Akademie Síly

Coruscant, byt Charlese Perigorda

Vrátil ses domů po namáhavém pracovním dni a přivítal tě, jako obvykle, prázdný byt a spiklenecky pomrkávající záznamník.
Od tvé žádosti o přeložení do terénu proběhly čtyři dny a přestože jsi byl oficiálně přeložen k týmu Clarissy Conte vedoucí vyjednávání o připojení planety Mediolan k Republice (zapadákov kdesi u huttského prostoru pozoruhodný snad jen tím, co bývá pozoruhodného na světech s podobnou polohou... víc jsi o něm nezjistil a bylo ti jasné, že dokud nezalovíš ve speciálních databankách, s informacemi to bude poněkud problematické).
Nic až tak drastického se nedělo, na zahraničním meziplanetárním výboru jste měli práce až nad hlavu a tvá nová šéfka se navíc teprve koncem týdne měla vrátit z jednání na Coruscant, ale přesto tě to poněkud znervozňovalo. Zvlášť, když tě čekalo zapojení do již rozjetého projektu a vytvořeného - a zjevně dobře fungujícího - týmu.

Coruscant, můj byt

Otevřel jsem dveře do svého bytu, a utřel si z tváře pot. I když moje práce nikdy nebyla namáhavá, cesta přes ulice Coruscantu ano. Možná, trochu naivně, jsem čekal, když jsem otevíral dveře do bytu, nějáké překvapení, čtyři zdi, které jsem měl tu čest vidět den co den mně zavedli zpět do reality. Kouknu po záznamníku, zmáčknu tlačítko, ale nečekám, jestli budu nějáké zprávy mít. Skočím radši k ledničce, sice malé, ale zato poměrně plné.
Vytáhnu kus sendviče, které jsem si už ráno pracně připravil, bohužel, než jsem odešel, nechal jsem si jej trochu zchladit v lednici, koneckonců rozteklý tuk nechutná dobře, letmé zkouknutí hodiny, a zjištění času ovšem zapříčinilo, že jsem z bytu vyletěl bez svačiny. Alespoň jsem se nemusel nyní s ničím dělat. Pohodlně jsem se usadil v křesle. S chutí jsem se do svého, nyní už obědu zakousl.
Přitom jsem nedokázal nemyslet na to, co mně čeká. Mediolan. Velikost mých nevědomostí o této planetě se mohli rovnat snad pouze tomu, jak moc byla zapadlá. Ten pocit jsem sice nedokázal přesně popsat, protože na jednu stranu mně znervozňovala situace, těšil mně ale fakt, že nebudu začínat od píky, a zapojím se do nadějně rozjetého projektu. I přes to vše jsem se cítil pohodlně, ve vzpomínkách stále ještě svoje přeřazení do terénu, což byla věc, proč jsem se vlastně na kariéru diplomata dal, a pocit, že budoucnost bude čím dál tim lepší.
Rychlo olízl prsty po chutném sendviči, otřel o sebe ruce, a přemýšlel, kam se vydat teď, protože mimo samotného vyjednávání by bylo chytré se podívat na nějáké specializované místo, kde bych se o té planetě dozvěděl víc.

Coruscant, byt Charlese Perigorda

Zatím, co jsi hodoval na sendviči, záznamník po pronesení všech patřičných konverzačních frází zaškrčel a ozval se klidný, dokonale modulovaný ženský hlas:
Dobrý večer přeji, Charlesi Perigorde. Před hodinou jsem se vrátila do senátu a dozvěděla se, že jste byl přidělen jako posila mého týmu. Vzhledem k problematické sehnatelnosti materiálů a celkovému projednání situace a seznámení vás s vaší pozicí bych se s vámi ráda setkala někdy v následujících dvou dnech. Kdybyste se mi mohl ozvat zpátky, bylo by to velmi... laskavé a konstruktivní. Clarissa Conte
V posledních třech slovech zněla jemná ironie.
Kdyby ses otočil, zjistil bys, že záznamník promítá i obraz velmi kultivované a elegantní blondýnky v kávově zbarveném slavnostním rouchu. Nemohlo jí být víc než pětatřicet a působila, jako by ji v hlavním čase zabírala holovize a ona právě hrála roli Velké Političky. Kdybys ji pozoroval podrobněji, neunikly by ti ale dobře zamaskované stopy únavy.

Coruscant, můj byt

Kouknu po hologram političky, té Clarissy, a nedovolím si jí nezkomentovat.
Konečně někdo jiný, než starý vošklivý báby, které jsem doposuď potkával.
Řeknu běh svých myšlenek nahlas, což je zde jedno, protože jsem zde sám. Zvednu se, dosoukám se až k svému domácímu dorozumovacímu prostředku, a posílám právu Chlarisse.
Dobrý večer i vám, slečno Conte. Čas na setkání s vámi si samozřejmě udělám jak budete potřebovat vy, nejlépe ovšem co nejdříve. Můj laskavý zájem o konstruktivitu našeho týmu předčí pouze zájem o setkání se s představitelem našeho týmu. Doufám že naše setkání bude kreativní, jako naše práce. Charles Perigord.
V posledních větách bylo trochu sarkasmu, řečeno to vše bylo ovšem klidným, pomalým hlasem. Mírně jsem zdůraznil slova, kdy se mluvilo o mém zájmu s jejím setkání, a že si na ní udělám čas vždy, nezdůraznil jsme to ovšem tak, aby to bylo jako pěst na oko, spíš abych dodal svému projevu jistou barvu, což byl základ rétoriky.
Rychle zaimprovizuju, aby sem to měl "z krku". Trochu mně zarazil čas, protože když si člověk uvědomí, že před chvilkou obědval, musí se udivit nad tím, jak čas rychle utíká. Hlavně když je práce. A jak jsme měl z hologramu a z vyjadřování možnost poznat mojí šéfku, těšil jsme se na anše vzájemné jednání.

Coruscant, byt Charlese Perigorda

Netrvalo dlouho, vlastně přesně deset minut a šest vteřin, když dorazil další vzkaz, nebo - spíše než vzkaz spíše "hovor", protože jsi mohl vzkaz zachytit dříve, než se uložil do paměti přístroje, a současně na něj odpovědět..
Tvá šéfka se tentokrát objevila v poněkud méně oficiálním oblečení, ale pořád působila profesionálně až do morku kosti.
Dobrý večerDěkuji vám za vaši vstřícnost, měl byste čas zítra o půl páté odpoledne přijít do senátní kantýny?

Coruscant, můj byt

Rychlost její reakce mně upřímně překvapila, ale čekat jsme jí s otevřenou pusou samozřejmě nechat nemohl, takže hned jak se objevila, jsem se k ní obrátil čelem, a se zájmem poslouchal, respektivě jsem se snažil zaujmout takový postoj.
Opět dobrý večer. Na naše setkání si čas udělám velice rád. Pokud se nic nezmění, budu přesně o půl páté v senátní kantýně. Bude mi potěšením se s vámi setkat. Do té doby se mějte dobře, slečno Conte.
Ukloním se, a počkám si, až "zavěsí".

Coruscant, byt Charlese Perigorda

Clarissa Conte se na tebe ještě usmála, poznamenala něco na způsob, že se bude tedy těšit, a zmizela z projekce za svými soukromými věcmi a starostmi.
Zbýval ti tedy zcela volný večer, se kterým jsi mohl udělat, co jen ti mohlo připadat jako dobrý nápad.


Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:34

Dnešní pracovní den nebyl nijak náročný, alespoň do chvíle, než se v kanceláři objevil jeden ze tvých známých ze studií.
Cominius Ruen pracoval třetím rokem pro bezpečnostní výbor senátu, díky čemuž byl v složité byrokracii vlastně tvůj nepřímý nadřízený - pokud by se už vás někdo snažil začlenit do "potravního řetězce". Vaše instituce vedle sebe fungovaly natolik paralelně, že se v předivu vzájemných vztahů nebylo zrovna nejsnadnější se vyznat.
Před vstupem do kanceláře se na chvíli zarazil, pro jistotu zkontroloval její číslo, a pak teprve zaklepal a vstoupil dovnitř.
Charlesi, to je překvapení, rád tě zase vidím! oslovil tě způsobem, z nějž jsi mohl dostatečně vyčíst, že je doopravdy překvapen - ale zároveň by se o poslední části věty odvážil úspěšně pochybovat.

Coruscant, můj byt

Když konečně Clarissa zmizela, já se usadil do svého křesla. Večer byl nudný, a já jsem si užíval pohodlí. Při mém odpočinku mně zaujala hromada dokumentů, která ležela na stole přímo předemnou. Chvilku jsme se rozmýšlel, jestli se má cenu kvůli tomu zvedat, svojí lenost jsme ale přemohl, a pro dokumenty jsme natáhl ruku. K mé lítosti to byly dokuemnty, které jsem včera, a částečně dneska v práci dodělal. Jak byl večer dlouhý, tak byl i nudný. V těchto dnech bylo na Coruscantu poměrně velké horko, a já ucítil ten zápach, kterého si nemohla Clarissa povšimnout, takže jsme i potichu děkoval všem bohům, že tak daleko se technologie nedostala. Nicméně zdroj zápachu byl jasný. Po dlouhém dni jsme se zpotil, a potřeba koupele mi byla dávána najevo odérem, který se nepříjemně linul v místě mého sediště. Proto moje druhá zastávka v mé volné chvíli byla koupelna, a už se napouštěla vana plná příjemně teplé vody s bohatou pěnou. Ponořil jsem se dovnitř, a oddával se mimo jiné i hudbě, která byla slyšet ze všech čtyř koutů, a já se u ní dokázal tak nádherně uvolnit. Čas jsem také využil mimojiné ke kompletní očistě těla, když už se mi zdálo, že jsme vevnitř trochu déle, než je zdravé, což bylo vidět i na mé kuží, pomalu a opatrně jsme vstoupil z vany, nechtěl jsem, aby se opakovala situace, kdy jsme ošklivě spadl na zem, a nějáký čas jsme chodil s monoklem, který nebyl moc žádoucí v mé práci. Stoupl jsem si před zrcadlo, učesal se, a vytvořil svůj klasický účes. Použil parfém, který bl tak oblíbený, že jsme již dlouho nepoužil jinou značku, a hodil přes sebe plášť. Ve vaně jsme byl tak dlouho, že už byl čas spát, abych byl do práce vyspaný. Jenom jsme odskočil k ledničce, a sebral zevnitř čokoládovou tyčinku, rychle jí do sebe hodil, vychutnal jsem si jí samozřejmě, a odebral se ke své posteli. Pohodlně jsem ulehl, přikryl se, a pomaly jsem usínal.
Vzbudil jsme se se zacinkáním budíku. Svojí každoranní procedůru, což bylo mimojiné i příprava snídaně, čistění zubů a lehký makeup, vše pro dobrý dojem jsme odbyl celkem rychle. Oblékl jsme se do svého obleku, který jsem si právě předvčerejškem donesl s čistírny, a byl ještě v ochraném vaku. Pár šplíchnutí opět onoho parfému, a už mi nic nebránilo vejít do práce.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:34
Každodenní šlichta, kvůli které jsme se nechal převelet do terénu mně čekala i zde. Protože jsem se ale činil, dneska jsem měl volnější den, a využíval jsme jej ke hraní s kulatinou, dlouhou asi patnáct centimetrů, s kterou jsme rotoval kolem svých prstů, což byl um, který jsme se naučil celkem nedávno. Stín před dveřmi mně ale vyvedl z rovnováhy, až jsem upustil kulatinu na stůl. Stín se ještě na chvilku zarazil, to jsem měl čas své věci na stole srovnat, aby později vešel můj starý známý. V hlavě se mi jeho pozice trochu propletla, abych si hned na to uvědomil, že i když je to těžký systém, on je na vyšší pozici než já. V klidu jsme povstal, abych mu podal ruku. Obešel jsme stůl, a povstanul před ním.
To je opravdu překvapení Cominiusi. Tebe bych tady opravdu nečekal.
Své překvapení se moc skrýt nesnažím, co se ale snažím skrýt je zamyšlení nad poslední částí věty. Rukou mu pokynu, aby se posadil.
Taky tě rád vidím. Předpokládám, že jsi zde pracovně.
Posadil jsme se za svůj stůl.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:35

To ano, přikývl Cominius. Poslali mě sem předat podklady k vypracování analýzy situace na okrajových planetách huttského prostoru, ze které bude bezpečnostní výbor vytvářet stanoviska předkládaná celému senátu.

Na chvíli se odmlče a ticha využil k tomu, aby ti předal čtyři datové karty.
Poté dodal:

Abych byl upřímný, zarazilo mě, když jsem byl tvým šéfem poslán zrovna sem za tebou. Zvlášť, jestli ses nechal opravdu přeložit do terénu.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:38

Chvilku zavládlo ticho. Já si mezitím odněj převzal data-karty, které jsem položil na stůl, abych si k nim hned na to sedl, a postupně do nich nahrával co mám.
Přeložit jsem se nechal, ale úředničina je všude.
Lehce se pousměju.
Nahrané to bude za chvilku, na to že jsou to okrajové planety je to celkem velký objem dat. Posaď se, ještě si nějákou tu minutu počkáš.
Poukázal jsme rukou na volnou židli před mým stolem.
V nejbližší době bych se ale konečně měl zapojit do něčeho zajímavějšího.
Napil jsme se z šálku kávy, a rukou jsem mu nabídl, jestli nechce také.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:39

Opravdu? Většina lidí se spíš snaží z terénu dostat k nějakým sekcím, co jsou stabilně tady na Coruscantu, odpověděl tvůj bývalý spolužák a kávu gestem ruky odmítl - ale s povděkem se usadil.
A ano, bezpečnostní výbor pracuje s velmi podrobnými podklady. Jako jeden z mála to bere opravdu vážně. Zvlášť pokud se týkají potenciálně rizikových zón. V současnosti se totiž jedná o připojení některých planet z téhle oblasti k Republice - a část jejich ekonomických struktur to nenese zrovna nejlépe. Eufemicky řečeno.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:41

Tak neučil jsem se tolik let, abych pak dělal úředničinu, žejo.
Mírně pohrdavě se usměju, míříc tím na úřednickou práci.
Navíc mi přijde lepší práce s lidmi, než jenom podepisování a třídení "tady-toho".
Kouknu směrem k všemožným lejstrům a dokumentům.
Jak těď o tom přemýšlím, tohle se vlastně týká mojeho startovního projektu v terénu. Mediolan. Měla by tady někde být, je v Huttským prostoru....Tohle už je mimochodem hotové.
Podám mu dvě karty, které už jsou plné informací.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:43

Tak není úředničina jako úředničina; popravdě nevím, co bys říkal tomu, co se dělá na sekretariátech jednotlivých výborů.
Poznamenal v rámci udržování společenské konverzace Cominius.
Většinou jde o vyhotovení patřičného počtu kopií patřičných dokumentů a jejich odeslání patřičným osobám, načež zpravidla dojdou reakce z úřadu kancléře, že je všichni neustále přetěžují. Což JE pravda jenom v tom, že k nim musí chodit kopie všeho. Ale i lidi odtud říkají, že je to pořád lepší než většina věcí z terénu...

Při zmínce o Mediolanu mu to ve tváři překvapeně cuklo.
Áha, takže ty budeš ta nová posila, na kterou se Clarissa tak těší! Tak to upřímnou soustrast, rozhodně to nebudeš mít snadné. Slečna Conte není zrovna nenáročný typ šéfa, a o posílení týmu by nezažádala, kdyby jim tam nehořelo za zadkem pár problémů, co o stávajícím počtu lidí prostě hasit nejde. Ale na druhou stranu si zase za svými lidmi stojí a pro úspěšné završení svých projektů dělá první poslední, takže ty výsledky podle toho vypadají.
A - jo, díky.

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:43

Protože lidi radši sedí na zadcích a dělají práci, kde nemůžou nic zkazit. Většinou. Já se chci zapojit do dění, a to přeposíláním a razítkováním lejster jde těžko.
Chvilku se pozastavím a zamyslím.
Slečna Conet vypadala sympaticky. S každým se dá nějak domluvit. A problémy jsou dočasné, navíc, když je tak náročná, bude taky tak dobrá. A já jsem snaživý "hasič".
Kouknu směrem k datakartám.
Už jenom pár sekund, a máš tam všechno!

Coruscant, zahraniční meziplanetární výbor, kancelář 19B; 15:44

To jo, vyjádřil se Cominius k "nezkazitelnosti" a tedy i případné nezávažnosti práce od psacího stolu poněkud kysele, kterýžto tón se dal od kancelářské krysy - a analytici v konečném výsledku nic jiného ani nebyli, protože se vesměs přímo do terénu obvykle nedostávali - čekat.
A jinak... problémy nejsou ani tak v tom se domluvit, jako spíš vysvětlit, proč hasíš vodou, místo abys aktivoval protipožární alarm.
Na chvilku zaváhal, asi uvažoval, jestli má dát na tvůj pokus o taktní vykopnutí z místnosti, a rozhodl se, že spíše ne.
Ty ses asi nikdy na diplomacii ve vztahu k huttskému prostoru neorientoval, že ne?
Neznělo to jako otázka a dokonce ani ne jako rýpnutí, spíš jako konstatování, které by si rád potvrdil.