Stál jsi na můstku ve své nové lodi, křižníku třídy Consular pojmenovaným Mantichora. Bylo to tvé první umístění v rebelské flotile, tvé první a kapitán nové lodě. Slovo nové však nebylo na místě, tato třída sloužila už dlouho před klonovými válkami a bylo pravděpodobné že to byl případ i této lodě. Služba republice v jejích posledních letech jako diplomatický kurýr a pak, když propukly klonové války byla přeřazena k armádě. Její jasně červený nátěr byl odstraněn a nahrazen jinými barvami. To však nebyla jediná změna, jíž se této lodi dostalo. Se vší pravděpodobností byla tehdy i ozbrojena, ale její výzbroj byla velmi slabá a její služba republice skončila zde, na planetě vnějšího okraje, Turkaně.
Z toho co jsi věděl o rebelích z doslechu nebo z lekcích na akademii jsi myslel že mají relativní nedostatek větších lodí, zatímco posádek měla více. Proto tě překvapilo, že tobě, jednomu z nejnovějších zběhlých kadetů z akademie dali loď. Žádná umístěnka na nějaké lodi jako člen důstojnického sboru. Hned kapitán, sice menší lodi ale i tak to bylo neobvyklé. Nedalo ti to a chvíli jsi pátral po tom proč. Nebylo to snadné a dokud ses nedal do řeči v kantýně z techniky z doků nedobralo by se tvé pátraní konce.
Po pár pivech se jeden z nich dal do vypravování o prokleté lodi. Onu prokletou loď našli zcela opuštěnou před jedním rokem někde v nejvzdálenějším koutě tohoto systému. Loď měla otevřené všechny průchody do lodi a nejprve se zdálo že se odpoutala z nějaké stanice a proběhlo rozsáhlé šetření ohledně minulosti. Zjistilo se že ta loď se potuluje systém bez posádky už pěkných pár desetiletí, konkrétně od konce klonových válek. Loď měla standartní osádku klonů a převážela na misi nějakého Jediho. Nebyla to jeho první cesta s touto lodí a jak ze záznamů vyplývalo, již se s osádkou znal a byli z něj, převáženého komanda a posádky lodě přátelé. V tomto systému posádka a komando obdrželo rozkaz 66 a pokusili se jej provést. Co bylo dál se neví, jen to že někdo otevřel naráz všechny dveře a průchody do vesmíru a vysál tak všechny z lodi ven do mrazivého, nekonečného vesmíru. Názory na to co se stalo se různí, jedni říkaj že to byla práce někoho z lodi, který tak zajistil splnění rozkazu když si uvědomil že jej jinak nedokážou provést. Podle jiných to byl poslední akt vzdoru toho jediho, který tak chtěl vzít námořníky sebou. Podle druhé doměnky prej jedi přešel na temnou stranu a chtěl se zbavit imperiálů a sám se zachránit na lodi, zapomněl však zavřít jedny dveře a izolovat se tak od zbytku lodě. A pak je zde doměnka, že to byla porucha co otevřela všechny dveře a je možné že to bylo již někdy dříve před obdržením rozkazu v tomto systému. Nakonec je možné že to bylo i nějak jinak. Kdo ví? Jen ti co tam byli a ti sou všichni mrtví. Ani v únikových modulech se uniknout nikdo nepokusil, všechny zůstali na lodi. A tak proto se říká že ta loď je prokletá a nehody při modernizaci lodě k tomu přispěli. Už samotná doprava lodě do hangáru si vyžádala život jednoho z mechaniků, kteří dohlíželi na motory. Prý to byla konstrukční vada na iontovém prstenci, ale podle všech co tu loď opravovali to byl někdo z těch vyhozených. Seznam různých událostí, nehod a neštěstí byl dlouhý a nejdelší ze všech lodí co zde kdy opravovali. Ale nakonec loď opravili, zmodernizovali a byli rádi že ji budou míti z doků. S jejím uvedením do provozu tak spěchali, že v tom shonu ji nechali původní jméno Mantichora. I toto technici považovali za zlé znamení a postupem času se všichni kapitáni o té prokleté lodi dověděli a nikdo na ni nechtěl sloužit. Nakonec se rozhodli loď nabídnout nově příchozímu námořnímu důstojníkovi – tobě.
A tak jsi stál na můstku své nové lodě a koukal se na řídký provoz nad planetou. Pohled na něj ti nezakrývala žádna část lodě, protože třída Consular měla můstek na samé přídi lodě. Nad můstkem, či spíše kokpitem jsi mohl vydět kousek z dvojhlavňového laserového kanónu ve věži. Druhá podobná věž byla na zádi, rovněž na hřbetní straně lodě. Na dolní straně lodě žádné laserové kanóny nebyly. Místo nich byly na přídi dva vrhače střel s osmi střelami každý. Tyto zbraně však nebyly jediné zbraně lodě. Ve střední části trupu byly umístěny celkem čtyři věže s dvouhlavňovými turbolasery. Dvě byly umístěny na hřbetě a druhé dvě na břiše lodě, rovnoměrně rozmístěné po bocích lodě. Díky nevýhodné stavbě lodi, však loď mohla využít všech turbolaserů jen pokud byl cíl před či za lodí. Turbolasery také nepatřili k nejvýkonnějším, protože se technici museli vypořádat s problémy jako napájení či místo pro zbraně. Slabší turbolasery byly také zvoleny kvůli nižším nárokům na posádku, k ovládaní každé věže stačil jen jeden muž. K ovládaní jedné laserové věže byl potřeba také jeden muž. Ovšem pro ovládání vrhačů střel byly již potřeba muži čtyři. Výzbroj Mantichory muselo obsluhovat deset mužů. Deset mužů, kteří někde museli spát, jíst. Zbytek tvé posádky tvořil pilot, kopilot, navigátor, komunikační důstojník a tři technici. Aby dokaři dosáhli ještě větší stísněnosti posádky, ponechali kajuty pro cestující beze změny, tedy Mantichora mohla převážet šestadvacet jedinců a náklad o symbolické hmotnosti.
Posádka byla kapitola sama pro sebe. Ne že by byly mizerní, to ne, ale zelenější a nesourodější partu bys v Imperiálním námořnictvu nenašel. Bylo mezi nimi několik zkušenějších jedinců, ale až na pilota to byli všechno střelci. Pilot byl zhruba čtyřicetiletý člověk, co nalítal za alianci skoro polovinu svého života. Začínal jako stíhací pilot, ale s přibivajicím věkem začal ztrácet reflexy a byl převeden k raketoplánům. A před měsícem se dostal do boje s Impériem. Základna byla napadena a on do svého stroje naložil tolik lidí kolik se vlezlo a odletěl pryč. Než se dostal do hyperprostoru pověsilo se za něj pár TIE. Pár minut před nimi kličkoval a počítač neměl pořád spočítaný kurz. A když už nebylo jiné cesty, provedl skok naslepo, natočil loď směrem kde bylo málo hvězd a zapnul hyperpohon. Na Turkanu dorazil o den později s raketoplánem v jednom kuse, smrtelně bledý, rozklepaný a přísahal že už nevleze do stíhačky či raketoplánu, jen do větší a řádně ozbrojené lodi. Twielcká kopilotka měla přesně poloviční věk co pilot a z toho co si slyšel si ji sem pilot protlačil. Roli sehrálo i to, že to byli jediný pilot co po místě v této lodi doslova skočil a ona byla jeho jediná podmínka. Jinak byla pomalinku ještě zelenější a mladší než ty a prošla jen základním výcvikem a jak jsi ty dva pozoroval, panoval mezi nimi doslova rodinný vztah. V posádce byl dále sullustanský navigátor, z jehož sullustanského brebentění bolely už všechny v posádce uši a komunikační důstojník, původem z Corellie. Zajímavou postavičkou byl velitel techniků, Cay Lann z Bespinu, který si někde našel bitevního droida B-1, opravil jej, vyzbrojil jej E-11 a teď po nocích chodí po lodi a hledá Imperiální špiony. Posádku technického úseku tvoří spolu s Cayem jeden Wookie a jeden Togrut. O střelecích si toho moc nevěděl. Vídával jsi je jen v jídelně a většina byla ve věku pilota. Pak zde byla osádka vrhačů střel, ale ty jsi nikdy neviděl.
V docích nebyla změněna jen výzbroj, ale celá pohonná soustava i energetická jednotka a velké množství dalších systémů. Jedna z mála věcí co nebyly změněny byl hyperpohon třídy 2, který byl jen zkontrolován. Ovšem největší změna, která se přímo týkala tebe, byla provedena na můstku, a to kapitánské křeslo pro tvoji osobu. Consulary měly v jedné osobě pilota i kapitána, ale velení usoudilo že kapitán tak ozbrojené lodě bude mít v boji už dost starostí, natož aby musel ještě pilotovat. A tak byl již tak malý a stísněný kokpit doplněný o kapitánské křeslo a z kokpitu se stal můstek. Kapitánské křeslo bylo umístěno za křeslem pilota a kopilota zhruba uprostřed můstku. To však vedlo k několika neobvyklým řešením. Za prvé kapitán neviděl na senzory které měl k dispozici pilot a kopilot a proto měl kapitán před sebou malý pult. Ten pult byl tak malý, že se na něj moc terminálů, výstupu ze senzorů, budíků, otáčkoměrů, čudlíků a podobně nevešlo a kapitán dostal druhý pult, který však byl umístěn na pravé stěně můstku. Kapitán tak bude muset otáčet křeslem aby obsáhl všechno. Naštěstí měl někdo dostatek rozumu na to, aby nejdůležitější věci dali na malý pult. Nic víc se na můstek nevešlo, navigátor a komunikační důstojník měli pracoviště o palubu níže, přímo pod můstkem a technici přibližně uprostřed lodě.
Když ti pilot zásobovací lodě oznámil, že zásoby jsou naloženy dal jsi povel k odletu od planety a Mantichora opustila orbit a zamířila hyperprostorem do systému Polis Massa, kde měla zásobovat tamní rebelskou základnu. Cesta tam proběhla bez problému, jen technici si začali stěžovat na nelibý zápach ve strojovně či v jiných místech lodě. Nikdo však nepřišel na to odkud a z čeho to je a začalo to být přisuzováno duchům této prokleté lodě.
Polis Massa, dok
Přistáli jsme pane
oznámil ti pilot klidně i když trošku ochraptěle přistání. Ochraptěle proto, že při přibližovaní se k Polis Masse kopilotka málem zapříčinila srážku s jednou z mnoha malých planetek. Při navigování se pásem asteroidů a planetek se musela vyhnout nákladní lodi série YT-2000, která uháněla ze stanice jak kdyby měla za sebou houf TIE. Kopilotka pilota navedla na kolizní kurz s planetkou o průměru 2,5 km. Pilot se rozjevil jako zkušený veterán a dokázal seřvat kopilotku, proklít pilota YT-2000, zanadávat na Impérium a ještě zabránit kolizi. Pravda, zabránil kolizi jen tak tak a střelci z břišních turbolaserů budou své věže čistit pěknou chvíli, protože pohled na asteroid při tak velké rychlosti z osmi metrů nedělá každému dobře.
A naši droidi začínají vykládat. Budou to mít hotové do čtyřiceti minut pane
ozvala se kopilotka tiše, v jejímž hlase bylo poznat zklamání. Určitě nevstoupila do aliance jako pilot aby řídila zásobovací náklaďák a nebo byla seřvána za snahu. Následujících čtyřicet minut jste strávili nudným čekáním než vaši droidi vyloží všechen náklad a droidi ze základny si jej převezmou. Posádka si čas krátila všelijak, střelci spali, technici hledali duchy, protože byli cítit poblíž dokovací prstence, pilot kontroloval systémy a kopilotka zřejmě s někým chatovala. Po třiceti minutách vše bylo jinak, droidi stále vykládali ale všichni již se svojí náplní času skončili. Jen střelci ne, ti chrápali furt, ale všichni ostatní začali sledovat droidy a povzbuzovat je aby skončili co nejdříve. Na můstku jste měli dokonce obraz z kamer v nákladovém prostoru a koukali jak náklad ubývá.
Konečně vzal droid poslední krabici a odnesl ji na základnu a pilotní tým začal připravovat loď k odletu. Shon zachvátil piloty a techniky, kteří se během práce snažili zapomenout na tu nelibou vůni, která je čas od času v útrobách lodi cítit. Odpojit loď, zkontrolovat loď a naložit droidy se protáhlo, protože vaše „antišpionská“ B-1 se rozhodla každého droida jednotlivě vyslechnout, zda li to není špeh Impéria. Droidů na lodi je plno a B-1 jen jedna a tak vás jeho snaha stála další hodinu, co loď strávila v doku. Nejhorší bylo, že B-1 všechny droidy vykázala ven na nákladní rampu a pouštěla je do lodě po jednom, místo toho aby je prověřoval uvnitř lodi. Mantichora má malou posádku také díky tomu, že o chod většiny systémů se starají droidi a odletět bez nich bylo sice možné, ale technici by nebyly zrovna nadšení. Ale byl zde problém s povolením k odletu z doku. A dok vám nedal povolení k odletu dokud nebyli všichni drodi z nákladní rampy uvnitř. Nakonec B-1 pustil do lodě všechny droidy a Mantichora po dvou hodinách odletěla od stanice a opatrně proletěla asteroidovým pásem a nabírala kurz k Turkaně.
Než jste přešli na nadsvětelnou rychlost ozval se komunikační důstojník.
Pane, volali z Polis Massy. Velení aliance pro nás má nový úkol. Máme zachránit trosečníky ze sestřelené nákladní lodě Ossus Night na planetě Salliche v jádru. Máme neprodleně vyrazit pane.
na to se pilot otočil dozadu a dlouze se na tebe podíval. Když se nedočkal žádné reakce, otočil zpět a tobě neřekl nic, ale spojil se s navigátorem a řekl mu
Kurz na Salliche, hned!
Navigátor za pár minut dodal kurz a pilot předtím než zatáhl za páku hyperpohonu řekl jen tak pro sebe
Tak už to začíná. A takový to byl klidný let.
Zatáhl za páku a hvězdy se protáhly v pruhy a Mantichora se hnala k Salliche.
Salliche, vesmír
Let k Salliche trval dlouho a ty sis mohl pročíst doplňující informace o situaci, které vám poslali z Polis Massy. Bylo to mnoho informací, ale stručně řečeno by se dalo řící že věděli co máš vyzvednout a
přibližně kde, a to bylo vše. O tom co bys měl čekat tam nebylo nic.
Ossus Night byla nákladní loď třídy HT-2200, menší, slabě ozbrojená nákladní loď. Zajímavým ji pro nás činí její náklad, či spíše převážení cestující. Loď převážela motory, ale cestujícími byli tři lidi z výzvědné služby aliance. Tři poslední důstojnici z buňky infiltrované imperiální výzvědnou službou. Jejich informace mohou být důležité při hledání zrádce z řad výzvědné služby. Proto po nich touží jak aliance, tak Impérium. Aby se ztratili zrádci a vyhnuli se tak polapení Impériem využili služeb nezávislého přepravce, který však byl sestřelen nad Salliche stíhačkami TIE. Je možné, že jeho sestřelení nesouvisí s aliančními zpravodajci, ale jeho nelegální činností, bohužel jisté to není. Nad Salliche se střetli s křižníkem třídy Guardian a několika TIE a výsledkem boje bylo zřícení Ossus Night na Salliche beze ztrát na straně Impéria. Proto se domníváme, že Imperiální síly o přítomnosti našich agentů nevěděli, kdyby ano nalodili by se na loď a pokusili se je zajmout. Loď dopadla do džungle v rovníkovém pásmu, což by mělo ztížit pátrání imperiálních jednotek po Ossus Night. Při vaši misi záleží na nenápadnosti a rychlosti. Mantichora je nová loď, která neprošla žádným bojem, takže neočekáváme problémy cestou na planetu. Samotné vyzvednutí agentů bude těžší, zvláště pokud výzvědné služby Impéria zjistí jakou lodí naši agenti cestovali. Agenti se s vámi spojí na frekvenci 895,35 MHz, kanál 12, šifrování Alfa-17 pod kódovým označením „Slípka“. Pokud na kanálu nikdo nebude, zkontrolujte místo dopadu Ossus Night na souřadnicích 86°12’26“ zeměpisné délky a 08°12’07“ zeměpisné šířky a prohledejte trosky, přinejhorším je zničte. Agenty či jejich těla, případně jejich věci přepravte na Alderaan a kontaktujte na frekvenci 1785,65 MHz, kanál 2, šifrování Beta-8 agenta pod kódovým označením „Kuře“. Pokud bude záchranná mise marná leťte na Tatooine a pak tam kam jste měli letět, dle vašeho letového plánu.
Pozn.: šifrovací tabulky pro Alfa-12 a Alfa-8 jsou součástí zprávy
- Síla s vámi
Generál Verman, výzvědná služba aliance pro obnovu republiky
Z nudného letu vás vyvedl hlas pilota, který interkomem oznámil celé posádce, že za pět minut loď opouští hyperpohon. Posádka začala pobíhat po lodi, vypadalo to zmateně a možná to i bylo, přece jen když se patnáct námořníků snaží dostat na své místo v co nejkratším čase v tak malé lodi s tak stísněnými chodbami, je skoro jisté že se dva srazí v té nejužší a nejdůležitější chodbě na celé lodi a zablokují ji. Tvá posádka nebyla posádkou na kterou by neplatila statistika a tak na můstek doléhal ze zádi hlasitý hovor, jenž místy přecházel v doslova řev jak se každý snažil prodrat skrz. Možná by se tam i pobili, ale v tom jim zabránil přechod z hyperprostoru do normálního prostoru. Pilot zatáhl pákou hyperpohonu a čáry hvězd se zkrátili a změnili na klasické tečky v prostoru. Přechod lodi doprovázelo menší škubnutí a posádka v chodbě díky němu popadala a chodba byla rázem uvolněná. Aby pilot předešel dalšímu zablokování chodby dal plný plyn a trojice velkých motorů loď doslova „vystřelily“ a všichni byli vlivem setrvačnosti strhnuti dozadu. Na připoutané jedince na můstku a pod můstkem působilo zrychlení takovou silou, že je hluboce vmáčklo do křesel.O tom jak zrychlení působilo na nepřipoutané členy posádky svědčili bolestivé výkřiky, které však pocházeli z větší dálky než ta hádka, tedy zřejmě většina posádky byla shromážděna na jedné hromadě na konci chodby a jak ti krajní vstávali procházeli chodbou bez problémů na svá stanoviště.
Tebe se problémy tvé posádky netýkaly, ty jsi byl zaskočen počtem lodí na orbitě. Čekal jsi několik hvězdných destruktorů, křižníků, fregat a korvet doprovázené doslova houfy TIE, ale to co jsi viděl ti vyrazilo dech. Na senzorech jsi s těží napočítal 18 lodí a většina z nich byla civilních. Což bylo na jednu stranu dobře, protože žádná z tvých zbraní nebyla obsazena, kontrolky připravenosti začali přeblikávat z červené na zelenou teprve teď. Nejprve převlíkly lasery, následované turbolasery a současně s posledními turbolasery přeblikly vrhače střel. Vidět byl jen nejbližší nákladní transportér a jedna korveta, obě lodě letěli z planety a byli to obchodní lodě.
Tak jsme tady
řekl ti pilot trošku opožděně
Provoz žádnej, do hodiny jsme na orbitě Salliche pane
dodal a trošku zvolnil. Přestože rychlost klesla, měsíc a planeta se zvětšovaly stále stejnou rychlostí a vyplňovaly stále větší část výhledu. jak jste se přibližovali k planetě byl provoz hustší, ale i tak nebylo nutné upravovat směr ani rychlost. Pilot se měsíci po předchozích událostech z Polis Massa raději zdálky vyhnul a širokým obloukem jej objel, možno až příliš širokým ale pilot nechtěl nic riskovat a osádky břišních turbolaserů s ním byly zajedno.
Jak jste objížděli měsíc vyhrkla kopilotka
Problém na desáté hodině
pilot než provedl nějakej manévr zkontroloval senzory a jak koukal nic nebezpečného neviděl a klidně seji zeptal
Kde?
Na orbitě měsíce, lehká korveta
odpověděla klidně kopilotka a po krátkém pohledu na senzory dodala
A blíží se k nám, asi jsme je zaujali
To už se rozblikala kontrolka na pilotově pultu označující příchozí volání
Pane, volají nás
Oznámil ti pilot a celní korveta přešla na stíhací kurz a pomalinku se ke tvé lodě zezadu zleva blížila
Další Imperiální loď pane, podle senzorů to vypadá na křižník třídu Guardian, stojí na orbitě
dodala kopilotka nervózně.
