Výcvik pro E`lsdrag Oon (Shapeshifter|Drake88)

[Pear]

Coruscant, Chrám Jedi.

Poté, co jsi se snažil všem vysvětlit, že jsi schopen se stát Jediem, se rada rozhodla dát ti šanci. Šanci...spíše se snažila dokázat, že na to opravdu nemáš. Proto ti dala misi, s rytířem, jehož jméno ti moc neříkalo, ale on se ti představil jako Dominik. Tvým úkolem bylo vyšetřit pokus o vraždu. Planeta se jmenovala Corullag, a než by jsi mohl zaprotestovat, byl jsi odveden do svého prozatimního pokoje, spíše skladu, kde byly odloženy tvoje věci, ale díky oknu, a nepohodlné posteli se tomu pokoj říkat dalo. Hned na to na tebe zaklepal Dominik, poměrně čerstvý Rytíř Jedi, který tě doprovázel, a jehož úkolem nebylo nic jiného, než nahlásit každou tvojí chybu. Šli jste spolu chodbou, on v popředí, ty jsi ho následoval. Podle vaší cesti jsi mohl odhadnout, že máte namířeno do hangáru, kde na váš čeká připravená transport.
Copak? Nějákej problém? Vypadáš zamyšlený.
Ohlédne se za tebou, aby následně opět šel bez ohlédnutí, avšak čeká na tvojí odpověď.
______________________
Popiš okolí, cestu, pocity, myšlenky, odpověz, nebráním se flashbacku, vzpomínce atd, ani dalších experimentů, nepřeháněj to ovšem, a posuň dej dopředu, ať se někam dostanem

[Drake88]

Coruscant, Chrám Jedi.

Tak jsem se zase přestěhoval. Lepší než ten kumbál na pašerácké lodi. A až na to obrovské okno, která Thran Uni nesnášel to tu vastně vypadá jako v jakémkoli jiném mém příbytku.
Odložím si oblečení pod postel, vemu svou polní výbavu kterou mne lovec odměn naučil nosit stále s sebou a vyrazím k hangáru.
Můj dozorčí, pardón, učitel, jde předemnou. Cítím z něj lehký nezájem. Ještě více mou doměnku potvrdí svým na půl huby řečeným: Copak? Nějákej problém? Vypadáš zamyšlený. Chvíli neodpovídám a prohlížím si tu strohou krásu Chrámových chodeb, ve kterých jsem byl jako dítě, a mou myslí proletí vzpomínka více než dekádu stará. Přesně tudy jsem šel naposledy, když jsem byl v chrámu. Ale se mnou šel můj milovaný učitel a 9 dalších studentů. Nikoho z nich jsem už nikdy neviděl.
Ne, zádný problém není. Jen vzpomínám. Jak málo se tento chrám mění. Né jako život ten stále plyne a je každý den jiný. Tady se to vůbec nezměnilo.
Vstupujeme do hangáru.

Coruscant, hangár Chrámu Jedi.
.Dominik zamířil k první dvojmístné stíhačce kterou nalezl. Nebo to možná byla jeho. Ani bych se nedivil. Typ jsem odhadl na CloakShape fighter, upravený pro 2 osoby. Z výzbroje byly odstraněny torpéda, aby se vešel kopilot. Také hyperpohon jsem nenašl. Asi na nás čeká prstenec s hypermotorem na orbitě. Nebo poletíme křižníkem?
Jak tak koukám, nemáš moc silnou výzbroj, doufám, že tam jsou alespoň štíty. prohodím k Dominikovi, když se soukám do kokpitu. Na moje vysoké tělo to stavěno opravdu nebylo. Koukám jak nabíhá startovací sekvence. Problikne pár oranžových ikonek. Hm, dej mi do ruky základní nářadí a naběhne to bez chyby a o půlku rychleji. pomyslím si.

Courcant, vysoký orbit
Miluju vesmír. Kam teď mistře? Mohu-li se zeptat. Letíme sami, nebo máme doprovod?

[Pear]

Coruscant, Chrám Jedi.

Tvojí odpověď nechá pouze viset ve vzduchu, a ani se nesnaží na ní odpovědět. Z jeho úst uslyšíš poue "Hmm", což prohodil pouze z důvodu, aby se zdálo, že trochu poslouchá a má zájem. Zbytek cesty už nepromluví, jeho jedinou prioritou je se rychle dostat do hangáru, aby co nejdříve dokončil misi, a mohl se tě zbavit.
Štíty jsou nadstandart.
Zasměje se Dominik. Pomocí přistavených schůdku se dostane až ke kokpitu, do kterého se dostává stejně těžce jako ty. Když se tam ale naskládáte, zjistíš, že je tam překvapivě hodně místa. Několik úderů do pilotní desky, pomačkání několika talčítek, restartování sekvence, pročištění trysek a opětné nastartování, to vše byly nutné procedury před samotným odstartováním, doplňující několik nadávek Dominika na zastaralost. Když se konečně vznesete, překonáte atmosféru Coruscantu, dostanete se až k místu, které je přímo přeplněno hyperpohonovými prstenci, ale k něm vy se nevydáte. I první křižník přeletíte. Ten druhý, který se objeví přeletíte též, a zastavíte se až u osamoceného prstence, kterého se ujmete. Dominik si opět postěžuje na přístup. Nakloní hlavu k tobě, a na tvojí otázku odpoví jednoduše a suše.
Sami. Jako vždycky. Přeci nečekáš žádnou podporu.
Tento prstenec je ale zvláštní jedním. Na sobě má čtyři iontová torpéda. Republika myslí na vše. Když se připojíte, a zesynchronizujete se, vstoupíte do hyperprostoru, který doprovází klasikcé "protáhnutí hvězd" a modré zbarvení tunelu, který je vaše cesta na Corullag
Cos vůbec dělal celou tu dobu, kdy jsi propadal temné straně? Myslím tvojí minulost s tím vrahem, tím lovcem.

[Drake88]

Vesmír nad Coruscantem
Když vídím jak prolétáme kolem obrovského chumlu hyperprostorových prstenců, pomyslím na to, který je asi náš. Ale Dominik k žádnému neletí, pokračuje dál. Zaostřím pohled naším směrem a všimnu si dvou křižníků. Hmmm. že by ta mise byla tak důležitá, abychom letěli takhle velkou lodí? Nebo budeme snad jen pasažéři, kteří se svezou po cestě, která je naplánovaná za uplně jiným účelem? Když však vidím, že nezpomalujeme, začínám se divit kam letíme.
Přeletíme oba dva križníky a všimnu si odrazu slunce na dalším tělese. Hyperprostorový prstenec. Ješté než zpomalíme, a Dominik spustí napojovací sekvenci, všimnu si 4 iontových torpéd. Aspoň něco, premýšlím, jaký přesně typ asi jsou, jak jsou účinná...A vyruší mne Dominikůuv hlas.Sami. Jako vždycky. Přeci nečekáš žádnou podporu. Ne, jsem zvyklej pracovat sám, ale trocha vřelosti by bodla. Nahlas samozřejmě nic neřeknu.
Hyperprostor
Nemám rád, když o mém učiteli, a vlastně skoro třetím otci někdo říká že je vrah. To mi vadí víc, než když mne osočí z propadání temné straně. To je na dlouho. A hlavně: Tebe by to stejně asi nezajímalo. Než vyprávét o mé minulosti, byl bych radši, kdybys mi ty řekl něco víc o našem úkolu, protože JÁ ti naslouchat budu.

[Pear]

Hyperprostor

Naslouchat mi můžeš. Ale já ti toho neřeknu víc, než ti řekla rada. Pokud ti teda něco řekla. Vím jen o tom, že máme vyšetřit pokus o vraždu, ano, pokus, zatím se nic nestalo. Ale pokůsy už byly tři, takže se domnívají, že se budou opakovat. Ten vrah je kreativní, jednou zkusil výbušninu, podruhé zkusil jed, potřetí, to mu už asi došla trpělivost poškodil transport, který měl převážet kancléře, ale ten na to naposlední chvíli odřekl -prý ho bolela hlava. Takže my na něj budem dávat pozor. Na toho kancléře, ale on o nás nebude vědět. Budem ho sice sledovat, dostanem zprávy kam se vydá, ale nepromluvíme si s ním, naož s jeho ochrankou.
Po dlouhém monologu Dominika ještě chvilku letíte v hyperprostoru, načež vás vyplivné blízko, na poměry vesmíru, od planety. Vy se odpojíte od prstence, a spustíte se dolů k planetě. Tam máte již nejspíše rezervované místo, na které lehce dosednete. Ani nestačí vystrčit nohu, a už si to k vám míří důstojník. Dominik je, zdá se hbytější, a když ty seskakuješ, on už azčíná rozhovor s důstojníkem. Jak odposloucháš, je to kapitán stráže, a je zde od toho, aby vám předával všechna potřebná data.
Takže...obrátil se na tebe Domink...Plán rady je následující. Já budu sedět tady s kapitánem na jejich velitelství, budu s tebou stále spojen přes komlink, abudu ti dávat potřebné informace. Ty se vydáš hledat něco o lovci. Poslední útok se stal před kancléřstvím, někteří lidé a hlavně ochranka hlásila, že celou dobu je "sledovala" jedna osoba triedrem, který stála naproti, u baru "U Velkého twi'leka".
Nepřipadalo mu důležité, aby čekal jestli něco řekneš, tak po chvilce ticha spolu s kapitánem odešel do budov, které byly na opačnou stranu než východ, kam by jsi měl mít namířeno ty.

[Drake88]

Corullag
Vyslechnu část rozhovoru Dominika se strážcem, a potom co mi dá pokyny vyrazím ke kancléřství a kantýně. Cestou přemýšlím, jestli zde znám někoho z podsvětí, a pokud ano, kde bych ho asi mohl najít. Také vyzkouším spojení komlinkem, jestli je vše v pořádku. Vyžádám si popis osoby, která je podezřelá, pokud ještě nevím jak vypadá.

Kantýna U Velkého twi'leka
Jdu se posadit někam do rohu, abych měl rozhled po celé místnosti. Počkám na obsluhu, a mezitím si prohlížím osazenstvo. Je zde podezřelý? Je zde někdo kdo vypadá na stálého štamgastu?



_____________________
Doufám, že mám nějaké kredity na útratu.

[Pear]

Corullag

Dostaneš sice detailní popis tvého člověka, ale ihned zjistíš, že i jak je detailní, je ti na nic. Popis se vlastně týkal postavy, který měla obličej zakrytý maskou. Celý byl v červené barvě. Jeho maska ti nic nepřipomínala. Byl to pro tebe nový typ, ale i přesto jsi cítil spojení s lovcem, který tě naučil tomu, čím teď jsi. Cítil jsi podivné "cukání" když jsi se na něj díval, ale nedokázal jsi si jeho podobu nebo brnění přiřadit k někomu, koho znáš, ať si se snažil jak jen můžeš. Proto jsi se vydal do kantýny, kde jsi se posadil. Když jsi se rozhlížel, uviděl jsi pouze sebranku ubožáků, upíjejících ze svých drinků, stůl obsazená soustředěnými hráči pazzaku a barmana, který něco probíral s hostem, který celou dobu seděl na baru. Na druhé straně jsi si všiml nejspíše žoldáka -může oblečeného v poměrně zachovalé lehké zborji, opírajícího se o svojí pušku.

[Drake88]

Corullag

Tak, je nějak spojený s Thranem. Zkusím se na to spojení ještě trochu soustředit. Poté se zamyslím, jestli neznám někoho z podsvětí tady na Corullagu, někoho s kým jsem se třeba už dříve setkal a mohl by mi pomoci najít tajemného atentátníka v červeném.
Zvednu se a rozvážnou, ale jistou chůzí dojdu k žoldákovi. Čekáš tu dlouho? Byl jsi tu (řeknu den, o kterém vím, že zde byl atentátník)? Něco bych potřeboval vědět. Naznačim, že pokud se dovim něco zajímavýho neodejde s prázdnou.

[Pear]

Corullag

Žoldák se na tebe pouze lhostejně podívá.
Někdo čeká dlouho, někdo se blbě ptá. Tak radši padej, nebo mi selže bouchačka.
"Slušně" tě "pošle pryč", a dále se zaobírá svým nápojem. Nevypadá to, že by měl o kredity nějáký zájem, stejně jako neměl zájem mluvit s tebou. Když se poohlédneš, zjistíš, že barman se tvému počínání a odpálkování žoldákem okatě směje, přitom také leští prázdnou sklenku, kterou před chvilkou umyl.

[Drake88]

Corullag

V duchu se uklidním a schovám kredity.Jo tak bouchačka? To bych se divil. Řeknu pohrdavě.
A čemu se směješ ty? obrátím se na barmana.

[Pear]

Corullag

Tobě, nikdo jinej nemá taký blbý kecy! A dej si bacha na svůj jazyk, abych tě nemusel nechat vyvést.
Pronese barman.
To nebude třeba, on půjde sám.
Řekne žoldák, a namíří na tebe svojí zbraň.
Žejo, že pujdeš sám.
Pronese žoldák, a zvedne se ze svého místa, a blasterem namíří kde dveřím, aby ti "naznačil" kam se máš vydat.

[Drake88]

Corullag
To, že si kantýna může dovolit přijít o zákazníka bych rozuměl. Ta jich má většinou dost. Zato odmítnutí zakázky žoldákem moc obvyklý neni. Pronesu k žoldákovi.
A ještě jsem nedopil. řeknu směrem k barmanovi.
Uklidním se a nechám sebou proudit sílu.

[Pear]

Corullag

Neodmítám zakázky, odmítl jsem jenom tebe!
Vezme tvoje pití, a chlejstne ti ho do obličeje.
A užs dopil!
Síla tebou proudí, ale zatím se hromadí, protože nevíš, co s ní dělat.

[Drake88]

Corullag

Jo? A jakej jsi k tomu měl důvod? Zeptám se a dodám: Asi jsi zavadil o mou sklenici s pitím a omylem ho vylil.
Dal bych si ještě jednou to samé. A prý na účet tohoto "gentlemana".řeknu barmanovi.

[Pear]

Corullag

Slovo "gentleman", kterým jsi se snažil nazvat žoldáka, bylo na konci utnuto tupým úderem, po kterém se ti zatemnilo před očima. Slyšel jsi už jenom několik neidentifikovatelných slov, které mezi sebou prohodili dva další, kteří tě táhli. Rozlišit jsi je ale nemohl, vše bylo velice rozmazané. Ještě jedou si dostal šanci se "prospat", když k tobě jeden z nich přišel, a něčím tě přetáhl...

...pomalu jsi se probouzel, ale nic jsi nevidlě, i když jsi si byl jist, že oči máš otevřené. I když jsi chvilku pochyboval, opět tě přesvědčilo světlo, které vycházelo z pod dveří, které byly špatně utěsněné....