících stanicích a naposledy porovnávali naměřené hodnoty s hodnotami z měřících stanovišt uvnitř lodi. Uvnitř lodi se ještě pohybovalo pár droidů, kteří uklízeli po dělnících. A droidi venku rozebírali již nepotřebná měřící stanoviště. A venku ne a ne přestat pršet.
Loď bude připravená včas.
řekl jeden z dělníků, starší chlapík trošku při tělě, tvému otci
To je dobře, Lugam již je na cestě.
odpověděl mu tvůj otec a pak si tě všiml
Ahoj princezno
řekl ti a usmál se na tebe. Chtěl ještě něco dodat, ale do haly vjel jeden luxusní landspeeder a dva nákladní airspeedery a zastavily pár metrů od tebe. Z airspeederu vystoupil starší muž, mohlo mu být ta kolem čtyřiceti, s obličejem dobráckého strýčka oděnný v lehké echanijské zbroji a blasterem na boku. Podíval se na Malaqi, tvého otce a pak na tebe. Tebe si však prohlížel ze všeho nejdéle. ZLověstně se zasmál a z krovů haly spadlo na podlahu pět mrtvých ptáků. Nevydal se však k tobě, nýbrž k tvému otci.
Já jsem Lugam...
představil se, udělavší za svým jménem dramatickou pauzu
Postavil jste tu loď dle mých požadavků?
A tvůj otec mu odpověděl
O ano pane Lugame. Těší mě, že vás konečně poznávám. Technické parametry byly dodrženy do posledního puntíku. A jak se vám líbí její design.
Zeptal se Lugama.
Příšerný, nicméně po lodi chci výkony, ne krásu....
řekl tvému otci do očí Lugam a pohybem ruky si zavolal nějakého člověka z airspeederu. Ten člověk okamžitě přiběhl s větším tmavě zeleným kufrem, který položil na stůl poblíž a otevřel jej. A tvému otci se naskytl pohled na tři čtvrtě milionu kreditů.
Tady za vaši snahu, jak jsme se domluvili...
řekl Lugam s pohledem upřeným na svou novou loď.
Co ti dělníci? Ti jsou v ceně?
zeptal se Lugam podrážděně, když si všiml dělníků vynašejících nějaké bedny.
Ne pane Lugame, ti jen odnáší měřící komponenty... za pár minut již bude loď zcela vaše.
Lugam jen cosi zavrčel a mávl rukou. Dva nákladní airspeedery se daly do pohybu a zastavili u zádě Malaqi. To už do útrob lodě vběhl ten člověk co donesl kufr kreditů a o chvíli později se otevřely hangárová vrata a airspeedery vjely dovnitř.
Vaši dělnící jsou už pryč?
zeptal se Lugam tvého otce. Ten se podíval po hale a pak přikývl.
Ano, zůstalo tam jen pár droidů a ty....
odpovídal Ogloan Lugamovi, ale ten jej přerušil.
A ty teď patří mě...
a s těmito slovy mu Lugam přihodil pár kreditovů do tmavě zeleného kufru
A mimochodem, to děvče odjíždí se mnou
Ogloan zalapal po dechu
To děvče?
zběsile hledal v hale jiné děvče než tebe. Když žádné nenašel nevěřícně řekl
My... myslíte moji dceru?
Lugam se pousmál a řekl
Může být.
Tvůj otec se na Lugama podíval, jako kdyby to byl nejšpinavější houmlesák na Abregado-Rae a řek
NE! Ta nikam nepůjde!
Lugam se nepřestával usmívat
Ale půjde. Po dobrém, nebo po zlém. Ve vašem zájmu by mohlo být po dobrém.
řekl Lugam vesele a ruka mu sjela k blasteru na opasku.

Abregado-Rae, Ogloanoův dům


Dnešní ráno se nijak výrazně nelišilo od těch předešlých. Vstala jsem poměrně brzo s úmyslem trochu si za městem jako obvykle zaběhat, ale při pohledu na nepolevující déšť jsem to hned zavrhla.
Místo toho jsem udělala sled cvičení k protažení těla z jedné z faleenských knih, které jsem přibližně před dvěma lety koupila na místním tržišti, a uběhla několik koleček kolem jedné z prázdných hal otcovy továrny.
Po koupeli jsem si vzala snídani do svého pokoje a skleněnou stěnou jsem pozorovala padající kapky deště.
Poslední dobou... Poslední dobou? Ne, pořád je to všechno stejné! A to je ten problém… nikdy se neobjeví nic nového… Chtělo by to každopádně změnu… Nechápu, jak to Salemovi může stačit… Je nejspokojenější, když má před sebou hromadu účetních knih… Hrůza, honí se mi hlavou různé myšlenky a já se ani neobtěžuji dát jim přesnou podobu.
Nakonec vyskočím z křesla a zamířím do haly, kde právě probíhají závěrečné fáze stavby nové lodi. Občas tam jsou k vidění i docela zajímavé nehody.
Chvíli jen tak pozoruji droidy při práci, a když dorazí můj otec, tak na něj s úsměvem kývnu hlavou. Za dalších pár minut se dostaví i nový vlastník lodě, který svým jednáním působí poněkud nekonvenčním dojmem.
Po jeho posledních slovech překvapeně zamrkám a tak trochu nevěřícně se rozhlédnu po továrně. Tak tohle vypadá zajímavě… možná si neuvědomuje, že tu máme taky pár lidí s blastery, takže bude krapet v nevýhodě… nebo se prostě zbláznil… napadne mě při pohledu na Lugamův veselý úsměv. Tak jako tak to rozhodně bude zajímavá podívaná…
O kousek ustoupím, abych byla částečně schovaná za jedním dělníkem, kdyby došlo ke střelbě, a zvědavě čekám na další vývoj situace.

Abregado-Rae, Ogloanoův dům

To.. TO co děláte je šílenství!
řekl tvůj otec Lugamovi. Ten se ušklíbl a odvětil
Šílenství to není z jednoho prostého důvodu. Protože mám TERMÁLNÍ DETONÁTOR!
Lugam poslední slova zařval a vytáhl ze svého opasku válcovitý předmět, načež se dělnící rozutekli a volat "Pomóc", "Šílenec!", "Vraždá" a nebo "Zavolejte policii". I dělník za kterým jsi stála vzal do zaječích a upustil na zem nějaké měřící zařízení.
TOHLE JE ŠÍLENSTVÍ...
řval Ogloan na Lugama, který nevěděl co má dělat
ehm... a tohle není termální detonátor
odpovědí mu byl hýkavý Lugamův smích
Ne, je to jen granát, ale jako kódové slovo je to dobré ne?
Ogloan si nejprve oddechl, protože být konfrontován s granátem je trošku lepší než být konfrontován s termálním detonátorem.
Eh... kódové slovo? Pro koho? Pro tajné komando?
vyzvídal Ogloan s neskrývaným opovržením. Lugam mu odpověděl jedním prostým slovem
Ano
v ten moment poklesla Ogloanovi čelist a střelil pohledem po vstupech do haly, kde očekával několik ozbrojenců. Viděl tam však jen pár vlastních zmoklých lidí v palebném postavení.
Pche, kde je máš?
tázel se Ogloan Lugama výzývavě a Lugam neřekl nic. Jen ukázal rukou směrem k lodi. Ogloan se podíval tím směrem a už podruhé za tento den mu poklesla čelist. U vstupu do lodi stálo osm osob ve střední zbroji s blasterovými puškami připravenými k palbě.
Ehm... to je...
Tvůj otec najednou nevěděl co říct. Ale Lugam mu nedal šanci na to přijít. Zopakoval totiž svůj požadavek
Vydej mi tu holku a odejdu....
a ukázal tvým směrem. Zvláštní bylo, že se ani jednou nepodíval tvým směrem a přesto ukázal přesně na tebe.
Má dcera je tam....
odvětil mu Ogloan a zastavil se v půli slova, když zjistil že právdu ma Lugam. Ten se nyní usmíval jak měsíček na hnoji
hle
dodal zbytečně a udělal krok zpět. Nevěděl co říct a ticho se protahovalo. Lugam stále ukazoval tvým směrem a obě skupiny ozbrojenců setrvávaly na svých pozicích.
Po chvíli jste uslyšeli přibližující se policejní sirény.

Abregado-Rae, Ogloanoův dům

Zdá se, že nejsem jediná, kdo si myslí, že tady někomu trošičku přeskočilo... pomyslím si po otcových slovech a se založenýma rukama se opřu o blízkou bednu, abych mohla lépe sledovat nadcházející podívanou.
Při slovech termální detonátor doslova ztuhnu a nevěřícně se zadívám na Lugama. Dělníci kolem mě se s křikem rozutečou a ten, který stál přede mnou, mi dokonce málem pustil na nohou svoje měřící zařízení. Naštěstí stihnu včas uhnout a zrovna se chystám taky zmizet, když si otec všimne, že se vlastně ani nejedná o termální detonátor.
Granát? To snad ne... Tomu už příčetnost musela z obzoru zmizet hodně dávno... zakroutím hlavou a rozhodnu se ještě chvíli zůstat, protože na celé té scéně je něco zvráceně přitažlivého.
Překvapeně pozoruji, jak se z lodi vynořila skupina ozbrojenců a rychle zaujala palebné postavení. Rychle přejedu pohledem naše vlastní střelce a znepokojeně se zamračím.
Možná jsem měla předtím radši zmizet, dokud tu bylo víc lidí... teď se to tu nepříjemně vylidnilo...
Pomalu se začnu sunout k nejbližšímu východu z haly a snažím se u toho působit, co možná nejvíc nenápadně.
Výborně, přesila je vždycky lepší... projede mi s úlevou hlavou, když uslyším zvuk policejních sirén.

Abregado-Rae, Ogloanoův dům

Tvůj otec nevěděl co říct a tak mlčel a hrál o čas. Lugamovi to očividně nijak nevadilo. Ten si totiž klidně pískal a bavil se tím, že vyhazoval svůj granát do vzduchu a chytal jej, což se tvému otci vůbec, ale vůbec nelíbilo. Tvůj otec i jednou vyhekl, když Lugam svůj granát chytal za zády. Otec už vypadal, že už to déle nevydrží a složí se k zemi, ale příjezd policejních landspeederů jej vzpružil do haly. Bylo vidět jak ožil a dokonce se na Lugama usmál.
Nechceš to vzdát?
zeptal se jej celkem klidným hlasem.
Ne
Opověděl mu klidně Lugam a dál si házel s granátem, když z landspeederů začali vyskakovat první policsté. Ledový klid a netečnost zachovávali i ozbrojenci u lodě.
Jakmile se policisté rozmístili do bojových pozic za své vozidla, nějaký důstojnice, starší, tlustší žena s knírkem vyzvala Lugama a jeho spolek ke složení zbraní a vzdání se jejím bezpečnostním silám. Lugam neřekl nic, jen se nepřáhl a hodil granátem po tvém otci. Ten zařval, zařvali i policisté, ale na to aby vystřelili si nevzpoměli a halou otřásl hlasitý výbuch.
Ten výbuch však nezpůsobil Lugamův granát, ten jej zasáhl tvého otce do boku aniž by explodoval, ale otec to již nevydržel a spadl bezvládně na zem. Ten výbuch, to byl spodní těžký blaster Malaqi, který zredukoval počet policstů v hale na nulu. Jediné co po nich zbylo, krom kráteru v permabetonové podlaze, byl značně zdeformovaný landspeeder opřený o stěnu.
Lugam se podíval, co zbylo z policistů, uznale přikývl a došel ke tvému otci a zatřásl jím. Otec však nereagoval a tak jím Ligam zatřásl silněji. Žádná reakce. Lugam se zmateně poškrábal na hlavě a podíval se na tebe, pak opět na tvého otce a pak zase na tebe. Vydal ze sebe hlasitý povzdech, řekl cosi ve smyslu, že todlecnto se mu ještě nestalo a vykročil k tobě. Cestou nevěřícně kroutil hlavou a zastavil se pár kroků od tebe.
[/b]Mám pro vás špatnou zprávu...[/b]
řekl ti s vážnou tváří.
[/b]Váš otec z nějakého důvodu zemřel a já se nemohu zbavit dojmu že jsem za to zodpovědný. A tak si sbalte svý věci a vodlítáte se mnou, tady už vás nic dobrýho nečeká....Zvláš, když bude tato manufaktura vypálená do základů.[/b]