Tvrdá škola
Moderátor: Moderátoři
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
Byť můj plán neskončil úplným nezdarem a vlastně se na dané podmínky jednalo o vyložený úspěch na euforický jásot není čas a to převážně kvůli hrozící dekapitaci mé osoby. S pravou nohou přikrčenou vepředu a levou nataženou vzadu jak jsem se natáhl po mistrových nohách, hledím nahoru na blížící se zkázu. Protože není moc času rozhodnu se pro trochu riskantní krok. Otočím se o nějakých 360° přičemž zároveň vstávám a posouvám se trochu doleva čímž uhnu zpod mistrovy blížící se čepele a zároveň budu moct využít švihu z otočky a seknout po mistrových nechráněných zádech. Pokud to ale nevyjde, budu ve stejně nevýhodné pozici jako on a to tak že budeme stát vedle sebe každý otočený jiným směrem a ruce s meči u sebe.
Byť můj plán neskončil úplným nezdarem a vlastně se na dané podmínky jednalo o vyložený úspěch na euforický jásot není čas a to převážně kvůli hrozící dekapitaci mé osoby. S pravou nohou přikrčenou vepředu a levou nataženou vzadu jak jsem se natáhl po mistrových nohách, hledím nahoru na blížící se zkázu. Protože není moc času rozhodnu se pro trochu riskantní krok. Otočím se o nějakých 360° přičemž zároveň vstávám a posouvám se trochu doleva čímž uhnu zpod mistrovy blížící se čepele a zároveň budu moct využít švihu z otočky a seknout po mistrových nechráněných zádech. Pokud to ale nevyjde, budu ve stejně nevýhodné pozici jako on a to tak že budeme stát vedle sebe každý otočený jiným směrem a ruce s meči u sebe.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
Momentálně jsi nemohl odhadnout, co si mistr myslí, ovšem kdybys toho byl schopen, viděl bys v jeho hlavě mírné potěšení až možná překvapení. Tvá otočka s úkrokem vyšla dobře, ovšem útok Ruade samozřejmě zblokoval pomocí svého meče a díky rychlému pootočení, které provedl předvídavě z části už ve vzduchu a následně potom na zemi nebyl v tak nevýhodné pozici jak bys mohl doufat. Okamžitě po střetu vašich mečů využil své hrubé síly i Síly, aby na meč v rychlém impulzu zatlačil a odhodil tě tak dva metry dozadu, které jsi letěl mírně rozhozen a mířil jsi tak k zemi. To už však Ti Aqi pokračoval svým hrozivě tanečním krokem a při tvém letu pokračoval tvrdým úderem na tvou levou stranu. Tento útok měl zřejmě zajistit abys neměl šanci se v klidu srovnat a dopadl jsi bolestivě na zadek a byl nucen se bránit v tak nevýhodné pozici.
Momentálně jsi nemohl odhadnout, co si mistr myslí, ovšem kdybys toho byl schopen, viděl bys v jeho hlavě mírné potěšení až možná překvapení. Tvá otočka s úkrokem vyšla dobře, ovšem útok Ruade samozřejmě zblokoval pomocí svého meče a díky rychlému pootočení, které provedl předvídavě z části už ve vzduchu a následně potom na zemi nebyl v tak nevýhodné pozici jak bys mohl doufat. Okamžitě po střetu vašich mečů využil své hrubé síly i Síly, aby na meč v rychlém impulzu zatlačil a odhodil tě tak dva metry dozadu, které jsi letěl mírně rozhozen a mířil jsi tak k zemi. To už však Ti Aqi pokračoval svým hrozivě tanečním krokem a při tvém letu pokračoval tvrdým úderem na tvou levou stranu. Tento útok měl zřejmě zajistit abys neměl šanci se v klidu srovnat a dopadl jsi bolestivě na zadek a byl nucen se bránit v tak nevýhodné pozici.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, Chrám Jedi, tělocvična
Mistrův protiútok je opravdu drtivý a je to jasný signál že nezdárný…
…nebo zdárný?
… konec souboje se blíží. Vědouc že jsem se dostal do situace, která by v opravdovém souboji nutně vyústila v mou smrt se rozhodnu alespoň souboj prodloužit.
Lepší nějaká šance než žádná.
V dané situaci se nenabízí rozumnější obranné řešení. Sehnout se nedá. Tím bych si pád na zadek akorát ulehčil ale nevyhnul bych se mu. Krýt se mečem by se opět rovnalo ztracení rovnováhy. Skočit se během klopýtání dozadu taky pořádně nedá. A na Sílu se teď asi taky moc dobře koncentrovat nepůjde. Proto se připravím na pád a těsně před tím než mě mistr rozetne ve dví, svalím se dozadu na žíněnky. Budu doufat že mistr trochu promáchne když nenarazí na žádný odpor, což mi dá chvilku abych mohl provést co nejsilnější kop proti mistrově břichu. To by mě dalo nějaký čas abych mohl rychle provést kotrmelec dozadu a z něho se dostat zase na nohy.
Mistrův protiútok je opravdu drtivý a je to jasný signál že nezdárný…
…nebo zdárný?
… konec souboje se blíží. Vědouc že jsem se dostal do situace, která by v opravdovém souboji nutně vyústila v mou smrt se rozhodnu alespoň souboj prodloužit.
Lepší nějaká šance než žádná.
V dané situaci se nenabízí rozumnější obranné řešení. Sehnout se nedá. Tím bych si pád na zadek akorát ulehčil ale nevyhnul bych se mu. Krýt se mečem by se opět rovnalo ztracení rovnováhy. Skočit se během klopýtání dozadu taky pořádně nedá. A na Sílu se teď asi taky moc dobře koncentrovat nepůjde. Proto se připravím na pád a těsně před tím než mě mistr rozetne ve dví, svalím se dozadu na žíněnky. Budu doufat že mistr trochu promáchne když nenarazí na žádný odpor, což mi dá chvilku abych mohl provést co nejsilnější kop proti mistrově břichu. To by mě dalo nějaký čas abych mohl rychle provést kotrmelec dozadu a z něho se dostat zase na nohy.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, Chrám Jedi, tělocvična
Mistr patrně čekal, že se jeho úder pokusíš v posledním chabém obranném pokusu zblokovat a když sis raději zvolil cestu "seknu sebou na zem a pak se uvidí", tak byl mírně překvapen. To však nic neměnilo na tom, že byl v jasně výhodnější pozici a ani mírné promáchnutí ho nijak zvlášť nerozhodilo a ani nezpomalilo v jeho závěrečné vražedné akci. Zatímco jsi dopadlo a přehoupl se do kotrmlece vzad, několika rychlými kroky až skoky tě následoval. Když jsi byl již na nohou, ovšem ne v moc dobré obranné pozici, zasadil zespodu tvrdou ránu, které jsi neměl šanci se vyhnout, přímo na tvou žlutou čepel a tak ti nekompromisně vyrazil meč z ruky a ten tak teď plachtil někde vzduchem. Následně se již čepel nezadržitelně pohybovala ve zpětném úderu směrem k tvé hlavě připravená ji oddělit od zbytku těla. Meč se zastavil na tvém krku přesně v takové pozici, že jsi cítil jeho žár, ale dál se nepohnul. Na to Ruade deaktivoval svůj meč, pokýval hlavou a suše prohlásil.
To už bylo lepší.
Po těch slovech zavěsil meč zpět na opasek, věnoval pokynutí mistru Kcajovi a následně se mezi přihlížejícími čumily prodral k východu a zmizel v chodbách chrámu. Mohl ti zcela zjevně nařezat jako psovi tak, aby tě to pořádně bolelo, zesměšnilo tě to a znemožnilo na zbytek tvého života. Nic z toho však neudělal, což zjevně mělo svůj důvod. Askel koukal jako smyslů zbavený a nebyl schopen slova. Za to mistr Kcaj se usmíval.
Mistr patrně čekal, že se jeho úder pokusíš v posledním chabém obranném pokusu zblokovat a když sis raději zvolil cestu "seknu sebou na zem a pak se uvidí", tak byl mírně překvapen. To však nic neměnilo na tom, že byl v jasně výhodnější pozici a ani mírné promáchnutí ho nijak zvlášť nerozhodilo a ani nezpomalilo v jeho závěrečné vražedné akci. Zatímco jsi dopadlo a přehoupl se do kotrmlece vzad, několika rychlými kroky až skoky tě následoval. Když jsi byl již na nohou, ovšem ne v moc dobré obranné pozici, zasadil zespodu tvrdou ránu, které jsi neměl šanci se vyhnout, přímo na tvou žlutou čepel a tak ti nekompromisně vyrazil meč z ruky a ten tak teď plachtil někde vzduchem. Následně se již čepel nezadržitelně pohybovala ve zpětném úderu směrem k tvé hlavě připravená ji oddělit od zbytku těla. Meč se zastavil na tvém krku přesně v takové pozici, že jsi cítil jeho žár, ale dál se nepohnul. Na to Ruade deaktivoval svůj meč, pokýval hlavou a suše prohlásil.
To už bylo lepší.
Po těch slovech zavěsil meč zpět na opasek, věnoval pokynutí mistru Kcajovi a následně se mezi přihlížejícími čumily prodral k východu a zmizel v chodbách chrámu. Mohl ti zcela zjevně nařezat jako psovi tak, aby tě to pořádně bolelo, zesměšnilo tě to a znemožnilo na zbytek tvého života. Nic z toho však neudělal, což zjevně mělo svůj důvod. Askel koukal jako smyslů zbavený a nebyl schopen slova. Za to mistr Kcaj se usmíval.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
Po té co mistr vypne svůj meč stojím chvíli jen tak na místě, zrychleně oddechuji a čučím lehce nepřítomně před sebe.
Co to mělo znamenat? To se nudil a řekl si že si s někým pohraje? O co mu sakra jde? Čučí tady na mě a pak si odkráčí jako bych tu ani nebyl.
Tyhle a podobné myšlenky se mě v onu chvíli honí hlavou. Nakonec se zhluboka nadechnu a malinko škubnu hlavou, abych se probral. Natáhnu ruku směrem, kterým odletěl můj meč, a chytím ho poté co si ho přivolám pomocí Síly. Připnu si ho zpět na opasek a pomalu se otočím směrem k Askelovi a mistru Kcajovi. S obočím povytaženým se podívám na vyjukaného Askela a zakroutím s malým úsměvem hlavou.
Mistře.
Pokývnu uctivě na mistra Kcaje.
Můžu mít otázku? Co to mělo znamenat?
Vypálím nedočkavě. Až po chvíli si uvědomím že to asi nebylo tak uctivé jak by mělo bát a sklopím omluvně oči.
Snad mi aspoň mistr Kcaj řekne o co šlo. Co chtěl mistr Ruade a proč zrovna teď. A proč mám už zase ten divný pocit… A proč se Askel tvaří jako nerf.
Pomyslím si a když se podívám na Askela malinko se i přes vážnost situace uchechtnu. Potom už se ale s rukama za zády opět zadívám na mistra Kcaje a vyčkám si na svou odpověď.
Po té co mistr vypne svůj meč stojím chvíli jen tak na místě, zrychleně oddechuji a čučím lehce nepřítomně před sebe.
Co to mělo znamenat? To se nudil a řekl si že si s někým pohraje? O co mu sakra jde? Čučí tady na mě a pak si odkráčí jako bych tu ani nebyl.
Tyhle a podobné myšlenky se mě v onu chvíli honí hlavou. Nakonec se zhluboka nadechnu a malinko škubnu hlavou, abych se probral. Natáhnu ruku směrem, kterým odletěl můj meč, a chytím ho poté co si ho přivolám pomocí Síly. Připnu si ho zpět na opasek a pomalu se otočím směrem k Askelovi a mistru Kcajovi. S obočím povytaženým se podívám na vyjukaného Askela a zakroutím s malým úsměvem hlavou.
Mistře.
Pokývnu uctivě na mistra Kcaje.
Můžu mít otázku? Co to mělo znamenat?
Vypálím nedočkavě. Až po chvíli si uvědomím že to asi nebylo tak uctivé jak by mělo bát a sklopím omluvně oči.
Snad mi aspoň mistr Kcaj řekne o co šlo. Co chtěl mistr Ruade a proč zrovna teď. A proč mám už zase ten divný pocit… A proč se Askel tvaří jako nerf.
Pomyslím si a když se podívám na Askela malinko se i přes vážnost situace uchechtnu. Potom už se ale s rukama za zády opět zadívám na mistra Kcaje a vyčkám si na svou odpověď.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
V obličeji mistra Kcaje jsi mohl na moment zahlédnout zamračení, když ses na něj vrhl se svýma zvídavýma otázkama. Když však zaregistroval že sis to uvědomil, tak se opět lehce usmál a držel svůj jen lehce nešťastný výraz, který měl už předtím. Potom pokýval hlavou a promluvil.
Já bych to bral jako pochvalu.
Přesto že to mistr neudělal, tys měl pocit jako by pokrčil rameny. Potom však zvážněl a pokračoval v odpovědi na tvou otázku.
Asi se mu nelíbil tebou zvolený způsob boje a chtěl vidět co v tobě skutečně je. Mistr Ruade je sice možná trochu zvláštní stejně jako jeho praktiky, ale jeho výsledky mluví za vše.
Znovu pokýval hlavou a nasadil nešťastný obličej přičemž se podrbal za krkem.
Ty jsi ale asi chtěl vědět, proč tu vlastně byl, že? Možná by bylo lepší promluvit si někde v soukromí, pojďme.
Pokynul ti rukou směrem k východu a měl zřejmě v úmyslu s tebou zamířit do jedné z menších meditačních místností. Předtím než jste odešli však dal ještě instrukce Askelovi.
Pokračuj dál v tréninku s mečem, odpoledne se uvidíme při meditaci.
Askel na tebe a na svého mistra celou dobu jenom trochu nechápavě hleděl, když mu však mistr řekl co má dělat, bezeslova přikývl a rozhlédl se, s kým by si to mohl rozdat. Tedy kvůli této problematice se rozhlížel neustále, teď měl však spíš chuť někomu pořádně nakopat řiť.
V obličeji mistra Kcaje jsi mohl na moment zahlédnout zamračení, když ses na něj vrhl se svýma zvídavýma otázkama. Když však zaregistroval že sis to uvědomil, tak se opět lehce usmál a držel svůj jen lehce nešťastný výraz, který měl už předtím. Potom pokýval hlavou a promluvil.
Já bych to bral jako pochvalu.
Přesto že to mistr neudělal, tys měl pocit jako by pokrčil rameny. Potom však zvážněl a pokračoval v odpovědi na tvou otázku.
Asi se mu nelíbil tebou zvolený způsob boje a chtěl vidět co v tobě skutečně je. Mistr Ruade je sice možná trochu zvláštní stejně jako jeho praktiky, ale jeho výsledky mluví za vše.
Znovu pokýval hlavou a nasadil nešťastný obličej přičemž se podrbal za krkem.
Ty jsi ale asi chtěl vědět, proč tu vlastně byl, že? Možná by bylo lepší promluvit si někde v soukromí, pojďme.
Pokynul ti rukou směrem k východu a měl zřejmě v úmyslu s tebou zamířit do jedné z menších meditačních místností. Předtím než jste odešli však dal ještě instrukce Askelovi.
Pokračuj dál v tréninku s mečem, odpoledne se uvidíme při meditaci.
Askel na tebe a na svého mistra celou dobu jenom trochu nechápavě hleděl, když mu však mistr řekl co má dělat, bezeslova přikývl a rozhlédl se, s kým by si to mohl rozdat. Tedy kvůli této problematice se rozhlížel neustále, teď měl však spíš chuť někomu pořádně nakopat řiť.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
Když mistr Kcaj okomentuje chování mistra Ruadeho tak se na chvíli zamyslím, ale pak pokývnu hlavou.
Myslím že to dává smysl.
I když ty jeho ksichty mě pořád pěkně děsej…
Ehm… V soukromí? No… Jo asi to bude lepší.
Plácnu první věc co mě napadne a kývnu na mitra Kcaje.
Uvidíme se večer.
Prohodím k Askelovi a poplácám ho po rameni. Pak už jdu s narůstajícími obavami za mistrem Kcajem.
Co se to děje? Stalo se něco? A komu taky? Mistryni? Je pravda že už by se pomalu měla vrátit. Nebo snad tátovi? Ne to ne. Proč by s tím za mnou chodili? To přeci nevědí… Nebo jo? Ufffffff. Hlavně žádnou paniku. Hlavně klid. Ponoř se do Síly a nepanikař.
Řeknu si sám sobě a opravdu se ponořím do Síly abych v ní našel uklidnění. Špatné je že hlavně ze Síly pramení moje špatné pocity a tak mě to uklidní jen na chvíli. Za moment už se totiž zase vleču za mistrem, hryzám si ret a přemýšlím, o co může jít. Kráčím po chodbách chrámu a z přemýšlení mě vytrhne až náraz do jedné mně trochu povědomé padawanky. Asi jsem s ní už párkrát mluvil u oběda nebo tak. Teď ale kráčím jako ve snách a tak mě ani netrkne její jméno. Zamumlám jen něco co má být asi omluva a pospíším si za mistrem. To už se naštěstí…
… a nebo bohužel…
… objeví za rohem meditační místnosti a já do jedné vklouznu hned za mistrem. Zavřu za sebou na panelu dveře a posadím se do tureckého sedu na kulatou „sedačku“ naproti mistrovi. I když mě otázka pálí na jazyku nevyhrknu ji a počkám až mistr začne. Mezitím se budu na tomhle místě snažit trochu uklidnit a ponořím se do toku Síly který mi snad pomůže překlenout všechny špatné zprávy
Když mistr Kcaj okomentuje chování mistra Ruadeho tak se na chvíli zamyslím, ale pak pokývnu hlavou.
Myslím že to dává smysl.
I když ty jeho ksichty mě pořád pěkně děsej…
Ehm… V soukromí? No… Jo asi to bude lepší.
Plácnu první věc co mě napadne a kývnu na mitra Kcaje.
Uvidíme se večer.
Prohodím k Askelovi a poplácám ho po rameni. Pak už jdu s narůstajícími obavami za mistrem Kcajem.
Co se to děje? Stalo se něco? A komu taky? Mistryni? Je pravda že už by se pomalu měla vrátit. Nebo snad tátovi? Ne to ne. Proč by s tím za mnou chodili? To přeci nevědí… Nebo jo? Ufffffff. Hlavně žádnou paniku. Hlavně klid. Ponoř se do Síly a nepanikař.
Řeknu si sám sobě a opravdu se ponořím do Síly abych v ní našel uklidnění. Špatné je že hlavně ze Síly pramení moje špatné pocity a tak mě to uklidní jen na chvíli. Za moment už se totiž zase vleču za mistrem, hryzám si ret a přemýšlím, o co může jít. Kráčím po chodbách chrámu a z přemýšlení mě vytrhne až náraz do jedné mně trochu povědomé padawanky. Asi jsem s ní už párkrát mluvil u oběda nebo tak. Teď ale kráčím jako ve snách a tak mě ani netrkne její jméno. Zamumlám jen něco co má být asi omluva a pospíším si za mistrem. To už se naštěstí…
… a nebo bohužel…
… objeví za rohem meditační místnosti a já do jedné vklouznu hned za mistrem. Zavřu za sebou na panelu dveře a posadím se do tureckého sedu na kulatou „sedačku“ naproti mistrovi. I když mě otázka pálí na jazyku nevyhrknu ji a počkám až mistr začne. Mezitím se budu na tomhle místě snažit trochu uklidnit a ponořím se do toku Síly který mi snad pomůže překlenout všechny špatné zprávy
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, tělocvična
Mistr Kcaj lehce zaujal meditační sed a potom na tebe chvíli zkoumavě hleděl. Zdálo se, že vnímá tvou nevyřčenou otázku, a tak sám po chvilce začne pomalý, klidný a trochu smutným hlasem.
Věc se má tak. Už nějakou dobu Rada nedostala zprávu od tvoji mistryně.
Na moment se odmlčel, snažil se najít ta správná slova, aby potom pokračoval.
A podle jiných zpráv, vidění a předpovědí si je Rada téměř jistá, že zemřela nebo se ztratila takovým způsobem, že není v naší moci ji najít.
Nakonec se mistr Coleman Kcaj nějak zvlášť nezdržoval omáčkou okolo a prostě ti ve dvou větách předložil jádro problému, které na tebe teď dopadlo plnou vahou jako kovadlina. Sám jsi cítil, že něco není v pořádku a smrti, či nějaké jiné vážné lapálii to mohlo odpovídat. Mistr se však nespokojil s touhle informací a předvídaje tvou zvídavou povahu ještě dodal.
S tím taky souvisí návštěva mistra Ruadeho. Chtěl vidět co dokážeš, aby se případně stal tvým mistrem.
Kcajova slova dopadala jako druhá kovadlina na tvou hlavu. Ovšem naštěstí se zdálo, že to bylo všechno, co měl mistr na srdci. Teď na tebe starostlivě hleděl a doufal, že to nějak zvládneš.
Mistr Kcaj lehce zaujal meditační sed a potom na tebe chvíli zkoumavě hleděl. Zdálo se, že vnímá tvou nevyřčenou otázku, a tak sám po chvilce začne pomalý, klidný a trochu smutným hlasem.
Věc se má tak. Už nějakou dobu Rada nedostala zprávu od tvoji mistryně.
Na moment se odmlčel, snažil se najít ta správná slova, aby potom pokračoval.
A podle jiných zpráv, vidění a předpovědí si je Rada téměř jistá, že zemřela nebo se ztratila takovým způsobem, že není v naší moci ji najít.
Nakonec se mistr Coleman Kcaj nějak zvlášť nezdržoval omáčkou okolo a prostě ti ve dvou větách předložil jádro problému, které na tebe teď dopadlo plnou vahou jako kovadlina. Sám jsi cítil, že něco není v pořádku a smrti, či nějaké jiné vážné lapálii to mohlo odpovídat. Mistr se však nespokojil s touhle informací a předvídaje tvou zvídavou povahu ještě dodal.
S tím taky souvisí návštěva mistra Ruadeho. Chtěl vidět co dokážeš, aby se případně stal tvým mistrem.
Kcajova slova dopadala jako druhá kovadlina na tvou hlavu. Ovšem naštěstí se zdálo, že to bylo všechno, co měl mistr na srdci. Teď na tebe starostlivě hleděl a doufal, že to nějak zvládneš.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, meditační komora
Obě oznámení dohromady nejsou ani tak jako dvě kovadliny ale spíš jako kdyby mě na hlavu spadla kovadlina a dostal zespoda po držce kladivem.
Mistryně mrtvá. Ruade novej mistr.
Zopakuji nablble. Zírám netečně někam k mistrovým nohám a z mého obličeje nejde moc vyčíst. Tvářím se nejspíš zas jak Thaylianský bahenní slimák a podobné prázdno jako v hlavě zmíněného slimáka je teď i v té mé. Často jsem zaslechl řeči o tom jak někomu po ztrátě milované osoby proběhnou v hlavě jejich společné vzpomínky. Taková blbost… Byť se snažím vzpomínat na mistryni, v hlavě mám teď hlavně netečný výraz mistra Ruadeho.
Jsem Jedi. Jsem Jedi. Jsem Jedi. Ale ne… Jsi jen Padawan. Věděl jsem přeci, že se to může stát. Dokonce jsem věděl, že se to stalo. Věděl jsem to ještě než mi to mistr řekl. Jsem Jedi. Jakkoli mě to zasáhne, nesmím to nechat ovlivnit můj výcvik. Nesmím! To by mistryně určitě chtěla. A Ruade… Mistr Ruade taky. Tak proč to NEJDE?!
Z prázdna v mé hlavě se najednou stává spíš neklid. Trochu vztek. Najednou mám chuť do něčeho praštit. Nevadí že jsem právě skončil, mám chuť vrátit se do tělocvičny a něco rozmlátit. Pokusím se zatvářit vyrovnaně když se podívám na mistra.
Můžu odejít, mistře? Zeptám se.
Pokusím se opět znít vyrovnaně ale neklid je z mého hlasu poměrně patrný. Pokud povolení dostanu zamířím opravdu nejspíš do tělocvičny.
Obě oznámení dohromady nejsou ani tak jako dvě kovadliny ale spíš jako kdyby mě na hlavu spadla kovadlina a dostal zespoda po držce kladivem.
Mistryně mrtvá. Ruade novej mistr.
Zopakuji nablble. Zírám netečně někam k mistrovým nohám a z mého obličeje nejde moc vyčíst. Tvářím se nejspíš zas jak Thaylianský bahenní slimák a podobné prázdno jako v hlavě zmíněného slimáka je teď i v té mé. Často jsem zaslechl řeči o tom jak někomu po ztrátě milované osoby proběhnou v hlavě jejich společné vzpomínky. Taková blbost… Byť se snažím vzpomínat na mistryni, v hlavě mám teď hlavně netečný výraz mistra Ruadeho.
Jsem Jedi. Jsem Jedi. Jsem Jedi. Ale ne… Jsi jen Padawan. Věděl jsem přeci, že se to může stát. Dokonce jsem věděl, že se to stalo. Věděl jsem to ještě než mi to mistr řekl. Jsem Jedi. Jakkoli mě to zasáhne, nesmím to nechat ovlivnit můj výcvik. Nesmím! To by mistryně určitě chtěla. A Ruade… Mistr Ruade taky. Tak proč to NEJDE?!
Z prázdna v mé hlavě se najednou stává spíš neklid. Trochu vztek. Najednou mám chuť do něčeho praštit. Nevadí že jsem právě skončil, mám chuť vrátit se do tělocvičny a něco rozmlátit. Pokusím se zatvářit vyrovnaně když se podívám na mistra.
Můžu odejít, mistře? Zeptám se.
Pokusím se opět znít vyrovnaně ale neklid je z mého hlasu poměrně patrný. Pokud povolení dostanu zamířím opravdu nejspíš do tělocvičny.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, chrám Jedi, meditační komora
Mistr Ruade po tomto sdělení seděl nehnutě na svém místě se zavřenýma očima v meditační poloze. Ruce měl volně položené na kolenou dlaněmi vzhůru a nějakou chvíli tě nechal vyrovnávat se s těmito informacemi samotného. Když jsi však vznesl svůj požadavek, jenom pomalu zakroutil hlavou ve znamení nesouhlasu a promluvil pomalým, tichým a uklidňujícím hlasem značící, že je již sám ponořen z části v meditaci.
Cítím v tobě velký neklid, mladý padawane. Chápu to, v takovýchto situacích je to zřejmé. Musíš teď však znovu nalézt svůj vnitřní klid a vyrovnat se s touto situací tou správnou cestou. Ponoř se do meditace a očisti svou mysl. Nalezneš tam odpovědi a hlavně klid.
Mist Kcaj se znovu začal nořit hloub do meditace a ty jsi mohl cítit mírně ovlivnění z jeho strany, které ti zřejmě mělo ulehčit dostat se do meditačního transu a nalézt klid. Cítil jsi Sílu, jak procházela tvým tělem a snažila se zklinit tvou mysl, což se dělo bezpochyby mistrovým přičiněním. Ovšem bez tvého rozhodnutí a spolupráce měla tato snaha jen velmi malý účinek. Mistr se tě nesnažil přímo uklidnit, pouze ti nabízel podporu.
Mistr Ruade po tomto sdělení seděl nehnutě na svém místě se zavřenýma očima v meditační poloze. Ruce měl volně položené na kolenou dlaněmi vzhůru a nějakou chvíli tě nechal vyrovnávat se s těmito informacemi samotného. Když jsi však vznesl svůj požadavek, jenom pomalu zakroutil hlavou ve znamení nesouhlasu a promluvil pomalým, tichým a uklidňujícím hlasem značící, že je již sám ponořen z části v meditaci.
Cítím v tobě velký neklid, mladý padawane. Chápu to, v takovýchto situacích je to zřejmé. Musíš teď však znovu nalézt svůj vnitřní klid a vyrovnat se s touto situací tou správnou cestou. Ponoř se do meditace a očisti svou mysl. Nalezneš tam odpovědi a hlavně klid.
Mist Kcaj se znovu začal nořit hloub do meditace a ty jsi mohl cítit mírně ovlivnění z jeho strany, které ti zřejmě mělo ulehčit dostat se do meditačního transu a nalézt klid. Cítil jsi Sílu, jak procházela tvým tělem a snažila se zklinit tvou mysl, což se dělo bezpochyby mistrovým přičiněním. Ovšem bez tvého rozhodnutí a spolupráce měla tato snaha jen velmi malý účinek. Mistr se tě nesnažil přímo uklidnit, pouze ti nabízel podporu.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, Chrám Jedi, meditační komora
Tak to gratuluju mistře.
Pomyslím si když mistr oznámí svůj poznatek ohledně mého neklidu. Trochu nasupeně si povzdychnu ale nakonec pomalu zavřu svoje oči a ponořím se do Síly. Trochu se uklidním a nakonec se v Síle otevřu Ongreejskému mistru Jedi. Jakmile se tak stane, pokusím se citlivě zjistit na co mistr myslí stejně jako to nejspíš ví on o mě. Potom se ale trochu odtáhnu a rozhodnu se, že praktikuji staré meditační cvičení a „rozhlédnu“ se v Síle po celém chrámu a s pomocí mistra třeba i po celém Coruscantu a dál. Stanu se mistrem Kcajem, Askelem v tělocvičně, mistrem Ruadem, mistrem Yodou a younglingy, padawankou s kaší na hlavě, Ralem v kanceláři komisaře i prodejnými děvčaty na rozích ulice. Stejně tak i oním C’thonem hluboku pod chrámem Jediů a obrovskou Hnízdní krysou v coruscantské kanalizaci. Rozpínám se a prozkoumávám každou jednu existenci kterou do sebe přijmu. Studuji lidi i zvířata a svým způsobem se tak uklidňuji.
Tak to gratuluju mistře.
Pomyslím si když mistr oznámí svůj poznatek ohledně mého neklidu. Trochu nasupeně si povzdychnu ale nakonec pomalu zavřu svoje oči a ponořím se do Síly. Trochu se uklidním a nakonec se v Síle otevřu Ongreejskému mistru Jedi. Jakmile se tak stane, pokusím se citlivě zjistit na co mistr myslí stejně jako to nejspíš ví on o mě. Potom se ale trochu odtáhnu a rozhodnu se, že praktikuji staré meditační cvičení a „rozhlédnu“ se v Síle po celém chrámu a s pomocí mistra třeba i po celém Coruscantu a dál. Stanu se mistrem Kcajem, Askelem v tělocvičně, mistrem Ruadem, mistrem Yodou a younglingy, padawankou s kaší na hlavě, Ralem v kanceláři komisaře i prodejnými děvčaty na rozích ulice. Stejně tak i oním C’thonem hluboku pod chrámem Jediů a obrovskou Hnízdní krysou v coruscantské kanalizaci. Rozpínám se a prozkoumávám každou jednu existenci kterou do sebe přijmu. Studuji lidi i zvířata a svým způsobem se tak uklidňuji.
Re: Tvrdá škola
Coruscant, Chrám Jedi, meditační komora
Mistr Kcaj tě nepustil dovnitř své hlavy, avšak plně podporoval techniku, kterou jsi zvolil. Pomalu jsi se odprosťoval od svého těla a zkrze Sílu jsi prostupoval nejprve svým okolím a potom jsi se čím dál víc vzdaloval od Chrámu a prostřednictvím mistra Kcaje jako zesilovače a podpory se nořil hloub a hloub do Síly stejně jako do Coruscantu. Necítil jsi však strest, spěch, zlobu, strach ani žádnou jinou emoci, které běžně prostupovaly všemi bytostmi ve vesmíru snad s výjimkou Jediů, kteří své emoce dokázali obvykle dokonale kontrolovat.
Jednu chvíli jsi kráčel po boku mistra Kcaje v atletickém a vypracovaném těle Askela, tvého sebevědomého přítele. V druhém okamžiku jsi byl mistrem Ruadem, jehož tvář zůstávala stále stejná, i když pod touto tvrdou schránkou byl také pouze člověk z masa a kostí. Následně jsi z dálky viděl sám sebe kráčet a růst po boku velkého mistra Ti Aqi Ruadeho, jehož moc kolem něj prostřednictvím Síly zářila mnoha barvami. Další záblesk přinesl souladně se doplňující dva meče planoucí jasně žlutou barvou. Jejich údery přinášely klid a mír do tvého nitra a do Galaxie. Mistr a učedník, vysoký bledý muž s ledově šedýma očima a tvrdým neměnným výrazem v obličeji a drobný dospívající chlapec bok po boku jednali, ale také odráželi mohutnou blasterovou střelbu mnoha barev... Další záblesk zachytil drobného muže nápadně připomínajícího chlapce z předchozího obrazu ovšem již bez padawanského copánku a staršího mistra bez výrazu poplácavajícího mladíka po rameni s nevyřčeným úsměvem na tváři, který tam spíše nebyl než byl a dal se jenom cítit.
Náhle tento neobvyklý záblesk pohledu do budoucnosti odezněl stejně rychle jako přišel a ty ses opět začal vracet blíž k Chrámu, zkrze Sílu, zahradami až do meditační místnosti. Po několika hodinách plných klidu sis zase začal pomalu uvědomovat sám sebe. Byla to nejhlubší meditace, kterou jsi kdy v životě podstoupil a přinesla ti mnoho vjemů a vizí. Ovšem bylo bezesporu, že ti tato meditace v mnohém pomohla. Mistr Kcaj se probouzel naproti tobě s lehkým úsměvem na rtech a pozoroval tě, jak budeš reagovat.
Mistr Kcaj tě nepustil dovnitř své hlavy, avšak plně podporoval techniku, kterou jsi zvolil. Pomalu jsi se odprosťoval od svého těla a zkrze Sílu jsi prostupoval nejprve svým okolím a potom jsi se čím dál víc vzdaloval od Chrámu a prostřednictvím mistra Kcaje jako zesilovače a podpory se nořil hloub a hloub do Síly stejně jako do Coruscantu. Necítil jsi však strest, spěch, zlobu, strach ani žádnou jinou emoci, které běžně prostupovaly všemi bytostmi ve vesmíru snad s výjimkou Jediů, kteří své emoce dokázali obvykle dokonale kontrolovat.
Jednu chvíli jsi kráčel po boku mistra Kcaje v atletickém a vypracovaném těle Askela, tvého sebevědomého přítele. V druhém okamžiku jsi byl mistrem Ruadem, jehož tvář zůstávala stále stejná, i když pod touto tvrdou schránkou byl také pouze člověk z masa a kostí. Následně jsi z dálky viděl sám sebe kráčet a růst po boku velkého mistra Ti Aqi Ruadeho, jehož moc kolem něj prostřednictvím Síly zářila mnoha barvami. Další záblesk přinesl souladně se doplňující dva meče planoucí jasně žlutou barvou. Jejich údery přinášely klid a mír do tvého nitra a do Galaxie. Mistr a učedník, vysoký bledý muž s ledově šedýma očima a tvrdým neměnným výrazem v obličeji a drobný dospívající chlapec bok po boku jednali, ale také odráželi mohutnou blasterovou střelbu mnoha barev... Další záblesk zachytil drobného muže nápadně připomínajícího chlapce z předchozího obrazu ovšem již bez padawanského copánku a staršího mistra bez výrazu poplácavajícího mladíka po rameni s nevyřčeným úsměvem na tváři, který tam spíše nebyl než byl a dal se jenom cítit.
Náhle tento neobvyklý záblesk pohledu do budoucnosti odezněl stejně rychle jako přišel a ty ses opět začal vracet blíž k Chrámu, zkrze Sílu, zahradami až do meditační místnosti. Po několika hodinách plných klidu sis zase začal pomalu uvědomovat sám sebe. Byla to nejhlubší meditace, kterou jsi kdy v životě podstoupil a přinesla ti mnoho vjemů a vizí. Ovšem bylo bezesporu, že ti tato meditace v mnohém pomohla. Mistr Kcaj se probouzel naproti tobě s lehkým úsměvem na rtech a pozoroval tě, jak budeš reagovat.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Corucant, Chrám Jedi, meditační komora
S pocitem člověka po narkóze se budím zpátky do obyčejného světa. Hlavou mi víří vše co jsem viděl a musím se znova trochu ponořit do Síly abych se uklidnil. Oči mám vykulené vzrušením a v návalu adrenalinu si DOKONCE dovolím dát nohy na zem a opřu si o pohovku. Je vidět že mi hlavou víří neskutečná kopa otázek, ale musím si chvilku nechat abych si to v hlavě trochu přebral. Neklidně se zavrtím na sedačce a zahledím se skrz okno na město kolem Chrámu
Páni. Tak takový to je mít vizi.
A to všechno co jsem viděl byla pravda? Tedaaa… Bude?
Jistěže by mohla… Jestli má být Ruade můj mistr není to zas až tak překvapivý. Sakra. Budu asi muset cvičit ještě vlivněji než teď. Žádný odpočinek pro nebohého Jacka. I když zas takovej rozdíl to nebude. Pochybuju že si toho někdo jenom všimne. Začnu už dneska. Předčím ostatní. Aspoň to zkusím. Ukážu Ruademu že si nevybral špatně. A nenapadá mě lepší věc kterou bych mohl mé mistryni věnovat. Bude mě ale chybět…
Takové jsou v tuto chvíli mé divoké a naivně optimistické myšlenky. Přesto hodlám to co jsem si slíbil dodržet byť to jistě nebude taková sranda jako si momentálně myslím. Nyní ale, zatímco čekám na odpověď může mistr Kcaj vidět v mých očích nově nabyté nadšení a vzrušení.
A mistře? Kdy se definitivně rozhodne kdo bude mým mistrem? A co může případně od mistra Ruadeho čekat? Totiž… Když to tak řeknu… Nepřijde mě úplně jako ten typ který si sní svoji eeehm… Šlichtu k snídani a obědu a odpoledne jde meditovat.
Přeci ty vize nemůžou být tutovka? Co kdybych teď vyhodil svůj meč z okna? Sotva bych znovu našel žlutej krystal. Potom by se ta vize musel mýlit. Paráda! To bych mohl dokonce ještě vyrůst!
Nehledě na nedávné události mě tahle myšlenka trochu povzbudí a donutí pousmát se. Podívám se hloubavě do mistrových očí a čekám co bude dál.
S pocitem člověka po narkóze se budím zpátky do obyčejného světa. Hlavou mi víří vše co jsem viděl a musím se znova trochu ponořit do Síly abych se uklidnil. Oči mám vykulené vzrušením a v návalu adrenalinu si DOKONCE dovolím dát nohy na zem a opřu si o pohovku. Je vidět že mi hlavou víří neskutečná kopa otázek, ale musím si chvilku nechat abych si to v hlavě trochu přebral. Neklidně se zavrtím na sedačce a zahledím se skrz okno na město kolem Chrámu
Páni. Tak takový to je mít vizi.
A to všechno co jsem viděl byla pravda? Tedaaa… Bude?
Jistěže by mohla… Jestli má být Ruade můj mistr není to zas až tak překvapivý. Sakra. Budu asi muset cvičit ještě vlivněji než teď. Žádný odpočinek pro nebohého Jacka. I když zas takovej rozdíl to nebude. Pochybuju že si toho někdo jenom všimne. Začnu už dneska. Předčím ostatní. Aspoň to zkusím. Ukážu Ruademu že si nevybral špatně. A nenapadá mě lepší věc kterou bych mohl mé mistryni věnovat. Bude mě ale chybět…
Takové jsou v tuto chvíli mé divoké a naivně optimistické myšlenky. Přesto hodlám to co jsem si slíbil dodržet byť to jistě nebude taková sranda jako si momentálně myslím. Nyní ale, zatímco čekám na odpověď může mistr Kcaj vidět v mých očích nově nabyté nadšení a vzrušení.
A mistře? Kdy se definitivně rozhodne kdo bude mým mistrem? A co může případně od mistra Ruadeho čekat? Totiž… Když to tak řeknu… Nepřijde mě úplně jako ten typ který si sní svoji eeehm… Šlichtu k snídani a obědu a odpoledne jde meditovat.
Přeci ty vize nemůžou být tutovka? Co kdybych teď vyhodil svůj meč z okna? Sotva bych znovu našel žlutej krystal. Potom by se ta vize musel mýlit. Paráda! To bych mohl dokonce ještě vyrůst!
Nehledě na nedávné události mě tahle myšlenka trochu povzbudí a donutí pousmát se. Podívám se hloubavě do mistrových očí a čekám co bude dál.
Re: Tvrdá škola
Corucant, Chrám Jedi, meditační komora
Mistr Kcaj se usmíval, protože jasně cítil změnu v tvé náladě a byl rád, že ti společná meditace tolik pomohla. Možná ani nedoufal v takové zlepšení. Každopádně teď byl připraven odpovědět ti na tvé další otázky, které jsi mu pokládal.
Byly to vize budoucnosti. Ovšem budoucnost ještě není napsaná a záleží na každém z nás, jak se bude vyvíjet. Šlo o útržky toho co se může stát, ovšem variant může být vždy víc.
Stručně ti vysvětlil cos to vlastně mohl během svého tranzu vidět. Potom se chvilku zamyslel nad tvou druhou salvou otázek. Pokýval hlavou a trochu zamyšleně pokračoval.
Pokud tě mistr Ruade shledal vhodným k tomu, aby ses stal jeho padawanem, můžeš jím být klidně již zítra. Otázka je jestli jsi na něj udělal dostatečný dojem, což rozhodně není lehké. Ovšem již ho trochu znám a když odcházel, tak se zdál být celkem spokojený, tudíž bych si být tebou nedělal obavy že by odmítl tě učit.
Vážně pokýval hlavou a potom se pustil na tenký led odhadu Ruadeho nároků na tebe.
Určitě jsi už o mistr Ruadem něco slyěel. Je a vždycky byl velmi schopný a příkladný Jedi. Přes své tvrdé a možná trochu zvláštní praktiky má výborné výsledky. Z toho všeho se dá usuzovat, že na tebe bude klást velké nároky, Ovšem kdyby si myslel, že je nemůžeš splnit, nikdy by ses ani nestal jeho padawanem.
Coleman Kcaj ukončil svůj proslov povzbudivým úsměvem, který se ti snažil dát najevo že z toho nemusíš mít strach. Potom se zvedl a zamířil ke dveřím ze kterých následně vyšel. Předtím se s tebou však rozloučil.
Užij si poslední den volna. Počítám, že od zítra ti začne tvrdá škola.
mrknul svým pravým okem. Vzhledem k jeho rozložení obličeji byla tato mimika velice zajímavá. Potom už zmizel v chodbách chrámu aby splnil svůj slib Askelovi. Odpoledne už totiž bylo v plném proudu a rychle se přibližovalo k svému konci kdy se přeleje ve večer.
Mistr Kcaj se usmíval, protože jasně cítil změnu v tvé náladě a byl rád, že ti společná meditace tolik pomohla. Možná ani nedoufal v takové zlepšení. Každopádně teď byl připraven odpovědět ti na tvé další otázky, které jsi mu pokládal.
Byly to vize budoucnosti. Ovšem budoucnost ještě není napsaná a záleží na každém z nás, jak se bude vyvíjet. Šlo o útržky toho co se může stát, ovšem variant může být vždy víc.
Stručně ti vysvětlil cos to vlastně mohl během svého tranzu vidět. Potom se chvilku zamyslel nad tvou druhou salvou otázek. Pokýval hlavou a trochu zamyšleně pokračoval.
Pokud tě mistr Ruade shledal vhodným k tomu, aby ses stal jeho padawanem, můžeš jím být klidně již zítra. Otázka je jestli jsi na něj udělal dostatečný dojem, což rozhodně není lehké. Ovšem již ho trochu znám a když odcházel, tak se zdál být celkem spokojený, tudíž bych si být tebou nedělal obavy že by odmítl tě učit.
Vážně pokýval hlavou a potom se pustil na tenký led odhadu Ruadeho nároků na tebe.
Určitě jsi už o mistr Ruadem něco slyěel. Je a vždycky byl velmi schopný a příkladný Jedi. Přes své tvrdé a možná trochu zvláštní praktiky má výborné výsledky. Z toho všeho se dá usuzovat, že na tebe bude klást velké nároky, Ovšem kdyby si myslel, že je nemůžeš splnit, nikdy by ses ani nestal jeho padawanem.
Coleman Kcaj ukončil svůj proslov povzbudivým úsměvem, který se ti snažil dát najevo že z toho nemusíš mít strach. Potom se zvedl a zamířil ke dveřím ze kterých následně vyšel. Předtím se s tebou však rozloučil.
Užij si poslední den volna. Počítám, že od zítra ti začne tvrdá škola.
mrknul svým pravým okem. Vzhledem k jeho rozložení obličeji byla tato mimika velice zajímavá. Potom už zmizel v chodbách chrámu aby splnil svůj slib Askelovi. Odpoledne už totiž bylo v plném proudu a rychle se přibližovalo k svému konci kdy se přeleje ve večer.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Re: Tvrdá škola
Corucant, Chrám Jedi, meditační komora/chodby Chrámu
No tak to mě toho moc neřeklo. Ale hádám že to je lepší než nic.
Zachmuřím se trochu nad odpověďmi mistra Kcaje na mé otázky kolem Ruadeho. Nakonec ale pokývu hlavou a uznám že se s tím asi budu muset spokojit.
Do zítřka to vydržím.
Mistře? Děkuju vám za pomoc při meditaci. Bylo to opravdu… Super.
Vymáčknu ze sebe a usměju se. Ukloním se a poté už se za dveřmi komory s mistrem rozloučím. Chvíli zůstanu stát na místě a zapřemýšlím, jak bych mohl využít svůj pravděpodobně poslední volný čas tak na čtyři, pět let dopředu. Jak tam tak stojím, začne ze mě trochu vyprchávat nadšení z prožité vize a začnu pociťovat tíhu faktu, že má mistryně je pravděpodobně kaput. Stojím tak tam smutně hledíc před sebe, konečně přemýšlejíc o své mistryni a také o tom co se stalo.
Je to trochu jak z těch článků o drogách v archívech… Zajímalo by mě jestli si někdo, někdy vyvinul závislost na meditacích?
V záchvěvu lehce infantilního, chlapeckého zápalu už razím do archívů abych to náležitě prostudoval ale pak si včas uvědomím že pokud je o Ruadem pravda alespoň polovinu toho co se říká, měl bych ten čas využít nějak líp. Zamyslím se a pak dostanu výborný nápad.
Řekl bych že teď se za Ralem asi dlouho nedostanu. Zbude akorát pošta a ta je na nic. Ale teď mám trochu času… Ještě není tak pozdě. Když to nebudu moc protahovat stihnut bejt zpátky kolem večerky. Paráda.
Ihned se rozeběhnu do svého pokoje, realizovat svůj nápad. Z pod postele se svým skromným majetkem vytáhnu plášť a již méně nápadně se rozejdu k jednomu z bočních východů z chrámu. Krátce před východem se ale zastavím.
Hmmm. Jak ven? Přemýšlej Jacku? Co takhle... Úklidovej droid? Takhle pozdě nikdo moc nechodí. V týhle části chrámu už by mohli bejt.
A pak se v chodbách co nejblíže východu pokusím najít jednoho z chrámových Lovololských úklidových droidů. Pokud nějakého najdu schovám se za rohem a ponořím se do Síly. Najdu droidův zásobník se špínou a začnu roztahovat jeho stěny. To jak doufám vyústí ve výbuch smetí po okolí. Pokud se tak stane zaraduji se a rozeběhnu se k východu. Pokývnutím pozdravím Padawana na hlídce a ukážu za směrem za sebe.
Nazdar. Hele támhle se podělal úklidovej droid. Vopruz co? Mistr RUADE vzkazuje že si máš sehnat někoho kdo ti pomůže a uklidit to.
Řeknu mu nenuceně a omluvně se na něj ušklíbnu. Pokud se tak podaří, zamířím k nejbližší rampě kde bude šance chytit nějaké taxi. Hned jak ale takovou rampu najdu, zasáhne mě poměrně zásadní problém. Nemám ani kredit. Chvíli tam tak stojím na místě.
Pěšky to nestihnu. Teda pokud se chci trochu vyspat a já chci. Co můžu dělat? Sakra…
Chvíli tam tak zdrceně stojím ale pak mě napadne spásná i když ne moc Jedijská myšlenka. Rozhlédnu se po okolí a najdu někoho, kdo vypadá trochu majetně. Jakmile někoho najdu ještě jednou se provinile rozhlédnu a začnu se Silou koncentrovat na kredity v jeho kapse.
Zase mu je pošlu zpátky. Kolik taky můžou stát dvě cesty taxíkem? Ani si toho nevšimne.
Pokusím se vnutit mému svědomí zatímco opatrně tahám Silou šrajtofli z jeho kapsy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jdu hodně dopředu, já vím. Pokud uznáš za vhodné přeruš mě kde jen uznáš za vhodné.
No tak to mě toho moc neřeklo. Ale hádám že to je lepší než nic.
Zachmuřím se trochu nad odpověďmi mistra Kcaje na mé otázky kolem Ruadeho. Nakonec ale pokývu hlavou a uznám že se s tím asi budu muset spokojit.
Do zítřka to vydržím.
Mistře? Děkuju vám za pomoc při meditaci. Bylo to opravdu… Super.
Vymáčknu ze sebe a usměju se. Ukloním se a poté už se za dveřmi komory s mistrem rozloučím. Chvíli zůstanu stát na místě a zapřemýšlím, jak bych mohl využít svůj pravděpodobně poslední volný čas tak na čtyři, pět let dopředu. Jak tam tak stojím, začne ze mě trochu vyprchávat nadšení z prožité vize a začnu pociťovat tíhu faktu, že má mistryně je pravděpodobně kaput. Stojím tak tam smutně hledíc před sebe, konečně přemýšlejíc o své mistryni a také o tom co se stalo.
Je to trochu jak z těch článků o drogách v archívech… Zajímalo by mě jestli si někdo, někdy vyvinul závislost na meditacích?
V záchvěvu lehce infantilního, chlapeckého zápalu už razím do archívů abych to náležitě prostudoval ale pak si včas uvědomím že pokud je o Ruadem pravda alespoň polovinu toho co se říká, měl bych ten čas využít nějak líp. Zamyslím se a pak dostanu výborný nápad.
Řekl bych že teď se za Ralem asi dlouho nedostanu. Zbude akorát pošta a ta je na nic. Ale teď mám trochu času… Ještě není tak pozdě. Když to nebudu moc protahovat stihnut bejt zpátky kolem večerky. Paráda.
Ihned se rozeběhnu do svého pokoje, realizovat svůj nápad. Z pod postele se svým skromným majetkem vytáhnu plášť a již méně nápadně se rozejdu k jednomu z bočních východů z chrámu. Krátce před východem se ale zastavím.
Hmmm. Jak ven? Přemýšlej Jacku? Co takhle... Úklidovej droid? Takhle pozdě nikdo moc nechodí. V týhle části chrámu už by mohli bejt.
A pak se v chodbách co nejblíže východu pokusím najít jednoho z chrámových Lovololských úklidových droidů. Pokud nějakého najdu schovám se za rohem a ponořím se do Síly. Najdu droidův zásobník se špínou a začnu roztahovat jeho stěny. To jak doufám vyústí ve výbuch smetí po okolí. Pokud se tak stane zaraduji se a rozeběhnu se k východu. Pokývnutím pozdravím Padawana na hlídce a ukážu za směrem za sebe.
Nazdar. Hele támhle se podělal úklidovej droid. Vopruz co? Mistr RUADE vzkazuje že si máš sehnat někoho kdo ti pomůže a uklidit to.
Řeknu mu nenuceně a omluvně se na něj ušklíbnu. Pokud se tak podaří, zamířím k nejbližší rampě kde bude šance chytit nějaké taxi. Hned jak ale takovou rampu najdu, zasáhne mě poměrně zásadní problém. Nemám ani kredit. Chvíli tam tak stojím na místě.
Pěšky to nestihnu. Teda pokud se chci trochu vyspat a já chci. Co můžu dělat? Sakra…
Chvíli tam tak zdrceně stojím ale pak mě napadne spásná i když ne moc Jedijská myšlenka. Rozhlédnu se po okolí a najdu někoho, kdo vypadá trochu majetně. Jakmile někoho najdu ještě jednou se provinile rozhlédnu a začnu se Silou koncentrovat na kredity v jeho kapse.
Zase mu je pošlu zpátky. Kolik taky můžou stát dvě cesty taxíkem? Ani si toho nevšimne.
Pokusím se vnutit mému svědomí zatímco opatrně tahám Silou šrajtofli z jeho kapsy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jdu hodně dopředu, já vím. Pokud uznáš za vhodné přeruš mě kde jen uznáš za vhodné.