Výcvik pro Xanda Mala (Khanemis)

[Khanemis]

Základna v asteroidu, poblíž planety Geonosis

Sith mě příjemně pobaví.
'Přesně jak jsem čekal. Tohle bylo něco pro něj. Alespoň měl rozcvičku.'
Přikývnu mu.
A s tím se přesunu na vedlejší sedadlo. Ne, že by mě jeho poznámka o nabourání příliš potěšila, na druhou stranu on už toho asi nalítal víc jak já a tak ať si klidně pilotuje.
Usadím se pohodlněji na sedadle. Nikde ani vidu ani slechu po nějaké oponující síle, což mě překvapuje. Ale nač malovat čerta na zeď.
Dívám se ven z okna na hyperprostorem deformovaný vesmír. Po celou dobu letu jsem ponořený do svých myšlenek.

[Pear]

Základna v asteroidu, poblíž planety Geonosis

Nečekané vylítnutí z hyperprostoru označí tvůj obličej na palubním počítači.
Sakra, to sem nečekal. Ale jsme na místě, takže ať to bylo cokoliv, nám to může být jedno.
Letíte vstříc Korribanu, a ten vás, když proletíte atmosférou, přivítá typickým pouštním povrchem s dominantní budovou akademie.
A jsme doma. Vidím že držíš gizku mlčení celou dobu, tak se alespoň zmíním o tvým úspěchu se zapojením elektřiny.
Dosedne na přistávací plochu, otevře rampu, a vydá se ven. Zatímco tvůj přítel se vydá k mistrům, ty stojíš na rampě, a máš před sebou otevřené všechny možnosti akademie.

[Khanemis]

Základna v asteroidu, poblíž planety Geonosis

Tupá rána. Nesnáším opouštění hyperprostoru a ještě více nesnáším nečekané opuštění hyperprostoru, od teď.
'Co se asi stalo? No to je jedno, hlavně, že jsme už tu,'
položím si otázku, zatímco nahmatávám tlačítka otisklá ve svém šupinatém obličeji.
Když můj společník zmíní mé mlčení, zamyslím se a dojdu k závěru, že nakonec s ním žádný problém nebyl a tak je na místě trochu uznání.
"Hm, byl jsi dobrý,"
povím mu s vážným výrazem.
Poté, co konečně přistaneme na půdě akademie, tak se venku po cestě pořádně protáhnu. Krátce proberu v hlavě všechny dostupné možnosti. Rozhodnu se jít nejdřív na chvíli tam, kde mám obvykle ve zvyku skládat svou hlavu, abych si tam odložil nějaké ty věci, které jsem si vzal s sebou na cestu a potom vyrazím do meditační místnosti, abych měl chvíli klidu na přemítání o všem co se během naší mise stalo. Nakonec mám v plánu jít si trochu zacvičit, tahle cesta ukázala, že mám stále ještě co zlepšovat v boji.

[Pear]

Korriban, Akademie.

Sith na tvoje uznání zvedl pravý koutek a a otočil se.
Možná můžu u Lorda zmínit i další tvoje úspěchy.

Když jsi se rozhodl, kam jít dále, jako první na řadě byl tvůj pokoj, který jsi v této době, kdy bylo učedníků více než obvykle, společně s jedenácti učedníky, i tak tam ale bylo dost místa. Když jsi dovnitř přišel, mohl jsi tam vidět ani né půlku ze všech. Vše co jsi chtěl odložit jsi odložil, a vydal jsi se do meditační místnosti. Mohl jsi přemítat o všem, co jsi doposuď zažil, o lidech kteří na tebe zapůsobily, nebo naopak. Usedl jsi do své meditační polohy, ale přerušil tě mistr.
Až domedituješ, mám pro tebe práci. Máš na to dvě hodiny.
Odebral se pryč, a nechal tě tam samotného, svým pocitům.

[Khanemis]

Korriban, Akademie.

Jsem ponořený do svých meditací. V hlavě si přehrávám celý dnešní den, od ranních příprav, přes celou návštevu asteroidové stanice až po nedávný návrat. Speciálně přemítám nad celou tou peripétií s vojáky. Nedá se říci, že bych nad tím vedl nějaké úvahy, spíše hledám jakékoliv chyby, které jsem udělal a snažím se hledat alternativní způsoby jakými jsem mohl jednat. Nejsem spokojený se svým výkonem. Chci být lepší.
Ale v tomto sebezdokonalovacím přemítání mě brzy přeruší mistr. Když mi oznámí, co má na srdci, jen tiše přikývnu. V tuto chvíli nejde snad ani o výraz neúcty jako hladký přechod ze zahloubané meditace. Když vím, že mám ještě čas, tak se ponořím zpět do svých myšlenek a přidám k nim i tuto momentální situaci.
'Co po mně asi chce? Práci? Sotva jsem se vrátil? Doufám, že to nebude nic velkého. Na jeden den jsem měl relativně dost zážitků. Uvidíme.'
Jakmile dokončím svou asi půlhodinovou meditaci, tak se pomalu zvednu, dopřeju si krátké protažení svalstva a vydám se do komnat svého mistra. Uctivě zaklepu na jeho dveře a když mě pozve dovnitř (pravděpodobně), tak vstoupím a pronesu prostě:
"Přál jste si se mnou mluvit?"

[Pear]

Korriban, Akademie.

Ano, a mé přání jest mi bylo splněno. Víš kde se nachází chrám Jedi? Víš o něm vůbec něco?
Otočí se k tob zády, aby se oknem bez výplně dlouze zadíval na duny.
Jediové jsou nyní zaslepeni. Musíme toho využít. V blízké době by měl blízko našeho sektoru proletět tranposrt, plný padawanů. My se chystáme jej odchytit, a na jejich místa dosadit několik našich učedníků. Infiltrujete se do chrámu. A tam poté budete sabotovat jejich práce. Bude to těžké, protože stačí lehké zaváhání na vaší straně, a oni ve vás neuvidí nic jiného, než sithy, kterýmy jste. Bude to tedy chtít velký um. Myslíš si, že jsi toho schopen? Nebo mám pokračovat v hledání dál, protože nejsi schopen přijmout takové břímě?
Otočí se zpátky na tebe. Podívá se ti do očí, pohledem, který by snad u lidí chorých na srdce mohl vyvolat smrt. Poté očima pohlédne na stůl, naznačí ti tak, že na něm leží vše potřebné -pokud tuto výzvu samozřejmě přijmeš.
Nyní můžeš odejít, odlítáte zítra brzo ráno.

[Khanemis]

Korriban, Akademie

Stojím tiše před svým mistrem a když mě se mě dotáže na mé znalosti Chrámu Jediů, odvětím:
"Součástí jednoho výcviku s mistrem Zarthimem, když jsem přišel na toto místo, bylo i 'poznej svého nepřítele', něco základního tedy o Jediích vím. S hanbou však musím přiznat, že nikterak intenzivně jsem se jejich studiu zatím nevěnoval."
Poté přijde mistr k hlavnímu důvodu proč jsem tu a mně se v hlavě vyrojí změť různých myšlenek, pocitů i postojů. Na jednu stranu velká čest, být vybrán pro takovou náročnou misi, na straně druhé jde o velkou výzvu, kterou nebude snadné zdolat.
'Jméno mé je Xand Mal a toto jméno neznamená nic jiného než úspěch. Musím to přijmout. Taková šance se mi možná podruhé nenaskytne.'
"Přijímám toto břímě odpovědnosti, mistře, a věřím, že jsem toho shopen. Ovšem, pokud dovolíte, zaráží mě pár věcí. Jednak, vzhledem k tom, že nás žádný Jedi nebude znát, nebde jim to podivné? Nebudou v tom transportu čekat známé tváře? A pak také nevycítí v nás přítomnost Temné strany, mistře?"
Společně s těmito slovy se mu i zlehka ukloním. Svého mistra si vážím, jak jen jsem toho schopen. Viděl jsem jich tu na Korribanu již mnoho, ale on patří mezi ty nejschopnější. Oči však nespouštím z těch jeho. Mistrů pohled je vždy velmi děsivý, Síla z něj téměř tryská, ale schopen mu uhnout. Napůl ze zvědavosti, napůl z bláhové statečnosti. Přesto vždy cítím, jak se ve mně svírá srdce, jako by ho držel v kleštích, když se mu dívám do očí.
Poté však, jak mi naznačí, pohlédnu na stůl a zjišťuji, co se zde nachází.

[Pear]

Korriban, Akademie

Mistra tvoje otázky nepřekvapí, ba co více, čekal je.
Tváře známe nebudou čekat. Protože tváře padawanů jsou jim neznámé. Tyto oni ještě neviděli, právě proto jsme se toho rozhodli využít. Je to jeden z transportů z menších škol Síly, s těch starších, co už neexistují, nebo za chvilku existovat nebudou. Jediové se nyní shromažďují na Coruscantu. A bylo by proti našemu učení toho nevyužít. A jak jsem říkal, Jediové jak řád, jsou nyní velmi oslepeni...nepoznají nic, mají problém nás dokonce vystopovat. Pro jejich řád jsou to nyní těžké časy, proto je právě teď nejlepší čas na to, udeřit.
Větu dokončí, až když se vydý k východu.
Ještě nějáké otázky? Jenom zdůrazním, že vás učedníků, kteří se budou infiltrovat bude hned několik. Podle všeho, v transportu bude deset padawanů, vás bude také tolik, všichni nahradíte jejich místa. Tyhle přesuny mají jednu výhodu -nelítá s nima žádný Jedi a jsou řízeny droidy. Jeden EMP zásah jejich loď zastaví, a než se padawani vzpomatujou, budou mrtví nebo v našem zajetí. O to se nestarejte, to o to se postarají jiní. Oblečení bude na vaší lodi, vaše padawanská roucha si oblékněte a snažte se je nepoškodit.

[Khanemis]

Korriban, Akademie

Mistrovy odpovědi mi bohatě stačí. Možná, že bych měl ještě pár dalších doplňujících otázek, ale cítím, že by to v této chvíli bylo již zbytečné. Většinu věcí bych měl zjistit takříkajíc za pochodu.
"Ne, mistře, to bude již asi vše. Děkuji vám za vás čas."
S tím se mu znovu ukloním a pokud mě již nebude potřebovat, tak odejdu z jeho komnat.

Mám před sebou zbytek dne, abych se patřičně připravil na celou tu misi a tak mé první kroky směřují do knihovny, kde se pokusím za kártký čas zjistit co nejvíce o Jediích, jejich zvycích, kodexu a dalších důležitých věcech, které budu při svém úkolu potřebovat.
Fakt, že na této misi nebudu sám, mě na jednu stranu uklidňuje, na druhou zase znervózňuje - stačí, aby to jeden z nás pokazil a problém budou mít všichni. A co se týče mě, tak věřit můžu jen a jen sobě.
Mimo studia si ještě sbalím nejpotřebnější věci, které mě však nebudou moci mezi Jedi nijak kompromitovat a nakonec si dám i trochu kratšího tréninku, abych se udržel ve formě.
Pokud mě již nic nezdrží a já budu mít vše hotovo, tak ulehnu ke krátkému neklidnému spánku, abych mohl příští den vyrazit k lodi.

[Pear]

Korriban, Akademie

Noc utekla rychleji, a než jsi zaznamenal, že jsi zavřel oči, už jsi je opět otevíral do nového dne. Cítil jsi se nicménš maximálně svěží a silný, že by jsi hory přenášel.
Loď čeká, tady máš padawanské roucho, čekáme na tebe na lodi.
Poví jedne z učedníků, který má už na sobě padawanské roucho, a když se ohlédneš na tu černou barvu kolem, a na jeho hnědou, je to docela k smíchu. Obelčeš si roucho, a vypravíš se teda k lodi. Tam vás už čeká několik, a před váma je jeden z mistrů.
Učedníci, byly jste vybráni pro tento úkol kvůli svému zacházení se silou. Vše co máte vědět o chrámu už nyní určitě víte. Jenom ale dodám několik maličkostí. Eliminaci padawanů v jejich transportu nechte nám, za prvě to bude rychlejší a za druhé si dávejte pozor na svoje roucha, ať si je nepoškodíte, což by vypadalo přinejmenším divně. Taky si je dobře oprašte, ať na něm nemáte písek zde z Korribanu, což by bylo také podezřelé. zapoměňte na agresi, a další věci, které se liší v našem a jejich kodexu. Když vás prokouknou a chytí, tak, i když jste určitě slyšeli o tom, že zajatce nezabíjí, tak vás určitě budou vyslýchat, dokud nezemřete. I když si hrajou na ochránce míru, mají své techniky, jak z vás dostat naše počty, strategii a ostatní informace. Proto vám doporučuju, pokud na vás přijdou, spáchat sebevraždu, nebo zaútočit na jednohho za našich, kteří onu práci udělají za vás. Proto jsme vás také rozdělily do dvojic, ve kerých budete pracovat, a se kterýmy si budete snažit být na blízku. To je asi pro tuto chvíli vše, pokud budete něco potřebovat, letím s váma, takže si pro radu můžete příjít kdy chcete, nicméně, v Chrámu už u vás nebudu, tudiž budete muset vyhledat pomoc v řadách Mistrů Jedi. Až nastane čas, najdem si způsob, jak vás kontaktovat. A instukce k vašim úkolům vám předáme též ve správnou chvíli. Vy se nás kontaktovat ovšem nesnažte. Jediná cesta z chrámu ven je možná pouze cestou vaší smrti. Odlétáme!
Dokončí svůj proslov, kde se vás nesnažil nijak motivovat, sází raději na fakta. Vaše loď se vznese dovzduchu, a o chvíli později už můžete přes jediné okénko lodi vidět, že jste ve vesmíru. Stabilně zastavíte lodď, a čekáte, až bude muset váš cíl "nouzové" vystoupit z hyperprostoru...

[Khanemis]

Korriban, Akademie

Beze slov přijmu padawanský oděv a s trochou váhavého odporu se do něj převleču. Přemýšlím, zda-li mě na cestě k našemu transportu budou ostatní brát v tomto oděvu za jediskou bábovku nebo za hrdinného infiltrátora. Pravdou je, že ve výsledku by to bylo jedno.
Při poslechu mistrova projevu mi hlavou víří mnoho dalších myšlenek:
'Začínám mít dojem, že čím dál více to zatím vypadá, že u této mise se neočekává, že by se z ní někdo z nás vrátil živý. Spíše mám dojem, že jsme jen nastrčení pěšáci, od kterých se očekává, že splníme svou práci a dříve nebo později se necháme chytit či zabít. Na druhou stranu, pokud to přežiju, tak už budu opravdu dostatečně zocelený, abych si mohl říkat Sith se vší hrdostí. Otázkou je, jak to přežít? To bude vskutku oříšek. Ale to se vše ještě uvidí. Měl bych být vděčný za takovouhle příležitost ukázat co ve mně je...'
S tm nastoupím do lodi, kde celou dobu sedím zahloubaný do vlastních myšlenek a v souladu s mistrovmi slovy čekám, až bude vše připraveno pro náš úkol.

[Pear]

Transport k transportu padawanů.

Dlouhou dobu čekáte, všichni nehybně sedíte, až na mistra, který stojí, a drží se jednou rukou, zatímco v druhé drží meč.
Už jsou tady.
Ozve se z vysílačky. Jedijský transport je před váma, takže oknem vzadu nic nevidíte, nicméně můžeš si domyslet, jak k tranpsortu bokem přijíždíte, jemné se o něj otíráte a nakonec, jak se k sobě připojíte. Otevře se rampa, a před ní čekají padawani s meči, zažehnutýmy, a připravenýmy k boji. Nicméně to pro mistra, a asi tři další pokročilejší učedníky není problém a po chvilce se pod vašema nahoama válejí jejich těla.
Dobře, já půjdu prozkoumat transport, a vy se přesunťe do jejich lodi. A pozor ať si neušpiníte o jejich krev roucha.
Varuje vás mistr, a za chvilku zmizí v útrobách jejich lodí. Vy se zatím můžete posadit a jedině čekat. Znenadání se objeví mistr,
Je to to tady čistý, až něco uděláíme z elektrotechnikou lodi, můžete letět. Dvojice sou vytvořeny, Xande, ty budeš společně s Deavem...
začne postupně jmenovat dvojice, což ty už moc registrovat nemusíš, protože tvoje dvojice je jasná. Tvůj společník je asi o dva roky mladší než ty, nižší o půl hlavy, ale těžší o deset kilogramů. Byl znám svojí brutalitou, nicméně i citem pro sílu a někdy až přehnanou jemností. Používal pouze krátký světelný meč, a vžy říkal, že s menším mečem se lépe a rychleji manipuluje, a co ztrácí délkou, dožene rychlostí. Společně s jeho dravým a rychlým stylem to byla smrtící zbraň. Loď zapílala, a droid, jako by se nic nestalo, uvedl opět transport do chodu, a spoelčn jste vešli do hyperprostoru, směrem na Coruscant.
Cesta byla ale rychlá, rychlejší než jste čekali, proto než jste s enadáli, vystoupily jste nad planetou, kterou by poznal snad každý, i když tam nikdy nebyl. Coruscant. A namířily jste si to přímo do Chrámu...

[Khanemis]

Transport k transportu padawanů.

V hloubi duše jsem trochu nedočkavý, až konečně přirazíme k padawanskému transportu, ale nikdy bych to nedal najevo. Naštěstí pro mě to netrvá až tak dlouho a zakrátko můžu obdivovat mistrovu efektivní práci s mečem. A že je co. Jeho stylem se přímo kochám, nejde tak ni o ty rozsekané učně, jejichž končetiny a těla létají vzduchem a dopadají na tvrdou podlahu, nýbrž o téměř hypnotický pohled na svištící ostří rudého meče, které nekompromisně, bez přehnaných okras, vykonává své dílo zkázy. Ale brzy již je po všem
Po mistrově vybídnutí opatrně překročím to, co bývalo lidským padawanem, a co nyní připomíná spíše Hutta, a vstoupím do jejich lodi, abych zde počkal na další dění.
Když zjistím, kdo bude mým společníkem v příštích okamžicích a možná až do brzké smrti, nevím, co si mám pomyslet.
'Jeho schopnosti jsou vskutku výborné, takže se nemusím bát, že bych zůstal s nějakým ubožákem, který pomalu neví, kterou stranou se drží světelný meč. Ovšem tahle mise není jen o fyzických schopnostech, a to mě zaráží trochu víc. Doufám, že nebude příliš horlivý. Co si pamatuju, tak jsem slyšel zkazky o jeho brutálnosti a tenhle typ Sithů nemám rád. Vyžívat se v zabíjení značí horkou hlavu a ti jsou nejnebezpečnější. Ale možná se mýlím...snad se mýlím,'
v těchto a podobných myšlenkách strávím většinu cesty, kdy se, jak jinak, nesnažím příliš navazovat komunikaci s ostatními. Ani se pořádně nenaděju a už jsme tam, na planetě s velkým C. Coruscant. Představení začíná.
Snažím se probrat si v hlavě na poslední chvíli vše potřebné, co se mi bude hodit k úspěšnému vydávání se za Jedie. Zakrátko získávám odjem, že jsem připravený na vše, co mě může tam dole čekat. Doufejme.

[Pear]

Transport, nad Coruscantem.

Loď zatočila, a obrátila se kolem své osy, a namířila si na to přistávací plochu k Chrámu. Když jste dělali okružní kolečko, přes zadní okno šli vidět čekající Mistři Jedi, nepoznal jsi ovšem, kdo je kdo, už jenom kvůly výšce, ve které jste je viděli. Lépe jste si je mohli prohlédnout, když jste přistáli, a otevřela se rampa.
Vítám vás, mladí padawani...
Promluví jeden z mistrů.
Zde mistr Ploon vás dovede do vašich prozatimních pokojů, udělejte libovolné dvojice, ve kterých budete pokoje dohromady používat.
Dokončí co začal, a to už si vás obhlíží Ploon, a naznačí vám, aby jste ho následovali. Procházíte spolu chodby chrámu, které budí dojem, ,takový, jaký by chody uživatelů světlé síly budit měli. Jste ve dvojiích, které vám přidělil mistr ještě v transportu, podle jediů jsou to dvojice ovšem libovolné. MIstr si to spěšně namíří k pokojům, a hle, za chvilku jste na místě, chodbě, která má po obvodu spousty dveří. Každý postupně zajde do těch, které jim mistr ukáže, nevyjmaje vás dva.
Takže, tady si po té dlouhé cestě odpočintě, dneska nemusíte nic dělat. Za hodinu a půl bude oběd, tak se dostavte do jídelny. Nechť vás síla provází na kařdé vaší cestě!
Ukloní se, a odebere se pryč.

[Khanemis]

Jediský Chrám, Coruscant

Když konečně přistaneme, tak vyjdu z trnasportu a pomalu kráčím k Jedijským mistrům. Přitom se snažím příliš na nic nemyslet, nerad bych, aby na mě ucítili něco divného, když jsme takhle pohromadě. Až se rozptýlíme po chrámu, tak to bude už bezpečnější.
Potom, co pronese Jedi svá slova mu mčky přikývnu a jakoby náhodně si z hloučku učedníků oděných do padawanských rouch vyberu svého parťáka.
Když dojdu k pokojům a vyberu si jeden z nich, konečně se můžu uvnitř trochu zamyslet.
'Zatím šlo všechno hladce, to je dobré počáteční znamení. Zdají se důvěřiví. Kéž jim to vydrží,'
v těchto myšlenkách se ponořím do krátké meditace, snažím se vnímat okolí Chrámu a něco z něj vyčíst, události, emoce blízkých lidí, cokoliv, co by mi pomohlo napojit se na toto místo a získat lepší přehled.
Nakonec, když uplyne stanovený čas, tak si to namířím do jídelny, jak nám bylo řečeno.