Akademie Síly

Raithal, Akademie

Když raketoplán třídy Lamda přistával v areálu akademie, dalo se do jemného deště, které postupně přešlo v mžení. Až na toto mrholení byl krásný, teplý den bez sebemenšího závanu větru. Pro mnohé to byl den ještě krásnější a to zejména pro ty, kteří vystupovali z raketoplánu. Nebyl to jediný raketoplán plný čerstvých kadetů co zde přistál a ani poslední, když začínal nový ročník na jedné z nejvýznamnějších Imperiálních akademií, konkrétně na jedné ze dvou nejvýznamnějších akademií pozemního vojska. Známější byla Carida, ale ta byla zaměřena spíše na stormtrooperský sbor, zatímco Raithal vzdělával lidi hned několika jiných složek vojenské mašinérie Impéria. Nicméně možnost studovat na Caridě zde stále byla, protože hodně důstojníků studovalo na Caridě alespoň jeden semestr. Většina kadetů byly ještě na vlně euforie z toho, že je přijaly na akademii, ale složení zkoušek bylo jen prvním a dost možná i nejlehčím krokem na obtížné cestě. Raketoplán konečně přistál a výstupní rampa se spustila dolů s obvyklým akustickým doprovodem unikajících plynů a kadeti se vyhrnuli ven, dychtící po tom být co nejdříve venku z raketoplánu a stát konečně po tm všem martýriu na pozemku akademie. Kadeti však nebyly natolik nerozvážní aby vznikla tlačenice a napomohla tomu i přítomnost kopilota, který dohlížel na to, aby všichni opustili jeho stroj. A každý znal zkazky o kadetech jenž se nevhodně chovali a byly osádkou raketoplánů zadrženi ještě na palubě raketoplánů a raketoplán odletěl i s nimi. O tom co s nimi bylo dále je mnoho teorií a dohadu, ale shodují se v jedné věci, k akademii se již více ani nepřiblížili.
Když kopilot doslova vyhnal, či ještě lépe řečeno vyrazil pasažéry z raketoplánu zůstala skupinka kadetů zaraženě stát před Lambdou se svými věcmi přes rameno, či u noh. Většina čekala nějaké uvítáními něco takového, ale ne prostý nápis „Vítejte na Akademii“ s cedulí, do jaké učebny má kdo jít. Než jsi se dostal na řadu vaše lambda již odletěla a místo ní nasazovala na přistání nějaká jiná. Oba stroje vypadaly teda stejně, ale tam a zase zpátky k lodi jenž vás přivezla by to tak rychle nestihla, nehledě na čas potřebný pro nástup cestujících. Chvíle hledání a uviděl jsi tvé jméno a číslo Escarion, Armin ( IAR:C-22/X/3 ):

• žlutá- 3. patro, dveře 2A-4
  modrá – 5. patro, dveře S9-U2,
  fialová - 2. patro, dveře 2.1-IR

U každého jména byly takové popisky co sis všimnul tak minimálně byly dvě a maximálně pět. Pohled k ostatním jménům tě přesvědčil o tom, že všichni poblíž tvého jména mají rozdílné kombinace pater, dveří a barvy. Jen pár z nich mělo jedno, nebo dvě společná patra a barvy, ale shodné dveře ne. Celý ten seznam byl vlastně zajímavý. Byl tam celý seznam základních barev doplněných čárkovanou a tečkovanou, ale jmen s těmito barvami bylo povážlivě málo, beze zmínky o tom kam vedou. Prostě jen jméno a několik adres. Víc nic a všichni ostatní to samé, akorát jiné kombinace a na začátku či konci seznamu nebyly žádné vysvětlivky nebo nějaké bližší informace a mapa areálu akademie zde také chyběla. O kus dál byla cedule s jednoduchým nápisem „K AT-ST“ a šipka kterým směrem se vydat a tím směrem mizeli všichni ostatní.
To už se k seznamu hrnuli další čerství absolventi a u seznamu začalo být nesnesitelně plno a tak se zbylí spolucestující vydali dle šipky k AT-ST. Šipka ukazovala do průchodu vlevo a tam byla vidět druhá stejně cedule, jenž taky ukazovala doleva a tam na vás čekalo AT-ST. Tedy netečně stálo otočené čelem k cestě jakou jsi právě přišel a jeho výzbroj jakoby mířila přímo na tebe.
U nohou kráčejícího stroje stal menší hlouček kadetů než u seznamu a koukali se na zem. Přišel jsi k nim a skryl se pod AT-ST před mrholením a podíval se na zem. Na zemi byla několik různobarevných čar, konkrétně červené, oranžové, žluté, zelené, azurové, modré a fialové a jako přídavkem čárkovaná a tečkovaná černá čára. Začínaly na jednom místě, kde byl vyleptán do dlažby znak Impéria a byly rozdělené do třech skupin a každá skupina vedla do jiného směru. Vpravo vedla černá tečkovaná, žlutá a oranžová, vlevo vedly černá čárkovaná, azurová a červená a okolo AT-ST se točila a pak směrovala jakoby rovně zbývající trojice čar. Barvy směrující vlevo, konkrétně červená, černá čárkovaná a azurová se po dvě stě metrech rozdělovala a to se bude se vší pravděpodobností týkat i ostatních barevných složenin.

Raithal, Akademie

Lambda nás vyhodila u Akademie a vytrvalé mžení, nástěnka se seznamem jmen a nápis VÍTEJTE V AKADEMII POZEMNÍCH VOJSK! svorně odstartovaly další etapu mého života.
Zcela příznačně. Žádný uvítací výbor, žádné speciální přivítání… prostě zjistěte si, co a jak, zorientujte se, a začleňte se do řady.
Nevadí, na tohle jsem zvyklý.
Narozdíl – od svého rozvrhu.
Při pohledu na kombinaci barev, pater a čísel dveří se jeden opravdu neubrání pocitu WTF? Co to má být, tohleto?!
Rozhodně to mělo mimikry bojovky zkřížené s orientačním během v neznámém terénu.
Stanoviště jsem si pečlivě zaznamenal do paměti (2 patro, 2.1-IR - FIALOVÁ; 3. patro, 2A-4 – ŽLUTÁ, 5. patro, S9-U2 – MODRÁ).
Mapa komplexu se pochopitelně nekonala, pouze nasměrování k AT-ST. Nic proti vojenským technologiím, zvlášť takovým, které spadají do oboru, který začínám studovat, ale nějaký orientační plán by mi byl asi sto dvacetkrát milejší.
No co. Asi tam bude nějaká obdoba auly a tam všechny potřebné materiály k najití učeben.
...
Nebyly.
Místo toho jsem našel změť čar různých barev, „shodou okolností“ takových, které se uváděly na uvítacím rozvrhu. Jak říkám – cosi příbuzného bojovce.
Vypadá to, že mám o zábavu postaráno.
Po chvilce postávání to vypadalo, že mžení nepřestane, a tak jsem se napůl rezignovaně a napůl zvědavě rozhodl vydat po směru žluté čáry.
Modrá a fialová si počkají na druhé a třetí kolo průzkumu Akademie.

Raithal, Akademie

Následoval jsi žlutou čáru, která vedla souběžně s černou tečkovanou a oranžovou čáru a oddělila se jako první po zhruba třech stech metrech. Žlutá tě zavedla k samostatně stojící několikapatrové hale. Její rozměry byly vskutku kolosální a čára tě zavedla přímo do ní hlavním vchodem, nad nímž se skvěl nápis "Kráčející tanky - základní výcvik".
Budova neměla moc pater, ale jednotlivá patra byla zato obrovská a v samotném přízemí činila výška stropu 25 metrů. V přízemí se nacházela i samotná hlavní hala, ktera byla prosta nějaké větší výzdoby i recepce. Jedinou výzdobu tvořilo několik velkých holoobrazů strojů typové série AT v boji, v boji, "prohánějící se krajinou", v boji, v boji, při přehlídce, v servisu, v boji, při výrobě a zase v boji. Obrazy byly velké a autoři si dali zvláště záležet při znázorňování AT-AT překonávájící linii nějakého humanoidního druhu,pod jehož nohama ukončil službu nějaký repulsorový stroj. Vyobrazeny nebyly jen AT-AT, byla zde i dvojice AT-ST či AT-RT, stejně jako SP-MA. Byla zde i tabule, co se v kterém patře nachází. Přízemí bylo věnováno celé AT-AT, a o první se dělily AT-AT s AT-ST. Pohledem si vyhledal třetí patro a tam bylo převážně AT-PT.
Použil jsi turbozdviž k cestě do třetího patra a dále sledoval ukazatele k 2A-4. Cesta od turbozdviže k 2A-4 byl dlouhá a ty dveře se nalézaly až na druhém konci budovy. Těmito dveřmi končila chodba a bylo slyšet zvuk kráčejících tanků. Dveře byly zavřené a před nimi žádná fronta. Přiblížil jsi se k nim a dveře ovládané fotobuňkou se otevřely a tobě se naskytl výhled doslova do hangáru. Místnost byla velká a na její konec nebylo vidět, byly tam totiž poskládané různé překážky jako jakási opičí dráha pro kráčející kolosy.
Samotných AT-PT na stojánkách nestálo moc a několik jich bylo vidět, a hlavně slyšet na dráze, jak překonávají obtížný terén a čas od času hangárem zazněl dutý náraz, jak AT-PT do nečeho vrazilo. Na stojánkách stálo pět strojů a mezery mezi stojícími kusy se zdály být velké, nepatřičně velké a z leva, od osaměle stojícího skoro rozebraného AT-PT se k tobě blížil technik.
Kadete
začal když se přiblížil na doslech
vlevo od vás jsou kabiny, kde jsou přichystány polní uniformy.
a mách rukou daným směrem, rukou od oleje jehož kapky tě skoro zasáhly
Jednu si oblečete a připravíte si své doklady a vydáte se mezi mezi již připravené stroje, kde najdete instruktora Ponalse. Ten už vás zasvětí co máte dělat
pak se otočil a vydal se dokončit opravy na svěřeném stroji
najednou se otočil a zařval
A chraň vás přede mnou samotný Lord Vader, jestli na svém stroji něco pos****e!
větu doplnil "výhružným" postojem a chvíli ti koukal do očí a pak se vrátil k práci na AT-PT.

Raithal, Akademie

Výtvarná výzdoba "Kráčejících tanků-základního výcviku" byla poněkud monotónní. Na můj vkus příliš málo prohánění se krajinou, ale co se dá dělat, někomu prostě připadaly bojové scény více "kůl". Dá-li se o něčem takovém mluvit v armádě.
Nemluvě o tom, že ty rozměry působí nějak divně, zhodnotím velikosti AT-AT a repulsoru a usoudím, že pro tuhle chvíli bylo okukování až moc. Hlavní starostí by mělo být najít 2A-4.
Tedy najít si turbozdviž a pak patřičné šipky.

Asi to mělo co dělat s názvem budovy, ale zvuk kráčejících tanků mě nijak nepřekvapil. Narozdíl od chybějícího zástupu kadetů.
Co se tu děje? To sem poslali jenom mě, nebo co?
Pokud ano, rozhodně to nezjistím dřív, než půjdu dovnitř.
A pokud ne - platí to stejné.
Nádech - výdech.
A rychlým krokem zamířit do 2A-4.
Než se tam stačím pořádně porozhlédnout, dostane se mi patřičných instrukcí, nad kterými nezbyde než zasalutovat, zamířit se převléct, nachystat doklady a vyhledat instruktora Ponalse.
Ještě jeden skeptický pohled k opičí dráze a na technika, který se právě vrátil ke své práci na AT-PT.
Pochybuji, že by mi v takovém případě byl co platný i císařův osobní zásah, pomyslím si nepříliš optimisticky. I když... je na místě otázka, co bych měl p****t, neodpustím si pro změnu zas nepříliš pesimistický dodatek.

Již v polní uniformě a s nachystanými doklady se přesunu k nachystaným AT-PT a koukám se po někom, kdo by tomu mohl šéfovat (a tedy byl instruktor Ponals). Poprvé od chvíle, co jsem se vydal po žluté čáře, se začínám cítit vcelku nervozně - a není to dáno jen technikovým upozorněním. Mnohem větší vliv na současné duševní rozpoložení má skutečnost, že se s největší pravděpodobností za pár chvil uvelebím za řízením AT-PTčka a dokonce s ním i něco budu dělat! Sice jsem si zatím poradil s řízením/pilotováním snad všeho, co mi kdy bylo přihráno do cesty, ale přece jen... přece jen... ano, je to důvod k nervozitě.

Raithal, Akademie

Ha!
ozvalo se hlas jenž neměl tělo spolu s ráznými kroky
Kadet v polním brnění a s doklady. Někdo studoval školní řád. Tak to tu někdo dostane malé bezvýznamné plus.
Dotyčný se před tebou najednou zhmotnil. Byl to starší člověk zhruba tvého vzrůstu jehož uniforma identifikovala jako instruktora
Nuže, kadete IAR:C-22/X/3, váš první den zatím vypadá slibně. První záznam a hned slovní pochvala ode mně, instruktora Ponalse. To se často nestává.
Zadával něco do datapadu a když skončil, mile se na tebe podíval a pak zařval
Tak co se tu flákáš! Máš oblek tak hybaj do mašiny a ať je to ještě dnes!
a hnal tě svinským krokem k nejvzdálenějšímu AT-PT co zde byl. Byl ale také nejblíže startu opičí dráze ze všech AT-PT a říkal ti stručné informace o AT-PT
Takže, to co vidíš je AT-PT, kráčející mašina, dvě nohy, dvojhlavňový blaster, granátomet a nějaký ten pancíř. Celkem macek, ale v arzenálu máme mnohem mnohem větší hračky než todlecnto.
skončil s proslovem těsně u AT-PT a láskyplně ho poplácal po boku
Protipěchotní stroj se vším všudy, není to zrovna pilíř našich obrněných složek, ale na seznámení s výhodami a nevýhodami kráčejících tanků to bohatě stačí. Tak hybaj do kokpitu. Nebudete tam sám, bude tam i výcvikový droid. Ten droid vás jen pozoruje a aktivuje se hlavně když hrozí že něco poděláte, ale můžete se jej skoro na cokoliv zeptat a on vám odpoví, od toho tam taky je. Ale do ovládání nezasahuje, na to tam jste vy. Přece byste se nechtěl jen vozit, že ne? No jedu jedu. Nahoru na "střechu", tam je vstup do kokpitu.
popohnal tě gestem nahoru. Vylezl jsi nahoru a vskutka, průlez tam byl. Otevřel jsi jej, zalezl do kokpitu a zavřel za sebou průlez.
Konečně jste tam. Před sebou máte ovládací pult. Slouží k ovládaní. Vás bude zajímat hlavně řízení, střelba příjde na řadu později. K řízení slouží páka co vystupuje z pultu přesně uprostřed a zároveň naproti křeslu, Tá páka se shodou okolností nazývá řídící. Na to jak ji používat zajisté přijdete sám, není to zas tak složité. Teď k vašemu úkolu, přesuňte se na start dráhy a snažte se ji v co nejkratším čase překonat. Oceňována bude rychlost, ale i stabilita stroje. Pro stabilut stroje je důležité upoutaní se vkřesle a cit pro rovnováhu
spojil se s tebou instruktor přes komlink
Dráha začína pozvolným stoupáním a následným můstkem o šířce pouhý metr a třičtvrtě. Po překonání můstku budete muset s tímto stojem projít válcem jehož stěny budou pomalinku rotovat. Potom se strojem přeskáčete překážky o výšce třičtvrtě metrů a následuje zatáčka o úhlu 305 stupňů doleva a chůze po pílíř. Každý pilíř je jen o něco větší než jedno "chodidlo" tohoto stroje. Samotné piléře jsou dva metry nad zemí. Po překonání pilířů následujte jedinou cestu několika menšími zádrhely až ven, kde si zaběháte a AT-PT poběží až na střelnici. Samotný čas se začne odpočítavat až po zaparkovaní na startovní pozici.
ozval se droid, jenž byl částečně přivařen k zadní stěně kokpitu