Výcvik pro Erax (Iandoin)

[Darth Revan]

Korriban, akademie.

Byl pěkný slunečný den jak už je na Korribanu zvykem, bylo teplo a klidno, jelikož se téměř všechny dnešní hodiny výcviku chýlejí ke konci. Ty osobně si stál v hloušku učedníků a sledoval dva další, jak spolu vedou souboj. Byla to každodenní tradice, která nebyla ale prováděna světelným mečem, nýbrž klasickým. Finta byl v tom, že v meči byly ukryty bodlinky ve kterých byl jed a po zásahu do části těla jakoby si ochrnul, tudíž to mělo simulovat světelný meč.
Když se po přibližně deseti minutách zdálo, že je zápas u konce a je rozhodnuto, mistr přerušil zápas a vítěz byl jasný, jmenoval se Nao. Nebyl ničím zvláštní, ani nějak výmečně dobrý, ale tenhle zápas patřil jemu a vyhrál suveréně.
Všichni po zápase začali odcházet do svých pokojů, tvůj pokoj byl ve druhém patře. Nebydlel si tam sám, nedávno totiž přišla nová várka učedníků, kteří se přidali k temné straně aby posílili řád sithů po absolutním vítězství Revana v Mandalorianských válka. Kdyby si vyšel ven, mohl si vidět zástupi lidí kteří se chtějí stát učedníky temné strany, né však ale každý měl tu možnost.
Tvůj nový spolubydlící se jmenoval Allan, příjmení si zatím nestačil zjistit. Je to bývalí padawan stejně jako ty, odešel, když se mu řád jedi jevil jako slabý a prohnilý a moc sithů stále rostla. Oproti tobě to byl fanatik, temná strana ho pohltila tak silně, že i kdyby byl mír mezi řádem jedi a sthů a viděl hloučku jediů, stejně by je všechny povraždil. Byl temné straně úplně oddán a nebyl v něm už snad ani kousek dobra, šlo to vidět i na jeho tváři. Když přišel na akademii, vypadal vcelku normálně, nyní jako by týden nepil, suchá pleť obličeje jako písek zde na Korribanu. To bylo asi tak vše, co si o něm věděl.
Ty jsi stále stál na střeše chrámu jako poslední. Všichni už odešli do svých pokojů nebo na další bonusové výcviky, které ale nejsou povinností. Co budeš dělat nadále, je na tobě.

___________________________________________________________
Popiš myšlenky, pocity, čeho sis všimnul, kam se vydáš, co budeš dělat atd.. Mírně posuň děj ale příliš ho nepřeskakuj. Nemluv za osobu někoho jiného, jen za sebe.

[Iandoin]

Korriban, akademie.

Dnes bylo teplo, jako obvykle. Zrovna jsem v hloučku pozoroval souboj dalších dvou učedníků, který vyhrál nějaký Nao. neznal jsem ho. Bojovali zase s těmi divnými meči, po kterých jste ochrnuli.
K těm se tak dostat... Kdybych mohl donutit toho fanatika Allana aby šel na tu hydratační kůru....
pomyslím si když popřemýšlím o tom, že bych šel do svého pokoje.
Ne.
řeknu si pro sebe a popřemýšlím o dalších možnostech.
Hm.. můžu meditovat. Ne, měl bych dělat něco užitečného. Co si jít zaběhat? Ne, má fyzička mi stačí... Hm, půjdu na ten bonusový výcvik.
rozhodnu se a vydám se do Akademie.
Sakra, ale na který?
zeptám se sám sebe, když si vzpomenu, že existuje trénink Síly a trénink boje s mečem. Jsou sice i další, ale já chodím hlavně na tyto dva.
Na Silový ne... ten Mistr mě z nějakýho důvodu nemá rád... No asi to bude tou mou, ehm přílišnou světlostí. Stejně se tam učí jen to zabíjení a nic moc užitečného. No, ne že by to někdy užitečný nebylo. Takže jdu na trénink boje s mečem.
Vydám se tedy do místnosti, kde jsou tyto bonusové výcviky, popřípadě vyhledám trénujícího Mistra.

[Pear]

Korriban, akademie.

Tréningová místnost nebyla prázdná, když jsi do ní vešel a procvičit své dovednosti s mečem přišlo více učedníků. Mistr se tedy neobtěžoval s nějákým výcvikem, pouze rozdělil učedníky do dvojic až trojic a nechal je se spolu utkat.
Tebe si zatím nevšímal, jak jsi stál mezi dveřma, plně se soustředil na hledání chyb ve stylu učedníků, aby jim to mohl posléze vrátit.
Přímo kousek před tebe se dostala dvojice, která se přetlačovala, než jeden udělal chybu - a druhý provedl naprosto precizní Shiak a bodl učedníka přímo doprostřed hrudi. Oba vypnuli meč a mistr se k nim hned vydal. Oboum věnoval pouze pohled.
Ty a ty...
Stvořil novou dvojici, aniž by jsi se jakkoliv přihlásil, už jsi stál proti učedníkovi, co prohrál. Ještě než jste začali jsi mohl sledovat "bitevřní vřavu", kde se zápasícíc učedníci mezi sebou pletli a snažili se zdolat přiděleného oponenta. Vše ale vypadalo i tak trochu ladně a hlavně jsi musel dávat pozor na dění kolem sebe, aby jsi neztratil rovnováhu nárazem do kohokoliv, což mohlo vést jedině k prohře a nelibosti mistra.

Učedník, stojíc naproti tobě se lehce uklonil a vzápětí aktivoval svůj meč. Držel jej nad hlavou, připravený k drtivým úderům, což byl klasický znak Djem So. Prozatím v pozici ale pouze vyčkával, jak se zachováš, neboť právě dalším znakem Djem So byl rychlý přechod do protiútoku.

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Když jsem přišel do výcvikové místnosti, zjistil jsem, že nejsem sám. Mistr neřešil nějaký výcvik, prostě jenom nechal učedníky mlátit mezi sebou.
Chmpf, pořádný výcvik, pokročilé výcvikové metody, tak to má vypadat.Pomyslím si sarkasticky, a chvíli sleduji dvojici, která se přetlačuje a při té příležitosti si vzpomenu na jeden vtip, který se vyprávěl v Chrámu.
Co znamená, když se dva Sithové několik hodin přetlačují? Holt moudřejší ustoupí....
poté ale jeden provede fantastický Shiak a poté mě Mistr bez jakéhokoliv přihlášení přidal k tomu, jenž prohrál.
To bylo dobrý... Tak dobrej Shiak už jsem dlouho neviděl....
pomyslím si, když na mě kývl můj soupeř. Odpovím mu rovněž kývnutím. Přepnu meč na tréningový režim a připomenu si:
Hlavně ho zapnout.
Poté jej zapnu a chviličku se nechám opájet jeho nádhernou stříbrnou barvou. Poté pozoruji svého soupeře.
Hm, Djem So, rychlý protiútok...
Pokusím se nečekaně mu podtrhnout pravou nohu, doufaje, že je jako většina obyvatelstva pravák. Pokud se mi to povede a spadne na zem, pokusím se ho tam Silou ještě přidržet a probodnout ho. Jsem připraven na jeho případné útoky Silou, když bude na zemi. Pokud ho nepovalím, naznačím útok na jeho levou ruku, aby přešel do protiútoku, přičemž jeho útoky bych odrazil a když by se napřahoval pro drtivý úder, Silou bych zatlačil, pouze aby ztratil rovnováhu, počemž bych se ho pokusil probodnout.

[Pear]

Korriban, Akademie

Učedník se tvým pokusem, ukončit souboj hned po jeho začátku, nenechal vyvést z míry a i když se ocitl na zemi, nepolevil ze své obrany. Silou jsi ho držel na místě, ale při pokusu probodnout ho dokázal najít slabinu při tvé ofenzívě, a né jenom že se vyhnul útoku, Silou do tebe tvrdě strčil.
Nebyl to dost silný útok, aby jsi přeletěl celou místnost, bohatě to ale stačilo na malý oblouček, který tě dostal na záda. Než jsi se vzpomatoval, protivník byl na nohou.
Ještě než pokračoval v útoku, stihl tvým směrem upustit několik nehezkých poznámek o tvé osobě, stylu a podobně, což ti bylo "odměnou" za tvůj bleskovej začátek.
Setinu vteřiny mu trvalo, než si rozmyslel, jak pokračovat, nakonec ale zvolil pomalejší, nicméně o to drtivější možnost. Vyskočil do vzduchu a než dosáhnul vrcholu, obtočil párkrát jílcem v ruce, aby s ním letěl kolmo na tebe. Nechtěl tě tedy propíchnout, ale spíše rozseknout, což bylo sice riskantnější, ale zase bylo přesnější útočit celou délkou meče, než pouze špičkou...

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Povedlo se mi soupeře shodit na zem, ale poté jsem ho minul při probodnutí, a dokonce mě odhodil Silou.
K***a,K***a,K***a,K***a, nesmím selhat, prostě NESMÍM!
Zařvu na sebe, když po mém létacím obloučku na mě vyletí nepřítel, připraven mě rozseknout.
Á do pouště....
Pomyslím si ještě a se udělám dvě věci - Silou se pokusím jeho ruce od sebe odtlačit, a sám se odkotoulím - s pomocí Síly - co nejdál od čepele. Ovšem pokud by se mi zdálo, že nemám příliš šanci uhnout, mečem, obouma rukama s tlakem Síly se budu zvedat, aby spolu proti jeho meči působila větší síla mého krystalu, síla mých kolen, loktů a nohou a tlak silou.
No tak, dej mi pevný bod, páku a sílu a pohnu celým Coruscantem.
Zopakuji si poučku. Ovšem pokud bych dokázal uhnout, okamžitě se pokusím využít co nejvíc, toho, že dopadl a má meč v zemi. Okamžitě ho v tom případě seknu po rukou a poté se stáhnu a mírně uklidním, opět chladně myslíc.
Ták, nechám ho zaútočit, nebude moct použít protiútok, zato já ano.

[Pear]

Korriban, Akademie

Uhnout nemělo šanci - protože o sekundu později už na tebe dopadal, takže ti zbývalo se pouze bránit. Mečem dopadl na tvůj a začalo tvrdé přetlačování, ve kterém měl výhodu pozice. Ty jsi jako odpověď na jeho výhodu využil Síly a tak jste chvíli uvízli na mrtvém bodě.
Možná podle onoho vtípku, co jsi si před chvilkou připoměl a co se povídal v chrámu, se řídil tvůj oponent a nechtěl rozhodně být v této pozici dlouho. Jako moudřejší tedy ustoupil, ale jen aby ti dal falešnou výhodu. Když povolil a ty jsi o to víc zabral, zabral naopak on a to tě uzemnilo opět na zemi, ale pro sitha to nebylo tak produktivní, jak si zpočátku myslel, protože střet dvou sil byl větší než jeho rovnováha dokázala snést a tak se po pár krůčcích dozadu svalil také na záda.
Na konci této menší potyčky zůstali vaše šance opět vyrovnané, a ty jsi povstal ve stejnou chvíli jak tvůj sok. Už ale odmítal čekat a rozešel se naproti tobě - pár kroků před tebou udělal piruetku a s mečem se jako s prodlouženou paží vrhl na Sai Cha, čili pokus o setnutí hlavy...

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Nemělo cenu uhýbat - letěl už na mě. Poté jsem se přetlačovali, přesně podle toho vtipu, na který jsem si vzpomněl. Ale on uhnul, takže jsem mohl jít dál.
Přetlačuju ho. Pojď, pojď.
Ale pak zabral on.
Do háje! Uf, taky leží.
řeknu si, ale to už vidím, že na mě vybíhá s nápřahem pro Sai Cha. Udělám to takto:
Když na mě můj protivník vyrazí, pokusím se reagovat na útok útokem. Přejdu do skluzu proti jeho nohám, abych se dostal dovnitř jeho obrany a vyhnul se útoku na hlavu. Poté se pokusím provést Sai Tok a když budu mít nohy mezi jeho nohama, roztáhnu je, aby spadl a poté bych mu provedl Shiak.

[Pear]

Korriban, Akademie

Na tvůj skluz už nedokázal nijak odpovědět. Jeho meč pouze proletěl vysoko nad tebou, ty jsi provedl podobný útok, ale mířil jsi o hodně níž. Tomu se dokázal vyhnout docela kuriozním uskočením dozadu, takže jsi už nemohl podkopnout nohy, ale ucítil jsi příležitost provést další část svého plánu, neboť jeho trup byl vystaven Shiaku.
Na tvé rychlé provedení neměl odpověď a i když nebyl tak přesný jako předvedl Sith když jsi přišel, stačil na to, aby jsi se trefil do trupu což znamenalo automaticky konec zápasu. Mistr k vám přišel, a podruhé poraženému učni věnoval zlejší pohled, než když prohrál poprvé. Opět k němu přidělil dalšího učedníka, který právě jenom postával a obrátil se na tebe.
Erax...bývalý Jedi...všimli jsme si, že nejsi nejhorší...
Začal mistr jakoby hlasem ostatních mistrů.
Přesto se k nám na tebe donesla jedna vážná stížnost...pokud chceš aby jsme tě tu brali vážně - a pokud chceš aby tě ostatní učedníci brali vážně, raději si to srovnej...
Upozornil tě a dál stál před tebou, čekajíc na odpověď, přesto dál sledoval dění kolem sebe a souboje ostatních.

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Jenom máchl nade mnou. Bohužel, po mém skluzu uskočil takže jsem mu nemohl ani podkopnout nohy, ani ho rozseknout. Naštěstí se mu odkrylo tělo, a tak jsem provedl Shiak, byť ne tak precizní, jako učedník přede mnou.
Jo!
Zařvu si, postavím se a poté kývnu na učeníka.
Chudák, takovej rozShiakovanej.
povím si, ale to už na mě začíná mluvit trénující Mistr.
Nejsem nejhorší? Nu, to je od něj docela slušná pochvala.
Vážně se na něj podívám a odpovím.
Stížnost, Mistře?
Zeptám se Mistra a snažím se tvářit zmateně, což se mi díky tomu, že jsem zmatený i celkem daří. Poté se podívám na Mistrův vzhled a ostražitost.
Tak by to mělo vypadat, vždy ostražitý... Takový musím být.

[Pear]

Korriban, Akademie

Že tvé bojové výkony závisí čistě na náhodě, stejně jako tvé znalosti...a že oslabuješ celek.
Nechá si malou pauzu, aby si mohl lépe promyslet další řeč.
Tvůj souboj se, hlavně na konci, víceméně podobal pouliční rvačce, a aniž bych ti odpíral zásluhy na vítězství, vítězství vypadalo z části náhodné.
Zanalyzoval tvé schopnosti v krátké větě a opět udělal malou pauzu, tentokráte aby jsi si to mohl promyslet ty. V hodnocení narážel hlavně na skluz na konci, kde jsi víceméně sekal a bodal mečem, což nevypadalo zrovna elegantně. Chápal, že účel to splnilo, ale v souvislosti se stížností se mu to jednoduše spojilo dohromady.
Doporučoval bych ti vyšetřit tuto situaci a uděla si pořádek mezi učedníky... neboť jakkoliv jsem řekl, nebyla to stížnost jedna, ale sešlo se jich více - a to nemůžeme ignorovat.
Nyní už byla možnost vyjádření se na tobě.

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Vyslechnu si Mistrovu ne právě lichotivou řeč a trochu nad ní popřemýšlím.
Závisí na náhodě?! Oslabuji celek?! Jak? Co jsem udělal?
vychrlím si na sebe sérii otázek a vzápětí si na ně odpovím.
Oslabuji celek, tím, že jsem díky světlé staně silnější? Ne, to by mi nenadával. Rozesévám málo hněvu? To by mohlo být ono. Ale že by mé znalosti byly náhodné? Když uvážím kolik hodin jsem byl v Chrámu i tady v Archívech, je to dost zvláštní.
když pokračuje o souboji, lehce se zamračím a opět pořemýšlím.
Náhodně? Vždyť to bylo promyšlený, zvažoval jsem páku, podpoření silou, dostání se do jeho obranného kruhu... Pouliční rvačce možná ano, ale copak nesvětí účel prostředky?
řeknu si a nechám Mistra dopovědět, co má na srdci. Poté mu odpovím.
Mistře, přijímám vaše výtky a zařídím se podle nich, ovšem rád bych poznamenal, že velkou část svého volného času trávím v Archívech, kde získávám znalosti, které nejsou nahodilé. A potom k souboji: zvažoval jsem svůj první útok, podle toho, že používá Djem So, aby nemohl reagovat protiútokem. Potom, když jsem se dostal na zem, zvažoval jsem sílu kolen, krystalu a paží, kterou jsem nakonec musel pdopořit Silou, abych se s ním dokázal přetlačovat. Dále jste pravděpdobně narážel na můj skluz - ten jsem také promyslel, měl hned několik účelů. Prvním bylo vyhnutí se Sai Cha. Dalšímbylo dostání se dovnitř jeho obranného kruhu. Posledním bylo získání výhody, kdy jsem ho mohl poslat k zemi a nebo se na něj pokusit zaútočit, tak jak jsem to provedl já a nakonec jsem tak vyhrál. Jak vidíte, bylo to promyšlené, ne náhodné. A Mistře, nakonec, copak účel nesvětí prostředky?
dokončím můj proslov a čekám na Mistrovu reakci.

[Pear]

Korriban, Akademie

Ale né za každou cenu!
Odsekne ti mistr rychle, když doposlouchá tvojí "obhajobu". Nevypadal nicméně nijak naštvanej, zklamanej, ale ani štastnej.
Možná jsi promýšlel každý krok a možná jsi na konci vyhrál, nezměníš tím ale, jak na tebe budou nahlížet ostatní. A všem je jasné, že sithské ideály také nejsou tobě vlastní. Proto ti doporučuju, jakkoliv vyřeš svůj problém, nebo problémy budou časem přibývat...
Kývnul na tebe a vešel mezi učedníky, sledujíc jejich souboje. Tobě nedal možnost vyjádřit se a tento rozhovor pokládal za dokončený...

[Iandoin]

Korriban, Akademie

Mistr na mé sebeobhajování pouze odsekne něco o ,,ne za každou cenu".
Máte vy vůbec tušení, co za hnusárny chcete udělat, abyste se zbavili Jediů?
zeptám se sebe v menším záchvatu rozčilení a doposlouchám Mistrovu řeč.
Sithské ideály mi nejsou vlastní? To možná ano, ovšem neznám moc lidí, samozřejmě normálních lidí a to nemyslím rasu, co je jejich ideál... ehm, zabíjet... zabíjet Jedie.... zotročovat... a zabíjet Jedie?
Po skončení Mistrova proslovu přikývnu a odpovím tak, jak se ode mne asi očekává.
Ano, Mistře.
Poté se vzdálím z místnosti a vydám se k archívům.
A jak to mám vyřešit? Samozřejmě, můžu odejít z Akademie. To si ale schovávám do zásoby. Tak co mám udělat? Jít na dehydratační kůru, abych vypadal, že mě temná strana pohltila? Nechat si zbarvit oči do žluta?
ptám se sám sebe po cestě do archívů, kde si sednu k jedné z konzolí a vyhledám si informace o syntetických krystalech do meče a porovnal bych jejich vlastnosti s vlastnostmi mého krystalu.
Pokud mě nechal sledovat, aspoň bude spokojen, že jdu sem. A zajímám se o Sithskou tématiku...
Poté bych se vydal do mého pokoje, abych se osprchoval.
Přeci jen, po tom slunci a zápasu mi bude příjemněji.

[Pear]

Korriban, Akademie

Našel jsi obrovské množství textu a tabule porovnávající jednotlivé krystali, nic moc jsi se ale nedočetl. Né že by informace nebyly kompletní, ale jednoduché statistiky jaksi nebyly dostačujícínebo spíše ti nepřinesli nic nového.
Z čtení tě ale přerušili hlasy, ozývající se od vchodu akademie. Zdálo se to spíše jak jásání, a postupně se to blížilo. Nevěděl jsi co se děje, než do archívů vstoupil onen dav. Uprostřed stál místní "šampion". Souboje v aréně nebyly tak časté, ani moc legální, ale minimálně mezi místním učednictvem velice oblíbené a nejeden se jich učástnil, i když byly mistry odrazovány a pro ně samotné úspěchy v aréně neznamenali nic. Arén bylo hned několik a nebylo veřejně známo, kde jsou, pouze přes úzkou síť kontaktů se tam dalo dostat.
A šampion v aréně byl vlastně i šampion zde na akademii. Tento rostlý muž černé pleti byl vzorem snad většiny akademie a každý se mu chtěl podobat. Jeho zbraní byly dva světelné meče a neměl zatím konkurence.
Ostatní učedníci se k němu vrhli a šampion se zdál být maximálně spokojený. Pouze když jsi se dostal do jeho pohledu ty, uviděl jsi v jeho očích opovržení. S celou skupinou, co posbíral se vydal dál v akademii, aby se přivítal s ostatními, ty jsi mohl jít konečně do svého pokoje na sprchu - či dělat cokoliv jiného, například konečně si získat čest.