Výcvik pro Ki.

[Atalon]

Kdesi na Serrenu

Plně jsi se oddával meditaci, ne více než pár minut, když jsi náhle ucítil tak dobře známou energii, tiché bzučení rychle se blížící, ano meč.
"Pozor!"
Varování Síly v posledním momentě, prudce jsi otevřel oči a zamrzl. Krok od tebe stál sith s aktivovanou čepelí v pohybu tvým směrem. Nezbýval ti čas reagovat, nezbýval ti čas na nic. Rudá čepel se zarazila asi tři centimetry od tvé hrudi, náhle se objevil záblesk a do čepele cosi narazilo. Tvá mysl snažící se srovnat s tím co se právě stalo ti teprve teď začala vracet odpovědi.
Výstřel, to byl výstřel s blasteru!
Ano skutečně, sith čepel ihned odtáhl od tvé hrudi, aby odrazil další tři výstřely.
Co se tu válíš?! Dělej něco!
Střelba přicházela od nedalekého balvanu za nímž jsi spatřil republikovou jednotku. Bylo to šest mužů v republikových pěchotních brnění, nejspíše průzkum nebo hlídka. V této době se to dalo jen těžko odhadnout, jisté však bylo že tu nebudou sami a že již nejspíš zavolali posily.

__________________
Pokud bys měl připomínky atd. tak se ozvi.

[Ki]

Kdesi na Serrnu

Ponořil jsem se do Síly a nechal sebou proudit emoce.Možná jsem měl takto zlepšit své schopnosti, získat nové nebo snad mít nějakou vizi, ale nic z toho se nestalo.Cosi pročíslo vzduch.Ozvalo se zabzučení následované varováním.Cítil jsem teplo vzadu na krku.
Světelný meč.
Něco se od něj odrazilo.
Jsou tu.Zmetci!
Jednal jsem tak, jak jsem byl učen, abych jednal.Pohotově jsem vyskočil ze sedu do stoje a aktivoval meč.Nemusel jsem se na nic ptát.Síla mi napověděla.
"Za tím kamenem."
Za balvanem se krčila hlídka republikových pěchotních vojáků.Nevěděl jsem počet.Podle velikosti balvanu bych ale nehádal víc ne.Začala mnou proudit zloba.Naštvaný jsem byl převážně na sebe.
Jsem elitní zabiják.Člen nejobávanější vojenské jednotky v galaxii.A teď ty amatáry rozkrájím..
Postavil jsem se bokem k balvanu.Rukojeť meče jsem držel nad hlavou a čepel směřovala dolů rovnoběžně s tělem.Z této pozice se dalo jednoduše přejít do útoku, či odrazit výstřely.
Nejspíš nováčci.Zkušení vojáci by věděli, že v takovémto počtu proti sithovi a sithskému vrahovi nic nezmůžou.A tohle nevypadalo na krycí palbu.
Čím více emocí jsem nechal vyjít na povrch, tím více jsem si připadal silnější.Sithským vrahům nikdy nebylo dovoleno poznat tolik tajů Temné strany jako učedníkům Temné strany, ale i přes to to byli schopní bojovníci.A já jsem chtěl těm republikánům ukázat, že tomu tak je.Skokem jsem se dostal blíž k balvanu.
Budete mluvit, nebo máme přejít k drastičtějším opatřením?
Meč jsem přehodil jen do levé ruky a pravou natahoval a předstíral, že hodlám pomocí Síly škrtit.Tuto techniku neovládal však žádný sithský vrah.republikáni to však nevěděli.To byla má výhoda.Vojáci se koukli koho to vlastně z nich škrtím.Provedl jsem obrat a konec čepel se přiblížila k zádům jednoho z vojáků.Ozbrojenec musel cítit teplo čepele.
Hneš se a seš vejpůl.
To jsem udělat nechtěl.Pokud by se pohnul uhnul bych čepelí a přešel k něčemu dalšímu.Bohužel mi pozdě přišlo na mysl, že mi za vtařinku nejspíš provrtaj laserovými výboji z pušek.Měl jsem plán.Pokusím se udělat Vlnu.Pak skočím postavím se do obrané pozice a snad něco odrazím.Nebo....mě provrtaj.


_______
Ki?! Jak jsi uhádl že tuhle verzi taky nespolknu tak snadno?

[Atalon]

Kdesi na Serrenu

Jakmile mistr odrazil první sérii výstřelů, prudce vykročil vpřed k vaší další obraně před střelbou. Než ti však stačil říct co máš dělat, vrhl jsi se do bezhlavého útoku, proti balvanu a vojákům. Jediné co jsi ještě zaslechl, bylo hromové zaklení kdesi za tebou.
Co to u všech Jediů...
Ale to už jsi byl v mocném skoku, následoval fixlovaný útok Silou a útok. Bylo to krásné, naprosto nepromyšlené, naprosto nespolupracující, naprosto chaotické, ale krásné a prudké. To byl vlastně asi jediný důvod proč ses dostal tak daleko, tedy do chvíle kdy jsi svůj útok zastavil. V ten moment vojáci již na nic nečekali a vrhli se na protiúder, nutno podotknout že mnohem promyšleněji než předtím ty. Sice spočíval ve věci tak jednoduché jako udělat do tebe dostatek děr blastery, ale proč ne. Vojáci i tak předvedli ukázkovou souhru když i přes tvé vyrušení nezapomněli na druhého sitha, ten se ostatně jakmile nebyl dostatečně zaměstnáván obranou před střelbou hbitě přibližoval, většina jednotky mu však onu dostatečnou pozornost věnovala a zasypávala ho střelbou, tobě se tak věnoval pouze jeden voják, jeho středně těžký rychlopalný blaster ale i tak stačil. První dávka střel na sebe nedala čekat a dorazila skoro v momentě kdy jsi dokončil svůj monolog, navíc dorazila nepříjemně přesně. První výstřel se s jistotou zavrtal hluboko do tvého pravého ramene a zanechal za sebou ohořelou stopu, což ovšem bylo větší štěstí než v jaké jsi mohl doufat. Tento zásah tě totiž donutil k bolestnému natočení těla, jež tě uchránilo od ostatních které v momentě olízly tvou hruď a záda, naštěstí jen tvé oblečení. Na druhou stranu tě donutili k odklonu zbraně, to zas okamžitě využil tebou "lapený" voják a před tvým obličejem se objevil druhý blaster. Nebylo o čem přemýšlet a tvé tělo se v okamžiku ocitlo ve stejně mocném skoku jaký tě dostal k vojákům, nyní tě však nesl stejnou cestou od nich. Byl drobný zázrak že tě v letu nezasáhla žádná ze střel za tebou vyslaných vojáky, ale vzhledem k tvému, no řekněme ne zcela vyvedenému přistání připomínajícímu havárii lodi to nikoho moc nepřekvapilo. Sith se okamžitě s hlasitým zavrčením přesunul před tebe a poskytl ti tak zaštítění před další střelbou, zatím mlčky.
Celá situace nedopadla zrovna podle přání, ale aspoň odhalila podstatnou skutečnost, vojáci za kamenem nebyli sice elitní sithští vrazi, ale parta nováčků to rozhodně taky nebyla.