Akademie Síly

Carida, orbita

Toto byla zvláštní doba a velmi zvláštní let. Po bitvě o Nar Shadaa, kde zvítězila skupina kriminálních živlů si každá větší pirátská skupina v celém Impériu myslí, že si taky vybojuje nezávislost. Většina jich skončila stejně rychle jako vznikla a teď, pár měsíců po bitvě zůstaly ty které byly moc slabé na to, aby se jimi Impérium zabývalo, či moc silné na to, aby je ukončilo pár menších lodí. A většina poražených pirátů či pašeráků se stáhla k těm silnějším a ještě více je posilovali. Ale na druhou stranu díky svým vyprávěním, kdy se sami dokázali ubránit ohromné přesile v lodích a stíhačkách zasévali obavy a strach do srdcí těch, kteří je chlapáckýma a drsnými řečmi ignorovaly, ale když byli sami kdo ví na co myslili. Jedna z těchto skupin, již dříve poražených si udělala základnu v systému Nkllon a to byl váš cíl. Cíl všech co letěli v tomto přistávacím modulu.
Předešlá střetnutí s piráty a jinou verbeží v předchozích měsících ukázala na slabinu v podobě slabé protiletadlové výzbroje lodí, kterou dokázali piráti a jim podobná verbež proniknout. Hvězdné destruktory, které by vyřešili problém této základny však byly daleko a vzhledem k velikosti té základny ani nebyly potřeba. S takovou základnou si poradí i flotila menších lodí s kvalitní protiletadlovou obranou. A to byl tvůj důvod proč jsi letěl v tomto plně naloženém stroji, protože váš cíl, hlídkový křižník třídy Tartan se jménem Endicot právě naložil poslední zásoby a čekal na svoji posádku a cestující. Většinu lidí v tomto modulu byli však cestující a protože ta mise velmi spěchala, rozhodli se vaše lety spojit a tak se tři členové námořnictva nalodili na přistávací modul třídy Sentinel, ve kterém již čekalo padesát stormtrooperů na odlet a na vás. Když jste nastoupili sedli jste si na volná místa, které vám stormtroopeři nechali, čtyři volná místa hned u vstupu. Jakmile jste nastoupili, ozval se kopilot s výzvou k připoutání se a modul se vznesl k obloze a zamířil k Endicotu. Modul byl až na jedno místo plný a cesta probíhala klidně a tiše. Ty jsi neznal a ani nemohl znát nikoho z cestujících. Jednak zde byly stormtroopeři a jejich naprostá netečnost byla až děsivá a dále dva důstojníci námořnictva a ti seděli spolu na druhé straně dveří do modulu přes chodbu. Ty sis mohl povídat leda sám se sebou a ni ven ses dívat nemohl, třída Sentinel je pro pěchotu a ta zřejmě nemá nárok ani právo na výhled a tak byl prostor pro cestující prost oken, průhledů a výhledů ven.
Toto byl vskutku zajímavý vývoj událostí. Ještě před hodinou jsi byl důstojník čekatel na umístěnku, pak tě doběhl nějaký úředník ze sekretariátu, zastavit tě a uřícen z běhu, avšak dbalý toho že jste důstojníci se tě zeptal, zda už máš umístěnku. Když jsi řekl že ne, nepatrně se usmál a řekl
Tak teď už ano
a podal ti "tvé" rozkazy. Stěží věřit že byly tvé, protože na nich nebylo uvedeno žádé jméno, takže zřejmě šlo o velmi naléhavou záležitost, když sháněli důstojníky po akademii.
Tady toto vznášedlo vás odveze na ubikace, aby jste se sbalil co nejdříve. Hodně štěstí pane, za čyřicet minut odlétáte
ukázal na vznášedlo, zasalutoval a stále uštvaně dýchající odešel. Ty jsi nastoupil do vznášedla a řidič věděl, že tvá mise je urgentní a tak jste se prohnali skrz areál rychlostí z níž se tajil dech. Dokonce jste přejeli pár TIE Fighterů, nad ubikacemi musí létat omezenou rychlostí a tu letku, co letěla nad ulicí kterou jste se hnali řidič bez problému předjel. Vyložil tě u tvé ubikace, ty sis rychle sbalil a vrátil se zpět, na to řidič zařadil rychlost a odvezl tě k modulu aby jsi do něj mohl nastoupit jako poslední člen právě včas, jak ti oznámil ten řidič.
Z rozkazu jsi toho za letu moc nevyčetl, jen to, že jsi se stal prvním důstojník Endicotu a že letí na Nkllon bojovat proti pirátům. O třída Tartan jsi něco věděl a bylo zajímavé, proč bude bojová loď doplněná o plný kontingent vojáků, ale o tom v rozkazech nic nebylo. Byla to prostě velmi krátká zpráva, zřejmě psaná narychlo a netrvalo tedy dlouho si ji přečíst. Zbytek cesty jsi tedy koukal na jediné prázdné místo před sebou a modul se blížil k Endicotu. Nakonec jste k němu dorazili a loď se k němu připojila skrze průlez. Když se dveře otevřely řekl kopilot
Tak pánové, vystupovat
a ty jsi šel jako první, protože jsi byl nejblíže průlezu a vpravo a tak ti zbylí dva námořnici dali přednost. Když jsi prošel průlezem, stáli tam tři muži. Z toho dva starší, jeden z nich už čistě bělovlasý muž, nahlíželi do datapadu. Oba se na tebe podívali jako na prvního příchozích a nahlédli do datapadu, podívali se na tebe podruhé a opět nahlédl do datapadu. Pak jej odložili a ten bělovlasý zasalutoval a řekl
První důstojníku, vítejte na palubě. Já jsem bocman Ctalp a odvedu vás na ubikace.
Vzal tvé věci a odváděl tě dál od průchodu do středu lodě a ten druhý muž odváděl ty dva stejnou cestou za vámi a ten třetí čekal než se stormtroopeři seřadí. Šli jste přes troje schodiště, pět chodeb a několik křižovatek až začal bocman hledět na číslo dveří. Zastavil se u dveří u nichž nebylo nic napsáno, přehodil si z ruky do ruky tvé věci a odemknul dveře
Pane, tady jsou vaše ubikace
otevřel je a nechal tě jít jako prvního. A když jsi prošel, položil tvé věci na stůl a odešel z pokoje.
Nyní mne prosím následujte na můstek pane
řekl na chodbě a přes dvě chodby, jedno schodiště a masivní pancéřové dveře jste se dostali na můstek, řídící centrum lodě.
Zde vás pane opustím
řekl bocman, dal ti tvůj klíč, zasalutoval a odešel z můstku a za rohem ti zmizel z dohledu. Ty jsi byl na celkem velkém můstku, jemuž vévodila série oken směrem k přídi. Můstek byl zhruba 15 metrů dlouhý a 9 metrů široký a panoval zde čilý ruch. Bocman tě opustil zhruba dva metry za kapitánským křeslem které vévodilo můstku přímo z jeho středu. Navigátor krmil údaji navigační počítač a ostatní něco ťukali do svých terminálů či koukali na obrazovky, senzory či na nově příchozího – tebe. Jediný co tam nekoukal na tebe či někam jinam byl kapitán, který pro změnu koukal z okna. A nekoukal z něj ze svého křesla, ale stál přímo u něj a díval se ven. Ne že by bylo na co, protože jsi nic zajímavého neviděl. Endicot byl totiž přídí natočen od planety a před lodí nebylo nic co by zdálo za pohled, ale byl tím zřejmě velmi zaujatý. Přestože věděl že jsi na můstku, neotočil se ani nedal nijak na vědomí že tam jsi. A vědět to musel, protože to všem na můstku bocman oznámil skrz interkom, než jste vstoupili na můstek, jelikož ty dveře vám musel někdo z můstku otevřít. Když se po několika okamžicích, než jsi s bocmanem došel k můstku, osádka můstku vynadívala, sklonila pohled ke své práci a mlčky v ní pokračovali a kapitán nadále pozoroval temnou prázdnotu vesmíru.

Carida - Orbit

Chvíli jsem pozoroval kapitána, trochu mě zajímalo,c o je celém jeho pozornosti, ale napadlo mě, že jako každý zkušený kapitán sleduje svoji lásku a život, obrovský, rozlehlý a rozmanitý. vesmír. I když si člověk myslí, že ho důvěrně zná, vždy dokáže překvapit, a někdy doslova uchvátit.
Než jsem kapitána oslovil, očima jsem se porozhlédl po můstku. Posádka nebyla o moc starší než já, dokonce se mi zdálo, že vidím někoho ze stejného ročníku, stále alespoň z toho co jsem viděl zde byl určitý počet starších důstojníků. Pár jich tam bylo dokonce mladších než já, a co mě trochu překvapilo, ale ne zrovna negativním způsobem byla přítomnost několik žen, tedy spíše dívek, což jsem k velikosti posádky moc nečekal. Přese všechno bylo nadmíru jasné, že posádka na Endicotu zde neni o moc déle než já. To ve mně rozvířilo pochybnosti o celé události stojící za mým povoláním trochu víc.

Stanul jsem v pozoru za kapitánem. Nebylo to něco co bych zažil poprvé, na akademii se to nacvičovalo často, včetně způsobu správného hlášení zpráv. I na Juylu jsem hlásil kapitánovi, ale to byla školní loď a vše byl nácvik, lidé s kterými strávím zlomek času, ale dnes to bylo jiné, dnes již nejsem kadet na akademii a trochu na mě již doléhala tíha mé nově nabyté funkce, abych přiznal, po dlouhé době jsem byl trochu nervozní.

"První důstojník Fhorn Thall se hlásí do služby, pane," dostal jsem ze sebe. Kapitán se stále neotočil a v hlavě se objevila domněnka, že jsem to nějakým způsobem zkonil, ale rychlé zrekapitulování v hlavě mě utvrdilo v tom, že vše bylo tak jak má být. Stále nic, tak jsem pokračoval.

"Byl jsem převelen na Endicot z akademii na základě povolávacího rozkazu SFOB-Car-2214, bude mi ctí sloužit pod vašim vedením pane," dokončil jsem stále v pozoru. Z kapitánova postoje se dalo usuzovat mnohé, bud, že mě ignoruje, nebo že jsem něco udělal špatně, ale klidně i oboje zároveň. Trochu mi teď chyběli instruktoři z akademii, které jsem doslova nesnášel. Ti když člověk provedl něco špatně příslušného seřvali, ale alespoň každý hned věděl jak na tom je. To je rozdíl mezi školou a realitou, kterou budu muset ještě poznat.

I když jsem měl na akademii špatné vzpomínky, začínal mi chybět právě ten pocit bezpečí, všechny simulace, výcvik, vše bylo pod dozorem, sice tvrdé, ale nemohlo se nám nic stát, když jsme se dopustili chyby v simulátoru, nikdo nezemřel a my vždy měli šanci navíc. Tohle vše bylo náhle pryč jako planeta spálená výbuchem supernovy. proč myslím zrovna na výbuch supernovy? Nyní jsem stál na můstku lodě třídy Tartan, nesoucí jméno Endicot s kapitánem, jenž mě nejspíš ignoroval letící na misi o které jsem zhola nic nevěděl. Jo, realita je zcela jiná než škola.

Když jsem čekal na kapitánovu odpověď, ozvala se náhle uvnitř lodi tupá rána, následně zvuk vydaný padajícím kovem, na závěr následované spíše projevy vulgárními, než bolestnými. Někdo z osazenstva můstku se zasmál, nejspíš poznal o koho jde, nebo to byl nějaký připravený šprým, ale ztichl, jakmile na něm zpočinuly pohledy ostatních. Nepatřil jsem mezi ty, co by se na akademii moc zasmáli, nebylo moc čemu, ale nepatřil jsem mezi suchary, mající svůj druh humoru, kterému rozumí jen a jen oni. Občas jsme také připravili nějakej ten vtípek, také nás málem kvůli tomu vyhodili ale... Kapitán se pohnul, možná se už probudil.

Carida, orbit

Dvě minuty, šestnáct sekund a nějaké drobné vám trvalo mě oslovit. Vy první důstojníku! Přes dvě minuty! Za tu dobu by Endicot byl beze štítů či by dopadl ještě hůř!
otočil se k tobě kapitán, přísný výraz v obličeji a měřil si tě od hlavy dolů a pak zase od paty vzhůru. Při bližším zkoumání tvého zevnějšku se zarazil u tvého strniště
Je to podle regulí?
zeptal se tě a přejel si po vlastní bradě, jakoby se chtěl ujistit že on tam nic nemá a tobě naznačit na co se ptá. Až na tu otázku byla jeho reakce na tebe a tvůj zevnějšek nijaká, dalo by se li to tak říci. Vzal si tvé rozkazy a říkal si pro sebe
... Fhorn Thall... 2214 ... první důstojník ... Endicot ..... No, tak vskutku patříte ke mně. Zbavovat se vás nebudu, než bych dostal někoho jiného, zkejsnul bych zde asi na rok. Pche, celá planeta absolventů a já dostanu vás. K smíchu. NE! K pláči to je. Ale řeknu vám jedno důstojníku, uděláte jednu chybu a já vás vyhodím prvním poklopem co najdu do vesmíru, jako že se Pram jmenuju.
vrátí ti rozkaz a pokračuje v monologu
Asi nevíte co jste udělal špatně, že? Neprošel jste mým testem! Měl jste přijít a hned přijít a říct pane, první důstojník Fhorn Thall se hlásí do služby, či něco takového. Ne skoro tři minuty čekat, přemýšlet a řešit to a nebo ono. Co kdybychom byly pod útokem a já jen tak shodou okolností dostal infarkt? To byste dvě minuty čekal než byste se mě zeptal na mé rozkazy? Jste první důstojník, ten co mě zastoupí kdybych nemohl dále velet a tak podobně, definici a své povinnosti zajisté znáte lépe než já, ale nerozhodnost mezi ně určitě nepatří! Je to sice dávno co jsem opustil akademii a stanovy se mohly změnit, ale nerozhodnost se netrpěla tehdy a určitě ani teď. Teď, když sem vás zepsul mimo doslech osádky můstku se již můžu vydat ke svému křeslu. Následujte svého kapitána.
houkl na tebe a vydal se to rázným a sebevědomým krokem ke svému křeslu. Když se na něj posadil otočil se k tobě a začal tě zasvěcovat do mise.
Ve vašem rozkazu není o naší misi nějaká důležitější informace. Jen samý obecný kecy o tom co už každá v akademii ví. Tedy stručně řečeno, na Nkllonu je nepřítel. Na toho nepřítele se už chystá menší flotila lodí a my jsme její částí a celkem důležitou protože jsme my dostali důležitý úkol. Na nás to vlastně celé stojí. Úspěch či selhání, výhra či prohra, život nebo smrt.
po slově smrt se na tebe usmál a dal si malou pauzu a bedlivě tě pozoroval.
Už se bojíte? Máte obavy? To byste měl. Bez ohledu na to co se učíte je bitva naprosto rozdílná od cvičení v simulátoru. Bitva je svině. Jednu chvíli máte v rukou všechny trumfy a v druhou si útěkem musíte zachránit vlastní život. Ano, znáte z hlavy všechny fígly, strategie a úhybné manévry a myslíte si, že znáte pravidla jak se tato hra hraje a řeknu vám jedno. Neznáte NIC, ti druzí neznají pravidla a můžete si klidně říct že nehrajou fér. Můžete jim to i zavolat a oni se jen usmějí a ještě přitvrdí.
No, kde sme to skončili. Ó ano, důležitá mise. No, zjistili jsme že mezi Nklonnem a Acatalem probíhá čilý obchodní ruch. Není to jediné místo se kterým ti z Nkllonu obchodují, ale je důležité pro nás. protože to je náš cíl.
V Acatalu je stanice, malá a doslova bezvýznamná. Stanice patří k novému typu XQ a k této stanici přilétává každý třetí den nákladní loď z Nkllonu. Posádka té lodě bude mít určitě cenné informace pro náš připravovaný útok. Takže máme přiletět a zaujmout nákladní loď se jménem New Heaven a přímo pašerácké stanici před nosem. A jelikož vy máte dosud v paměti všechny ty finty, tipy a triky z akademie co takhle kdybyste zkusil takhle z fleku vymyslet nějakej reálný plán jak to provést. Nemusí být špičkový, ale když to na vás vybalím takto je to obdobný, jako zvrat v bitvě. Jste sice první důstojník a mohl byste to nechat na mě, ale vidím vám na očích že první důstojník je pro vás jen zastávka, pokud možno co nejkratší, před velením vlastní lodě. Nu, nebudu hajzl a dám vám na přípravu hmm pět minut, no dobrá, patnáct minut, ale víc ani sekundu.
zapnul časomíru na taktické mapě a ta začala ze série 15:00:00 hodně rychle odkrajovat a k nule se dostane setsakra rychle.
Přemýšlejte, přemýšlejte. Válka je svině, ale já su ještě větší. Říkat mi to nemusíte, já to vím.
zasmál se a šel obhlédnout jednotlivé úseky na můstku
Za patnáct minut jsem tu jak na speedru.
ještě na tebe zavolal a už se zapojil do hovoru s nějakým důtojníkem u jeho konzole.

Doposlechl jsem ten jeho monolog, proudili ve mě smíšené pocity. Takového opožděného kreténa jsem fakt dlouho neviděl, ale jako když se probere, tak má náhle energie dost. Možná si neuvědomuje proudění času i mimo jeho vlastní realitu, krátké výpadky paměti, no co to se může stát přece každému, ale způsob kterým na to reagovala posádka jasně značil, že tohleto ehm chování neni nečím neovyklým, nu čož přežít se to dá, ale bude to zajímavé, jestli se něco podobného stane znova. Nyní jsem se soustředil na svůj úkol.

Promýšlel jsem strategie a uvažoval o možnostech, nabízelo se několik možností, jestli lod měla doprovod mohlo by to znamenat problém, ne že by si naše zbraně s nim nedokázali poradit, ale pokud bude dělat průzkumníká před příletem samotné dopravní lodě mohl by ji vyrovat a pak by nám upláchli. Pokud by nastal takový scénář, chtělo by to mít místo k úkrytu vhodně zvoleno tak, aby jsme nebyli ani moc blízko pro průzkumníka, ani moc daleka, kdyby lod utíkala. Důležitým faktem je i to, že musíme lod zajmout, tudiž se k ní dostat z vhodného směru abychom yřadili hyperpohon a impuls, nejlépe tudiž zezadu, získat přibližnou lokaci a směr odkud bude snažší, jelikož dle všech informací lod poletí přímo z Nkllonu, tudiž postačí se umístit za to místo, stále otázkou zůstává jestli neni posádka lodi spolčena s osádkou stanice, ale ani bych se nedivil kdyby tomu tak bylo. Do plánu tedy musíme započíst i možnost předčasného varování, to znamená, že bychom se tam neměli objevit příliš brzo, ale teprve jen chvilinku před příletem lodi, aby nestihli lod varovat.

Z nastaveného času uběhlo snad jen pět minut a již jsem svůj plán předříkal kapitánovi.
"Vezmeme-li v úvahu možnost varování ze stanice, a i možnost eskorty, navrhoval bych abychom se s Endicotem vynořili z hyperprostoru chvíli před příletem našeho cíle a zároven poblíž normálního místa výskoku z hyperu pro nákladní lodě, ale tak, abychom pokud možno byli za New Heavenem. Čas odletu by nám mohl poskytnout Nkllonský dispečink a z něho by se dal vypočíst přibližný čas příletu. Jakmile bychom se vynořili u stanice, zůstali bychom stát na místě a čekali na náš cíl, pokud se objeví předem nějaká eskorta, tak na ni nezaútočíme, jistě v nich naše přítomnost zbudí podezření, ale dokud nezaútočíme nebudou si zcela jistí o pasti. Totéž, jakmile se objeví New Heaven, nebudeme střílet, ale zprvu je budeme kontaktovat at se připraví na inspekci, či něco podobného. Pokud budou souhlasit, nalodíme tam stormtroopery, pokud ne, budeme naší pozicí za nimi, tudiž budou mít naše laserová děla krásný výhled na jejich motory, a kdyby se pokusili upláchnout, než by stihli vypočíst dráhu pro skok, tak bychom je s našimi motory dohnali a pak vyřadili jejich motor z provozu. Velkou neznámou v plánu je však samotná pašerácká stanice, u niž je možnost, že by se mohla připojit v případném boji na stranu New Heavenu, v takovém případě by našim primírním cílem bylo imobilizovat New heaven a znemožnit jakýkoliv jeho pohyb, v nejhorším případě, kdy by nastala bitva proti stíhačkám bych uvážil možnost počkat s vysazením vojska na pozdější vhodnější chvíli, a mezitím zničit eskortu, ale stále mít na paměti, že se New Heaven nesmí hnout z místa," podal jsem to kapitánovi, ne zrovna nejstručnejc, možná ani ne zrovna nejsprávněji vyslovené, ale logicky by to mělo všecko odpovídat.

Carida, orbit

Kapitánův názor byl jen
Hmmm, astronavigační ke mně!
a šel i s tebou ke galaktické mapě. Jeho prsty se chvíli doslova míhaly po mapové konzoli a pak se na mapě rozsvítili dva body.
Tady, Nkllon a Acatal, vzdálené od sebe pěkných pár světelných let
na mapě se rozsvítil třetí bod, tentokrát bezejmenný
„ a není možné překonat celou trasu jedním skokem, kvůli tomuto systému. Tuším, že ani jméno nemá. Známe typ lodi a její emisní signatury, ale potíž je na Nkllonský straně. Tato sběř si Nkllon vybrala i kvůli tomu, že tam není žádná obydlená planeta a žádní lidé. To se rovná žádný dispečink. Což jste ale nemohl vědět, systémů je tolik a podstatná částce neosídlená, až to hezké není.“
„Pánové“
ozval se za vašimi zády navigátor, srazil podpatky a zasalutoval. Kapitán mu zasalutoval nazpátek
Pohov, taky byste si mohl dát pokoj od těch parádiček.
procedil kapitán mezi zuby a navigátor přešel jeho poznámku beze slov a šel přímo k věci
Proč jste se mnou chtěl mluvit
zeptal se kapitána. Kapitán se podíval na tebe a pak přesunul pohled zpátky na navigátora
"Tady první důstojník se rychle vytasil s proveditelným plánem a po tobě budeme chtít aby si nám zjistil nejpravděpodobnější výstupní místa z hyperprostorové trasy Nkklon a Acatal u třetí planety systému a spočítal přibližnou dobu pro cestu oběma směry."
"A třída hyperpohonu?"
"Plavidlo má hyperpohon druhé třídy a jako záložní je použita třída deset, ale spočítejte to i pro třídu jedna, přece jen si jej mohli upravit."
zodpověděl kapitán navigátorův dotaz a obrátil se k tobě.
S načasováním bude problém. Ta cháska přilétá sice každý třetí den, ale s hodinou bude problém. Z ústředí nám dodali, že loď přilétá zhruba ve 12:45 námořního standartu, ale byla tam poznámka, že se může objevit odchylka zhruba tři čtvrtě hodiny oběma směry, tedy dříve či později. A taky je otázka zda-li stihneme my, ten první termín, protože bez pořádného plánu tato loď nikam neodletí. A k pořádnému plánu máme ještě dost daleko. To co jste navrhl je jen nástin plánu. Plánu co vypadá proveditelně podotýkám.
kapitán se ještě chvíli koukal na mapu a mnul si zamyšleně bradu. Nakonec pomalinku výdech a obrátil se k navigátorovi
To je tuším vše, můžete jít. Jestli budeme mít další rozkazy spojíme se s vámi přes komlink
řekl mu a navigátor řekl vám oběma
Pánové
obrátil se čelem vzad a vydal se ke svému stanovišti. Kapitán se po chvíli pozorování navigátorových zad otočil k tobě
Takže přiblížení k New Heavenu už bychom měli. Co za důležité body, jenž můžeme ovlivnit, zbývá? Stanice a výsadek stormtrooperů? S výsadkem by potíže být neměli, pokud se naši střelci budou mít zkrátka a nerozstřílí tu loď na kusy. O tomto riziku byste je měl poučit Thalle, ale až během cesty. Na New Heavenu to už bude na vojácích samotných a s osádkou osmi mužů a čtyřmi cestujícími si snadno poradí a snad nám loď nevyhodí do vzduchu.
lehce se usmál
Někdo by je měl varovat aby to nedělali a já tuším, že vy tušíte kdo to bude.
nakonec se začal pochechtávat a to pěkně tiše a neznatelně. Jen pohyb ramen jej prozradil
Né kvůli té lodi, loď sem, loď tam a přesto stále lítaj, ani kvůli nim samotným, ale aby neselhala naše výprava. Z toho by naše velení nebylo nadšeno a hádejte kdo by to slízl. Ano, JÁ a VY taky, koneckonců jste můj první důstojník.
nastala chvíle ticha a to ticho bylo doslova hrobové
Mno, nemám nic víc co bych dodal. Stanici samotnou nijak neovlivníme, ta se bude vznášet na geostacionární dráze planety s dobou oběhu dvanáct hodin. Pevně věřím, že pokud se zmocníme New Heaven dál od ní a pokud možno z dostřelu jejich zbraní bude to jen dobře a snad budou mít rozum a nebudou se nám plést do cesty. Protože to poslední o co stojím jsou komplikace a zvlášť komplikace se stanicí větší než Endicot a řádně ozbrojenou.
zamračil se a dodal
Ano, to je vše. Budeme pro tentokrát razit heslo v jednoduchosti je síla. A máte vy nějaký dodatek či sem něco pomněl?
zeptal se tě vzápětí

"Ne, pane," oznámil jsem kapitánovi a začal přemýšlet nad podrobnostma plánu, které čekali na vyhotovení.

"Jelikož tahle lod nemá iontová děla, musíme si být zcela jisti zkušenostmi střelců, tudiž pokud možno,
doporučoval bych nasadit na tuhle akci ty nejzkušenější, abychom se vyhli problémům se nepřesnou střelbou,"
poznamenal jsem kapitánovi a ohlédl se zpět na hologram stanice.

"Je několik způsobů jak nevzbudit pozornost v očích zrádných krys, přeci jen lod,
zcela čistě náhodou provádějící inspekci v tak zapadlém sektrou je tak nenápadná,
jako stormtrooper na wookieejské slavnosti. Proto navrhuji zamaskovat naši lod jako poškozenou po těžkém boji s piráty,
nebo jinou, třeba povstaleckou chamradí. Pár špálenin a odřenin na trupu,
přivaření nějakého zdemolovaného plechu na plátování a snížení přísunu energie do nepotřebných systémů by mohlo nahodit dojem vážně poškozené lodě, a hlavně lodě,
která by nepředstavovala hrozbu, tudiž by nám nedávali až přílišnou pozornost.
Tím pádem bychom si klidně mohli dovolit přiletět do určené oblasti s předstihem a čekat,
na případné dotazy ze stanice ohledně zakotvení můžeme upozornit, že nám to zakazuje naše směrnice,
či něco takového. Případně jim i můžeme naznačit, že pro nás za dvacet, či kolik hodin přiletí odtahová lod a tak uchlácholit jejich ochotu,
neboli naléhání nám pomoct, jakmile by se v naší oblasti objevil cíl a spadl by do pasti, můžeme pak odhodit naše maskování,"
přednesl jsem sice nekalý, nečestný, ale účinný návrh s jistou šancí na úspěch. Dnes již neni doba vznešených bojů, kdy se bojovalo ve stylu fair play,
proti teroristům a jiným živlům, kteří využívají civilisti, aby se mezi nimi maskovali a nemají tu čest,
se postavit proti Impériu s řadovou armádou a flotilou se musí zacházet tvrdě.

"V případě, že by se nám nepodařilo lod zastavit dál od stanice a ta by projevila agresivní jednání vůči nám,
doporučoval bych pro případnou zneškodnující akci využít mrtvých zon obraných postavení stanice,
tudiž přiblížit se k ni co nejblíž a z bezpečí těchto nepokrytých míst ulikvidovat primární funkce stanice, dokud by nám nedali pokoj,"
ukazováčkem jsem naznačoval slabá místa stanice na holografické projekci.

"V krajním případě, kdy by došlo k tomu, že by osádka stanice byla ve spojení s našim cílem, který by v tu chvíli byl již vyřazen,
a nastala by povstalecká drama chvíle ve stylu obětování se pro zachování tajemství, tudiž, že by stanice zaútočila na náš cíl,
aby uchránila nějaké tajemství, přiblížíme se naší lodi k cíli a budeme ji krýt vlastnim čtítem jak dlouho bude možné,
abychom nad ni získali kontrolu a všechny důkazy,"
dokončil jsem poznatek a počkal na kapitánův názor.

Carida, orbit

Kapitánovou reakcí na tvůj návrh bylo jen řádné zamračení a hrobové ticho. Ticho se táhlo pěknou chvíli, kterou neslušně řečeno zíral do blba. Jediným kladem situace že se tak nedíval na tebe.
Tak použít Endicot jako štít před výzbrojí stanice se vám zachtělo? Zasloužit si vyznamenání za odvahu pod palbou, že? Sice je Endicot velká loď, ale to se netýká výzbroje. Ano, ano, dvacet laserových děl je super, ale to je to nejtěžší co máme. Sice na té stanici by mělo být ani ne polovina děl co máme my. Ale tuto nevýhodu kompenzují turbolasery, nemluvě o možných stíhačkách.
zavrtěl odmítavě hlavou
Ne, žádný soudný kapitán by nevedl svoji loď do souboje, kdy bude vydán bez možnosti adekvátní obrany silnějšímu nepříteli. Tento bod z plánu můžeme klidně vyškrtnout. Budeme se tedy muset snažit znehybnit New Heaven mimo dostřel turbolaserů. ...
...A k vaší snaze poškrábat lak na mé lodi, jsem se nejprve stavěl odmítavě. Avšak nemůžu popřít, že to má jistou logiku. ale radší bych nechal trup nepoškozen. Tedy žádné spáleniny, přivařovaní kusů plechu a podobně. Zejména když netuším, odkud byste ty plechy vzal. To chcete rozmlátit nákladní kontejnery či něco takového? Toto není ISD, abychom vezli tuny přebytečných plechů. Takže i s tímto bodem to vypadá bledě. Ale pokud se ke stanici nepřiblížíme příliš, mělo bychom dokázat ošálit jejich senzory, takže to ani nebude nutné.
kapitán se na chvíli odmlčel a pak přikývl a dodal
Ano, to by mohlo vyjít. Tedy pokud máte co dodat, udělejte to teď nebo až do smrti mlčet. Nejsem nakloněn těm co v žáru bitvy řeknou "Já vám to říkal"! To opravdu ne. Tedy mluvte a nebo vydejte rozkaz k odletu na Nkllon.
a po těchto slovech se usadil do kapitánského křesla a nenuceně čekal na tvoji reakci.