Stál jsi, spolu s dalšíma asi 30 vojákama v trojstupu, před váma pochodoval velitel. Tato pevnost byla snad to poslední, na co by nědko chtěl zaútočit, ať už protože tu byla velká posádka, nebo protože to bylo v části galaxie, která byla na pokraji zájmu všech. Nicméně i tak jste tu byly stále v pohotovosti, protože poslední dobou se tyhle pevnůstky stali cílem většiny teroristických organizací, rebelů a pirátů. I když většina z vás byla ještě ve výcviku, nebo minimálně chvilku po něm, zkušenosti s menší či větší přestřelkou jste měli všichni, i když jste se nikdy neocitly v pravé bitvě, zatím jenom šarvátky, kdy jste byly rádi, že jste všichni vystřelily. Ale v tuto chvilku byl vaším jediným úkolem stát rovně a nehýbat se. Byla to rutina, kterou jste procházeli každý den, vždy ráno a večer. Poté už následovala jenom rozcvička a cvičení, které se táhlo celým dnem. To byl celý váš plána a proto zde byly dny tak neuvěřitelně dlouhé. schnitzelelitel před váma vám dopověděl váš dnešní rozvrh, který byl stejn jako každý den. Ihned potom jste se rozešli a měli jste čas na osobní hygienu, která zde hrála podstatnou roli -kvůli stísněným podmínkám byla čistota důležitá, nepočítaje že jako imperiální vojáci by jste měli být vzor, sami by jste tady nevydrželi, kdyby jste neznali vodu. Po očistě jste měli asi hodinu, než začla na poměry vojáků drsná rozcvička, kde byla většina ráda, že je krátka, ale díky ní jste všichni měli vynikající kondici, kterou vám mohli posádky ostatních pevností závidět. A asi nejoblíbenější část dne, tedy střílení, sice na umělé terče, bylo na řadě hned po rozcvičce.
Všichni jste už zaujali své palebné pozice, a zamířily na terč. Čekat jste ale museli, než vám dá velitel rozkaz, pokud by někdo vystřelil dřív, čekal by ho nejspíše trest, jaký, to nevíte, protože si to zatím nikdo nedovolil. Velitel si nechal říkat Gass, pokud byla inspekce v pevnosti, říkat mu pane bylo povinností, ale v době, kdy jste tam byly sami, jste ho mohli nazývat přímo jménem, čímž v této posádce vládla rodinná pohoda, pokud teda šlo všechno hladce, a i vojáci věděli, kdy ho radši nazvat oficiálně. Velitel stál za váma, konkrétně přímo za tvýma zádama.
Pal!
Zakřičel a ozvala se střelba. Podíval jsi se na ostatní, a oni zrovna přebíjeli. Nikdo neměl helmu, ani ty ne, a používali jste výcvikové pušky, které stříleli ještě pevné projektily. Podle velitele se to potom lépe hlídalo.
Jale, sakra, drž tu pušku pořádně a stejně tak miř! Do toho terče se trefuje, když řeknu "snažte se do toho terče netrefit", byl bys machr, pač tohle ti jde, ale my se zatím snažíme trefovat.
Okřikne tě, a jak je očividné, má dobrou náladu. Byl si jeden z nejhorších v této posádce, přesto ti to nidko neřekl do očí, ani se na tebe nedívali jinak než na ostatní, ale ty sám jsi si to dobře uvědomoval...
Jale. Vstaň! Prakce ti furt nejde, takže zkusíme něco z teorie. Popiš přípravu ke střelbě. Začni u údržby zbraně, přes nabití a skončí s technikou zaměřování. Popis ke zbrani E-11. Poslouchám.
Pobídne tě, a zrak všech vojáků se upře na tebe.
____________________________________
Pěkně od začátku popiš všechny svoje myšlenky, co děláš co cytíš atd. Nemusíš začínat tam kde já končím, klidně reaguj od mého začátku, tím bude tvoje odpověď delší, což je jedině dobře, ALE, nesnaž se to prodlužovat mluvením za ostatní. Pouze mírně posunuj děj a vyvaruj se jednání za ostatní. Představ si že seš ten jeden voják, a dělej co bys dělal, v realitě bys taky nemohl jednat za ostatní
Pokud bys něco nepochopil, tak PM.
